ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Vzorová ustanovení

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ. Níže jsou popsány základní charakteristiky stavu životního prostředí potenciálně relevantní z hlediska problematiky řešené v posuzované koncepci. Česká republika leží v atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. Průměrná roční teplota kolísá v závislosti na geografických faktorech od 1,1 do 9,7 °C. U průměrných ročních teplot a průměrných teplot jarní a podzimní sezóny převládají teploty mezi 7 až 8 °C, u letní sezóny mezi 16 až 17 °C a v zimní sezóně je průměrná teplota -1 °C. Ze změn průměrných ročních teplot v posledních 150 letech je patrný skokový nárůst; v období 1861–1910 byla průměrná roční teplota v ČR 7,4 °C, v období 1911–1960 také 7,4 °C zatímco v období 1961–2010 byl teplotní průměr 7,7 °C. Přes výrazné meziroční změny je patrný trend postupného růstu průměrné roční teploty o přibližně 0,3 °C za 10 let. Průměrné počty dnů s extrémními teplotami a jejich změny mezi dekádami ukazují, že v posledních dvou desetiletích došlo ke zvýšení průměrných počtů dní s vysokými teplotami a ke snížení průměrných počtů dní s nízkými teplotami. Počet letních dní v roce se v průměru zvýšil o 12, tropických dní o 6 a naopak počet mrazových dní v průměru klesl o 6. Podobné trendy ve vývoji srážkového režimu vysledovat nelze. V posledních dvou desetiletích byl pozorován nevýrazný nárůst ročních srážkových úhrnů. Jarní úbytky srážek jsou vyrovnávány nárůstem srážkových úhrnů v letním období převážně z přívalových srážek. Průměrný roční srážkový úhrn byl v období 1991–2010 o přibližně 5 % vyšší než v období 1961–1990. Meziroční variabilita srážkových úhrnů je vysoká; např. v roce 2002 byl zaznamenán v pořadí třetí nejvyšší roční úhrn srážek, ale již v následujícím roce 2003 byl roční úhrn srážek v pořadí druhý nejnižší za 207 let pozorování. V posledních dvou desetiletích také vzrostla četnost výskytu přívalových srážek.