Renunciační smlouva. Renunciační smlouvu uzavírá zůstavitel s dědicem, který se zříká svého budoucího dědického práva. Obecně platí i pro potomky dědice, který se svého práva zřekl, pokud si ovšem strany neujednají výjimku (§ 1484 odst. 1 ObčZ). Tématice renunciační smlouvy se podrobněji věnoval i Martin Muzikář ve svém článku. Účinky zřeknutí vůči potomkům vztahuje na všechny bez ohledu na osvojení, nebo jejich narození v období mezi uzavřením renunciační smlouvy a smrtí zůstavitele.162 Zároveň se budoucí dědic může zříci i svého případného nároku na povinný díl (pokud se jedná o nepominutelného dědice), nebo se může zříci pouze toho nároku na povinný díl a ponechat si dědické právo. Tento budoucí nepominutelný dědic má potom značně omezené možnosti, pokud mu zůstavitel zanechal z pozůstalosti méně, než by činil povinný díl.163 Martin Muzikář dále uvádí, že zřeknutí se práva na povinný díl může být také účinné vůči
