Veřejnoprávní smlouvy v zahraničí – Německo. Pro úplnost obecného pohledu na veřejnoprávní smlouvy a jejich uplatnění v samotné praxi je na místě zmínit přístup k těmto smlouvám ve Spolkové republice Německo. Úprava veřejnoprávních smluv v německém správním řádu je zajímavá v tom, že v mnohých ohledech je podobná jako právě v českém správním řádu. Přesněji řečeno česká právní úprava je podobná té německé, která je nejen starší, ale částečně také dokonce sloužila jako předloha při přípravě našeho správního řádu. Vymezení pojmu „veřejnoprávní smlouva“ je zakotveno v § 54 až 62 německého správního řádu, kde je stanoveno, že „Právní vztah v oblasti veřejného práva může být založen, změněn nebo zrušen (veřejnoprávní smlouvou), pokud to samozřejmě není v rozporu s právními předpisy. Především pak může úřad, místo vydání správního aktu, uzavřít veřejnoprávní smlouvu s tím, kdo by jinak byl adresátem správního aktu.“ Veřejnoprávní smlouva, a to jak koordinační, tak i subordinační může tedy být alternativou k ukončení správního řízení pomocí správního rozhodnutí, a to nejen v případech, kdy tak stanoví zákon, ale vždy pokud to zákon nevylučuje. Je zde tedy předpoklad subsidiární aplikace této úpravy veřejnoprávních smluv. Pro subordinační veřejnoprávní smlouvy jsou však v německém správním řádu stanoveny další podmínky, podle kterých mohou být tyto smlouvy uzavírány pouze tehdy, „pokud má úřad na základě rozumného posouzení věcného i právního stavu věci za účelné odstranění existujících pochybností pomocí vzájemných ústupků (narovnáním).“ Zároveň také musí tato smlouva sloužit úřadu k plnění jeho veřejnoprávních úkolů i veřejnému zájmu. Veřejnoprávní smlouva podle německého správního řádu rovněž musí být písemná s tím, že by právní předpis mohl stanovit i jinou formu. Písemně by také musel být učiněn souhlas třetích osob, které by měly být takovou veřejnoprávní smlouvou vázány. Podobně, jako můžeme pozorovat v českém právu, je upravena možnost výpovědi veřejnoprávních smluv, například při podstatné změně okolností, z důvodu zabránění nebo odstranění škod, které vznikají veřejnému blahu. Stejná je také možnost podpůrného použití dalších ustanovení správního řádu i občanského zákoníku. Větší pozornost je ale v německé úpravě věnována otázce výkonu povinností stanovených veřejnoprávní smlouvou nebo také nicotnosti veřejnoprávních smluv. Ta je posuzována jako v případě smluv občanskoprávních, s ohledem na použití odpovídajících ustanovení občanského zákoníku. Další důvody nicotnosti jsou také navíc stanoveny pro ...
