Relativní právo z licence a jeho model. Naopak relativní právo nabyvatele licence se uplatňu- je nikoli vůči všem ostatním, ale jen vůči poskytovateli li- cence. Nabyvatel licence tedy nemůže sám vůči třetím oso- bám vystupovat, aby dílo chránil, ale musí se obrátit na poskytovatele, aby mu zjednal řádné podmínky a ochránil jeho postavení na trhu. Pochopitelně to není možné tam, kde třetí osobou je další legální nabyvatel licence, kterému ji řádně udělil poskytovatel nebo má tuto možnost na zákla- dě zákonné licence, popř. nucené licence. Případ, kdy je nabyvatel licence omezován ve výko- nu práva jinými osobami, poměrně podrobně upravuje § 514 ObchZ u licencí v oblasti průmyslového vlastnic- tví, který stanoví oběma účastníkům smlouvy povinnost spolupracovat, je však nutno postupovat opatrně, aby nedošlo k porušení kartelového práva, např. ve smlouvě kombinující prvky výlučné (či výhradní) licenční smlou- vy (např. k autorskému právu) s prvky smlouvy o výlučné distribuci určitého zboží v jiném státu, kde poskytovatel by byl v takové smlouvě povinen žalovat třetí osobu, pokud do tohoto státu dovezla zboží, které je chráněno autorským právem, k němuž byla poskytnuta výlučnému distributorovi výhradní licence tímto poskytovatelem. Takto sjednaná tzv. absolutní (úplná) teritoriální ochra- na by byla neplatná pro rozpor s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže (dále jen ZoOHS).
