Smluvní pokuty, úrok z prodlení V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zaslání harmonogramu nebo jeho čistopisu objednateli dle čl. II odst. 1 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele v kterékoliv lhůtě dle odsouhlaseného harmonogramu, vyjma lhůty pro dokončení a předání díla, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro dokončení a předání díla objednateli dle čl. II odst. 2 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě nedodržení podmínky dle čl. II odst. 3 zhotovitelem je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den, po který systém EPS nebude plně funkční nad rámec povolené doby. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě stanovené v souladu s čl. II odst. 6 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro předání nebo opravu DSP dle čl. II odst. 7 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro doručení daňového dokladu podle čl. III odst. 7 je objednatel oprávněn za každý den prodlení účtovat smluvní pokutu ve výši 0,04 % z částky odpovídající výši DPH, kterou je objednatel povinen odvést, minimálně však 500 Kč. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě podle čl. VI odst. 12 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě porušení kterékoli povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 3 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. V případě porušení kterékoliv povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 4 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý zjištěný případ takového porušení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zahájení odstraňování vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu za každou započatou hodinu prodlení ve výši: 1 000 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. a), 500 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. b). V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro odstranění vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení. V případě prodlení objednatele s úhradou daňového dokladu je zhotovitel oprávněn požadovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou splatné do 14 dnů od doručení dokladu k úhradě povinné smluvní straně. Povinnost zaplatit je splněna odepsáním příslušné částky z účtu povinného ve prospěch účtu oprávněného. Zhotovitel není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení objednatele. Smluvní pokutou není dotčen nárok na náhradu škody.
Smluvní pokuty a úrok z prodlení V případě, že zhotovitel bude v prodlení s převzetím staveniště, dle odstavce 2.1., Článku II. zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, za každý den prodlení. V případě, že zhotovitel bude v prodlení se zhotovením a předáním dokončeného díla stanoveném v článku II., odst. 2.3 zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě, že zhotovitel nedodrží lhůtu pro zajištění povinností vyplývajících ze záruky o dílo, zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě, že zhotovitel nedodrží lhůtu pro odstranění vad a nedodělků u předaného a převzatého díla podle bodu 9.8 zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení a za každou vadu a nedodělek. V případě porušení předpisů týkajících se BOZP, zejména zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), za kteroukoliv z osob vyskytujících se na staveništi je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1.000,- Kč za každý opakovaný případ. Smluvní pokuty hradí zhotovitel nezávisle na tom, zda a v jaké výši vznikne objednatelům škoda, kterou jsou oprávněni objednatelé vymáhat samostatně a bez ohledu na její výši. Jestliže objednatelé neuhradí fakturu v době její splatnosti a je v prodlení s její úhradou, zaplatí objednatel zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05% za každý den prodlení. Smluvní strany výslovně uvádějí, že objednatel je oprávněn smluvní pokutu, případně vzniklou náhradu škody, na kterou mu vznikne právní nárok započíst do kterékoli úhrady, která mu přísluší dle příslušných ustanovení smlouvy, V případě nároku zhotovitele na smluvní pokutu, je oprávněn vystavit objednateli fakturu v příslušné výši.
Smluvní pokuta, úrok z prodlení je splatná ve lhůtě 30 (slovy: třiceti) kalendářních dní ode dne doručení vyúčtování smluvní pokuty (úroku z prodlení) povinné straně.
Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo.
PLATEBNÍ PODMÍNKY A PODMÍNKY RUČENÍ ZA NEZAPLACENOU DPH 4.1 Kupující neposkytne Prodávajícímu žádné zálohy.
Zpětvzetí žádosti o předčasné splacení Dluhopisů Oznámení o předčasném splacení může být jednotlivým Vlastníkem dluhopisů písemně vzato zpět, avšak jen ve vztahu k jeho Dluhopisům a jen pokud takové odvolání je adresováno Emitentovi a doručeno Administrátorovi na adresu Určené provozovny nejpozději tři Pracovní dny předtím, než se příslušné částky stávají splatnými podle předchozího článku 9.2. Takové odvolání však nemá vliv na Oznámení o předčasném splacení ostatních Vlastníků dluhopisů.
Smluvní pokuty V případě, že zhotovitel nesplní svůj závazek provést dílo dle článku III. odst. 1 této smlouvy, uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla (bez DPH) za každý den prodlení se splněním tohoto závazku. Vyúčtovaná smluvní pokuta může být uhrazena formou započtení oproti vyúčtované ceně díla. V případě prodlení zhotovitele s termínem vyklizení staveniště uhradí smluvní pokutu ve výši 500 Kč za nedodržení této povinnosti za každý započatý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele s odstraněním vad v záruční době uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za nedodržení této povinnosti za každý započatý den prodlení. Pro případ prodlení objednatele s úhradou ceny díla se strany dohodly na tom, že zhotoviteli náleží úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 1% p.a. po dobu prvních 30 dnů prodlení objednatele s úhradou ceny díla a dále pak ve výši stanovené předpisy práva občanského. Zhotovitel je povinen předložit objednateli ke dni předání a převzetí díla seznam všech subdodavatelů, kteří se na zakázce podíleli v objemu větším jak 10 % z celkové ceny díla v Kč bez DPH. Pro případ nedodržení tohoto ujednání se sjednává smluvní pokuta ve výši 1 % z celkové ceny díla. Tato pokuta je splatná do 30 dnů ode dne zjištění porušení tohoto ustanovení.
Obecná ustanovení pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova a) Dotaci lze poskytnout žadateli, který splňuje níže uvedené podmínky a podmínky uvedené u jednotlivých opatření/podopatření/záměrů ve specifických podmínkách Pravidel platných pro dané kolo příjmu žádostí,
Porušení smluvních podmínek a sankce 1) Jestliže příjemce nesplní některý ze závazků stanovených touto smlouvou, bude toto nesplnění považováno za porušení rozpočtové kázně podle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, tj. za neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých podle této smlouvy.
Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.
