Souhlas třetích osob. Ustanovení § 168 správního řádu stanoví, že veřejnoprávní smlouva (netýká se smluv uzavřených dle § 160 správního řádu, veřejnoprávních smluv koordinačních44), která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví souhlas, a to v písemné formě. Význam tohoto ustanovení spočívá v ochraně osob, jejichž práva by mohla být zkrácena, neboť veřejnoprávní smlouva za určitých podmínek nahrazuje správní rozhodnutí a tyto osoby by mohly mít postavení účastníků dle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu a je tedy třeba zaručit uplatnění stanoviska, což by jim při správním řízení bylo umožněno. Bez souhlasu dotčených osob by mohlo dojít o obcházení jejich zájmů a účelovému omezování jejich procesních práv jako účastníků řízení a není proto možné takovou veřejnoprávní smlouvu vůbec uzavřít. Jedinou možností, jak uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by s ní třetí osoby vyjádřily souhlas, je rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení, a to namísto veřejnoprávní smlouvy, přičemž správní orgán využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy. 43 V § 16 odst. 4 je uvedeno: „Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.” Stejný je postup i v případě veřejnoprávních smluv, které jsou vyhotoveny v jazyce národnostní menšiny, Ty je pak třeba přeložit do českého jazyka.”
Souhlas třetích osob. Souhlas třetích osob je třeba u takových veřejnoprávních smluv, které se přímo dotýkají práv nebo povinností těchto osob. Třetími osobami jsou osoby, které můžeme zařadit pod § 27 odst. 2 a 3 a § 28 správního řádu. Z okruhu souhlasu třetích osob jsou vyloučeny smlouvy koordinační.38 Souhlas musí být písemný, měl by být definován jasně a nesmí být již měněn. Písemná veřejnoprávní smlouva vyžadující souhlas třetích osob je účinná dnem vysloveného souhlasu. Jestliže dotčená osoba s uzavřením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, postupuje se v klasickém správním řízení, jehož výsledkem je vydání vrchnostenského správního aktu. Rozdíl je v podkladech, podklady správního rozhodnutí mohou být informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy a nemusí se provádět již provedené důkazy. Pomocí institutu 38 Smlouvy koordinační se v mnoha případech svými účinky blíží právním předpisům, jsou tedy normativními smlouvami a získávání souhlasu všech dotčených osob je těžko představitelné. souhlasu třetích osob by se mělo zabránit zneužívání veřejnoprávních smluv ve smyslu obcházení zájmů dotřených osob.
Souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Není – li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.(43) Dle důvodové zprávy má toto ustanovení zabránit tomu, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmu dotčených osob, tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení dle části druhé.(44) Třetí osoby přímo dotčené veřejnoprávní smlouvou ve svých právech nebo povinnostech jsou osoby zejména vymezené v § 27 odstavce 2 a odstavce 3 a § 28 správního řádu. Dojde – li k opomenutí takové osoby, je veřejnoprávní smlouva od počátku neplatná a příslušný správní úřad ji zruší.(45) Podpůrné použití jiných částí správního řádu Podle § 170 správního řádu se při postupu podle části páté správního řádu, týkající se veřejnoprávních smluv, se obdobně použijí ustanovení části první správního řádu a přiměřeně ustanovení části druhé a třetí správního řádu. Lze tedy použít také příslušná ustanovení občanského zákoníku. To se ovšem netýká ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupeni od smlouvy, ustanovení o změně dlužníka nebo věřitele, nejde – li ovšem o právní nástupnictví, jakož i ustanovení o započtení. Jejich použití správní řád výslovně vylučuje.(46) 43, Zák. č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 168, v platném znění
Souhlas třetích osob. Toto ustanovení upravuje ochranu třetích osob (§ 168 Správního řádu), tedy osob, jejichž práv nebo povinností se obsah veřejnoprávní smlouvy přímo dotýká. Má zabránit tomu, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmů dotčených osob, a tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení podle druhé části Správního řádu. Není-li s uzavřením veřejnoprávní smlouvy získán souhlas třetí osoby, postupuje se ve standardním řízení, jehož výsledkem je vydání správního aktu. Všichni účastníci mají v řízení plná procesní práva, rozdíl je jenom v tom, že za podklady správního aktu mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy a nebude potřeba provádět znovu důkazy.36 35KOLMAN, P.: Veřejnoprávní smlouvy (vybrané otázky). Správní právo. 2007, s. 258 36 XXXXXX, X.: Správní řád, Komentář, Praha: Bova Polygon, s. 1318
Souhlas třetích osob. Souhlas třetích osob je upraven v ustanovení § 168. Zmíněné ustanovení je jakýmsi speciálním ustanovením, jímž se doplňuje předchozí úprava ve spojení s podmínkami nabytí účinků uzavření veřejnoprávních smluv. Pravidlo souhlasu třetích osob se vztahuje na veškeré veřejnoprávní smlouvy vyjma smluv koordinačních.182 178 Ustanovení § 167 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 (koordinační), která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. • Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.
Souhlas třetích osob. V § 168 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je upraven souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, která souvisí s právy a povinnostmi třetích osob, tak nabývá účinnosti jen za podmínek, kdy tato osoba s veřejnoprávní smlouvou vysloví souhlas. Pokud však tento souhlas nelze získat, správní orgán namísto veřejnoprávní smlouvy vydá rozhodnutí ve správním řízení, ve kterém může využít pokladů, které získal při pří- pravě veřejnoprávní smlouvy. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád)
Souhlas třetích osob. Paragrafem 168 správního řádu je upraven souhlas třetích osob. Tímto je ustanoveno, že veřejnoprávní smlouva – vyjma veřejnoprávní smlouvy koordinační uzavřené dle § 160 správního řádu – která se dotýká práv nebo povinností třetí osoby, je účinná teprve od okamžiku, kdy s ní tato dotčená osoba vysloví souhlas, a tento souhlas musí být vysloven písemnou formou. Tímto se má zabránit zneužívání veřejnoprávních smluv k účelovému obcházení procesních práv vzhledem k tomu, že veřejnoprávní smlouva může v některých případech nahrazovat správní rozhodnutí. Přímo dotčené třetí osoby veřejnoprávní smlouvou stanovuje zákon a jedná se o ty osoby, které jsou podřaditelné pod zákonné vymezení účastníků správního řízení.64 Pokud tento souhlas veřejnoprávní smlouva nezíská, tak nenabude svých právních účinků a správní orgán může poté místo oné veřejnoprávní smlouvy vydat správní rozhodnutí v rámci správního řízení. Všichni účastníci mají v tomto správním řízení plná procesní práva, rozdíl je pouze v tom, že za podklady správního aktu mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy a nebude potřeba provádět znovu důkazy.65