Půda a horninové prostředí. Půda citlivě reaguje na nevhodné postupy hospodaření a podléhá řadě degradačních procesů, mimo vodní a větrné eroze jsou to např. zhutňování, acidifikace, kontaminace, ztráta biodiverzity půdní mikroflóry a organické hmoty. Degradace má obecně za následek omezení či úplnou ztrátu produkčních i mimoprodukčních funkcí půdy, a tím i ztrátu ekosystémových služeb, které půda poskytuje. Významným rizikem je antropogenně podmíněná zrychlená eroze zemědělské půdy. Náchylnost půdy k erozi je dána přírodními faktory (klimatické podmínky, půdní poměry, morfologie reliéfu, vegetační poměry). Lidská činnost je spouštěcím faktorem zrychlené eroze i na jinak erozně neohrožených pozemcích. Antropogenně zrychlená eroze může mít oproti přirozenému procesu eroze relativně vysokou rychlost, naopak vznik půdy (pedogeneze) je vždy procesem velmi pomalým. Nejčastější příčinou zrychlené eroze zemědělské půdy je nevhodný způsob hospodaření, jako např. masivní zcelování pozemků, pěstování rozsáhlých monokultur, obhospodařování půdy bez ohledu na svažitost pozemků a další fyzickogeografické podmínky, příp. i nevhodné využití půdy pro pěstování energetických plodin (např. kukuřice). Zrychlená eroze snižuje kvalitu půdy odnosem jejích nejúrodnějších podílů a tím i klasá úrodnost půdy, nastává ztráta ekologických funkcí půdy a snížení retence a infiltrace vody. Vodní erozí v ČR je potenciálně ohrožena zhruba polovina zemědělské půdy. Škody způsobené erozí se také projevují i na znečištění vodních zdrojů, zanášení vodních nádrží a ve škodách ekonomických (splach hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, zanášení meliorační a kanalizační sítě, ztráta osiv a sadby). Právě splach půdních částic a na nich vázaných živin a dalších chemických látek představuje významné znečištění povrchových toků a vodních nádrží. Větrnou erozí je v ČR ohroženo cca 10 % zemědělské půdy. Mimo ztráty nejúrodnějších částí půdního profilu a zhoršování fyzikálně-chemických vlastností půdy poškozuje větrná eroze klíčící rostliny, znečišťuje ovzduší (PM10) a způsobuje škody na infrastruktuře navátím ornice. Ke zhoršování kvality půdy dochází nejen při nevhodném používání zemědělských přípravků, ale i při lokální kontaminaci chemikáliemi z havárií, při únicích kontaminovaných vod, vypouštění odpadů přímo do půdy, výluhem ze skládek apod. Nadměrné či nevhodné používání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin přispívá ke zhoršování kvality půdy, způsobuje pokles biodiverzity půdních mikroorganismů, ovlivňuje jak...
Půda a horninové prostředí. Z hlediska ochrany půd a horninového prostředí jsou shrnuta následující zjištění: • Klíčovým problémem v oblasti ochrany půdy je ubývání a znehodnocování ZPF a to jednak zástavbou, antropogenní zrychlenou erozí a kontaminací. Další nepříznivé antropogenní procesy jsou zejména zhutňování, acidifikace, ztráta biodiverzity půdní mikroflóry a organické hmoty. Ztráta organické hmoty snižuje retenční schopnost půdy. • Dlouhodobý vývoj skladby zemědělského půdního fondu ČR je z environmentálního pohledu příznivý, protože od roku 2000 došlo k mírnému poklesu výměry intenzivně obhospodařované orné půdy (za období 2000-2012 o 2,9 %) a naopak narůstá plocha trvalých travních porostů (za období 2000-2012 o 3,2 %), které mají stabilizační funkci. • Vodní erozí v ČR je potenciálně ohrožena zhruba polovina zemědělské půdy. Splach půdních částic a na nich vázaných živin a dalších chemických látek představuje významné znečištění povrchových toků a vodních nádrží. Větrnou erozí je v ČR ohroženo cca 10 % zemědělské půdy. • V období 2000-2012 stoupla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o 32,9 %. Důvodem je intenzifikace zemědělské produkce a střední až silný výskyt chorob a škůdců v pěstovaných zemědělských plodinách, ovlivněný teplotně nadnormálními roky a srážkově deficitními jarními měsíci. V této oblasti se může ve střednědobém horizontu projevit negativně změna klimatu (šíření chorob, škůdců a invazních druhů), která si vyžádá nové přístupy k ochraně zemědělské produkce (např. biologická kontrola, vývoj GM plodin apod.). Environmentální dopady a rizika těchto přístupů musí být posuzovány jako součást projektů VaV. • Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, počet ekofarem a počet subjektů vyrábějících biopotraviny se zvyšuje. Od roku 1990 do roku 2012 vzrostla v ČR výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologicky ze 480 ha na 490 762 ha. Nicméně trend rostoucí spotřeby biopotravin se v posledních letech zpomalil a může souviset s omezenou kupní silou většiny obyvatel. • Konkurentem výroby kvalitních potravin je využití orné půdy na výrobu energetické biomasy: kukuřice (bioplyn), řepky (biodiesel) a surovin pro výrobu biolihu (obilniny, brambory a cukrovka). Jedná se o intenzivní výrobu na velkých rozlohách, což může přispívat k zrychlené antropogenní erozi (vodní i větrná). Klesají například osevy konzumní zeleniny a raných brambor, naopak markantně se zvyšují osevní plochy řepky a kukuřice (ČSÚ, 2013). • Ochrana horninového prostředí souvisí s těžbou nerostů ...