Vnější smlouvy Evropské unie Vzorová ustanovení

Vnější smlouvy Evropské unie. „Vnější smlouvy se dají charakterizovat jako vícestranné závazné akty, kdy na jedné straně smlouvy je vždy Evropská unie a na té druhé je buď mezinárodní organizace, nebo nečlenský stát.“58 Z této definice vyplývá, že vnější smlouvy se uzavírají na základě mezinárodněprávním, nikoli unijním. Můžeme tudíž říct, že prostřednictvím vnějších smluv Evropská unie přenáší své „myšlenky“ na nečlenské státy a mezinárodní organizace, čímž dochází ke sbližování a postupnému sjednocování dotčených právních řádů. Smlouvy mezi Evropskou unií a nečlenským státem či mezinárodní organizací označuje SFEU jako mezinárodní smlouvy (například v článku 3, v němž říká, že jejich uzavírání je ve výlučné pravomoci Evropské unie), ale také jako dohody (článek 217, kde je stanovena pravomoc Evropské unie uzavřít dohody o přidružení). V této kapitole budu vnější smlouvy označovat jako dohody – pro větší přehlednost a lepší odlišení od vnitřních smluv. „V praxi vnějších smluv EU rozlišujeme jak vnější smlouvy v klasické mezinárodní formě, tak tzv. sekundární vnější akty.“59 Vnější smlouvy lze podle klasického mezinárodního práva dělit na smlouvy sjednané v plné formě, ve zjednodušené formě a na smlouvy tacitní.60 Dohody v plné formě: Za mezinárodní smlouvy v plné formě lze označit takové dohody, které jsou opatřeny podpisy zástupců států, jež vyjadřují jejich vůli být takovouto dohodou vázáni. Zástupce státu musí mít při podpisu dohody řádně vystavenou plnou moc. Vnitrostátní právní řády členských států určují, kdo je oprávněn vydat plnou moc k uzavření dohody. V rámci práva České republiky je tato osoba určena přímo Ústavou – jedná se o prezidenta republiky. Dohody ve zjednodušené formě: Dohody ve zjednodušené formě vznikají prostřednictvím výměny nót, úředních sdělení či vzájemných prohlášení. Zatímco u dohod sjednaných v plné formě je konsenzus všech smluvních stran obsažen na jedné listině, u dohod sjednaných ve zjednodušené formě tomu tak není. V praxi sjednání dohod ve zjednodušené formě probíhá tak, že jeden stát pošle diplomatickou nótu a druhý stát ji pošle také, ale s poněkud jiným zněním. Obsah dohody je pak třeba odvozovat z těchto jednostranných úkonů států. Dohody tacitní: Tacitní dohody vznikají pouze na základě konkludentního chování zúčastněných stran. I když jsou dohody označovány jako tacitní – tedy dohody sjednané mlčky – neznamená to, že pouhé mlčení, tj. nečinnost, jednoho státu způsobí vznik takové dohody. Vždy musí existovat konkludentní chování všech zúčastněn...