Situace v oblasti krajiny a urbanismu. Kontinuálně probíhá rekultivace území zasažených těžbou hnědého uhlí. Rekultivaci provádějí především těžební společnosti, kterým to ukládá zákon (Zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství – horní zákon; ukládá těžebním organizacím povinnost zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou) a taktéž ze zákona na ni průběžně vyčleňují finanční prostředky. Ekologické škody vzniklé před privatizací těžebních společností jsou řešeny z vládního programu (na základě Usnesením vlády České republiky č.272/2002) s využitím 15 mld. Kč z výnosů privatizace. Rekultivace mají v první fázi podobu technické rekultivace (vymodelování nového terénu), následně se uplatňují především lesnické, vodohospodářské a rekreační rekultivace. Vzniklá „nová krajina“ však v převážné většině postrádá sociální a ekonomickou funkci – neslouží k bydlení ani k novým ekonomickým činnostem (s výjimkou omezeného zemědělského a rekreačního využití). V kraji je třeba 21 Viz například studie Fakulty dopravní ČVUT: Rozvoj ekosystému průmyslu 4.0 v Ústeckém kraji (02/2022). Studie byla výstupem projektu ECOS4IN. komplexně řešit celkovou revitalizaci rozsáhlejších územních celků, což jde nad rámec současných rekultivačních aktivit. Neexistuje expertní organizace na krajské úrovni („krajský architekt“).22 Města a obce řeší svůj rozvoj především na základě pravidel daných legislativou (územně plánovací dokumentace). Jen ve výjimečných případech využívají velká města služeb městského architekta. V posledních letech se začínají objevovat veřejné architektonické soutěže (například v Děčíně, Litvínově, České Kamenici), zatím se ale nejedná o rozšířený nástroj. V Ústeckém kraji není problematika krajiny, urbanismu, architektury a veřejného prostoru z pohledu dnešních požadavků a potřeb zaměřených zejména na komplexní kvalitu a multioborovost adekvátním způsobem řešena. Obdobně chybí široce založené a odborně vedené participační procesy a komunikační centrum propojující aktivity odborné i laické veřejnosti. Pokročilé aglomerace / regiony se snaží svůj rozvoj řídit za spolupráce odborníků z oblasti tvorby krajiny, architektury, urbanismu, veřejné správy a příbuzných oborů. Příkladem může být Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nebo Kancelář architektury města v Karlových Varech, Liberci, Brně. Takto koncepční přístup zatím v Ústeckém kraji nastaven není.
