Souhlas třetích osob. Souhlas třetích osob je upraven ustanovením § 168 správního řádu. Toto ustanovení říká, že veřejnoprávní smlouva, mimo veřejnoprávní smlouvy koordinační (veřejnoprávní smlouva podle § 160 správního rádu), která se dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve okamžikem, kdy s ní tato osoba vysloví souhlas, jenž musí mít písemnou formu. Toto ustanovení má zejména zabránit tomu, aby byly veřejnoprávní smlouvy zneužívány k účelovému obcházení procesních práv, jelikož veřejnoprávní smlouva může za určitých okolností nahrazovat správní rozhodnutí. Přímo dotčené třetí osoby veřejnoprávní smlouvou, jak stanovuje zákon, jsou ti, kteří jsou podřaditelní pod zákonné vymezení účastníků správního řízení (viz § 27 odst. 2 a 3 a § 28 správního řádu). Místo běhu tohoto správního řízení je uzavírána veřejnoprávní smlouva. Pokud se tento souhlas získat nepodaří, tak veřejnoprávní smlouva nenabude svých právních účinků a správní orgán poté může namísto uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, ve kterém může využít podkladů (nemusí znovu provádět důkazy apod.), jenž získá při přípravě veřejnoprávní smlouvy. V tomto správním řízení je osoba, která je přímo dotčená na svých právech nebo povinnostech, jeho účastníkem podle § 27 odst. 2 a je oprávněna v něm uplatňovat práva na ochranu svých zájmů. V tomto správním řízením by pak záleželo na správním orgánu, jak by zhodnotil podklady získané při uzavírání veřejnoprávní smlouvy a na jakou stranu by se 100 XXXXXXX, Luboš; PONDĚLÍČKOVÁ, Xxxxx; XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád : komentář. Praha : C.H. Xxxx, 2011. str. 599. přiklonil, pokud by byl názoru, že veřejnoprávní smlouva by měla být uzavřena, tak místo ní vydá ve věci rozhodnutí.101 Výše uvedené se u koordinačních veřejnoprávních smluv neuplatní z důvodu, který je celkem zřejmý. Povaha těchto smluv má velmi často normativní charakter a svými účinky se často přibližují právním předpisům. Dalším důvodem je fakt, že je nepředstavitelné, aby u veřejnoprávní smlouvy o výkonu přenesené působnosti obcí dávali souhlas všichni občané dotčených obcí.102 000 Xxxxxx, xxx. 611.
Souhlas třetích osob. Jedná se o ustanovení, které má zabránit zneužívání veřejnoprávních smluv k obcházení zájmů třetích, dotčených osob, k omezování jejích procesních práv nevyužíváním standardního správního řízení dle části druhé zákona. Veřejnoprávní smlouva, která se dotýká práv a povinností dotčené osoby (s výjimkou smlouvy koordinační) nabývá účinnosti až, když s ní tato osoba bude souhlasit. Souhlas musí být písemný a měl by to být jasný, souhlasný projev vůle s textem veřejnoprávní smlouvy, který již nesmí být měněn. Jestliže dotčená osoba s uzavřením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, postupuje se v klasickém správním řízení, jehož výsledkem je vydání vrchnostenského správního aktu. Jediný rozdíl je v tom, že za podklady pro správní rozhodnutí mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy, a nebudou se muset provádět již provedené důkazy. Souhlas třetích osob je podobný institutu souhlasu správního orgánu.
Souhlas třetích osob. Ustanovení § 168 správního řádu stanoví, že veřejnoprávní smlouva (netýká se smluv uzavřených dle § 160 správního řádu, veřejnoprávních smluv koordinačních44), která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví souhlas, a to v písemné formě. Význam tohoto ustanovení spočívá v ochraně osob, jejichž práva by mohla být zkrácena, neboť veřejnoprávní smlouva za určitých podmínek nahrazuje správní rozhodnutí a tyto osoby by mohly mít postavení účastníků dle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu a je tedy třeba zaručit uplatnění stanoviska, což by jim při správním řízení bylo umožněno. Bez souhlasu dotčených osob by mohlo dojít o obcházení jejich zájmů a účelovému omezování jejich procesních práv jako účastníků řízení a není proto možné takovou veřejnoprávní smlouvu vůbec uzavřít. Jedinou možností, jak uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by s ní třetí osoby vyjádřily souhlas, je rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení, a to namísto veřejnoprávní smlouvy, přičemž správní orgán využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy. 43 V § 16 odst. 4 je uvedeno: „Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.” Stejný je postup i v případě veřejnoprávních smluv, které jsou vyhotoveny v jazyce národnostní menšiny, Ty je pak třeba přeložit do českého jazyka.”
Souhlas třetích osob. Paragrafem 168 správního řádu je upraven souhlas třetích osob. Tímto je ustanoveno, že veřejnoprávní smlouva – vyjma veřejnoprávní smlouvy koordinační uzavřené dle § 160 správního řádu – která se dotýká práv nebo povinností třetí osoby, je účinná teprve od okamžiku, kdy s ní tato dotčená osoba vysloví souhlas, a tento souhlas musí být vysloven písemnou formou. Tímto se má zabránit zneužívání veřejnoprávních smluv k účelovému obcházení procesních práv vzhledem k tomu, že veřejnoprávní smlouva může v některých případech nahrazovat správní rozhodnutí. Přímo dotčené třetí osoby veřejnoprávní smlouvou stanovuje zákon a jedná se o ty osoby, které jsou podřaditelné pod zákonné vymezení účastníků správního řízení.64 Pokud tento souhlas veřejnoprávní smlouva nezíská, tak nenabude svých právních účinků a správní orgán může poté místo oné veřejnoprávní smlouvy vydat správní rozhodnutí v rámci správního řízení. Všichni účastníci mají v tomto správním řízení plná procesní práva, rozdíl je pouze v tom, že za podklady správního aktu mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy a nebude potřeba provádět znovu důkazy.65
Souhlas třetích osob. Souhlas třetích osob je upraven v ustanovení § 168. Zmíněné ustanovení je jakýmsi speciálním ustanovením, jímž se doplňuje předchozí úprava ve spojení s podmínkami nabytí účinků uzavření veřejnoprávních smluv. Pravidlo souhlasu třetích osob se vztahuje na veškeré veřejnoprávní smlouvy vyjma smluv koordinačních.182 178 Ustanovení § 167 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Souhlas třetích osob. Toto ustanovení upravuje ochranu třetích osob (§ 168 Správního řádu), tedy osob, jejichž práv nebo povinností se obsah veřejnoprávní smlouvy přímo dotýká. Má zabránit tomu, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmů dotčených osob, a tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení podle druhé části Správního řádu. Není-li s uzavřením veřejnoprávní smlouvy získán souhlas třetí osoby, postupuje se ve standardním řízení, jehož výsledkem je vydání správního aktu. Všichni účastníci mají v řízení plná procesní práva, rozdíl je jenom v tom, že za podklady správního aktu mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy a nebude potřeba provádět znovu důkazy.36 35KOLMAN, P.: Veřejnoprávní smlouvy (vybrané otázky). Správní právo. 2007, s. 258 36 XXXXXX, X.: Správní řád, Komentář, Praha: Bova Polygon, s. 1318
Souhlas třetích osob. V § 168 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je upraven souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, která souvisí s právy a povinnostmi třetích osob, tak nabývá účinnosti jen za podmínek, kdy tato osoba s veřejnoprávní smlouvou vysloví souhlas. Pokud však tento souhlas nelze získat, správní orgán namísto veřejnoprávní smlouvy vydá rozhodnutí ve správním řízení, ve kterém může využít pokladů, které získal při pří- pravě veřejnoprávní smlouvy. (Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád)
Souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 (koordinační), která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. • Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.