Xxxxxxxxx Xxxxxxx Vzorová ustanovení

Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Dějiny a system soukromého práva římského. 4. vydání. Praha: X. Xxxx, 1910. Celé dílo je rozděleno do devíti kapitol, přičemž poslední dvě, jak dáno logikou římské- ho obligačního práva, se věnují procesním otázkám spojeným s vymahatelností plnění podle smlouvy. První kapitola nazvaná Kontrakt jako obligace zarazí již názvem civilistu chápajícího smlouvu jako obligační Entstehungsgrund16 a zvyklého rozlišovat smlouvu a obligaci jako různé pojmy. Xxxxxxxx píše v uvedeném smyslu na různých místech díla také např. o vymahatelnosti kontraktu, o jeho zániku, rovněž o splnění či jednostranném ukončení smlouvy, ač by civilista raději mluvil o splnění dluhu, zániku smluvní obligace, jedno- stranném ukončení závazku, vymahatelnosti smluvní povinnosti. Recenzent chápe, že si autor pro obor římského práva toto terminologické pojetí může obhájit: contractus est ultro citroque obligatio, čili, jak se shodují Labeo a Ulpianus: smlouva je závazek převzatý oběma stranami.17 Obdobný výrok o deliktu však v pramenech hledáme marně a recen- zent má za to, že se takového (delictum est obligatio) sotvakdo dopustil. Recenzent tedy, byv dřív než Digestami odchován díky svému i autorově společnému učiteli Xxxxx,18 jehož slova „omnis enim obligatio vel ex contractu nascitur vel ex delicto“19 jsou snad kaž- dému známa, se nenechá přesvědčit, že se např. nájem díla rovná smlouvě o dílo (s. 219) a že by ztotožnění kontraktu s obligací bylo právnictví vůbec ku prospěchu. Kapitola, kterou Xxxxxxxx své dílo otevírá, počíná výkladem, kde že se vlastně z dějin vynořilo slovo contractus, co znamená a jak se etablovalo. Je to partie zajímavá, snad i trochu detektivní a také poučná, zvlášť pro dnešek chrlící do veřejného prostoru slova často bez zamyšlení nad jejich skutečným obsahem. Autor v této kapitole vysvětluje, jaký smysl mělo v římském právu právní pouto (iuris vinculum), jež v římskoprávním pojetí vystupuje především v kontextu žalob (s. 27 a násl.) a věnuje se i mnoha jiným otázkám obecného významu. Z nich recenzenta nejvíc zaujal výklad věnovaný důvěře (věrnosti) a autorovo pojednání, jak se vedle fides objevila bona fides a proč (s. 40 a násl.). V druhé kapitole se autor analyzuje problematiku závaznosti smluv. Vyzdvihuje římsko- právní zásadu typové vázanosti kontraktů a kromě uznaných smluvních typů se zabývá dohodami, „quorum appellationes nullae iure civili proditae sunt“ (nepojmenovanými civilním právem), jejichž obsah se teprve poznenáhlu uznával za právně vymahatelný – leč ...
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Instituce římského práva. 2. vydání. Praha: X. Xxxx, 1894; XXXXXXXX, Xxxxx. České státní právo.
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Zhotovitel 10 …………………………………. Zhotovitel 11 …………………………………. č. 1 Formulář „ZÁPIS O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ PRACOVIŠTĚ PRO ZHOTOVITELE PRACÍ“ č. 2 Formulář „VÝROBNĚ MZDOVÝ LÍSTEK
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Dějiny a systém soukromého práva římského. 7. vydání. Bratislava: Univerzita Komenského, 1929. str. 739
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. 1.1. administrativně zajistit pověření pro příspěvkovou organizaci. Termín: 10.06.2014 32/12/RM/2014 v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 27 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s usnesením rady města č. RM-92-2009-10, s přijetím peněžitého daru - ve výši 13.000 Kč od právnické osoby - ve výši 8.870 Kč od právnické osoby příspěvkovou organizací Denní rehabilitační stacionář pro tělesně a mentálně postižené Třebíč, se sídlem Družstevní 1079, 674 01 Třebíč, IČ 60419148.
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. 1.1. administrativně zajistit souhlas rady města s přijetím darů. Termín: 13.06.2014 33/12/RM/2014 schválit nové znění Pravidel pro udělování Čestného občanství města Třebíče a Ceny města Třebíče, která jsou přílohou č. 1 k 33/12/RM/2014.
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. 3. xxxxxx Xxxxxx
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. O správních dohodách. Správní právo. 1979, 4, str. 200. (v tomto případě národní výbor) státní správu. V tomto bodě se tedy tyto správní dohody svou povahou přibližovaly dnešním smlouvám subordinačním. Je nutno také dodat, že možnost uzavření dohody tohoto druhu, musela být stanovena v zákoně výslovně. Dostaneme-li se k řešení sporů z této dohody, tak Xxxxxx Xxx říká: „Správní orgán jako účastník si i v tomto vztahu zachovává své mocenské postavení, jehož však využije jen tehdy, jestliže je to nezbytné, totiž jestli forma dohody přestane v daném případě dostačovat dosažení účelu výkonu státní správy.“12 Existovaly však i správní dohody, které svou povahou byly v dnešním terminologickém pojetí smlouvami koordinačními. Byly to zejména smlouvy mezi národním výborem a jiným národním výborem či státní, družstevní nebo jinou společenskou organizací o společném použití prostředků, dle zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech. Musela však být splněna ještě jedna podmínka a tou bylo, že cíle dohody nebylo možno dosáhnout jednostranným aktem. Avšak Xxxxxx Xxx dodává, že s touto dohodou nebylo v praxi příliš mnoho zkušeností.13
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. O správních dohodách. Správní právo. 1979, č. 4, s. 200.
Xxxxxxxxx Xxxxxxx. Okružní 561, Horažďovice jako spoluvlastník PK 1083, 1080, 1081 k.ú. Horažďovice Nesouhlas s dělením pozemků, obalovou křivkou s promenádní alejí, nesouhlas s fotovoltaickými zařízeními, s propojením města a předměstí a s velikostí průmyslových (produkčních) ploch. Okrajová linie zastavitelného území včetně aleje a komunikace (promenády) zůstanou zachovány, neboť se jedná o záměr , který město považuje za žádoucí, a jehož cílem je prorůstání zástavby do krajiny paprskovitě a nikoliv jako prosté obalové křivky. Statut VPO a VPS byl v případě promenády vypuštěn a tato ponechána pouze v závazné části návrhu. Fotovoltaické elektrárny byly po zvážení ponechány s tím, že jejich realizace se bude odvíjet ve vazbě na hospodářsko-energetickou politiku státu. Město s předměstím spojeno v návrhu nebylo a není. Průmyslové zóny byly navrženy s ohledem na předpokládaný dlouhodobý rozvoj města a v důsledku dlouhodobosti návrhu územního plánu jejich využití etapizováno formou zřízení územní reservy.