Změny de minimis Vzorová ustanovení

Změny de minimis. V ustanovení § 222 odst. 4 ZZVZ je zakotvena tzv. změna de minimis. Takováto změna závazku nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky a je omezena navýšením finančního objemu plnění ze smlouvy uzavřené na základě zadávacího řízení. Finanční objem plnění z takové změny nesmí překročit limit stanovený pro nadlimitní veřejnou zakázku, resp. pokud by změny zadávané jako de minimis překročily v součtu stanovený limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, pak by nebylo možno takovou změnu zadat dle ustanovení § 222 odst. 4 ZZVZ.

Změny de minimis. Vzhledem k tomu, že změny de minimis jsou v právní úpravě novinkou, je výklad příslušných ustanovení poměrně problematický, jak bylo demonstrováno výše v kapitole 2.3.3. Pokud srovnáváme text předmětných ustanovení - § 222 odst. 4 ZZVZ a § 18 odst. 3 a 4 ZOV – zjistíme, že se v zásadě neodlišují. Mezi jurisdikcemi lze však zaznamenat značný rozdíl v pohledu na to, jaké změny bude možné pod výjimku de minimis podřadit. Z nejnovějšího rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (který do jisté míry vyvrací rozhodnutí předchozí) vyplývá, že dle § 222 odst. 4 ZZVZ zřejmě nebude možné provést jiné změny, než změny „položky za položku“ – tedy například ani změnu termínu splnění veřejné zakázky.181 Přístup Úradu pre verejné obstarávanie je diametrálně odlišný. Ve všeobecném metodickém pokynu totiž výslovně uvádí, že změny de minimis se vztahují i na jiné okolnosti než jen na cenu, pokud tyto mají peněžitou hodnotu a dále poznamenává: „V prípade zmeny časových lehôt v zmluve, 5 %-ná zmena zmluvy neznamená, že sa jednoducho pridá 5 % dní. Každý dodatočný deň predĺženia zmluvy musí byť kalkulovaný v peňažnej hodnote a len táto peňažná hodnota môže byť použitá na účely výpočtu hodnoty zmeny zmluvy. Kombinácia hodnoty zmluvy s inými zmluvnými aspektmi je teda na účely výpočtu hodnoty zmeny zmluvy prípustná len za predpokladu, že iné zmluvné aspekty sú objektívne ohodnotené v peniazoch a táto hodnota je pridaná k hodnote zmeny zmluvy.”182 Náznak obdobné myšlenky bylo možné spatřit v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve

Změny de minimis. Kategorie změn de minimis, kterou poprvé představily zadávací směrnice z roku 2014, je na jedné straně přímým zásahem do koncepce nezměnitelnosti smluv, na druhé straně poskytuje zadavatelům zvýšenou míru právní jistoty.194 Změny de minimis představují tzv. safe harbour pro zadavatele potýkající se s potřebou provést změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku, když zákon při dodržení konkrétních podmínek stanoví jejich absolutní přípustnost tím, že finguje jejich nepodstatnost. Ačkoli důvodová zpráva k zákonu o zadávání veřejných zakázek závěry o absolutní přípustnosti změn de minimis zpochybňuje, právní věda i rozhodovací praxe Úřadu tyto závěry povětšinou akceptuje.195 Jak již bylo uvedeno v subkapitole 3.2.4, změny de minimis rovněž představují vodítko při interpretaci pojmu „významné rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky“ ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) zákona.