Smrt nebo zánik smluvního dědice Vzorová ustanovení

Smrt nebo zánik smluvního dědice. Není-li v dědické smlouvě stanoveno svěřenské nástupnictví (fideikomisionární substituce) ve prospěch svěřenského nástupce, který přežije předního dědice, nastane smrtí smluvního dědice (eventuálně smluvních dědiců) zánik dědické smlouvy. Takový následek lze dovodit z ust. § 2006 NOZ – smrtí dědice nastane následná nemožnost plnění, neboť není komu plnit. Právo z dědické smlouvy není převoditelné za života a nepřechází ani na dědice smluvního dědice, leda by bylo ujednáno již zmíněné svěřenské nástupnictví. K tomuto závěru mě vede skutečnost, že smrtí věřitele (zde smluvního dědice, v jehož prospěch plní zůstavitel tím, že jej ustanoví svým dědicem) dle § 2009 odst. 2 NOZ právo věřitele zaniká, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Dle § 1582 odst. 1 NOZ jsou stanoveny podstatné náležitosti dědické smlouvy tak, že dědic či odkazovník musí ustanovení za dědice své či třetí osoby přijmout. Pokud smluvní dědic, smluvní odkazovník či třetí osoba zemřou (zaniknou), pro jejich případného univerzálního či singulárního právního nástupce nebude již dán souhlas druhé smluvní strany dědické smlouvy. Z tohoto lze dedukovat, že právo z dědické smlouvy je omezeno toliko na osobu ve smlouvě uvedenou, nikoli však na její dědice ani jiné singulární právní nástupce – neboť ustanovení za dědice takovýchto osob druhá smluvní strana dědické smlouvy nepřijala. Smrt fyzické osoby upravuje NOZ v dílu 2, oddílu 1. Dle ust. § 23 ztrácí fyzická osoba okamžikem smrti právní osobnost, a tím s ohledem na § 15 odst. 1 i způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Zánik právnické osoby (která též může vystupovat v roli dědice, a to zřejmě i smluvního dědice) dle §§ 185 a 186 nastává buďto dnem výmazu z veřejného rejstříku, je-li právnická osoba do takového rejstříku zapsaná, anebo skončením likvidace, není-li právnická osoba zapsaná do veřejného