Výlučné pravomoci EU. Pokud výlučnou pravomoc Smlouvy v určité oblasti svěřují Unii, pak „může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie.“92 Členské státy tedy v těchto oblastech nedisponují legislativní pravomocí vyjma případu, kdy je Unie zmocní nebo pokud závazné unijní akty provádějí (implementují). Prováděním přitom rozumíme jak činnost legislativní, tak případně činnost výkonnou či jinou, avšak vždy směřující ke splnění povinností vyplývajících z unijního aktu. Článek 3 odst. 1 SFEU pak taxativně vymezuje oblasti, ve kterých má Unie výlučné pravomoci. Jedná se o následující oblasti: ● celní unie; ● stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu; ● měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro; ● zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky; ● společná obchodní politika. Tento věcný seznam pravomocí se ve srovnání s dosavadní interpretací svěřených pravomocí v judikatuře SD v podstatě nezměnil. Jakkoli je tento seznam taxativní, lze si představit, že SD může nalézt i další případy výlučnosti. 93 Zjednodušeně řečeno, SD v minulosti, kdy výčet výlučných pravomocí neexistoval, stanovil, že výlučnost je dána tehdy, když je evidentní. 94 Judikatura však nevyvinula žádná kritéria, podle nichž by se mohlo obecně postupovat.95 V tomto ohledu je nutno považovat řešení použité v LS, které vymezuje pravomoci přímo ve Smlouvách expresis verbis, za přínosné a zpřesňující. Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, „pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.“ 96 Vedle zmocnění vyplývajícího z legislativního aktu tedy přichází v úvahu, jak již bylo uvedeno v podkapitole pojednávající o implicitních pravomocech, zmocnění jednat ve vnějších vztazích, které je zahrnuto mlčky (implicitně) ve vnitřních pravomocích a dále o zmocnění v případech možné kolize mezi společnými 92 Čl. 2 odst. 1 SFEU.
