Licenční smlouva – pojem. 1.1 Pojem licence Výraz „licence” se používá v různých souvislostech. V oblasti veřejného práva se používá k administrativnímu svolení k určité činnosti státním orgánem (v českém prá- vu např. dovozní nebo vývozní licence, v anglo-americ- kém právu živnostenské svolení, tzv. trade licence (small business), např. k prodeji alkoholických nápojů nebo pro- vozování hracích automatů či jiných her, ale i k výkonu určitých profesí, např. advokátní licence, ale i obecně ři- dičské oprávnění stvrzené řidičským průkazem aj.). K tomu má blízko i termín „koncese” (v českém právu používaný pro svolení k provozování koncesované živ- nosti). V oblasti soukromého práva se tento termín nejčastěji používá v oblasti práv k nehmotným statkům, a sice jako svolení k určitému výkonu práv z duševního vlastnictví, resp. k užívání nehmotného statku. V tomto významu se s ním také obvykle setkávají ve své praxi knihovny a takto jej budeme používat i v této stati. Autorský zákon č. 121/2000 Sb. (dále jen AutZ), který je v praxi knihoven nejčastěji používaným právním před- pisem ve vztahu k licenčním smlouvám ohledně autorských práv nebo práv s nimi souvisejících, definuje licenci jako poskytnuté „oprávnění k výkonu práva dílo užít, a to k jednotlivým zp sob m užití nebo ke všem zp sob m užití” (§ 46 odst. 1 AutZ).
