DOPLNĚK DLUHOPISOVÉHO PROGRAMU Tento doplněk dluhopisového programu připravený pro Dluhopisy (Doplněk dluhopisového programu) představuje doplněk ke Společným emisním podmínkám jakožto společným emisním podmínkám Dluhopisového programu ve smyslu § 11 odst. 3 Zákona o dluhopisech. Tento Doplněk dluhopisového programu spolu se Společnými emisními podmínkami tvoří Emisní podmínky níže specifikovaných Dluhopisů, které jsou vydávány v rámci Dluhopisového programu. Tento Doplněk dluhopisového programu nemůže být posuzován samostatně, ale pouze společně se Společnými emisními podmínkami. Níže uvedené parametry Dluhopisů upřesňují a doplňují v souvislosti s touto Emisí dluhopisů Společné emisní podmínky uveřejněné dříve výše popsaným způsobem. Podmínky, které se na níže specifikované Dluhopisy nevztahují, jsou v níže uvedené tabulce označeny souslovím „nepoužije se“. Výrazy uvedené velkými písmeny mají stejný význam, jaký je jim přirazen ve Společných emisních podmínkách. Dluhopisy jsou vydávány podle českého práva, zejména Zákona o dluhopisech.
OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci. 2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu. 3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“). 4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku. 5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet. 8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis. 9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc. 10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01): a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva. 11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi. 12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech. 13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci. 14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom. 15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.
Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:
Riziko nedostatečné likvidity (1) Podílový fond investuje zejména do akcií a z akcií odvozených investičních instrumentů. Ve výjimečných případech, při odkupování podílových listů Podílového fondu ve velkém rozsahu, může dojít k situaci, kdy Investiční společnost bude nucena z důvodu nedostatku likvidních prostředků pozastavit odkupování podílových listů Podílového fondu. Podílníci a Česká národní banka o tom budou informováni způsobem stanoveným Zákonem. (2) Riziko nedostatečné likvidity je průběžně řízeno, převážná část majetku Podílového fondu je tvořena velmi likvidními investičními nástroji. Ředitel pro obhospodařování dostává minimálně jedenkrát (1) týdně informace o přijatých pokynech od investorů a o počtu vydávaných a odkupovaných podílových listů Podílového fondu a na jejich základě přizpůsobuje stav hotovosti v Podílovém fondu aktuálním potřebám.
CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.
Způsob stanovení celkové ceny aktivity Měsíční paušální cena Celková cena aktivity za vyhodnocovací období (kalendářní měsíc) je stanovena v Příloze č. 7 Smlouvy. V případě realizace jednorázové služby „Ukončení poskytování dílčí služby“ vztažené k dané aktivitě, nebude, po realizaci jednorázové služby, nadále tato aktivita vykazována a fakturována. Fakturace je realizována za každé vyhodnocovací období (kalendářní měsíc).
Požadavky na prokázání splnění kvalifikace Dodavatel je povinen prokázat splnění kvalifikace podle § 73 až § 88 zákona. Kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je v souladu s § 73 zákona dodavatel, který: 1. splní základní způsobilost podle § 74 zákona, 2. splní profesní způsobilost podle § 77 zákona a 3. splní technickou kvalifikaci podle § 79 zákona. Dodavatel prokazuje splnění kvalifikace doklady v souladu se zákonem a požadavky zadavatele. Povinnost předložit doklad (v nabídce i před uzavřením Xxxxxxx o dílo) může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledávání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné. V ČR jde zejména o výpis z obchodního rejstříku, výpis z veřejné části živnostenského rejstříku nebo výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zadavatel neumožňuje ve smyslu § 86 odst. 2 zákona nahrazení předložení požadovaných dokladů jiným než v zadávací dokumentaci výslovně připuštěným písemným čestným prohlášením dodavatele (tím není dotčeno právo dodavatele nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky). Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. V případě cizojazyčných dokumentů připojí dodavatel k dokumentům překlad do českého jazyka. Tato povinnost se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce a na doklady o vzdělání, např. vysokoškolské diplomy, které lze předkládat rovněž v latinském jazyce.
Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Riziko nově založené společnosti Emitent je nově založenou společností, která vznikla 27.3.2020. Emitent k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nezačal vykonávat žádnou podnikatelskou činnost, kromě činnosti směřující k přípravě a realizaci Dluhopisového programu. Potenciální návratnost investice do Dluhopisů tak není podpořena žádnými historickými finančními výkazy Emitenta. Dosavadní činnost Emitenta a její výsledky tak k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek nemohou potenciálním investorům do Dluhopisů sloužit jako komplexní zdroj informací pro účely posouzení, zda Emitentův business plán povede k zajištění dostatku prostředků k uhrazení veškerých dluhů Emitenta z Dluhopisů. Emitentův business plán se přitom může ukázat jako nedostatečně výdělečný, což může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Závislost Emitenta na podnikání společností ve Skupině Emitent plánuje finanční prostředky získané Emisí dluhopisů využít k poskytování finančních prostředků formou úvěru, zápůjčky nebo na základě jiného podobného závazku vybraným společnostem ve Skupině. Konkrétní společnost ze Skupiny, která od Emitenta takové financování obdrží, poté získané prostředky použije pro financování svých provozních a investičních výdajů. Splácení dluhů úvěrované společnosti ve Skupině vůči Emitentovi je poté závislé na podstupovaných rizicích a hospodářských výsledcích konkrétní společnosti ve Skupině. Důsledkem popsané činnosti Emitenta je nepřímé vystavení Emitenta rizikům podnikání společností ve Skupině, kterým Emitent poskytne prostředky získané z Emise dluhopisů, přičemž pokud taková společnost ve Skupině přijímající financování od Emitenta nebude schopna toto financování splácet, nemusí mít Emitent dostatek prostředků k úhradě svých dluhů z Dluhopisů. Vzhledem k tomu, že společnosti ve Skupině působí na realitním trhu, působí na ně zejména rizika spojená právě s realitním trhem, zejména českým trhem s komerčními nemovitostmi, tj. kancelářskými prostory, maloobchodními prostory a skladovými prostory. Uvedený trh je vysoce konkurenčním trhem, na kterém působí řada rizik, z nichž některá jsou popsána níže. Každé z těchto rizik přitom může ve svém důsledku vést až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Dopady pandemie viru SARS-CoV-2 a souvisejících veřejnoprávních opatření na činnost Skupiny K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek má celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávní opatření přijatá v souvislosti s ní významný vliv na veškerou nemovitostní činnost v České republice. Ačkoli Skupina k datu vyhotovení těchto Konečných podmínek zatím v této souvislosti zásadní dopady na svou činnost nezaznamenala a ani je dle svých interních analýz neočekává, je možné, že v důsledku pandemie viru SARS-CoV-2 a veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s ní dojde k významnému nepříznivému dopadu na činnost společností Skupiny, zejména v podobě neschopnosti nájemců hradit nájemné, ztížení hledání vhodných nájemců pro nemovitosti, předčasného ukončování nájemních smluv atp. V případě, že takový dopad se bude týkat také společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisí dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Zhoršení makroekonomických faktorů významných pro Emitenta a společnosti Skupiny Trh, na kterém Skupina působí, je významně ovlivněn makroekonomickými faktory. K datu vyhotovení těchto Konečných podmínek není možné přesně odhadnout, jak významný bude dopad veřejnoprávních opatření přijatých v souvislosti s pandemií viru SARS-CoV-2 na tyto makroekonomické faktory, nicméně v České republice lze alespoň krátkodobě očekávat zhoršení relevantních makroekonomických faktorů, zejména propad HDP. V krajním případě může dojít k prudkému poklesu zájmu investorů o nemovitostní projekty typově shodné s projekty, které mají být realizovány z prostředků získaných z Emisí dluhopisů, případně k neschopnosti obchodních partnerů společností ze Skupiny dostát jejich smluvním závazkům. Pokud se takový scénář bude týkat společností ze Skupiny, kterým Emitent poskytne financování z prostředků získaných Emisemi dluhopisů, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko plateb nájemného Významná část podnikání Skupiny je závislá na včasném a řádném placení nájemného a dalších plateb ze strany nájemců. Budoucí výnosy v podnikání společností ze Skupiny závisí do značné míry na době zbývající do vypršení nájemních smluv s nájemci a na solventnosti nájemců. Pokud by došlo k neplnění závazků podstatné části nájemců (současných nebo budoucích) vůči společnostem ze Skupiny, mohla by mít tato skutečnost negativní vliv na schopnost příslušných společností ze Skupiny splatit své závazky vůči Emitentovi z financování, které Emitent těmto společnostem případně poskytne. Může tak dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce pro nemovitost Skupina vyvíjí činnost zejména v oblasti pronájmu prostor umístěných v jí vlastněných nemovitostech. S touto činností je spojeno zejména riziko spočívající v případném poklesu poptávky po prostorách v nemovitostech Skupiny. V případě dlouhodobého výpadku poptávky, který nebude zhojen ochrannými opatřeními činěnými Skupinou (diverzifikace termínu ukončení doby trvání nájemních smluv uzavíraných na dobu určitou, hledání nájemců z různých odvětví s jinými rozhodujícími ekonomickými faktory atp.), se tato skutečnost může negativně promítnout do hospodářských výsledků společností ve Skupině. Pokud se přitom bude jednat o společnosti ve Skupině, které budou příjemci financování od Emitenta, může dojít až k ohrožení schopnosti Emitenta uhradit jeho dluhy z Dluhopisů.
ODSTOUPENÍ OD RÁMCOVÉ DOHODY 90. Poruší-li Smluvní strana Rámcovou dohodu podstatným způsobem, může druhá Smluvní strana písemnou formou od Rámcové dohody odstoupit. 91. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž Smluvní strana porušující Rámcovou dohodu již při uzavření Rámcové dohody věděla nebo musela vědět, že by druhá Smluvní strana Rámcovou dohodu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 92. Podstatným porušením Rámcové dohody je též prodlení s dodáním Zboží o více než 30 kalendářních dní. 93. Kupující je oprávněn od Rámcové dohody odstoupit též z důvodů uvedených v části Předání a převzetí Zboží (viz ČÁST 8 - Obchodních podmínek). 94. Kupující je oprávněn odstoupit od Rámcové dohody, ukáže-li se jako nepravdivé jakékoliv prohlášení Prodávajícího uvedené v odstavci 105, nebo ocitne-li se Prodávající ve stavu úpadku nebo hrozícího úpadku. 95. Smluvní strana může od Rámcové dohody odstoupit, pokud z chování druhé Smluvní strany nepochybně vyplyne, že poruší Rámcovou dohodu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné Smluvní strany přiměřenou jistotu. 96. Jakmile Smluvní strana oprávněná odstoupit od Rámcové dohody oznámí druhé Smluvní straně, že od Rámcové dohody odstupuje, nebo že na Rámcové dohodě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. 97. Zakládá-li prodlení Smluvní strany nepodstatné porušení její povinnosti z Rámcové dohody, může druhá Smluvní strana od Rámcové dohody odstoupit poté, co prodlévající Smluvní strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá Smluvní strana poskytla výslovně nebo mlčky. 98. Oznámí-li Smluvní strana Smluvní straně prodlévající, že jí určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že jí lhůtu již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od Rámcové dohody odstoupila. 99. Poskytla-li Smluvní strana Smluvní straně prodlévající nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od Rámcové dohody po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být prodlévající Smluvní straně poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupila-li Smluvní strana od Rámcové dohody, aniž by prodlévající Smluvní straně dodatečnou lhůtu k plnění poskytla. 100. Kupující je oprávněn odstoupit od Rámcové dohody v případě, že Prodávající uvedl v nabídce podané do zadávacího řízení veřejné zakázky informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výsledek řízení. 101. Odstoupením od Rámcové dohody se závazek zrušuje od počátku. 102. Plnil-li Prodávající zčásti, může Kupující od Rámcové dohody odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro Kupujícího význam, může Kupující od Rámcové dohody odstoupit ohledně celého plnění. 103. Zavazuje-li Rámcová dohoda Prodávajícího k opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může Kupující od Rámcové dohody odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro Kupujícího význam. 104. Ustanovení §1977, §2002 - 2003 Občanského zákoníku se neužijí.
PLATEBNÍ PODMÍNKY A PODMÍNKY RUČENÍ ZA NEZAPLACENOU DPH 4.1 Kupující neposkytne Prodávajícímu žádné zálohy. 4.2 Kupní cena bude uhrazena po řádném předání a převzetí dodávky dle čl. 5 odst. 5.5 této Smlouvy na základě daňového dokladu (dále jen faktury) vystavené Prodávajícím ve shodě s obdrženou objednávkou. 4.3 Lhůta splatnosti faktury Prodávajícího je 30 dnů ode dne následujícího po dni doručení bezchybné faktury do sídla Kupujícího. Smluvní strany si sjednávají, že se § 1963 občanského zákoníku pro úpravu splatnosti faktur nepoužije a bude nahrazen ujednáními této Smlouvy. 4.4 Faktura musí být Prodávajícím vystavena do 15 dnů od okamžiku splnění dodávky a bezodkladně předána kupujícímu. V případě nesplnění této lhůty je Prodávající v prodlení, které vylučuje prodlení Kupujícího se zaplacením kupní ceny. 4.5 Faktura Prodávajícího musí mít náležitosti daňového a účetního dokladu, formou a obsahem odpovídat zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a mít náležitosti obchodní listiny dle § 435 odst. 1 občanského zákoníku. K faktuře bude dále přiložena příloha – Předávací protokol specifikovaný v čl. 5 odst. 5.7 této Smlouvy. Faktura musí obsahovat zejména: • název veřejné zakázky, • označení účetního dokladu a jeho pořadové číslo, • identifikační údaje Kupujícího včetně DIČ, • identifikační údaje Prodávajícího včetně DIČ, • náležitosti obchodní listiny, • bankovní účet, na který má být provedena platba, který však musí být správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, • popis obsahu účetního dokladu, • datum vystavení, • datum uskutečnění zdanitelného plnění, • výši ceny bez daně celkem, • sazbu daně, • výši daně celkem, • cenu celkem včetně daně, • podpis odpovědné osoby Prodávajícího, • přílohy: - originál oboustranně podepsaného Předávacího protokolu. Prodávající se zavazuje na daňovém dokladu pro platbu ceny díla uvádět pouze bankovní účet, který určil správci daně ke zveřejnění v registru plátců a identifikovaných osob. Prodávající a Kupující se dohodli, že pokud bude na daňovém dokladu uveden jiný bankovní účet než ten, který je zveřejněn správcem daně v registru plátců a identifikovaných osob, Kupující je oprávněn provést úhradu daňového dokladu na tento účet zveřejněný podle zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) a nebude tak v prodlení s úhradou ceny díla. Pokud by Kupujícímu vzniklo ručení v souvislosti s neplněním povinnosti Prodávajícího vyplývajících ze zákona o DPH, má Kupující nárok na náhradu všeho, co za Prodávajícího v souvislosti s tímto ručením plnil. V případě, že faktura nebude obsahovat výše uvedené náležitosti, bude Kupujícím vrácena k opravě bez proplacení. V takovém případě lhůta splatnosti počíná běžet znovu ode dne doručení opravené či nově vyhotovené faktury. Za nesplněnou náležitost faktury se považuje rovněž uvedení účtu, který není zveřejněn správcem daně ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZoDPH“). V tomto případě bude, dle volby Kupujícího, buď faktura vrácena bez proplacení, nebo zaplacena na jiný účet Prodávajícího, který je zveřejněn správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) ZoDPH. 4.6 Prodávající je povinen neprodleně písemnou formou informovat Kupujícího o jakékoli relevantní skutečnosti uvedené v § 109 odst. 1 písm. a), b) a c) ZoDPH, jež by mohla mít vztah k nezaplacení zdanitelného plnění dle ZoDPH. Kupující si v případě obdržení takovéto informace o skutečnostech uvedených § 109 odst. 1 písm. a), b) a c) ZoDPH vyhrazuje právo uhradit za Prodávajícího daň (dále jen „DPH“) ze zdanitelného plnění dle této Smlouvy přímo jeho příslušnému správci daně. V případě nedodržení informační povinnosti dle tohoto článku je Prodávající povinen uhradit Kupujícímu smluvní pokutu dle článku 8 odst. 8.6 této Smlouvy. 4.7 Smluvní strany berou na vědomí, že správce daně zveřejňuje ode dne 1. 4. 2013 nespolehlivého plátce DPH v rejstříku nespolehlivých plátců DPH vedeném MF ČR a že Kupující, dle § 109 odst. 3 ZoDPH ručí jako příjemce zdanitelného plnění k okamžiku jeho uskutečnění za nezaplacenou DPH z tohoto plnění. 4.8 Pokud v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění je Prodávající zdanitelného plnění veden v rejstříku nespolehlivých plátců DPH, anebo nastane některá z jiných skutečností rozhodných pro ručení Kupujícího, je Kupující oprávněn zaplatit Prodávajícímu pouze kupní cenu bez DPH a DPH odvést příslušnému správci daně dle platných právních předpisů. O provedené úhradě DPH správci daně bude Kupující Prodávajícího informovat kopií oznámení pro správce daně dle § 109 a) ZoDPH bez zbytečného odkladu. 4.9 Peněžitý závazek (dluh) Kupujícího se považuje za splněný v den, kdy je dlužná částka odepsána z účtu Kupujícího, a to i v případě, že Kupující plní dle čl. 4 odst. 4.8 této Smlouvy příslušnému správci daně.
