Souhlas třetích osob. Ustanovení § 168 správního řádu stanoví, že veřejnoprávní smlouva (netýká se smluv uzavřených dle § 160 správního řádu, veřejnoprávních smluv koordinačních44), která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví souhlas, a to v písemné formě. Význam tohoto ustanovení spočívá v ochraně osob, jejichž práva by mohla být zkrácena, neboť veřejnoprávní smlouva za určitých podmínek nahrazuje správní rozhodnutí a tyto osoby by mohly mít postavení účastníků dle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu a je tedy třeba zaručit uplatnění stanoviska, což by jim při správním řízení bylo umožněno. Bez souhlasu dotčených osob by mohlo dojít o obcházení jejich zájmů a účelovému omezování jejich procesních práv jako účastníků řízení a není proto možné takovou veřejnoprávní smlouvu vůbec uzavřít. Jedinou možností, jak uzavřít veřejnoprávní smlouvu, aniž by s ní třetí osoby vyjádřily souhlas, je rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení, a to namísto veřejnoprávní smlouvy, přičemž správní orgán využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy. 43 V § 16 odst. 4 je uvedeno: „Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese správní orgán.” Stejný je postup i v případě veřejnoprávních smluv, které jsou vyhotoveny v jazyce národnostní menšiny, Ty je pak třeba přeložit do českého jazyka.”
Souhlas třetích osob. Veřejnoprávní smlouva, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Není – li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.(43) Dle důvodové zprávy má toto ustanovení zabránit tomu, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmu dotčených osob, tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení dle části druhé.(44) Třetí osoby přímo dotčené veřejnoprávní smlouvou ve svých právech nebo povinnostech jsou osoby zejména vymezené v § 27 odstavce 2 a odstavce 3 a § 28 správního řádu. Dojde – li k opomenutí takové osoby, je veřejnoprávní smlouva od počátku neplatná a příslušný správní úřad ji zruší.(45) Podpůrné použití jiných částí správního řádu Podle § 170 správního řádu se při postupu podle části páté správního řádu, týkající se veřejnoprávních smluv, se obdobně použijí ustanovení části první správního řádu a přiměřeně ustanovení části druhé a třetí správního řádu. Lze tedy použít také příslušná ustanovení občanského zákoníku. To se ovšem netýká ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupeni od smlouvy, ustanovení o změně dlužníka nebo věřitele, nejde – li ovšem o právní nástupnictví, jakož i ustanovení o započtení. Jejich použití správní řád výslovně vylučuje.(46) 43, Zák. č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 168, v platném znění
Souhlas třetích osob. Jedná se o ustanovení, které má zabránit zneužívání veřejnoprávních smluv k obcházení zájmů třetích, dotčených osob, k omezování jejích procesních práv nevyužíváním standardního správního řízení dle části druhé zákona. Veřejnoprávní smlouva, která se dotýká práv a povinností dotčené osoby (s výjimkou smlouvy koordinační) nabývá účinnosti až, když s ní tato osoba bude souhlasit. Souhlas musí být písemný a měl by to být jasný, souhlasný projev vůle s textem veřejnoprávní smlouvy, který již nesmí být měněn. Jestliže dotčená osoba s uzavřením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, postupuje se v klasickém správním řízení, jehož výsledkem je vydání vrchnostenského správního aktu. Jediný rozdíl je v tom, že za podklady pro správní rozhodnutí mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy, a nebudou se muset provádět již provedené důkazy. Souhlas třetích osob je podobný institutu souhlasu správního orgánu.
Souhlas třetích osob. Souhlas třetích osob je upraven v ustanovení § 168. Zmíněné ustanovení je jakýmsi speciálním ustanovením, jímž se doplňuje předchozí úprava ve spojení s podmínkami nabytí účinků uzavření veřejnoprávních smluv. Pravidlo souhlasu třetích osob se vztahuje na veškeré veřejnoprávní smlouvy vyjma smluv koordinačních.182 178 Ustanovení § 167 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Souhlas třetích osob. Toto ustanovení upravuje ochranu třetích osob (§ 168 Správního řádu), tedy osob, jejichž práv nebo povinností se obsah veřejnoprávní smlouvy přímo dotýká. Má zabránit tomu, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmů dotčených osob, a tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení podle druhé části Správního řádu. Není-li s uzavřením veřejnoprávní smlouvy získán souhlas třetí osoby, postupuje se ve standardním řízení, jehož výsledkem je vydání správního aktu. Všichni účastníci mají v řízení plná procesní práva, rozdíl je jenom v tom, že za podklady správního aktu mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy a nebude potřeba provádět znovu důkazy.36 35KOLMAN, P.: Veřejnoprávní smlouvy (vybrané otázky). Správní právo. 2007, s. 258 36 XXXXXX, X.: Správní řád, Komentář, Praha: Bova Polygon, s. 1318