Přirážková kalkulace. Přirážková kalkulace je používána v organizacích, jež produkují nehomogenní výkony. Každý jednotlivý produkt se totiž sestává z odlišného materiálu, individuálního množství, pracnosti a jedinečné zátěže výrobních zařízení. Z toho důvodu je zapotřebí vzniklé režijní náklady strojního zařízení přičíst ke kalkulační jednici v takové výši, ve které bylo dané strojní zařízení využito na každý jednotlivý výkon. [9] Režijní náklady jsou u přirážkové kalkulace rozvrženy dle stanovené rozvrhové základny. Ta může být jak přímý materiál nebo např. přímé mzdy. Značnou nevýhodou alokace nepřímých nákladů pomocí přirážky je pak určité zkreslení nákladů přiřazených na daný výkon. [9] Termín přirážková kalkulace je odvozený od koeficientu režijní přirážky (kR). Ten je determinován poměrným vztahem režijních nákladů – ty mohou být výrobní, správní, odbytové nebo zásobovací − a samotné rozvrhové základny. [1] Hodnota koeficientu režijní přirážky je stanovena dle následujícího vztahu: 𝑅𝑁 𝑘𝑅 = 𝑅𝑍 ∙ 100, (1) kde je/jsou 𝑘𝑅 koeficient režijní přirážky [%], 𝑅𝑁 režijní náklady [CZK], 𝑅𝑍 rozvrhová základna [CZK]. Rozvrhová základna má splňovat následující kritéria a měla by: » být dostatečně velká, aby malé odchylky nezpůsobovaly velké výkyvy, » být jednoduchá a snadno zjistitelná, » to být taková veličina, se kterou mají režijní náklady příčinný vztah, » mít poměr, který je z pohledu rozvrhové základny a režijních nákladů stálý. [9] Metoda hodinové nákladové sazby (dále jen HNS), která bývá označována také zkratkou HRS, vychází z nákladových paušálů. Předpokladem metody je stanovit HNS, jinými slovy určit výši režijních nákladů na jednu hodinu práce. HNS je počítána jako podíl režijních nákladů a kapacity na určité období. [14] Hodnota HNS lze vypočítat pomocí následujícího vztahu: 𝑅𝑁 𝐻𝑁𝑆 = , 𝐾𝐴𝑃 (2) kde je/jsou 𝐻𝑁𝑆 hodinová nákladová sazba [CZK/hod., CZK/Nh.], 𝑅𝑁 režijní náklady [CZK], 𝐾𝐴𝑃 kapacity [hod., Nh.]. Universálnost použití metody HNS spočívá v tom, že objekt, ke kterému je paušál vztahován, může být útvar, činnost, pracoviště, zaměstnanec nebo zařízení, respektive kombinací všech z výše uvedených. [14] Podstatnou výhodou této metody je jednoduchost a snadná pochopitelnost, nenáročnost, srozumitelnost informací, jež poskytuje a také nižší požadavky na variantní propočty při změnách kapacitního využití. Nevýhodou pak může být citlivost na správnost odhadu nákladů a kapacit. [19] Daná metoda nejčastěji nahrazuje přirážkovou kalkulaci, v kombina...
