Zdroje nebezpečí v zimním středisku Vzorová ustanovení

Zdroje nebezpečí v zimním středisku zdroje typického nebezpečí jsou zejména – hrany terénu, terénní nerovnosti, stromy, rozježděný terén, proměnlivá či omezená výška sněhu, informační tyče s ukazateli, běžná údržba sjezdových tratí, bariéry sněhu vzniklé úpravou či zasněžováním, zábrany ohraničující sjezdové tratě, opravné práce apod.; • typická nebezpečí nevyžadují ze strany provozovatele lyžařského areálu žádná opatření, s typickým nebezpečím se musí uživatel sjezdové tratě zásadně vypořádat sám a přizpůsobit tomu své lyžařské (fyzické) schopnosti a způsob pohybu na sjezdových tratích; • zdroje atypického nebezpečí působí na uživatele sjezdové tratě jako nástrahy, jsou to – všechny pevné, nahodilé a dočasné překážky instalované provozovatelem lyžařského areálu na sjezdových tratích nebo v jejich bezprostřední blízkosti (např. traťové podpěry lanových drah a vleků, sloupy osvětlení pro večerní lyžování, nadjezdy a podjezdy, prvky zasněžovacího systému – nadzemní přípojná místa, stabilní a mobilní sněžné děla atd.); křížení sjezdových tratí s jinou sjezdovou tratí, lyžařskou cestou, běžeckou tratí či jinou cestou; propasti a strmé úseky mimo sjezdové tratě; ocelové lano a kotvicí prvek navijáku sněžné rolby; organizace závodních tréninků pro lyžaře a snowboardisty; organizace akcí na sjezdových tratích (soutěže organizované provozovatelem lyžařského areálu nebo jiným pořadatelem, prezentace, show apod.); • z hlediska atypického nebezpečí zajišťuje provozovatel lyžařského areálu opatření k bezpečnosti provozu, je-li to v daném čase a místě možné;