Zjevné a skryté Vzorová ustanovení

Zjevné a skryté. O vadu zjevnou se jedná v případě, kdy je tuto vadu možno odhalit při běžné prohlídce věci, například pouhým ohledáním. O zjevnou vadu se jedná i v případě, že je možno ji zjistit z veřejného seznamu (viz výše). Toto rozlišení vad je podstatné z důvodu omezení uplatnění práv z vadného plnění u vad zjevných. Ustanovení § 2112 zakládá rozdílná práva pro oznámení vady, kdy v případě vady skryté omezuje právo na oznámení lhůtou, jejíž počátek je dán subjektivní skutečností na uplatnění nároku bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl prohlídkou zjistit, i lhůtou objektivní, která je dvouletá a počíná běžet od odevzdání věci. Za skryté vady lze považovat ty, které běžnou prohlídkou odhalit nelze. Jedná se zejména o vady, které ani pří řádné prohlídce nelze odhalit bez odborných znalostí či vybavení, případně pomocí specifických zkoušek, které se při převzetí zboží běžně neprovádí. Otázku vad zjevných rozpracoval i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 24.8.2010 sp. zn. 32 Cdo 1040/2009. Soud se v tomto případě zabýval i vymezením případů, ve kterých vady za zjevné považovat nelze z důvodu poškození zboží, které by nutně vzniklo při odhalení vady. Stejně tak se za zjevné vady podle tohoto rozhodnutí nepovažují takové, které se z povahy věci projeví až při jejím užívání. Specifickým případem zjevné vady je zboží prodávané za nižší cenu právě z důvodu vlastní vadnosti.