Common use of Zahraniční stravné Clause in Contracts

Zahraniční stravné. 1. Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši příslušné sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin zahraničního stravného, trvá-li tato doba 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny sazby zahraničního stravného. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Pokud zahraniční pracovní cesta trvá celkem méně jak 18 hodin, pro poskytování zahraničního stravného je určena „stanovená základní sazba zahraničního stravného“, ze které se provede příslušný výpočet náhrady. Trvá-li zahraniční pracovní cesta celkem 18 a déle jak 18 hodin, při výpočtu zahraničního stravného se vychází z „vyhlášené základní sazby zahraničního stravného“. 2. Bylo-li zaměstnavatelem nebo zahraničním partnerem během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, stravné za každé bezplatné jídlo se krátí o tyto hodnoty: • 70%, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby • 35%, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby • 25%, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá • 1 (popř. 5) až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla • déle než 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla 3. Při zahraniční pracovní cestě vzniká kromě nároků v cizí měně nárok na stravné v tuzemské měně za dobu cesty na území ČR za podmínek stanovených pro tuzemskou pracovní cestu {kapitola II., písm. c)}. Při zahraniční pracovní cestě při určení stravného v tuzemské měně za dobu strávenou na území České republiky se doby strávené od počátku pracovní cesty až do ukončení pracovní cesty na území České republiky sčítají (doby do přechodu a po přechodu čs. státní hranice), pokud spadají do jednoho kalendářního dne a posuzují-li se jako jedna pracovní cesta. Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území České republiky nevznikne zaměstnanci nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území České republiky. Toto stravné se vykazuje zvlášť. 4. Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. Doby strávené mimo území České republiky, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí stravného při tuzemských pracovních cestách. 5. Náklady na zdravotní pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách se uznávají jako nutný vedlejší výdaj ve smyslu ustanovení § 164 ZP. Náklady podle předchozího odstavce budou zaměstnavatelem zaměstnanci uhrazeny maximálně do výše minimální sazby pojistného poskytovaného pojistitelem, u kterého uzavřel zaměstnanec pojištění, a to za každý kalendářní den strávený na pracovní cestě. Ustanovení předchozích dvou odstavců platí pro zaměstnance, u nichž se neuplatňuje ustanovení předpisu ČD D 26 nebo u kterých není zdravotní pojištění léčebných výloh při zahraničních pracovních cestách sjednáno zaměstnavatelem.

Zahraniční stravné. 1. Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši příslušné sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin zahraničního stravného, trvá-li tato doba 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny sazby zahraničního stravného. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Pokud zahraniční pracovní cesta trvá celkem méně jak 18 hodin, pro poskytování zahraničního stravného je určena „stanovená základní sazba zahraničního stravného“, ze které se provede příslušný výpočet náhrady. Trvá-li zahraniční pracovní cesta celkem 18 a déle jak 18 hodin, při výpočtu zahraničního stravného se vychází z „vyhlášené základní sazby sazba zahraničního stravného“. 2. Bylo-li zaměstnavatelem nebo zahraničním partnerem během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, stravné za každé bezplatné jídlo se krátí o tyto hodnoty: • 70%, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby • 35%, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby • 25%, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá • 1 (popř. 5) až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla • déle než 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla 3. Při zahraniční pracovní cestě vzniká kromě nároků v cizí měně nárok na stravné v tuzemské měně za dobu cesty na území ČR za podmínek stanovených pro tuzemskou pracovní cestu {kapitola II., písm. c)}. Při zahraniční pracovní cestě při určení stravného v tuzemské měně za dobu strávenou na území České republiky se doby strávené od počátku pracovní cesty až do ukončení pracovní cesty na území České republiky sčítají (doby do přechodu a po přechodu čs. státní hranice), pokud spadají do jednoho kalendářního dne a posuzují-li se jako jedna pracovní cesta. Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území České republiky nevznikne zaměstnanci nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území České republiky. Toto stravné se vykazuje zvlášť. 4. Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. Doby strávené mimo území České republiky, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí stravného při tuzemských pracovních cestách. 5. Náklady na zdravotní pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách se uznávají jako nutný vedlejší výdaj ve smyslu ustanovení § 164 ZP. Náklady podle předchozího odstavce budou zaměstnavatelem zaměstnanci uhrazeny maximálně do výše minimální sazby pojistného poskytovaného pojistitelem, u kterého uzavřel zaměstnanec pojištění, a to za každý kalendářní den strávený na pracovní cestě. Ustanovení předchozích dvou odstavců platí pro zaměstnance, u nichž se neuplatňuje ustanovení předpisu ČD D 26 nebo u kterých není zdravotní pojištění léčebných výloh při zahraničních pracovních cestách sjednáno zaměstnavatelem.

Zahraniční stravné. 1Zaměstnancům přísluší stravné podle § 170 ZP. Stanovená základní denní sazba stravného je 75 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem vydaným podle §189 ZP. S přihlédnutím k podmínkám pracovní cesty může nadřízený zaměstnanec stanovit vyšší sazbu zahraničního stravného, a to až do výše 100 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem vydaným podle §189 ZP. Zaměstnanci přísluší následující zahraniční stravné stravné: − ve výši příslušné sazbystanovené základní denní sazby stravného, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li , − ve výši dvou třetin stanovené základní denní sazby stravného, jestliže tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné − ve výši dvou třetin zahraničního jedné třetiny stanovené základní denní sazby stravného, trvá-li jestliže tato doba trvá 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, hodinu nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky ČR právo na stravnéstravné podle odst. 4.2.1. této kolektivní smlouvy, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny sazby zahraničního stravného. Trvá− trvá-li doba strávená mimo území České republiky ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Pokud zahraniční pracovní cesta trvá celkem méně jak 18 hodin, pro poskytování zahraničního stravného je určena „stanovená základní sazba zahraničního stravného“, ze které se provede příslušný výpočet náhrady. Trvá-li zahraniční pracovní cesta celkem 18 a déle jak 18 hodin, při výpočtu zahraničního stravného se vychází z „vyhlášené základní sazby zahraničního stravného“. 2. Bylo-li zaměstnavatelem nebo zahraničním partnerem zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši stanovené základní denní sazby stravného snížené za každé bezplatné jídlo se krátí o tyto hodnotyhodnotu: • 70%− 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši stanovené základní denní sazby • 35%stravného, − 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši stanovené základní denní sazby • 25%stravného, − 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši stanovené základní denní sazby Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá • 1 (popř. 5) až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla • déle než 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla 3. Při zahraniční pracovní cestě vzniká kromě nároků v cizí měně nárok na stravné v tuzemské měně za dobu cesty na území ČR za podmínek stanovených pro tuzemskou pracovní cestu {kapitola IIstravného., písm. c)}. Při zahraniční pracovní cestě při určení stravného v tuzemské měně za dobu strávenou na území České republiky se doby strávené od počátku pracovní cesty až do ukončení pracovní cesty na území České republiky sčítají (doby do přechodu a po přechodu čs. státní hranice), pokud spadají do jednoho kalendářního dne a posuzují-li se jako jedna pracovní cesta. Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území České republiky nevznikne zaměstnanci nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území České republiky. Toto stravné se vykazuje zvlášť. 4. Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. Doby strávené mimo území České republiky, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí stravného při tuzemských pracovních cestách. 5. Náklady na zdravotní pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách se uznávají jako nutný vedlejší výdaj ve smyslu ustanovení § 164 ZP. Náklady podle předchozího odstavce budou zaměstnavatelem zaměstnanci uhrazeny maximálně do výše minimální sazby pojistného poskytovaného pojistitelem, u kterého uzavřel zaměstnanec pojištění, a to za každý kalendářní den strávený na pracovní cestě. Ustanovení předchozích dvou odstavců platí pro zaměstnance, u nichž se neuplatňuje ustanovení předpisu ČD D 26 nebo u kterých není zdravotní pojištění léčebných výloh při zahraničních pracovních cestách sjednáno zaměstnavatelem.