Připravit speciální tarify MHD pro turisty. A 6.1.6 Budovat parkoviště pro turisty napojená na systém veřejné dopravy po městě
Technická specifikace Technická specifikace předmětu dodávek je uvedena v Příloze č. 3- Seznam přípravků POR Poznámka: Údaje uvedené v technické specifikaci představují minimální požadavky zadavatele na předmět plnění, které je dodavatel povinen dodržet při jednotlivých dodávkách.
Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.
Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? 1. Riziko inflace: Inflace snižuje výši reálného výnosu investice do Dluhopisů. Pokud inflace překročí pevnou úrokovou sazbu dluhopisu, je reálná výše výnosu záporná. 2. Úrokové riziko: Ceny dluhopisů a tržní úroková míra se chovají protichůdně. Držitelé dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou tak podstupují riziko poklesu ceny dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Rovněž platí, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena dluhopisu na růst tržních úrokových měr. 3. Riziko likvidity: Dluhopisy emitované malými nebankovními emitenty, mohou mít minimální likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoli prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Tato skutečnost může mít negativní vliv na hodnotu investice do Dluhopisů. 4. Riziko nesplacení: Dluhopisy stejně jako jakákoli jiná půjčka podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že Emitent nebude schopen vyplácet úroky z Dluhopisů a hodnota pro Vlastníky dluhopisů při odkupu, resp. hodnota vyplacená Emitentem při předčasném splatnosti Dluhopisů může být nižší než výše jejich původní investice, za určitých okolností může být hodnota i nulová. Emitent nemá k datu vyhotovení Základního prospektu dostatek finančních prostředků pro splacení Dluhopisů, které plánuje v rámci Dluhopisového programu vydat. 5. Xxxxxx předčasného splacení: Pokud dojde k předčasnému splacení Dluhopisů v souladu s Emisními podmínkami před datem jejich splatnosti, je Vlastník Dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu z důvodu takového předčasného splacení. Emitent má právo Dluhopisy předčasně splatit v podstatě kdykoliv. Emitent již dříve předčasně splatil své emitované dluhopisy z důvodu jejich nízkého úpisu, přičemž tato situace se může opakovat i u Dluhopisů z tohoto Dluhopisového programu. Výše uvedená rizika mohou mít negativní dopad na výnos investora z Dluhopisů. V důsledku naplnění některého z uvedených rizik může dojít k tomu, že investorovi bude vrácena pouze část jmenovité hodnoty nebo o svoje vložené prostředky zcela přijde.
Rozsah a specifikace předmětu smlouvy 1. Xxxxxxxxxx se zavazuje k provedení následujícího díla: Název díla: Větrolamy VN1 - VN5 v k. ú. Knínice u Boskovic Místo plnění: katastrální území Knínice u Boskovic, okres Blansko Rozsah díla a jeho kvalita, včetně příslušných parcelních čísel pozemků a vytyčovacích bodů je specifikován v projektové dokumentaci, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky a rozsah soupisu prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, kterou vypracovala projekční společnost AGROPROJEKT PSO s.r.o., Slavíčkova 840/1b, 638 00 Brno, IČ: 41601483, x. xxxxxxx 000-0000-00. Uvedená projektová dokumentace v analogové formě bude objednatelem protokolárně předána zhotoviteli nejpozději při předání místa plnění.
Požadavky na prokázání splnění kvalifikace 7.1. Zakázku může plnit dodavatel, který
Smluvní pokuta, úrok z prodlení je splatná ve lhůtě 30 (slovy: třiceti) kalendářních dní ode dne doručení vyúčtování smluvní pokuty (úroku z prodlení) povinné straně.
Smluvní pokuty, úroky z prodlení V případě neprovedení služeb dodavatelem ve sjednaném rozsahu a kvalitě anebo v případě neodstranění vad nebo nedostatků ve lhůtě sjednané v článku VI odst. 3 této smlouvy je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč (slovy: pět tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení smluvní povinnosti, resp. za každý den prodlení s odstraněním vad nebo nedostatků. V případě porušení kterékoli z povinností podle článku VII odst. 2 a 7 je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 100.000 Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých) za každý započatý měsíc, v němž nebude mít dodavatel uzavřenu platnou a účinnou pojistnou smlouvu se sjednanými parametry, resp. za každý jednotlivý případ porušení závazku mlčenlivosti. V případě porušení jakékoli jiné smluvní povinnosti dodavatele je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení smluvní povinnosti. Ujednáními o smluvních pokutách není dotčen nárok objednatele na náhradu případně způsobené škody, kterou je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli vedle smluvní pokuty v plné výši. Objednatel je oprávněn jednostranně započíst svou pohledávku za dodavatelem z titulu smluvní pokuty vůči jakékoli splatné pohledávce dodavatele za objednatelem. Smluvní pokuty sjednané touto smlouvou jsou splatné dnem porušení příslušné smluvní povinnosti. V případě prodlení objednatele s uhrazením ceny služeb je dodavatel oprávněn požadovat po objednateli zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši.
Smluvní pokuty, úrok z prodlení V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zaslání harmonogramu nebo jeho čistopisu objednateli dle čl. II odst. 1 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele v kterékoliv lhůtě dle odsouhlaseného harmonogramu, vyjma lhůty pro dokončení a předání díla, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro dokončení a předání díla objednateli dle čl. II odst. 2 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě nedodržení podmínky dle čl. II odst. 3 zhotovitelem je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den, po který systém EPS nebude plně funkční nad rámec povolené doby. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě stanovené v souladu s čl. II odst. 6 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro předání nebo opravu DSP dle čl. II odst. 7 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro doručení daňového dokladu podle čl. III odst. 7 je objednatel oprávněn za každý den prodlení účtovat smluvní pokutu ve výši 0,04 % z částky odpovídající výši DPH, kterou je objednatel povinen odvést, minimálně však 500 Kč. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě podle čl. VI odst. 12 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě porušení kterékoli povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 3 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. V případě porušení kterékoliv povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 4 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý zjištěný případ takového porušení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zahájení odstraňování vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu za každou započatou hodinu prodlení ve výši: 1 000 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. a), 500 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. b). V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro odstranění vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení. V případě prodlení objednatele s úhradou daňového dokladu je zhotovitel oprávněn požadovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou splatné do 14 dnů od doručení dokladu k úhradě povinné smluvní straně. Povinnost zaplatit je splněna odepsáním příslušné částky z účtu povinného ve prospěch účtu oprávněného. Zhotovitel není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení objednatele. Smluvní pokutou není dotčen nárok na náhradu škody.
Uplatnění nároku na pojistné plnění 5.1 Nárok na pojistné plnění uplatní pojištěný neprodleně přímo u pojistitele předložením vyplně- ného formuláře Oznámení škodné události (Pojištění stornovacích poplatků) v písemné či elektro- nické podobě (xxx.xxxxxxx.xx). Podle charakteru škodné události k formuláři přiloží:
SPECIFICKÉ ODCHYLKY OD PŘÍLOHY I VŠEOBECNÉ PODMÍNKY 1. Pro účely této smlouvy, v příloze I Všeobecné podmínky, termín „Komise“ musí být chápán jako „NA“, termín „akce“ musí být chápán jako „projekt“ a termín „jednotkové náklady“ musí být chápán jako „jednotkový příspěvek“, není-li stanoveno jinak. Pro účely této smlouvy, v příloze I Všeobecné podmínky, pojem „finanční dokument“ musí být chápán jako „část zprávy týkající se rozpočtu“, není-li stanoveno jinak. V článku II.4.1, II.8.2, II.20.3, II.27.1, II.27.3, v prvním odstavci článku II.27.4, v prvním odstavci článku II.27.8 a v článku II.27.9 termín „Komise“ musí být chápán jako „NA a Komise“. V článku II.12 termín „finanční podpora“ musí být chápán jako „podpora“ a termín „třetí strany“ musí být chápán jako „účastníci“.
