PRAKTICKÉ ASPEKTY UZAVÍRÁNÍ SMLUV S INVESTORY Z POHLEDU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7

PRAKTICKÉ ASPEKTY UZAVÍRÁNÍ SMLUV S INVESTORY Z POHLEDU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7

Xxxxxx Xxxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxx

Praha 7 byla v roce 2018 jednou z prvních městských částí hl. m. Prahy, která přijala Zásady finanční spoluúčasti inves- tora na rozvoji městské části Praha 7 (dále jen „Zásady“). Od přijetí Zásad bylo Prahou 7 uzavřeno již celkem 38 smluv s jednotlivými investory o celkové hodnotě 179 143 820 Kč. Příspěvky investorů jsou užívány na rozšiřování veřejné vy- bavenosti, která je vynucena realizací stavebních záměrů investorů, jež navyšují kapacity stávající zástavby. Veřejnou vybaveností jsou v podmínkách městské části hl. m. Prahy zejména nová předškolní zařízení, základní školy, rozšiřování zelených ploch a kultivace veřejného prostoru. S ohledem na dosavadní zkušenosti můžeme sdílet některé zkušenosti dob- ré praxe či naopak upozornit na problematické aspekty při vyjednávání smluv o spolupráci s investory.

Úvodem – k potřebnosti spoluúčasti investorů na rozvoji území

Příspěvky investorů určené na rozvoj území se postupně zavádějí již v řadě českých měst. Jejich potřebnost je dána tím, že aktuální rozpočtové určení daní neumožňuje samosprávám budování do- statečných kapacit zejména nových škol- ských zařízení, ale i další veřejné vybave- nosti, čistě ze svých rozpočtových zdrojů. V hl. m. Praze je tento problém umocněn ještě tím, že městské části, ani hl. m. Praha samotné, nemají přístup k některým ev- ropským fondům, ze kterých jiné sa- mosprávy mohou dodatečné prostředky na výstavbu čerpat. V takové situaci se samospráva logicky obrací na investory, jejichž nové stavební záměry tlak na no- vou veřejnou vybavenost vytváří. Ostat- ně po takovém postupu stále častěji volá i veřejnost.

Jelikož příspěvky investorů nejsou v čes- kém právním řádu ukotveny, na rozdíl od některých západních zemí, jsou poskyto- vány čistě na dobrovolné bázi. Z několi- kaleté praxe můžeme s radostí konstato- vat, že jsme dosud nemuseli řešit situaci, že by u rozsáhlejšího záměru nedošlo k dohodě na spoluúčasti investora. Klí- čem k dohodě je opakované vysvětlová- ní všech okolností a transparentní určení získaných financí do kapitol vymeze- ných v rámci Zásad, ideálně pak i jejich nasměrování do dané spádové lokality.

Současně je třeba podotknout, že spolu- účast investorů nelze vnímat úplně jed- nostranně, tedy že investor pouze dává

a městská část pouze bere. Dostatečná veřejná vybavenost zvyšuje atraktivitu dané lokality pro potenciální zájemce o nově vybudované byty. Výsledkem partnerství mezi samosprávou a inves- torem může být i třeba nová menší ma- teřská škola vybudovaná investorem a provozovaná obcí, přičemž část míst je určena pro občany obce a část pro děti zaměstnanců administrativní budovy in- vestora. Vnímáme tedy v této oblasti ur- čitou vzájemnou synergii.

Reálně příspěvky investorů pokryjí pouze část nákladů, které je nutné na vybudo- vání veřejné vybavenosti vynaložit. Je to však část významná, proto se této agendě v Praze 7 intenzivně věnujeme a snaží- me se ji rozvíjet. V tomto článku se bu- deme, po stručném exkurzu stran kom- petenčního rámce městské části hl. m. Prahy, věnovat některým praktickým as- pektům vyjednávání a obsahu smluv s in- vestory, které vycházejí z dosavadních zkušeností Prahy 7 v této oblasti.

Pravomoci městské části hl. m. Prahy v samostatné působnosti

Nejprve je třeba zmínit, jaké jsou kompe- tence městské části hl. m. Prahy ve srov- nání s hl. m. Prahou samotným či jinými obcemi a samosprávami, neboť se jed- ná o aspekt, který do velké míry ovliv- ňuje vyjednávání smlouvy o spolupráci i její obsah. Městská část hl. m. Prahy neschvaluje územní plán ani není vlast- níkem veřejné technické infrastruktury, na kterou by investor potřeboval svůj zá-

měr napojit, ať už se jedná o různé sítě nebo komunikace. V souladu se zákonem o hl. m. Praze je městská část „pouze“ účastníkem územních řízení s tím, že její výslovný souhlas se záměrem nebo jeho schválení je potřeba jen výjimečně (např. pokud se záměr investora výrazně dotýká svěřeného majetku městské části).

Tento kompetenční rámec městské části na jednu stranu oslabuje její vyjednáva- cí pozici, na druhou stranu má i určité výhody. Jako největší výhodu vnímáme to, že se proces vyjednávání smlouvy ča- sově odehrává v době kolem podání žá- dosti o územní rozhodnutí na konkrétní stavební záměr. V tomto okamžiku již má záměr výrazně jasnější parametry než v době před schválením změny územní- ho plánu, což umožňuje zejména podrob- nější vymezení závazků investora nebo věcného plnění, ke kterému je investor ochoten se zavázat. Známá je vesměs ale i finální hrubá podlažní plocha budova- ného objektu, podle které se částka pří- spěvku vypočítává. Známé jsou i předpo- kládané termíny realizace záměru.

Dle platné právní úpravy se městská část oficiálně dozví o záměru investo- ra v okamžiku zahájení územního nebo společného řízení. V případě, že inves- tor dobrovolně neprojednává svůj záměr s městskou části již před zahájením pří- slušného řízení, zbývá na vyjednávání smlouvy o spolupráci poměrně krátký časový úsek, neboť k vydání rozhod- nutí může dojít v řádu týdnů až jedno- tek měsíců. Dle dosavadních zkušeností s vyjednáváním s investory pak můžeme konstatovat, že po získání územního či

T É M A

Zdroj: MČ Praha 7

Základní škola Xxxx Xxxxxxxxxxx, jejíž návrh vzešel z architektonické soutěže

společného rozhodnutí ochota investorů jednat s městskou částí o finanční či jiné spoluúčasti na rozvoji městské části vý- razně klesá. Pro uzavírání smluv je proto velmi důležité nastavit strategii komuni- kace s investory a snažit se je oslovovat co nejdříve, ideálně již v počátečních fá- xxxx jejich projektů, a smlouvu následně finalizovat v okamžiku, kdy jsou parame- try projektu již pevně dány.

Strategie komunikace s investory

Jak bylo předestřeno v předchozí části tohoto článku, hlavním cílem městské části je dosáhnout toho, aby většina pře- devším větších záměrů byla řešena před zahájením územního či společného říze- ní, protože v této fázi je největší šance ovlivnit podobu záměru. K tomu je po- třeba, aby i pro investora bylo výhodné začít s městskou částí komunikovat již v době přípravy záměru. Z praktické zkušenosti toho lze docílit několika způ- soby. Nejúčinnější metodou je nabídnout investorům snazší, bezpečnější a rychlej- ší cestu k získání rozhodnutí, samozřej- mě opět v mezích samostatné působnos- ti. Městská část jako samosprávný celek musí být dlouhodobě aktivním účastní- kem řízení, který pravidelně vystupuje ve většině řízení a nastavuje podmínky realizace záměrů v rámci zákonných kompetencí s ohledem na znalost území

a zájmy svých občanů. Tyto podmínky musí být konzistentní a jejich prosazová- ní musí být pevné, napříč všemi stupni správních řízení a navazujících procesů. Tato „pověst“ pak vyjádřením městské části dodává větší sílu a činí z ní subjekt, se kterým je pro hladké získání rozhod- nutí nezbytné komunikovat.

Zároveň městská část může investorovi pomoci s koordinací projednávání jeho záměru napříč dalšími institucemi (např. dotčenými orgány státní správy) a může fungovat jako mediátor či svolávat ku- laté stoly, aby stanoviska k záměru byla pokud možno v jednom duchu a vzájem- ně si neodporovala. Další z možností je příprava metodických materiálů a pravi- del, která stanoví podmínky pro záměry v určitých konkrétních situacích a pro jednotlivá území. Tyto metodické ma- teriály schvaluje zastupitelstvo městské části a v průběhu přípravy jsou projedná- ny s orgány, které se v rámci řízení k zá- měrům toho typu vyjadřují. Koncepční dokumenty městské části jsou sice z hle- diska platné legislativy nezávazné, nic- méně jsou transparentní a dostupné na stránkách městské části i na jiných plat- formách. Vzhledem k tomu, že jejich překročení či porušení znamená nesou- hlas městské části v rámci územního či společného řízení, pak se stávají jakýmsi prvním vodítkem pro komunikaci mezi městskou částí a investorem.

V případě, že se městská část dozví o zá- měru až v rámci územního řízení, tedy aniž by proběhla předchozí komunika- ce, odesílá vysvětlující obecný dopis ohledně navázání komunikace o finanční spoluúčasti investora na rozvoji městské části. Obecně však platí, že vždy je lep- ší osobní kontakt. Ideálním pro navázání efektivní komunikace tedy je upozor- ňovat investora na existenci spoluúčasti průběžně již v ranějších fázích projedná- vání záměru, což také umožňuje investo- rovi, aby s příspěvkem a jeho výší dopře- du počítal a mohl jeho úhradu zohlednit v rámci rozpočtování svého projektu.

Vztah příspěvku investora a stanoviska městské části k záměru v rámci samostatné působnosti

Častým obsahem smluv s investory bývá závazek obce či městské části nebránit in- vestorovi v realizaci záměru, tedy nepodá- vat v rámci povolovacích procesů námitky či opravné prostředky nebo jinak nebránit investorovi v realizaci záměru. V podmín- kách Prahy 7 k tomuto závazku přistu- pujeme tím způsobem, že je do smlouvy vkládán pouze v případě, kdy již existuje souhlasné předběžné stanovisko k zámě- ru investora, a dále s výhradou, že nedo- jde k dodatečným úpravám dokumentace po schválení tohoto stanoviska. Jak bylo nastíněno v předchozí části, předběžné

stanovisko je vydáváno v případě, kdy investor vstoupí do jednání o svém zámě- ru se samosprávou ještě před zahájením územního či společného řízení. Předběžné stanovisko je schvalováno radou městské části na základě doporučení jejího porad- ního orgánu, a to Komise rozvoje urbanis- mu, architektury a veřejného prostoru.

Tento postup je aplikován z toho důvo- du, že v rámci Zásad přijatých Prahou 7 je výslovně zakotvena nezávislost stano- viska městské části jako účastníka řízení k danému záměru a poskytnutí finanční- ho příspěvku. Toto oddělení považujeme za velmi důležité, protože jedním z úko- lů městské části v samostatné působnos- ti je pečovat o všestranný rozvoj svého území (§ 2 odst. 2 zákona o hl. m. Praze), což zahrnuje mimo jiné i snahu o kulti- vaci soukromých záměrů z hlediska ar- chitektonického a urbanistického, k če- muž by dle našeho názoru právě právo účasti městské části v územních řízeních mělo sloužit. Stanovisko městské části k záměru by nemělo být ovlivněno po- skytnutím finančního příspěvku do roz- počtu nebo jiného plnění, byť takto pří- spěvek bývá někdy mylně vnímán.

Přibližně v době po vydání předběžného stanoviska je s investorem zahajováno jednání o smlouvě o spolupráci, ve kte- ré je v případě, že to investor požaduje, při kladném předběžném stanovisku za- kotven závazek městské části, jakožto samosprávného celku, nebránit investo- rovi v realizaci záměru. V případě, že je předběžné stanovisko negativní, tento zá- vazek ve smlouvě odmítáme a informuje- me investora, že s největší pravděpodob- ností dojde k odvolání proti územnímu rozhodnutí. V rámci územního řízení je pak vydáno stanovisko městské části jako účastníka řízení, které kopíruje vydané předběžné stanovisko, avšak jen za před- pokladu, že nedošlo v mezidobí ke změně v parametrech záměru.

Splatnost finančního příspěvku

Předmětem vyjednávání mezi městskou částí a investorem je nejčastěji nastave- ní splatnosti finančního příspěvku inves- tora. Investor se logicky snaží odsunout splatnost co nejdále, naopak zájmem městské části je obdržet příspěvek co

nejdříve, aby jej mohla použít a dobudo- vat potřebnou veřejnou infrastrukturu již v okamžiku, kdy záměr její kapacitu zatíží, tj. nejlépe v době kolaudace záměru. Vždy je potřeba dojít k přijatelnému kompro- misu. Zaznamenali jsme stížnosti investo- rů, že některé jiné městské části vyžadují úhradu příspěvku už v průběhu územního řízení, což může být pro investora neúměr- ně zatěžující z hlediska cash flow.

Ve vzorové smlouvě má Praha 7 nasta- venu splatnost příspěvku do tří měsíců od právní moci územního rozhodnutí. Někteří investoři tento termín akceptují, často ale plnění rozkládáme na tři splát- ky – jedna k právní moci územního roz- hodnutí, druhá k právní moci stavební- ho povolení nebo zahájení stavby a třetí k právní moci kolaudačního rozhodnutí. V úplně prvních uzavřených smlouvách byla úhrada příspěvku vázána na prodej jednotek v záměru investora (buď urči- tého počtu anebo úplně všech jednotek). Tento způsob ujednání byl ale opuštěn, neboť časově posouvá plnění poměrně výrazně za okamžik, kdy je již navýšená infrastruktura zapotřebí, a současně je pro městskou část i obtížně kontrolovatelný.

Závěrem této části je třeba poznamenat, že i když je splatnost „vázána“ na právní moc rozhodnutí vydaných stavebním úřa- dem, samozřejmě to s výkonem přenese- né působnosti nijak nesouvisí. Rozhod- nutí stavebního úřadu jsou na uhrazení či neuhrazení příspěvku investora zcela nezávislá. Pro městskou část je vysoce praktické, že se jedná o určité milníky v životním cyklu daného projektu, které jsou jednoznačně určitelné, a je tak za- jištěna vymahatelnost závazku investora ujednaného ve smlouvě o spolupráci.

Věcné plnění

Součástí smluv s investory dále pravidel- ně bývá i nahrazení části finančního plně- ní věcným plněním, které je svou funk- ční povahou v souladu s určením účelu příspěvků stanoveným Zásadami. Nej- častěji se v případě Prahy 7 jedná o vy- budování a převod objektu pro zřízení školského zařízení, rozšíření a kultivaci veřejného prostoru (převod pozemku pro novou komunikaci, zřízení průchodů či věcných břemen pro zajištění prostup- nosti území, úprava navazujících veřej-

ných prostranství nebo zpracování do- kumentace pro ni) či nájem prostor pro veřejnou vybavenost po určitou dobu za určité nájemné. Na tomto místě je třeba zmínit, že věcné plnění nesmí být vy- volané požadavkem, který je nezbytný z hlediska povolení řízení (např. podmí- něnost staveb v územním plánu či po- žadavek jiného dotčeného orgánu státní správy či účastníka řízení), stejně tak se nesmí jednat o „úplatek za kvalitu“, tedy že investor nabízí určité vylepšení své- ho projektu, které by ale stejně pravdě- podobně sám realizoval, neboť je v jeho zájmu. Hranice mezi nezbytným z hle- diska záměru a přidanou hodnotou pro městskou část je tenká a vyžaduje kom- promisní přístup obou stran vyjednávání.

V případě, že je při uzavírání smlouvy předmět věcného plnění, a tedy budoucího převodu, již přesně specifikovatelný (např. určitý pozemek), je z právního hlediska nejvhodnější do smlouvy rovnou zapra- covat závazek formou smlouvy o smlou- vě budoucí o převodu vlastnického práva. V řadě situací to však není v okamžiku uzavírání smlouvy o spolupráci možné – např. v poměrech Prahy 7 bývá školské za- řízení investorem budováno jako nebytová jednotka. V okamžiku, kdy záměr ještě ne- stojí a není rozdělen na jednotky, tak není možné o převodu jednotky uzavřít vyma- hatelnou smlouvu o smlouvě budoucí, pro- tože jednotku, jakožto předmět budoucího převodu, není možné ve smlouvě zákon- ným způsobem identifikovat. V takovém případě volíme formu obecného závazku a ve smlouvě je stanoven maximální časo- vý rámec, ve kterém se převod vlastnické- ho práva realizuje a jednotka je specifiko- vána alespoň základním výkresem. Pokud k převodu jednotky ve stanoveném termí- nu nedojde, investor je povinen namísto věcného plnění uhradit příspěvek v peně- xxxx. Obdobně se pak postupuje i v přípa- dě dalších věcných plnění (např. úprava veřejného prostoru, u které standardně dá- váme termín realizace nejpozději do ko- laudace záměru samotného).

Obecně platí, že čím později je smlouva o spolupráci v harmonogramu stavební- ho záměru investora uzavírána, tím lépe a právně vymahatelněji je možné zajistit jejím prostřednictvím vybudování věc- ného plnění investorem.

V jednoduchosti smlouvy je krása

Základní vzor smlouvy o spolupráci uží- vaný Prahou 7 má pouze čtyři strany A4, kdy ujednání vzájemných závazků se vě- nuje v zásadě pouze jedna z nich (zbytek jsou povinné náležitosti, ustanovení vypo- čítávající výši příspěvku nebo informativ- ní ujednání o předpokládaných termínech realizace závěru). Tento vzor se v zásadě bez modifikací používá u většiny uzaví- raných smluv, pokud investor poskytuje pouze finanční plnění. V takovém případě jsme schopni se na smlouvě s investorem od prvotního kontaktu do odsouhlasení fi- nálního znění domluvit i v řádu jen něko- lika málo týdnů. Samozřejmě v okamžiku, kdy je s investorem ujednáváno věcné pl- nění, pak složitost smlouvy a celého pro- cesu jejího dojednávání narůstá v závis- losti na okolnostech daného případu.

Obcím či městským částem, které uvažují o zavedení příspěvků investorů, lze dopo- ručit, aby si právě na jednodušší případy, jejichž předmětem je pouze finanční pl- nění, zavedly obdobně jednoduchý vzor. Ocení to nejen vyjednávací tým obce, ale i investor. Zaznamenali jsme, že jiné sa- mosprávy si často schvalují pro univer- zální použití poměrně obsáhlý smluvní vzor, který jim často připravují speciali- zované advokátní kanceláře. Se složitostí vzoru však narůstá i složitost a délka vy- jednávacího procesu. To aktuálně reflek- tuje i hl. m. Praha, které přijalo svou Me- todiku spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy v loňském roce včetně značně obsáhlého vzorového smluvního aparátu. Nyní po zkušenostech s prvními několika smlouvami připravuje aktualiza- ci uvedené metodiky, která bude obsaho- vat právě i jednodušší smluvní vzor pro jednodušší anebo přímočařejší projekty.

Personální zajištění

Vyjednávání a uzavírání smluv s investory je na Úřadě městské části Praha 7 v kom- petenci Odboru právního. Hlavní důvodem je právě ona oddělenost příspěvku investo- ra od stanoviska městské části v samostatné působnosti ke stavebnímu záměru, kterou pak řeší Odbor rozvoje a péče o veřejný

prostor. Ten však při vyjednávání smluv s Odborem právním úzce spolupracuje, ne- boť se (společně s příslušným členem rady městské části) podílí zejména na formulaci požadavků na věcné plnění či jiných ob- dobných závazků investora (např. ohledně kultivace veřejného prostoru sousedícího se záměrem). Odbor rozvoje a péče o veřejný prostor současně zprostředkovává prvotní kontakt s investorem, neboť jej jako první kontaktní místo poprvé informuje o přija- tých Zásadách a nasměřuje jej v podrobnos- tech na Odbor právní. S Odborem právním pak může v dílčích věcech spolupracovat i Odbor ekonomický (prověřování došlých plateb) nebo Odbor majetku (v případě, že je záměrem dotčen svěřený majetek měst- ské části a je potřeba ujednat některá vzá- jemná práva a povinnosti ohledně zásahu do takového majetku). Lze odhadnout, že tato agenda vytěžuje cca půl úvazku práv- níka Odboru právního.

Výhled do budoucna

Xxxxxx xxxxx s investory je v Praze 7 v současné době již zavedená a funguje uspokojivě. To však neznamená, že tato oblast neprochází postupným vývojem a změnami. V loňském roce bylo určitou modifikací dosavadní praxe přijetí Metodi- ky spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy, ke které se naše městská část připojila. K její aplikaci na území Prahy 7 však v praxi prozatím ještě nedošlo, neboť v posledním roce nebyl řešen žádný záměr, který by vyžadoval změnu územního plánu.

V příštím roce nabyde účinnosti nový sta- vební zákon, který obsahuje rozšířenou úpravu tzv. plánovacích smluv. Oproti stá- vajícím smlouvám o spolupráci, které jsou čistě soukromoprávního charakteru, jsou plánovací smlouvy v některých aspektech podstatně odlišné. Jedná se o veřejnopráv- ní smlouvy, které bude povinně schvalovat zastupitelstvo obce, kraje či městské části. Pro investory může být zásadním ujednání, že samospráva nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření nebo opravné prostředky, které by byly v rozpo- ru s obsahem uzavřené plánovací smlouvy. Síla toho závazku bude spočívat v tom, že v případě, že by obec, kraj či městská část

přes ujednání v plánovací smlouvě návrhy, vyjádření či opravné prostředky uplatnila, příslušný stavební úřad k nim nebude při- hlížet. Další změna pak spočívá v tom, že případné spory z plánovacích smluv budou rovněž řešeny po veřejnoprávní linii. V pří- padě městských částí hl. m. Prahy bude příslušným orgánem pro posouzení soula- du plánovací smlouvy s právními předpisy a dále pro rozhodování sporů z uzavřené plánovací smlouvy Magistrát hl. m. Prahy. Doposud by byly případné spory ze smluv o spolupráci řešeny obecnými soudy v ob- čanském soudním řízení.

T É M A

Pro Prahu 7 bude v budoucnosti velkou výzvou zástavba rozsáhlého brownfieldu na jejím území – velkého rozvojového území Bubny-Zátory, které by se mělo po realizaci všech plánovaných stavebních záměrů stát novým domovem pro 25 000 nových obyvatel a místem vzniku 29 000 pracovních míst.1) Takový prudký rozvoj doposud zanedbaného území si vynutí nutnost vybudování značné nové kapacity veřejné infrastruktury, která bude řešena v koordinaci s hl. m. Prahou. Budeme mít tedy příležitost nabyté zkušenosti v rám- ci této agendy beze zbytku zúročit a dost možná opět o další kus posunout dopředu.

Závěr

Agenda smluv o spolupráci na rozvoji území se v současné době stává již stan- dardní součástí problematiky územního rozvoje obcí i městských částí. Samo- správy, které začaly tyto smlouvy uzaví- rat jako jedny z prvních, mají v součas- né době i poměrně rozsáhlé zkušenosti v dané oblasti a hlavně se mohou pochlu- bit prvními hmatatelnými výsledky. Sou- časně se tato agenda stále vyvíjí a přináší nové otázky i problémy k řešení. Určitou změnu lze však očekávat v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, kte- rý přináší do českého právního prostředí nové veřejnoprávní plánovací smlouvy.

XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx

Odbor právní

Ing. arch. Xxxxx Xxxxxx Odbor rozvoje a péče o veřejný prostor Úřad městské části Praha 7

1) INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Jeden z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů se stane domovem pro 25 000 obyvatel v 11 000 bytech. [cit. 1. 6. 2023]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxx.xx/xxxxxxx/0/xxxxx-xxxxxx.

ENGLISH ABSTRACT

Practical Aspects of Concluding Contracts with Investors from the Perspective of the Prague 7 Municipal District,

by Xxxxxx Xxxxxxxxxx & Xxxxx Xxxxxx

In 2018, Prague 7 Municipal District was one of the first city districts of the Capital City of Prague which adopted the Principles of Financial Participation of the Investor in the Development of the Prague 7 Municipal District (hereinafter referred to as the „Principles“). Since the adoption of the Principles, Prague 7 has concluded a total of 38 contracts with individual investors with a total value of CZK 179,143,820. Investors‘ contributions have been used for the development of public amenities, which results from the implementation of investors‘ construction projects that increase the capacity of the existing development. In the case of the Prague City District, the main public amenities are new preschool facilities, primary schools, expansion of green areas and cultivation of public space. Resulting of the experience up to now, we can, on the one hand, share some examples of good practices and on the other hand, point out challenging aspects when negotiating cooperation contracts with investors.