Úvěr versus leasing Vzorová ustanovení

Úvěr versus leasing. Subjekt disponující dostatkem volných peněžních prostředků, se většině případů rozhodne pro koupi v hotovosti. Hlavní dilema nastává, když volné finance k dispozici nejsou. Vzniká situace, kdy se rozhoduje subjekt mezi variantou pořízení majetku na úvěr, nebo na leasing. Pro zhodnocení těchto dvou variací jsou důležité tří hlavní oblasti (Jindrová, 2011; Valouch, 2012) První oblast pro rozhodování je jakou administrativní náročnost a poskytnutá práva disponování majetkem jednotlivé varianty přináší. Pro poskytnutí úvěru je subjekt mnohem více administrativně zatěžován než u leasingu. Jak je uvedeno v knize Leasing v praxi od Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, Ph.D. „Velkou výhodou leasingu je jeho malá administrativní náročnost Administrativa vzniklá k úvěru, jsou hlavně způsobeny tím, že banka půjčuje peníze kupujícímu na majetek, který se stane vlastnictvím kupujícího. Zatímco u leasingu majetek zůstává v rukou pronajímatele po dobu trvání leasingové smlouvy, proto jsou banky nuceny trvat například na ručiteli či na zástavním právu od mnohem nižších částek, než je tomu u leasingu (Valouch, 2012). Když dojde na srovnávání z pohledu poskytnutých práv k majetku má na vrh úvěr. Kupující je vlastníkem majetku od podpisu kupní smlouvy a není tedy v zacházení s majetkem omezován. V případě leasingu se nájemce musí chovat k majetku v souladu s podmínkami uvedených ve smlouvě (Valouch, 2012). Další oblastí pro srovnání leasingu a úvěru tvoří oblast daňových dopadů. Při pořízení na úvěr si kupující může zahrnout za podmínek stanovených ZDP do daňově uznatelných výdajů úroky z úvěru, na druhou stranu u leasingu lze zahrnovat placené nájemné. Spadají sem i poplatky za uzavření a vedení účtů nebo leasingových smluv. Při koupi na úvěr má kupující možnost majetek daňově odepisovat, ale nájemce tuto možnost ve většině případů nemá a to leasing staví do nevýhody (Valouch, 2012). Poslední oblast lze popsat jako finanční náročnost pořízení majetku. Představuje reálné peněžní toky, kterou jsou vynaloženy od uzavření úvěrového nebo leasingové vztahu až po jeho ukončení. Pro rozhodnutí a srovnání se využívá metoda diskontace nebo je využívaná metoda čisté výhody leasingu. Diskontování spočívá v tom, že subjektu, který je vystaven rozhodnutí úvěr či leasing, přepočítá finanční výdaje a příjmy z různých časových okamžiků na současnou hodnotu k dnešnímu datu (jinému určenému). Peněžní toky takto přepočítané se nazývají toky diskontované (Fotr, Xxxxxx, 2011; Xxxxxxxx, 2001). Čistá výhoda leasi...

Related to Úvěr versus leasing

  • Osoby Oprávněné Účastnit Se Schůze a Hlasovat Na Ní Schůze je oprávněn se účastnit a hlasovat na ní pouze ten Vlastník Dluhopisů (dále jen „Osoba oprávněná k účasti na Schůzi“), který byl evidován jako Vlastník Dluhopisů v Seznamu Vlastníku Dluhopisů ke konci kalendáǐního dne pǐedcházejícího o 7 (sedm) kalendáǐních dnů dni konání pǐíslušné Schůze (dále jen „Rozhodný den pro účast na Schůzi“). K pǐípadným pǐevodům Dluhopisů uskutečněným po Rozhodném dni pro účast na Schůzi se nepǐihlíží. Osoba oprávněná k účasti na Schůzi má tolik hlasů z celkového počtu hlasů, kolik odpovídá poměru mezi jmenovitou hodnotou Dluhopisů, které vlastnila k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi, a celkovou nesplacenou jmenovitou hodnotou Emise k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi. S Dluhopisy, které byly v majetku Emitenta k Rozhodnému dni pro účast na Schůzi a které k tomuto dni nezanikly z rozhodnutí Emitenta ve smyslu čl. 6.6.3 těchto Emisních podmínek, není spojeno hlasovací právo. Rozhoduje-li Schůze o odvolání společného zástupce, nemůže společný zástupce (je-li Osobou oprávněnou k účasti na Schůzi) vykonávat hlasovací právo.

  • Režimy, ve kterých náleží zaměstnavateli příspěvek Při splnění všech podmínek uvedených v čl. II a podmínky uvedené v čl. I bod 3. této dohody je zaměstnavatel oprávněn čerpat příspěvek v níže uvedených režimech dle podmínek těchto jednotlivých režimů:

  • Dodržování podmínek stanovisek příslušných orgánů a organizací Zhotovitel se zavazuje dodržet při provádění Díla veškeré podmínky vyplývající z Veřejnoprávních podkladů.

  • Výpověď a odstoupení od smlouvy 1. V případě, že zhotovitel neprovádí dílo řádně, včas a s veškerou odbornou péčí nebo nepostupuje v souladu s pokyny objednatele, příslušnými technickými normami a obecně závaznými právními předpisy, a tyto nedostatky v plnění ani po výzvě objednatele neprodleně neodstraní, je objednatel oprávněn zajistit nápravu sám či prostřednictvím třetí osoby na náklady zhotovitele a zároveň je objednatel oprávněn tuto smlouvu vypovědět s okamžitou účinností ke dni doručení výpovědi zhotoviteli. 2. Objednatel je dále oprávněn tuto smlouvu vypovědět s okamžitou účinností ke dni doručení výpovědi zhotoviteli bez nutnosti vyzvat zhotovitele k nápravě v případě: • prodlení zhotovitele se zahájením nebo řádným provedením díla nebo jeho dílčí části o více než 14 dnů, nebo • opakovaného neodstranění vad či nedodělků zhotovitelem, i když byl objednatelem k takovému odstranění řádně vyzván, nebo • úpadku zhotovitele ve smyslu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3. Povinnost zhotovitele nahradit škodu nebo uhradit objednateli smluvní pokutu dle této smlouvy nebo splnit další povinnosti dle tohoto článku není výpovědí této smlouvy ze strany objednatele nijak dotčena. 4. Pro účely odstoupení od smlouvy se užije úprava občanského zákoníku. 5. V případě, že kterákoli ze smluvních stran tuto smlouvu z jakéhokoliv důvodu vypoví, je zhotovitel povinen nabídnout objednateli k převzetí rozpracované dílo nebo jeho část. Objednatel je oprávněn (nikoli však povinen) převzít rozpracované dílo nebo jeho části, je-li to možné. V případě, že objednatel převezme rozpracované dílo nebo jeho část dle předchozí věty, je povinen uhradit zhotoviteli poměrnou část ceny díla odpovídající rozsahu částečného provedení převzatého díla nebo jeho části. 6. V případě, že objednatel nepřevezme rozpracované dílo nebo jeho část dle předchozího odstavce této smlouvy, je zhotovitel povinen na své náklady uvést místo provádění díla do původního stavu (před započetím provádění díla). Pokud tak zhotovitel v přiměřené době neučiní, je objednatel oprávněn uvést místo provádění díla do původního stavu na náklady zhotovitele sám. V takovém případě je zhotovitel povinen uhradit objednateli náklady na uvedení místa provádění díla do původního stavu podle předcházející věty nejpozději do 10 dnů ode dne doručení písemné výzvy objednatele. 7. Do doby vyčíslení oprávněných nároků smluvních stran a do doby dohody o vzájemném vyrovnání těchto nároků je objednatel oprávněn zadržet veškeré fakturované a splatné platby zhotoviteli. U doposud nesplatných pohledávek splatnost do doby dohody o vzájemném vyrovnání neběží. 8. V případě ukončení této smlouvy je zhotovitel povinen: • vrátit objednateli veškeré dokumenty, které mu byly objednatelem předány za účelem provedení díla, a • nahradit objednateli veškerou újmu, která objednateli vznikla v souvislosti s ukončením této smlouvy, a to za podmínky, že k ukončení této smlouvy došlo z důvodů na straně zhotovitele.

  • Změny v kvalifikaci dodavatele Pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu výběrového řízení ke změně kvalifikace dodavatele, je dodavatel povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání. Tato povinnost dodavateli nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že: a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny a b) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek. Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v tomto článku, zadavatel je oprávněn jej z výběrového řízení vyloučit.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • ODSTOUPENÍ OD RÁMCOVÉ DOHODY 90. Poruší-li Smluvní strana Rámcovou dohodu podstatným způsobem, může druhá Smluvní strana písemnou formou od Rámcové dohody odstoupit. 91. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž Smluvní strana porušující Rámcovou dohodu již při uzavření Rámcové dohody věděla nebo musela vědět, že by druhá Smluvní strana Rámcovou dohodu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 92. Podstatným porušením Rámcové dohody je též prodlení s dodáním Zboží o více než 30 kalendářních dní. 93. Kupující je oprávněn od Rámcové dohody odstoupit též z důvodů uvedených v části Předání a převzetí Zboží (viz ČÁST 8 - Obchodních podmínek). 94. Kupující je oprávněn odstoupit od Rámcové dohody, ukáže-li se jako nepravdivé jakékoliv prohlášení Prodávajícího uvedené v odstavci 105, nebo ocitne-li se Prodávající ve stavu úpadku nebo hrozícího úpadku. 95. Smluvní strana může od Rámcové dohody odstoupit, pokud z chování druhé Smluvní strany nepochybně vyplyne, že poruší Rámcovou dohodu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné Smluvní strany přiměřenou jistotu. 96. Jakmile Smluvní strana oprávněná odstoupit od Rámcové dohody oznámí druhé Smluvní straně, že od Rámcové dohody odstupuje, nebo že na Rámcové dohodě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. 97. Zakládá-li prodlení Smluvní strany nepodstatné porušení její povinnosti z Rámcové dohody, může druhá Smluvní strana od Rámcové dohody odstoupit poté, co prodlévající Smluvní strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá Smluvní strana poskytla výslovně nebo mlčky. 98. Oznámí-li Smluvní strana Smluvní straně prodlévající, že jí určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že jí lhůtu již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od Rámcové dohody odstoupila. 99. Poskytla-li Smluvní strana Smluvní straně prodlévající nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od Rámcové dohody po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být prodlévající Smluvní straně poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupila-li Smluvní strana od Rámcové dohody, aniž by prodlévající Smluvní straně dodatečnou lhůtu k plnění poskytla. 100. Kupující je oprávněn odstoupit od Rámcové dohody v případě, že Prodávající uvedl v nabídce podané do zadávacího řízení veřejné zakázky informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výsledek řízení. 101. Odstoupením od Rámcové dohody se závazek zrušuje od počátku. 102. Plnil-li Prodávající zčásti, může Kupující od Rámcové dohody odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro Kupujícího význam, může Kupující od Rámcové dohody odstoupit ohledně celého plnění. 103. Zavazuje-li Rámcová dohoda Prodávajícího k opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může Kupující od Rámcové dohody odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro Kupujícího význam. 104. Ustanovení §1977, §2002 - 2003 Občanského zákoníku se neužijí.

  • KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELEM Při komunikaci mezi Zadavatelem a Dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • Odstoupení od smlouvy, výpověď IX. 1) Smluvní strany se dohodly, že závazky vzniklé z této smlouvy mohou zaniknout výpovědí, a to za níže uvedených podmínek: IX. 1) a) Objednatel je oprávněn závazky kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Smluvní strany pro případ výpovědi ze strany objednatele sjednávají 3 (slovy: tří) měsíční výpovědní dobu, která počíná běžet od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď objednateli doručena. IX. 1) b) Poskytovatel je oprávněn závazky částečně nebo v celém rozsahu vypovědět v případě podstatného porušení smlouvy objednatelem. Smluvní strany pro případ výpovědi ze strany poskytovatele sjednávají 3 (slovy: tří) měsíční výpovědní dobu, která počíná běžet od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď objednateli doručena. IX. 1) c) Výpověď musí mít písemnou formu. IX. 2) Smluvní strany se dohodly, že závazky vzniklé z této Smlouvy mohou zaniknout odstoupením, a to za níže uvedených podmínek: IX. 2) a) Poskytovatel je oprávněn od Smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení Smlouvy Objednatelem. IX. 2) b) Objednatel je oprávněn od Xxxxxxx odstoupit: 1. v případě byť nepodstatného porušení Smlouvy Poskytovatelem, 2. bez zbytečného odkladu poté, co z chování Poskytovatele nepochybně vyplyne, že poruší Smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu objednatele přiměřenou jistotu, 3. v případě vydání rozhodnutí o úpadku Poskytovatele dle § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, 4. v případě, že poskytovatel v nabídce do zadávacího řízení k veřejné zakázce uvedl informace nebo předložil doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výsledek tohoto zadávacího řízení. IX. 2) c) Smluvní strany sjednávají, že za podstatné porušení Xxxxxxx se mimo výslovně uvedených případů považuje rovněž takové porušení povinnosti Smluvní strany, o němž již při uzavření Smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá Smluvní strana Smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. IX. 3) Xxxxxxx, u kterých ze smlouvy nebo z příslušného právního předpisu vyplývá, že by měly trvat i po zániku smlouvy, trvají i přes zánik smlouvy.