Common use of Valná hromada Clause in Contracts

Valná hromada. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti valné hromady patří: volba a odvolávání jednatelů společnosti; udělení a odvolání prokury; rozhodování o změně společenské smlouvy; rozhodování o zrušení společnosti s likvidací včetně volby a odvolávání likvidátora společnosti; schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky; rozhodování o rozdělení zisku a úhrady ztrát; rozhodování o změnách výše základního kapitálu společnosti; další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo tato listina. Valná hromada se musí konat nejméně jednou za účetní rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň jednu polovinu hlasů všech společníků. Každý ze společníků má 1 hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud není zákonem nebo touto listinou vyžadován vyšší počet hlasů. Při posuzování schopnosti valné hromady činit rozhodnutí se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společníkům k vyjádření v patnáctidenní lhůtě od data doručení návrhu. Nevyjádří-li se společník ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem nesouhlasí. Při hlasování o takto předložených návrzích se většina počítá z celkového počtu hlasů všech společníků. Hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu mohou být uskutečněny i s využitím technických prostředků, a to způsobem umožňujícím ověření totožnosti společníka včetně určení jeho podílu, se kterým je spojeno hlasovací právo, a výsledek hlasování společníka. Podmínky hlasování nebo rozhodování určí jednatel a uvede je v pozvánce na valnou hromadu nebo návrhu rozhodnutí. Pokud má společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník (zakladatel).

Valná hromada. Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti Členy valné hromady patří: volba jsou všichni společníci. - změnách výše základního kapitálu společnosti nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti - změnách společenské smlouvy a o skutečnostech, v jejichž důsledku dochází ke změně společenské smlouvy - rozhodování o rozdělení zisku a výplatě podílů na zisku, případně o rozdělení jiných vlastních zdrojů mezi společníky - jmenování, odměňování a odvolávání členů dozorčí rady společnosti - schválení finanční asistence - schválení smlouvy o tichém společenství - zrušení a zániku společnosti - volba, odvolání a odměňování jednatelů společnosti; udělení a odvolání prokury; společnosti - schválení smlouvy o výkonu funkce - rozhodování o změně společenské smlouvy; rozhodování o zrušení přeměně společnosti s likvidací včetně volby - jmenování, odvolávání a odvolávání odměňování likvidátora společnosti; schvalování - schválení řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky; rozhodování závěrky a úhrady ztrát - vyloučení společníka - udělování a odvolávání prokury - rozdělení a zastavení podílu - zrušení společnosti s likvidací nebo bez likvidace a volbě a odvolání osoby likvidátora - nájmu či pachtu obchodního závodu nebo jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti - nabývání a zcizování účasti společnosti v jiných obchodních korporacích, včetně upisování, nákupu či prodeje akcií - nabývání, zatěžování či zcizování nemovitých věcí společností - uzavírání smluv a provádění právních jednání společností, kterými se společnost zaváže k jednorázovému či opakujícímu se peněžnímu plnění přesahujícímu, byť i v celkovém součtu jednotlivých splátek nebo plateb, částku odpovídající hodnotě 500.000,− Kč, slovy: pět set tisíc korun českých, (v případě smluv uzavíraných na dobu neurčitou s opakujícími se plněními je třeba celkovou hodnotu plnění kalkulovat jako součet opakujících se plnění za dobu 4 let) - a v dalších záležitostech svěřených zákonem, zejména § 190 odst.2) zákona číslo 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, nebo touto společenskou smlouvou. Valná hromada může svým rozhodnutím uložit společníkům povinnost poskytnout peněžitý příplatek na vlastní kapitál společnosti. Příplatky nesmí ve svém souhrnu přesáhnout dvacetinásobek základního kapitálu. Společníci poskytují příplatky podle poměru, v jakém se podle této listiny podílejí na zisku společnosti. Příplatek je spojen se všemi podíly. Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku. Zisk se po splnění daňových povinností a po případném přídělu do fondů zřízených společností na základě usnesení valné hromady zpravidla dělí na část, která bude použita pro rozvoj společnosti a část, která bude rozdělena mezi společníky. Společníci se podílí na zisku společnosti v poměru svých podílů na společnosti. Valná hromada společníků se schází dle potřeby nejméně však jednou za rok za účelem schválení výsledku hospodaření a rozdělení zisku a úhrady ztrát; rozhodování o změnách výše základního kapitálu společnosti; další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo tato listina. Valná hromada se musí konat nejméně jednou za účetní rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat ztrát nejpozději do 6 šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Jednání valné hromady svolává jednatel ze svého rozhodnutí nebo na žádost některého ze společníků, a to písemnou pozvánkou zaslanou na adresy bydliště společníků nebo na jejich emailové adresy, jak jsou uvedeny v seznamu společníků, spolu s případnými návrhy na usnesení valné hromady a spolu s příslušnými podklady pro přijetí usnesení a se stanovením lhůty pro doručení vyjádření společníka k návrhu. Valnou hromadu svolá jednatel společnosti nejméně patnáct dnů předem. Nesvolá−li jednatel valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení žádosti společníka o svolání valné hromady, je společník oprávněn svolat ji sám. Společník se může vzdát práva na řádné a včasné a včasné svolání valné hromady, a to buď písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Valná hromada je usnášeníschopnáschopná se usnášet, jsou-jsou − li přítomni nebo zastoupeni společníci, kteří mají alespoň jednu polovinu hlasů nadpoloviční většinu všech společníkůhlasů. Každý ze společníků společník má 1 jeden hlas na každou 1 Kč každých tisíc korun svého vkladuvkladu do základního kapitálu společnosti. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromaděspolečníků, pokud není zákonem zákon nebo touto listinou vyžadován společenská smlouva nevyžaduje vyšší počet hlasů. Při posuzování schopnosti Společník nepřítomný na jednání valné hromady činit rozhodnutí se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat nemůže dodatečně vykonat své hlasovací právo. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i Společník nevykonává hlasovací právo jestliže : • Valná hromada rozhoduje o jeho peněžitém vkladu • Valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem • Valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce • Je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti Zákaz hlasování neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě. O skutečnostech náležejících do působnosti valné hromady lze rozhodovat mimo valnou hromaduhromadu (per rollam) ve smyslu ustanovení § 175 a násl. V takovém případě osobazákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích tak, že osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle návrh rozhodnutí na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, přičemž návrh rozhodnutí musí obsahovat také lhůtu pro doručení vyjádření společníka, která činí třicet dnů a pro začátek běhu lhůty je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společníkům k vyjádření v patnáctidenní lhůtě od data rozhodné doručení návrhunávrhu společníkovi. Nevyjádří-li se S návrhem rozhodnutí zašle zároveň podklady potřebné pro jeho přijetí. Nedoručí−li společník ve stanovené lhůtělhůtě souhlas s návrhem, platí, že s předloženým návrhem nesouhlasí. Při hlasování o takto předložených návrzích zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku, který se většina počítá z celkového počtu hlasů všech společníků. Hlasování určí poměrem podílů společníků na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu mohou být uskutečněny i s využitím technických prostředků, společnosti a to způsobem umožňujícím ověření totožnosti společníka včetně určení jeho podílu, vyplácí se kterým je spojeno hlasovací právo, a výsledek hlasování společníkav penězích. Podmínky hlasování nebo rozhodování určí jednatel a uvede je v pozvánce na valnou hromadu nebo návrhu rozhodnutí. Pokud má společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost pro přijímání usnesení valné hromady vykonává tento jediný společník (zakladatel)se řídí ustanoveními zákona číslo 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, zejména § 171 a následující tohoto zákona.

Valná hromada. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů. Akcionářská práva na valné hromadě (zejména právo účastnit se valné hromady patří: volba a odvolávání jednatelů společnosti; udělení a odvolání prokury; rozhodování o změně společenské smlouvy; rozhodování o zrušení společnosti s likvidací včetně volby a odvolávání likvidátora společnosti; schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky; rozhodování o rozdělení zisku a úhrady ztrát; rozhodování o změnách výše základního kapitálu společnosti; další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo tato listina. Valná hromada se musí konat nejméně jednou za účetní rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň jednu polovinu hlasů všech společníků. Každý ze společníků má 1 hlas hlasovat na každou 1 Kč svého vkladu. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud není zákonem nebo touto listinou vyžadován vyšší počet hlasů. Při posuzování schopnosti valné hromady činit rozhodnutí se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou ní) může vykonávat hlasovací právo. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě pouze osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společníkům měla tato práva k vyjádření rozhodnému dni a která byla k rozhodnému dni zapsána v patnáctidenní lhůtě od data doručení návrhuseznamu akcionářů. Nevyjádří-li se společník ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem nesouhlasí. Při hlasování o takto předložených návrzích se většina počítá z celkového počtu hlasů všech společníků. Hlasování Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu mohou je poslední pracovní den předcházející dni konání valné hromady. Podmínkou pro výkon hlasovacího práva akcionářem je zápis skutečného majitele tohoto akcionáře do evidence skutečných majitelů v souladu se zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, v platném znění (dále také jen zákon o evidenci skutečných majitelů), pokud je akcionář k tomuto zápisu skutečného majitele povinen. Za účelem ověření těchto skutečností může být uskutečněny i akcionář vyzván k předložení aktuálního výpisu z evidence skutečných majitelů a souvisejícího prohlášení potvrzujícího aktuálnost údajů zapsaných v evidenci a uvedených v předloženém výpisu. Formální náležitosti spojené s využitím technických prostředků, předložením tohoto výpisu a to způsobem umožňujícím ověření totožnosti společníka včetně určení jeho podílu, se kterým je spojeno hlasovací právo, a výsledek hlasování společníka. Podmínky hlasování nebo rozhodování určí jednatel a uvede je prohlášení budou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu nebo (popř. v návrhu rozhodnutí). Pokud má společnost jediného společníkaNedoloží- li akcionář na výzvu uvedenou v pozvánce na valnou hromadu (popř. v návrhu rozhodnutí) výpis prokazující zápis skutečného majitele a související prohlášení, nekoná bude-li vyžadováno, nebude mu umožněn výkon jeho hlasovacích práv resp. tato hlasovací práva nesmí vykonávat. Další případy, kdy lze hlasovací právo akcionáři odejmout nebo jeho výkon omezit, stanoví příslušné právní předpisy, zejména pak zákon o obchodních korporacích. Akcionář se valná hromada účastní valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování akcionáře na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat rozsah zástupcova oprávnění a skutečnost, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Akcionář - fyzická osoba se při prezenci na valné hromadě prokazuje předložením platného průkazu totožnosti. Člen statutárního orgánu akcionáře - právnické osoby se při prezenci na valné hromadě prokazuje předložením platného průkazu totožnosti a odevzdá originál nebo úředně ověřenou kopii aktuálního (ne staršího 3 (slovy: tří) měsíců) výpisu z příslušného veřejného rejstříku nebo jiného dokladu osvědčujícího existenci právnické osoby a jeho právo jednat za právnickou osobu. Zástupce akcionáře na základě plné moci se při prezenci na valné hromadě prokazuje předložením platného průkazu totožnosti a navíc odevzdá písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem zastoupeného akcionáře. Zástupce, jehož právo zastupovat akcionáře vyplývá z jiné skutečnosti než z plné moci, předloží listiny osvědčující takové právo. Účast osoby určené akcionářem podle ust. § 399 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepřipouští, s výjimkou účasti osoby poskytující asistenci akcionáři se zdravotním postižením. Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady. Valné hromady se účastní též členové představenstva a dozorčí rady a představenstvem přizvaní hosté. Sejdou-li se všechny akcie společnosti v rukou jediné osoby, vykonává tato osoba působnost valné hromady vykonává tento jediný společník (zakladatel)hromady. Valná hromada se pak nekoná.

Valná hromada. Je nejvyšším orgánem společnosti a sestává ze všech společníků. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti valné hromady patřírozhoduje zejména v těchto záležitostech : volba a odvolávání jednatelů společnosti; udělení a odvolání prokury; rozhodování o změně změny společenské smlouvy; rozhodování o zrušení společnosti s likvidací včetně volby a odvolávání likvidátora společnosti; schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky; rozhodování o souhlas k převodu podílu nebo jeho části na třetí osobu, souhlas k rozdělení zisku a úhrady ztrát; podílu, rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti schválení roční účetní závěrky a použití hospodářského výsledku, rozdělení zisku nebo úhrada ztráty, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů společnosti, omezení oprávněníschválení zásad a pokynů pro jednatelůe, jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, schválení ročního rozpočtu, schválení střednědobého plánu, schválení cen tepelné energie, schválení investic v následujících případech: - navýšení schváleného celkového investičního plánu o více než 10 %, pokud tím bude překročena částka 2,5 mil. Kč; další otázky- investice, u kterých pořizovací cena za jednotlivý projekt přesahuje částku 8 mil. Kč, musí být uvedeny jednotlivě a vyžadují samostatné schválení; - zvýšení pořizovacích nákladů u jednotlivých projektů, které do působnosti vyžadují schválení, o více než 10 % - investice mimo hlavní obor činnosti, pokud tím bude překročena částka 1 mil. Kč schválení organizační strukturyho řádu, pracovního řádu a dalších základních vnitřních předpisů společnosti, přijetí účasti (podílu) společnosti v jiných obchodních společnostech, společných podnicích a sdruženích, koupě a prodej majetkových účastí (společnost koupí či prodá podíl nebo části podílů v jiné obchodní korporaci); kapitálová opatření v majetkových účastech (kapitál v těchto majetkových účastech se změní); změna v majetkových účastech (fúze, rozdělení, změna právní formy, atd.) prodej , koupě, pronájem, nájem, pacht závodu nebo jeho části, prodej nemovitosti, stroje či zařízení s prodejní cenou vyšší než 1 000 000,- Kč, koupě nemovitosti, stroje či zařízení s pořizovací cenou vyšší než 2 000 000,- Kč, propachtování/pronájem a pacht/, nájem - nemovitostí, strojů a zařízení, pokud pořizovací cenapachtovné/nájemné nemovitosti, stroje či zařízení je vyšší než 51 000 000,- Kč a u, pozemků, bez ohledu na pachtovné/nájemné pořizovací cenu. Souhlasu valné hromady svěřuje zákon nebo tato listina. Valná hromada se musí konat nejméně jednou za účetní rok. Valná hromadanení třeba, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Valná hromada je usnášeníschopná, jsoujde-li přítomni společnício pronájem (nájem) na dobu kratší než 3 měsíce, kteří mají alespoň jednu polovinu hlasů všech společníků. Každý ze společníků pronájem, nájem jakéhokoliv majetku, jestliže má 1 hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromaděpronájem, (nájem) trvat dobu delší jak 3 roky (dlouhodobý pronájem, nájem) a pokud roční nájemné překročí částku 100.000,- Kč, poskytnutí nebo přijetí daru uzavření smluv o sponzoringu nebo srovnatelných smluv v hodnotě vyšší než 20.000,- Kč, zřízení věcného břemena, pokud jeho zřízení není zákonem povinně uloženo zákonem, přijetí nebo touto listinou vyžadován vyšší počet hlasů. Při posuzování schopnosti valné hromady činit rozhodnutí poskytnutí úvěru nad částku 2 000 000,- Kč, zajištění závazku nad hodnotu 2 000 000,- Kč o zrušení společnosti bez likvidace a následném sloučení, rozdělení, splynutí společnosti nebo změně její právní formy, o zrušení společnosti s likvidací, jmenování, odvolání a odměňování likvidátora, schválení zprávy likvidátora a návrh rozdělení likvidačního zůstatku, použití rezervního fondu, schválení právních jednání, jimiž se nepřihlíží společnost zavazuje poskytnout plnění, které převyšuje částku 2 000 000,- Kč /bez daně/ a toto plnění není schváleno v ročním rozpočtu společnosti, vyjma opatření, bez kterého by došlo k hlasům společníkůohrožení dodávek tepla nebo stavu nouze, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osobaschválení auditora na ověření roční účetní závěrky, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společníkům k vyjádření v patnáctidenní lhůtě od data doručení návrhu. Nevyjádří-li se společník ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem nesouhlasí. Při hlasování o takto předložených návrzích se většina počítá z celkového počtu hlasů všech společníků. Hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu mohou být uskutečněny i s využitím technických prostředků, jmenování a to způsobem umožňujícím ověření totožnosti společníka včetně určení jeho podílu, se kterým je spojeno hlasovací právo, odvolání prokuristyschválení udělení a výsledek hlasování společníka. Podmínky hlasování nebo rozhodování určí jednatel a uvede je v pozvánce na valnou hromadu nebo návrhu rozhodnutí. Pokud má společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník (zakladatel).odvolání prokury,