Uplynutí času, splnění rozvazovací podmínky. Na první pohled podivně může působit vize dědické smlouvy uzavřené na dobu určitou. Při bližším zamyšlení si lze představit dokonce dva typy takových dědických smluv – v prvním typu by dědická smlouva po uplynutí sjednané doby bez dalšího jako celek zanikala a nastupovala by intestátní dědická posloupnost, případně by zůstavitel měl možnost nově pořídit pro případ smrti. Druhý typ by představoval dědickou smlouvu se dvěma, nebo i více, smluvními dědici pro různé časové období (tedy příkladem: po smrti zůstavitele bude smluvním dědicem po dobu 20 let osoba A, poté osoba B), se stanovením určité doby. Nejedná se o fabulaci – z literatury tuto možnost zmiňuje např. Xxxxx Xxxxx.278 Na oba dva jmenované typy jmenovaných dědických smluv však zejména výslovně pamatuje ust. § 1513 NOZ, které stanoví, že povolá-li zůstavitel dědice s podmínkou279 nebo na určitou dobu, považuje se to za zřízení svěřenského nástupnictví. Podmínky v dědické smlouvě zákon výslovně povoluje ust. §§ 548 a 549 ve spojení s § 1587 NOZ. Xxxxxxx je, zda by se pod ustanovení § 1513 NOZ dala podřadit i taková hypotetická dědická smlouva na dobu určitou, podle které by její účinky pro některého 278 HOLUB, op. cit., s. 62. 279 Počítá se s umožněním odkládací i rozvazovací podmínky. Srov. XXXXX a kol., op. cit., s. 623. z účastníků zanikly, pokud nastane v budoucnu nejistá nahodilá okolnost (např. smrt zůstavitele až po určitém datu – příkladem: když zůstavitel zemře do roku 2040, bude jeho dědicem A, když po 2040, bude jeho dědicem B). Takové ustanovení by bylo nutné posoudit jako rozvazovací podmínku. Mohou existovat i vcelku rozumné a opodstatněné důvody k takovému postupu. Zůstavitel si lehce spočítá, že pokud zemře až po určitém roce, bude již jeho smluvní dědic ve vysokém věku, a z toho důvodu by rád svěřil svůj majetek (buď přímo v téže dědické smlouvě, nebo jiným pořízením pro případ smrti) dalšímu smluvnímu dědici, který v té době bude ve věku mladším a majetek mu může přijít více vhod a může nalézt i účelnějšího využití. Protože ust. § 1513 NOZ hovoří pouze o povolání dědice s podmínkou (nikoli tedy jedině o odkládací podmínce), nebude patrně vzniku uvedeného hypotetického třetího typu dědické smlouvy nic bránit – ostatně i důvodová zpráva takový výklad podporuje a s rozvazovací podmínkou v dědické smlouvě počítá. Smluvní dědic je v takovém případě v postavení předního dědice až do doby, než nastane rozvazovací podmínka.280 Při nastoupení rozvazovací podmínky či uplynutí sjednané určité...
