Výsledky šetření. 3.1 Obsah pojmu „obchodování s lidmi“ Ještě předtím, než byla respondentům položena otázka, zda se dříve (osobně) setkali s případy obchodování s lidmi, jinými než za účelem sexuálního vykořisťování, a než jim bylo nabídnuto ke srovnání znění novely trestního zákona (otázka č. 3), byli požádáni, aby popsali, jak sami rozumějí pojmu „obchodování s lidmi“ (otázka č. 2). Účelem bylo zjistit, jak sami vnímají a případně v praxi používají tento pojem. Ze všech odpovědí lze obecně vyvodit, že podle respondentů není hranice mezi obchodováním s lidmi a dalšími trestnými činy jasná. Zejména je patrná jeho přímá souvislost s převaděčstvím a nelegálním zaměstnáváním – mnozí respondenti, bez rozdílu zaměstnání, za obchodování s lidmi považují právě pouze tyto jevy, další je uvádějí ve výčtu dalších definic obchodování s lidmi. V odpovědích respondentů SUZ se kromě převaděčství (či „nelegálního přechodu hranic za úplatu“) objevuje i nelegální zaměstnávání („nelegální zprostředkování práce“, „práce načerno“ nebo „nelegální participace na levné pracovní síle“). Nejčastější jsou však odpovědi, odpovídající některé z částí § 232a, zejména odstavci 1a), 1c), 2a) a 2c), tj. týkající se obchodu za účelem pohlavního styku, sexuálního zneužívání, nucené práce či jiné formy vykořisťování. Méně se vyskytuje obchodování nebo jiné trestné činy mající souvislost s dětmi („sexuální vykořisťování“ nebo „zneužití dětí“, „dětská práce“, „únosy a prodej dětí“) a sexuálním zneužívání dospělých („sexuální zneužití žen“, „sexuální vykořisťování“, „organizovaná prostituce“). Větší důraz na jiné formy obchodování než je obchodování za účelem sexuálního vykořisťování lze vysvětlit tím, že byl dotazník takto zaměřen a že již v úvodu byli respondenti vyzváni, aby se soustředili zejména na tuto oblast. Z odpovědí převažují různé formy nucených prací a vykořisťování, důraz bývá kladen na kontrast mezi tím, že oběti není zaplaceno a pachatel se obohacuje na její úkor: srov. odpovědi „pokud je člověk zaměstnán a není mu zaplaceno“, „práce, při níž je odváděna část výdělku“ a „nucená práce, využívání a vykořisťování osob pouze za účelem vlastního zisku, při které nejsou respektovány zákonné a mravní normy společnosti a svobody jednotlivce“. V odpovědích se zřídka objevují i jiné než pracovní formy vykořisťování, např. obchod s lidskými orgány, nucení k trestné činnosti („nucení lidí k práci, která je v rozporu se zákonem“) nebo „nucení lidí k sňatku, verbování do armády“. Mezi explicitně zdůrazňovaný...
Výsledky šetření. 5.1 Kapitola 1: Míra využití dotací ze strukturálních fondů období 2007 – 2013