EVROPSKÁ KOMISE

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.7.2023 COM(2023) 432 final

ANNEX 1 – PART 1/4

PŘÍLOHA

návrhu ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Pokročilé rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie

CS CS

POKROČILÁ RÁMCOVÁ DOHODA

MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ

A CHILSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

PREAMBULE

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, CHORVATSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“,

a

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně

a

CHILSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Chile“,

na straně druhé,

společně dále jen „strany“,

BEROUCE V ÚVAHU silné kulturní, politické a hospodářské vazby a pevnou spolupráci, které je spojují,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek týkající se dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod a zásad právního státu a řádné správy věcí veřejných a také dosažení

udržitelného rozvoje a řešení změny klimatu, což tvoří základ jejich partnerství a spolupráce,

SDÍLEJÍCE názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že Dohoda, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 18. listopadu 2002, významně přispěla k posílení uvedených vazeb,

ZDŮRAZŇUJÍCE komplexní povahu svých vztahů a to, že je důležité poskytnout soudržný rámec pro jejich další rozvoj,

BEROUCE V ÚVAHU svůj závazek modernizovat stávající dohodu o přidružení tak, aby odrážela nové politické a hospodářské skutečnosti a pokrok v jejich partnerství,

UZNÁVAJÍCE význam pevného a účinného mnohostranného systému, jenž je založen na mezinárodním právu, při zachovávání míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti a řešení společných výzev,

POTVRZUJÍCE svůj závazek posílit spolupráci v dvoustranných, regionálních a globálních otázkách společného zájmu a využít všech dostupných nástrojů k podpoře činností zaměřených na rozvoj aktivní a vzájemné mezinárodní spolupráce,

VÍTAJÍCE přijetí sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 přijatého na třetí světové konferenci OSN ve městě Sendai dne 18. března 2015, akčního programu z Addis Abeby přijatého na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje konané v Addis Xxxxx 13.–

16. července 2015, rezoluce 70/1 přijaté Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015, která zahrnuje výsledný dokument s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje“ (dále jen „Agenda 2030“), Pařížské dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, uzavřené v Paříži dne 12. prosince 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“), Nové agendy pro města přijaté na konferenci OSN o bydlení

a udržitelném rozvoji měst (Habitat III) v Quitu dne 20. října 2016 (dále jen „Nová agenda pro města“) a závazků Světového humanitárního summitu přijatých na Světovém humanitárním summitu v Istanbulu konaném 23.–24. května 2016, a vyzývajíce k jejich provádění,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru, svůj závazek rozvíjet mezinárodní obchod tak, aby přispíval k udržitelnému rozvoji v těchto třech rozměrech, u nichž se uznává, že jsou hluboce propojené a vzájemně se posilují, a svůj závazek podporovat dosažení cílů Agendy 2030,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek rozšířit a diverzifikovat své obchodní vztahy v souladu

s Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace, uzavřenou v Marrákeši dne 15. dubna 1994, a se zvláštními cíli a ustanoveními části III této dohody,

PŘEJÍCE SI posílit své hospodářské vztahy, zejména obchodní a investiční vztahy, posílením

a zlepšením přístupu na trh a přispěním k hospodářskému růstu, a uvědomujíce si přitom, že je třeba zvyšovat povědomí o hospodářských a sociálních dopadech poškozování životního prostředí, neudržitelných výrobních a spotřebních modelech a souvisejících dopadech na dobré životní podmínky lidí,

S PŘESVĚDČENÍM, že tato dohoda vytvoří příznivé klima pro rozvoj udržitelných hospodářských vztahů mezi nimi, zejména v oblastech obchodu a investic, které jsou nezbytné pro uskutečnění hospodářského a sociálního rozvoje, technologických inovací a modernizace,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení této dohody chrání investice a investory a mají za cíl stimulovat vzájemně prospěšnou obchodní činnost, aniž by tím bylo dotčeno právo stran na regulaci ve veřejném zájmu na jejich území,

UZNÁVAJÍCE úzký vztah mezi inovacemi a obchodem, jakož i význam inovací pro hospodářský růst a sociální rozvoj, a potvrzujíce rovněž svůj zájem podporovat vyšší úroveň spolupráce v oblasti inovací, výzkumu, vědy, technologií a dopravy a v dalších souvisejících oblastech a podporujíce zapojení veřejného a soukromého sektoru,

POTVRZUJÍCE svůj závazek posílit spolupráci v oblasti práva, svobody a bezpečnosti,

UZNÁVAJÍCE oboustrannou prospěšnost posílené spolupráce v oblasti vzdělávání, životního prostředí, kultury, výzkumu a inovací, zaměstnanosti, sociálních věcí a zdraví a v dalších oblastech společného zájmu,

VYJADŘUJÍCE odhodlání nadále posilovat své vztahy prostřednictvím nových dohod o spolupráci, jakož i odhodlání, aby tato spolupráce probíhala ve prospěch třetích zemí, jak je zakotveno

v memorandu o porozumění pro mezinárodní spolupráci, které strany podepsaly v roce 2015, a prostřednictvím trvalé účasti Chile na regionálních programech Evropské unie,

PŘIPOMÍNAJÍCE význam různých dohod podepsaných Evropskou unií a Chile, které podpořily politický dialog a spolupráci ve všech odvětvových oblastech vztahů mezi stranami a zvýšily objem obchodu a investic,

KONSTATUJÍCE, že pokud se strany rozhodnou v rámci této dohody uzavřít zvláštní dohody

v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které mohou být uzavřeny Evropskou unií podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebudou ustanovení těchto budoucích zvláštních dohod závazná pro Irsko, pokud Evropská unie spolu

s Irskem, pokud jde o jejich příslušné předchozí dvoustranné vztahy, neinformuje Chile, že Irsko je těmito budoucími zvláštními dohodami vázáno jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem č. 21 o postavení Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU. Podobně i jakákoli následná vnitřní opatření Evropské unie, jež budou přijata v souladu s hlavou V části třetí Smlouvy o fungování EU za účelem provedení této dohody, nebudou závazná pro Irsko, pokud Irsko

v souladu s Protokolem č. 21 neoznámí své přání účastnit se takových opatření či je přijmout. Konstatujíce rovněž, že by tyto budoucí zvláštní dohody nebo tato následná vnitřní opatření Evropské unie spadaly do působnosti Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

OBECNÉ ZÁSADY A CÍLE

KAPITOLA 1 OBECNÉ ZÁSADY A CÍLE

ČLÁNEK 1.1

Cíle této dohody

Cílem této dohody je:

a) znovu potvrdit přidružení mezi stranami založené na posíleném partnerství, upevněném politickém dialogu a zvýšené spolupráci v otázkách společného zájmu, včetně inovací ve všech příslušných oblastech;

b) podpořit zvýšení objemu obchodu a investic mezi stranami rozšířením a diverzifikací jejich obchodních vztahů, což by mělo přispět k většímu hospodářskému růstu a zlepšení kvality života, a

c) posílit stávající spolupráci mezi stranami, včetně mezinárodní spolupráce v zájmu

udržitelného rozvoje a podpory společné práce, s cílem přispět k provádění Agendy 2030.

ČLÁNEK 1.2

Obecné zásady

1. Strany potvrzují svou silnou podporu zásadám Charty Organizace spojených národů.

2. Dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, přijaté Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 1948, a jiných příslušných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, jichž jsou strany smluvní stranou, a zásad právního státu a řádné správy věcí veřejných, jež jsou základem vnitřních

a vnějších politik obou stran, představuje podstatný prvek této dohody.

3. Strany sdílejí názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje závažnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.

4. Strany znovu potvrzují svůj závazek nadále podporovat udržitelný rozvoj ve všech jeho rozměrech, přispívat k dosažení mezinárodně dohodnutých cílů udržitelného rozvoje a kromě jiného spolupracovat při řešení celosvětových problémů v oblasti životního prostředí.

5. Strany potvrzují svůj závazek prosazovat genderovou rovnost a posilování postavení žen a dívek.

6. Strany znovu potvrzují svou podporu Deklarace Organizace spojených národů o právech původních obyvatel, jež byla přijata dne 13. září 2007, a svůj závazek respektovat kulturní rozmanitost a chránit práva původních obyvatel.

7. Strany provádějí tuto dohodu na základě společných hodnot včetně zásad dialogu, vzájemné úcty, rovného partnerství, multilateralismu, konsensu a dodržování mezinárodního práva.

ČLÁNEK 1.3

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a) „dohodou o přidružení“ Dohoda, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé, podepsaná

v Bruselu dne 18. listopadu 2002;

b) „prozatímní dohodou o obchodu“ Prozatímní dohoda o obchodu mezi Evropskou unií na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé, která má být uzavřena;

c) „třetí zemí“ země nebo území, na které se nevztahuje územní působnost této dohody stanovená v článku 41.2, a

d) „Vídeňskou úmluvou o smluvním právu“ Vídeňská úmluva o smluvním právu uzavřená ve Vídni dne 23. května 1969.

ČÁST II

POLITICKÝ DIALOG A SPOLUPRÁCE

KAPITOLA 2

POLITICKÝ DIALOG, ZAHRANIČNÍ POLITIKA, MEZINÁRODNÍ MÍR A BEZPEČNOST, SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH A LIDSKÁ PRÁVA

ČLÁNEK 2.1

Politický dialog

1. Strany posilují vzájemný politický dialog a vzájemnou spolupráci na všech úrovních prostřednictvím výměn a konzultací o dvoustranných, regionálních, mezinárodních

a mnohostranných otázkách s cílem upevnit své posílené partnerství.

2. Politický dialog se zaměří na:

a) podporu rozvoje dvoustranných vztahů a na posílení jejich partnerství;

b) posílení spolupráce v oblasti regionálních a globálních výzev a otázek;

c) posílení jejich institucionálních kapacit, mimo jiné pokud jde o modernizaci státu, decentralizaci a podporu interinstitucionální spolupráce.

3. Politický dialog mezi stranami může po vzájemné dohodě probíhat v těchto formách:

a) konzultace, setkání a návštěvy na úrovni summitů;

b) konzultace, setkání a návštěvy na ministerské úrovni;

c) pravidelná setkání vyšších úředníků včetně politického dialogu na vysoké úrovni;

d) odvětvové dialogy, mimo jiné prostřednictvím výměny misí a odborníků v souvislosti s otázkami společného zájmu;

e) výměny delegací a další kontakty mezi Chilským národním kongresem a Evropským parlamentem.

ČLÁNEK 2.2

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení

1. Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu

a bezpečnost. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků. Strany se shodly, že

tento odstavec představuje podstatný prvek této dohody.

2. Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a) podniknou kroky za účelem podpisu a ratifikace veškerých dalších příslušných mezinárodních nástrojů nebo případného přistoupení k nim a jejich plného provádění;

b) vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, a který bude zahrnovat účinné sankce za porušení kontrol vývozu.

ČLÁNEK 2.3

Lidská práva, právní stát a řádná správa věcí veřejných

1. Strany podporují pravidelný smysluplný a široce pojatý dialog o lidských právech.

2. Strany spolupracují při podpoře a ochraně lidských práv, mimo jiné s ohledem na ratifikaci a provádění mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv, a při posilování demokratických zásad a právního státu, prosazování genderové rovnosti a boji proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů a ve všech jejích formách.

3. Tato spolupráce může zahrnovat:

a) podporu rozvoje a provádění akčních plánů v oblasti lidských práv;

b) prosazování lidských práv mimo jiné za pomoci vzdělávání a sdělovacích prostředků;

c) posílení vnitrostátních a regionálních institucí, které se zabývají lidskými právy, právním státem a řádnou správou věcí veřejných;

d) posílení spolupráce s orgány OSN zřízenými smlouvami v oblasti lidských práv a v rámci zvláštních postupů Rady pro lidská práva v souladu s obecnými zásadami mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

e) posílení koordinace a spolupráce v rámci institucí OSN zabývajících se lidskými právy a příslušných regionálních a mnohostranných fór;

f) posílení celostátních, regionálních a decentralizovaných kapacit pro uplatňování demokratických zásad a postupů, včetně podpory volebních procesů v souladu

s mezinárodními demokratickými standardy;

g) posílení řádné, nezávislé a transparentní správy věcí veřejných na místní, celostátní, regionální a celosvětové úrovni, prosazování odpovědnosti a transparentnosti institucí a podporu účasti občanů a zapojení občanské společnosti;

h) případnou spolupráci a koordinaci, a to i ve třetích zemích, s cílem posílit demokratické zásady, lidská práva a právní stát, což zahrnuje existenci nezávislého soudního systému, rovnost před zákonem, přístup osob k účinné veřejné právní pomoci a právo na spravedlivý proces, řádné řízení a přístup ke spravedlnosti;

i) prosazování všeobecné platnosti mezinárodních smluv o lidských právech a motivování třetích stran k plnění jejich povinností v této oblasti;

j) úsilí o zajištění odpovědnosti za porušení a zneužití lidských práv a o zajištění přístupu obětí porušení a zneužití lidských práv k nápravě.

ČLÁNEK 2.4

Genderová rovnost a posilování postavení žen a dívek

1. Strany podporují genderovou rovnost, plné požívání všech lidských práv všemi ženami

a dívkami a posilování jejich postavení. Uznávají nutnost genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek jako samostatný cíl, jakož i hnací sílu demokracie, udržitelného a inkluzivního rozvoje, míru a bezpečnosti. Strany si vyměňují osvědčené postupy a zkoumají další plány spolupráce

a potenciální synergie mezi příslušnými iniciativami, například politikami a programy, v souladu s mezinárodními normami a závazky, jako je Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatá Valným shromážděním OSN dne 18. prosince 1979, obecná doporučení vydaná Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen, Pekingská deklarace a akční platforma přijaté na

čtvrté světové konferenci o ženách, jež se konala v Pekingu 4.–15. září 1995, akční program přijatý na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji, která se konala v Káhiře 5.–13. září 1994,

a výsledky jejích hodnoticích konferencí, Agenda 2030, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a její navazující rezoluce o ženách, míru a bezpečnosti a další mezinárodní dohody zaměřené na genderovou rovnost a lidská práva žen a dívek, jichž jsou smluvními stranami.

2. Tato spolupráce může zahrnovat:

a) spolupráci na dosažení všech cílů udržitelného rozvoje, a zejména cíle č. 5 a dílčích cílů v jeho rámci;

b) prosazování, ochranu a naplňování všech lidských práv všech žen a dívek; prevenci, potírání

a stíhání všech forem násilí, diskriminace a obtěžování, jejichž objektem jsou ženy a dívky, ve veřejné i soukromé sféře a aktivní prosazování lidských práv žen a dívek v souladu

s příslušným mezinárodním rámcem;

c) aktivní podporu systematického uplatňování genderového hlediska; posílení dialogu

a spolupráce při prosazování genderové rovnosti a zákazu diskriminace, sociálního dialogu, sociální ochrany a sociálního začleňování, agendy důstojné práce a politiky zaměstnanosti;

d) podporu vypracování a provádění národního akčního plánu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000), jakož i provádění agendy žen, míru a bezpečnosti, která sestává z rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a navazujících rezolucí;

e) podporu zapojení žen v politice a ve vedoucích úlohách, jakož i přístupu žen ke kvalitnímu vzdělání, posilování jejich postavení a vedoucí úlohy v hospodářské oblasti a jejich větší účasti ve všech oblastech života včetně politické, sociální, hospodářské a kulturní sféry;

f) podporu vnitrostátních a regionálních institucí za pomoci zvláštních opatření, jejichž účelem je zabývat se otázkami souvisejícími s násilím páchaným na ženách a dívkách, včetně prevence a ochrany před všemi formami sexuálního a genderově podmíněného násilí

a obtěžování, a řešit je, a to za pomoci mechanismů vyšetřování a vyvozování odpovědnosti, poskytováním péče a podpory obětem a podporou podmínek bezpečnosti a ochrany žen

a dívek;

g) účinné zajištění prosazování, dodržování a ochrany lidských práv žen a dívek, boj proti všem druhům diskriminace žen a dívek a násilí páchaného na nich, včetně násilí namířeného proti obráncům lidských práv žen, zajištění přístupu ke spravedlnosti a přijetí nezbytných opatření k ukončení beztrestnosti;

h) posílení spolupráce s příslušnými orgány OSN a dalších mezinárodních organizací;

i) aktivní podporu genderové analýzy a systematického začleňování genderového hlediska ve všech záležitostech týkajících se míru a bezpečnosti a současně zajištění vedoucích pozic

a smysluplné účasti žen v mírových procesech, mediačním úsilí, řešení konfliktů a budování míru, jakož i v civilních a vojenských misích a operacích.

ČLÁNEK 2.5

Mezinárodní bezpečnost a kyberprostor

Strany posílí vzájemnou spolupráci a výměnu názorů v oblasti kybernetické bezpečnosti a v souvislosti s využíváním informačních a komunikačních technologií (IKT) v kontextu

mezinárodního míru a bezpečnosti, mimo jiné pokud jde o normy, zásady odpovědného chování států, dodržování stávajícího mezinárodního práva v kyberprostoru, tvorbu opatření na budování důvěry a budování kapacit.

ČLÁNEK 2.6

Boj proti terorismu

1. Strany znovu potvrzují význam boje proti terorismu a spolupracují při předcházení

teroristickým činům a jejich potírání v souladu s mezinárodním právem, svými právními předpisy a zásadami právního státu. Činí tak zejména:

a) v rámci plného uplatňování všech příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů;

b) podporou spolupráce členských států OSN na účinném provádění globální strategie OSN pro boj proti terorismu, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 8. září 2006;

c) výměnou osvědčených postupů předcházení radikalizaci, jež vede k násilnému extremismu, a boje proti terorismu;

d) výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu

s vnitrostátním a mezinárodním právem a pokud možno podporou regionálních iniciativ zaměřených na spolupráci při vymáhání práva v rámci boje proti terorismu, a to při plném dodržování lidských práv, práva na soukromí a zásad právního státu.

ČLÁNEK 2.7

Bezpečnost občanů

1. Strany spolupracují v oblasti bezpečnosti občanů. Uznávají, že bezpečnost občanů přesahuje hranice států a regionů a vyžaduje širší dialog a spolupráci s regionálním i biregionálním rozměrem.

Strany uznávají, že pro zvýšení bezpečnosti občanů je důležitý boj proti organizované trestné

činnosti a obchodu s drogami. Zavazují se, že budou podporovat biregionální dialogy a spolupráci v oblasti bezpečnosti občanů.

2. Strany si mohou vyměňovat prokázané zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti navrhování a provádění politik týkajících se předcházení násilí a trestné činnosti, jakož i v oblasti systémů

měření a hodnocení násilí, trestné činnosti a nejistoty.

Strany si v souvislosti s bezpečností občanů mohou vyměňovat prokázané osvědčené postupy týkající se ochrany obětí trestných činů.

3. Pokud jde o prevenci, mohou strany podporovat veřejné politiky zaměřené na prevenci násilí, se zvláštním důrazem na problematiku mládeže a genderu.

4. Strany si mohou vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy v oblastech, jako je podpora kultury, která propaguje mír a nenásilí, dodržování práva, rehabilitace, opětovné začleňování do společnosti a nápravná justice. V právních předpisech stran, které upravují jejich vězeňské systémy, by měly být zohledněny mezinárodní standardy a normy.

ČLÁNEK 2.8

Ruční palné a lehké zbraně a jiné konvenční zbraně

1. Strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní a jiných konvenčních zbraní včetně střeliva pro ně, a jejich nadměrné hromadění, špatná správa, nedostatečně zabezpečené zásoby a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.

2. Strany se dohodly, že budou plnit své povinnosti týkající se potírání nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a jinými konvenčními zbraněmi včetně střeliva pro ně podle stávajících mezinárodních dohod, Protokolu OSN proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který byl přijat rezolucí OSN 55/255 ze dne

31. května 2001, a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i své závazky v rámci jiných

mezinárodních nástrojů v této oblasti, jako je Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, jenž byl přijat dne

20. července 2001.

3. Strany uznávají význam vnitrostátních kontrolních systémů pro přepravu konvenčních zbraní v souladu se stávajícími mezinárodními normami a předpisy. Strany uznávají důležitost používání těchto kontrol odpovědným způsobem jakožto příspěvek k mezinárodnímu

a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a ke zmírnění lidského utrpení, jakož i k zabránění odklonu konvenčních zbraní.

4. Strany se v tomto ohledu zavazují plně provádět Smlouvu o obchodu se zbraněmi, jež byla přijata v New Yorku dne 2. dubna 2013, a vzájemně v rámci této smlouvy spolupracovat, mimo jiné při prosazování její všeobecné platnosti a jejího plného provedení všemi členskými státy OSN.

5. Strany se proto zavazují, že budou spolupracovat a že zajistí koordinaci, doplňkovost

a součinnost ve svém úsilí o regulaci či zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a o prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu se zbraněmi.

ČLÁNEK 2.9

Mezinárodní trestní soud

1. Strany uznávají, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují mezinárodní společenství, nesmějí zůstat nepotrestány, a usilují o zajištění účinného vyšetřování a stíhání těchto trestných činů přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením mezinárodní spolupráce, a to i s Mezinárodním trestním soudem („MTS“).

2. Strany podporují všeobecnou ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu („statut“) nebo přistoupení k němu a usilují o to, aby státy, které jsou smluvními stranami

Mezinárodního trestního soudu, statut účinně prováděly na vnitrostátní úrovni. Strany si dle potřeby vyměňují osvědčené postupy přijímání vnitrostátních právních předpisů a přijímají opatření

k zajištění integrity statutu.

ČLÁNEK 2.10

Spolupráce při řešení mezinárodních krizí

1. Strany znovu potvrzují svůj závazek spolupracovat při podpoře míru a mezinárodní bezpečnosti a mimo jiné spolupracovat na tom, aby se v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti uplatňovalo genderové hledisko.

2. Strany koordinují činnosti při řešení krizí včetně spolupráce na operacích pro řešení krizí.

3. Strany pracují na provedení Dohody mezi Evropskou unií a Chilskou republikou o rámci pro účast Chilské republiky na operacích Evropské unie pro řešení krizí, která byla podepsána v Bruselu dne 30. ledna 2014.

KAPITOLA 3

SPRAVEDLNOST, SVOBODA A BEZPEČNOST

ČLÁNEK 3.1

Justiční spolupráce

1. Strany posílí stávající spolupráci v oblasti vzájemné právní pomoci a vydávání na základě příslušných mezinárodních dohod. Strany posílí stávající mechanismy a případně zváží vytvoření nových mechanismů pro usnadnění mezinárodní spolupráce v této oblasti. Taková spolupráce

v případě potřeby zahrnuje přistoupení k příslušným mezinárodním nástrojům a jejich provádění, jakož i těsnější spolupráci s dalšími příslušnými mezinárodními sítěmi pro právní spolupráci.

2. Strany rozvíjejí justiční spolupráci v občanských a obchodních věcech, zejména pokud jde

o sjednávání, ratifikaci a provádění mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanských věcech, včetně úmluv Haagské konference mezinárodního práva soukromého v oblasti mezinárodní právní spolupráce a soudních sporů, jakož i ochrany dětí.

3. Strany spolupracují na podpoře případného využívání elektronických prostředků k předávání písemností, jakož i vysokých standardů ochrany osobních údajů pro účely mezinárodní justiční spolupráce.

ČLÁNEK 3.2

Celosvětový problém drog

1. Strany spolupracují na zajištění integrovaného, vyváženého a na důkazech založeného přístupu k drogové problematice s cílem:

a) provádět iniciativy ke snížení poptávky a související opatření, včetně prevence, léčby a opětovného začlenění do společnosti, jakož i řešení dalších problémů týkajících se zdraví;

b) zajistit, aby byly kontrolované látky dostupné a přístup k nim byl možný výhradně pro lékařské a vědecké účely, a současně předcházet jejich zneužívání;

c) provádět iniciativy ke snížení nabídky a související opatření, jako je účinné vymáhání práva a reakce na trestnou činnost související s drogami, boj proti praní peněz a obchodu

s nelegálními drogami (včetně obchodu s drogami přes internet) a podpora justiční spolupráce;

d) zaměřit se na průřezová témata: drogy a lidská práva, mládež, děti, gender, ženy a komunity, a to i pomocí opatření, která umožní spolupráci na podporu tvorby programů a opatření

zaměřených na vzdělávání a reintegraci, díky nimž se sníží poptávka po drogách a psychotropních látkách;

e) vyměňovat si informace a osvědčené postupy týkající se měnících se skutečností, trendů a současných okolností, nových a přetrvávajících problémů a hrozeb, například nových psychoaktivních látek; předmětem této výměny může být snižování poptávky po drogách a forenzní analýza materiálů, například zachycených prekursorů drog;

f) posílit mezinárodní spolupráci například při řešení problematiky zneužívání prekursorů drog, nezbytných chemických látek a produktů nebo přípravků, které je obsahují, používaných

k nedovolené výrobě omamných látek, psychotropních látek a nových psychoaktivních látek;

g) posílit alternativní rozvojovou, regionální, meziregionální a mezinárodní spolupráci v oblasti vyvážené politiky kontroly drog zaměřené na rozvoj.

2. Strany spolupracují na dosažení uvedených cílů, a to pokud možno i tím, že vybízejí třetí země, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly a provedly stávající mezinárodní úmluvy

a protokoly o kontrole drog, jichž jsou smluvními stranami. Strany zakládají opatření na svých platných právních předpisech, na společně přijatých zásadách v souladu s příslušnými úmluvami OSN o kontrole drog a na doporučeních uvedených ve výsledném dokumentu s názvem „Our joint commitment to effectively addressing and countering the world drug problem“ (Náš společný závazek účinně řešit celosvětový problém drog a bojovat proti němu), který byl v roce 2016 přijat na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN věnovaném celosvětovému problému drog

a představuje nejnovější mezinárodní konsensus o celosvětové protidrogové politice, s cílem zhodnotit provádění závazků přijatých za účelem společného řešení celosvětového problému drog a boje proti němu.

ČLÁNEK 3.3

Mezinárodní migrace a azyl

1. Strany spolupracují a vyměňují si názory v rámci svých právních předpisů a pravomocí

v oblasti migrace, včetně legální a nelegální migrace, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů, migrace a rozvoje, azylu a mezinárodní ochrany, navracení, zpětného přebírání, integrace a víz

a správy hranic.

2. Strany spolupracují, a to i prostřednictvím případné technické spolupráce, na výměně informací a osvědčených postupů týkajících se politik, předpisů, institucí a občanské společnosti, jakož i na sdílení údajů a statistik o migraci.

3. Strany spolupracují na tom, aby předcházely nelegální migraci a bojovaly proti převaděčství migrantů. Za tímto účelem:

a) Chile převezme zpět každého svého státního příslušníka nedovoleně pobývajícího na území členského státu na žádost tohoto státu a, není-li stanoveno jinak zvláštní dohodou, bez dalších formalit;

b) každý členský stát převezme zpět každého svého státního příslušníka nedovoleně

pobývajícího na území Chile na jeho žádost a, není-li stanoveno jinak zvláštní dohodou, bez dalších formalit;

c) členské státy a Chile vydají svým státním příslušníkům příslušné cestovní doklady pro účely uvedené v písmenech a) a b) nebo souhlasí s používáním evropských cestovních dokladů pro účely navracení;

d) strany se vzájemně dohodnou, že sjednají zvláštní dohodu, v níž vymezí povinnosti při

zpětném přebírání osob, a to i pokud jde o prostředky prokazující státní příslušnost. Dohoda může rovněž obsahovat povinnost přebírat zpět státní příslušníky třetích zemí v souladu

s platnými právními předpisy stran.

4. Strany se zavazují posílit mezinárodní spolupráci v oblasti migrace ve všech jejích rozměrech, a to i v rámci Organizace spojených národů, zejména při řešení základních příčin

nelegální migrace a nuceného vysídlování, při současném respektování vnitrostátních pravomocí.

ČLÁNEK 3.4

Konzulární ochrana

Diplomatické a konzulární orgány jakéhokoli zastoupeného členského státu poskytnou ochranu

jakémukoli státnímu příslušníku členského státu, který nemá v Chile stálé zastoupení, které by bylo schopné účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu, za stejných podmínek jako státním příslušníkům uvedeného členského státu.

ČLÁNEK 3.5

Praní peněz a financování terorismu

Strany spolupracují s cílem předcházet využívání svých finančních institucí a pověřených nefinančních subjektů a profesí k financování terorismu a k praní výnosů z trestné činnosti

a bojovat proti němu. Za tímto účelem si vyměňují informace v rámci svých příslušných právních předpisů a spolupracují s cílem zajistit účinné a úplné provádění doporučení Finančního akčního výboru (FATF). Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat vymáhání, zajišťování, konfiskaci, vysledování, identifikaci a navracení majetku nebo finančních prostředků získaných z výnosů

z trestné činnosti.

ČLÁNEK 3. 6

Vymáhání práva a boj proti korupci a nadnárodní organizované trestné činnosti

1. Strany spolupracují a vyměňují si názory na boj proti nadnárodní organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti, obchodu s drogami a nelegálním drogám, obchodování s lidmi a dalším souvisejícím formám vykořisťování, korupci, padělání, pašování a nezákonným transakcím dodržováním vzájemných mezinárodních povinností v této oblasti, a to i pokud jde o vzájemnou právní pomoc a účinnou spolupráci při vymáhání majetku nebo finančních prostředků získaných

z trestné činnosti.

2. Strany si vyměňují prokázané zkušenosti a osvědčené postupy v oblasti navrhování

a provádění politik týkajících se boje proti korupci a nadnárodní organizované trestné činnosti.

3. Strany rozvíjejí dialog a spolupráci v oblasti vymáhání práva, mimo jiné prostřednictvím pokračující strategické spolupráce s Europolem, jakož i strategickou justiční spolupráci, mimo jiné prostřednictvím Eurojustu.

4. Strany usilují o spolupráci na mezinárodních fórech s cílem podpořit vhodným způsobem dodržování a provádění Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, jež byla přijata rezolucí OSN 55/25 dne 15. listopadu 2000, a doplňujících protokolů.

5. Strany podporují provádění Úmluvy OSN proti korupci, přijaté rezolucí OSN 58/4 dne

31. října 2003, a mechanismu pro přezkum provádění Úmluvy OSN proti korupci, který stanovila konference států, jež jsou smluvními stranami Úmluvy OSN proti korupci, na zasedání konaném

v Dohá 9.–13. listopadu 2009 (dále jen „mechanismus přezkumu“), a to mimo jiné tím, že dodržují zásady transparentnosti a účasti občanské společnosti na mechanismu přezkumu.

6. Strany uznávají důležitost boje proti korupci v mezinárodním obchodu a investicích, a proto se dohodly na podrobnějších ustanoveních, která jsou obsažena v Protokolu o předcházení korupci a boji proti ní, jenž je připojen k této dohodě.

7. Pokud jde o boj proti korupci, dohodly se strany zejména na tom, že si budou:

a) vyměňovat příslušné informace a osvědčené postupy týkající se záležitostí, jako je integrita, transparentnost pro veřejnost a boj proti korupci;

b) vyměňovat informace a osvědčené postupy včetně osvětových kampaní a vzdělávacích metod v oblasti boje proti korupci.

ČLÁNEK 3.7

Kyberkriminalita

1. Strany uznávají, že kyberkriminalita představuje celosvětový problém, který si žádá globální reakci.

2. Strany posílí vzájemnou spolupráci při předcházení kyberkriminalitě a v boji proti ní. Za tímto účelem si budou vyměňovat informace a osvědčené postupy v souladu se svými právními předpisy a mezinárodními závazky, jako je Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě, která

byla podepsána v Budapešti dne 23. listopadu 2001 („Budapešťská úmluva“), a to způsobem, který plně respektuje lidská práva, a v mezích své odpovědnosti.

3. Strany si budou vyměňovat informace o vzdělávání a odborné přípravě vyšetřovatelů a dalších odborníků či státních zástupců, kteří se specializují na počítačovou trestnou činnost

a digitální forenzní vědu, a mohou provádět společné vzdělávací činnosti ke vzájemnému prospěchu nebo ve prospěch třetích stran.

4. Strany se případně snaží spolupracovat s cílem poskytnout dalším státům pomoc a podporu při přípravě vhodných právních předpisů, politik, postupů, vzdělávání a odborné přípravy, které budou v souladu s Budapešťskou úmluvou a budou ji uznávat jako mezinárodní standard v oblasti předcházení kyberkriminalitě a boje proti ní.

ČLÁNEK 3.8

Ochrana osobních údajů

1. Strany uznávají význam ochrany základních práv na soukromí a ochranu osobních údajů. Strany spolupracují na zajištění toho, aby tato základní práva byla dodržována, a to i v oblasti vymáhání práva a při předcházení terorismu a jiné závažné nadnárodní trestné činnosti a v boji proti nim.

2. Strany spolupracují na podpoře vysoké úrovně ochrany osobních údajů. Spolupráce na dvoustranné a mnohostranné úrovni může zahrnovat budování kapacit, technickou pomoc, výměnu informací a odborných znalostí a spolupráci s regulačními protějšky v mezinárodních orgánech podle vzájemné dohody stran.

KAPITOLA 4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ

ČLÁNEK 4.1

Udržitelný rozvoj

1. Strany inkluzivním a vyváženým způsobem podporují udržitelný rozvoj v jeho třech

rozměrech – sociálním, hospodářském a environmentálním – pomocí dialogu, společných opatření, sdílení osvědčených postupů, řádné správy věcí veřejných na všech úrovních, soudržných strategií udržitelného rozvoje na vnitrostátní úrovni a mobilizace finančních prostředků, přičemž co nejlépe využívají stávající i budoucí nástroje.

2. Strany při řešení problémů spojených s dosažením cílů udržitelného rozvoje upřednostňují potřeby každé strany a odpovědnost na vnitrostátní úrovni, zohledňují regionální a místní souvislosti a vytvářejí synergie a partnerství s příslušnými zúčastněnými stranami v této oblasti včetně občanské společnosti, místních samospráv, soukromého sektoru, neziskových organizací

a akademické obce. Strany uznávají, že ústřední úlohu v podpoře rozvoje zastávají vlády, avšak budou také spolupracovat s cílem motivovat soukromý sektor a zejména malé a střední podniky k tomu, aby udržitelný rozvoj zohledňovaly ve svých postupech.

3. Strany uznávají význam prostředků, jako je financování, přenos technologií, technická spolupráce a budování kapacit, jejichž pomocí různí aktéři včetně vlád, občanské společnosti, soukromého sektoru a dalších provádějí Agendu 2030 a navazující opatření. V tomto ohledu se zavazují, že budou nadále pracovat na posílení mezinárodní spolupráce mimo jiné tak, že budou v zájmu dosažení udržitelného rozvoje podporovat využívání inovativních nástrojů.

4. Strany spolupracují s cílem zvýšit udržitelnost spotřebních a výrobních modelů a snaží se přijímat opatření, jejichž cílem je, aby hospodářský růst nevedl ke zhoršování stavu životního prostředí, například prostřednictvím oběhového hospodářství, veřejných politik a obchodních strategií.

5. Strany by měly podporovat odpovědné, udržitelné a účinné využívání přírodních zdrojů.

6. Strany by měly zvyšovat povědomí o hospodářských a sociálních důsledcích poškozování životního prostředí a souvisejících dopadech na dobré životní podmínky lidí, k čemuž kromě jiného využívají vědecky podložené důkazy.

7. Strany vedou pravidelný strukturovaný politický dialog o udržitelném rozvoji a dosahování cílů udržitelného rozvoje, aby zlepšily koordinaci politik v oblastech společného zájmu a kvalitu

a účinnost této koordinace.

8. Strany spolupracují na začlenění genderového hlediska do všech politik a nástrojů.

9. Rozvojová spolupráce se uskutečňuje v souladu s příslušnými mezinárodně dohodnutými zásadami a politikami, jimiž se obě strany řídí.

ČLÁNEK 4.2

Mezinárodní spolupráce

1. Strany uznávají oboustranně prospěšnou povahu mezinárodní spolupráce a její hodnotu z hlediska podpory procesů udržitelného rozvoje.

2. Strany podporují trojstrannou spolupráci se třetími zeměmi v otázkách společného zájmu způsobem, který plně respektuje strategie a priority příjemců. Podporují posílení regionální integrace v rámci Latinské Ameriky a Karibiku a uznávají strategický význam inkluzivní biregionální spolupráce.

ČLÁNEK 4.3

Životní prostředí

1. Strany se shodují, že je třeba chránit životní prostředí a uchovávat, obnovovat a udržitelným způsobem řídit přírodní zdroje.

2. Strany budou spolupracovat zejména v takových otázkách, jako jsou práva přístupu

v záležitostech životního prostředí, biologická rozmanitost a chráněná území, půda a krajina, voda, kvalita ovzduší, monitorování životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, nakládání s odpady, rozšířená odpovědnost výrobců, recyklace a nakládání s chemickými látkami, posuzování a řízení dopadů dopravy.

3. Strany uznávají význam celosvětové správy záležitostí týkajících se životního prostředí, včetně provádění mnohostranných environmentálních dohod, jichž jsou smluvními stranami,

a případně rezolucí Environmentálního shromáždění OSN a dalších příslušných fór, pro řešení problémů společného zájmu v oblasti životního prostředí. Každá strana znovu potvrzuje svůj závazek provádět mnohostranné environmentální dohody, jichž je smluvní stranou.

4. Strany posílí vzájemnou spolupráci při ochraně životního prostředí a lidského zdraví

a případně při začleňování hlediska životního prostředí do všech oblastí spolupráce, zejména pokud jde o:

a) podporu řádné správy záležitostí týkajících se životního prostředí ve vzájemně dohodnutých prioritních oblastech;

b) podporu výměny informací, odborných znalostí a osvědčených postupů, pokud jde o:

i) zelené a oběhové hospodářství a nejlepší dostupné techniky;

ii) ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti, včetně mapování a posuzování ekosystémů a jejich služeb, jejich oceňování a začleňování těchto cílů do dalších příslušných oblastí politiky;

iii) ochranu a udržitelné obhospodařování lesů;

iv) boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy včetně dřeva a dalších biologických zdrojů;

v) řádné nakládání s chemickými látkami a odpady;

vi) vodní zdroje, půdu a politiku v oblasti využívání půdy;

vii) znečišťování ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek s krátkou životností;

viii) ochranu a správu pobřežního a mořského prostředí;

ix) sociální a hospodářské dopady zhoršování životního prostředí;

x) dopady hospodářských činností na životní prostředí a možnosti ekologizace podniků;

xi) přístup k informacím, účast a právní ochranu v záležitostech životního prostředí;

xii) společný akademický výzkum v oblasti životního prostředí.

ČLÁNEK 4.4

Změna klimatu

1. Strany uznávají, že naléhavá hrozba změny klimatu vyžaduje kolektivní opatření, která zajistí nízkoemisní rozvoj odolný vůči změně klimatu.

2. Strany uznávají význam mezinárodních pravidel a dohod v oblasti změny klimatu, zejména Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, uzavřené v New Yorku dne

9. května 1992 („UNFCCC“), Pařížské dohody a Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, uzavřeného v Kjótu dne 11. prosince 1997.

3. Strany spolupracují na posílení vzájemné spolupráce v rámci UNFCCC za účelem provádění Pařížské dohody a svých vnitrostátně stanovených příspěvků.

4. Tato spolupráce může zahrnovat:

a) spolupráci na plnění závazků a opatření přijatých před rokem 2020 v zájmu budování vzájemné důvěry mezi stranami;

b) usnadnění přijímání dalších opatření stran, která vzejdou z vnitrostátních diskusí a politických analýz;

c) podporu hospodářského rozvoje, který vede k nízkým emisím skleníkových plynů, v souladu s Pařížskou dohodou;

d) podporu všech konstruktivních dialogů a forem spolupráce v rámci UNFCCC, zejména je-li jejich účelem posoudit kolektivní pokrok při dosahování cílů Pařížské dohody, jako je tomu například v případě globálního hodnocení;

e) rozvoj politického dialogu a spolupráce při provádění rámce posílené transparentnosti, jenž byl stanoven Pařížskou dohodou, ve vzájemně dohodnutých prioritních oblastech včetně posílení vnitrostátních kapacit za účelem dosažení vyšší úrovně transparentnosti;

f) podporu dvoustranného dialogu a dvoustranné spolupráce ve společném zájmu s cílem případně podpořit mnohostranné procesy, které mohou mít významný dopad na snižování emisí skleníkových plynů produkovaných v mezinárodní námořní a letecké dopravě, především v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a Mezinárodní námořní organizaci;

g) prosazování vnitrostátních politik a programů v oblasti klimatu, které podporují plnění cílů Pařížské dohody, pokud jde o zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se jí a sladění finančních toků, a to i pomocí cílů a opatření obsažených ve vnitrostátně stanovených příspěvcích stran;

h) podporu opatření, která mají sladit finanční toky s cestou k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji odolnému vůči změně klimatu, přičemž je kladen důraz na inkluzivní financování opatření v oblasti klimatu, které je zacíleno na ty nejchudší a na skupiny, jež

mohou být obzvláště zasaženy nepříznivými účinky změny klimatu, jako jsou například ženy a dívky;

i) podporu dialogu o posílení politik a opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu,

včetně otázek týkajících se financování opatření k přizpůsobení se změně klimatu, hodnocení výsledků a zvyšování odolnosti;

j) podporu synergií mezi opatřeními v oblasti klimatu, která jsou přijímána na všech úrovních veřejnou správou, organizacemi občanské společnosti a soukromými podniky, a podporu účasti soukromého sektoru na budování hospodářství, které se vyznačuje nízkými emisemi skleníkových plynů a odolností vůči změně klimatu;

k) podporu nástrojů hospodářské politiky, které se využívají v rámci opatření v oblasti změny klimatu a k nimž se řadí například stanovování cen uhlíku, tržní nástroje a případně uhlíkové daně;

l) posílení vývoje a zavádění komerčně životaschopných nízkoemisních a jiných technologií šetrných ke klimatu;

m) podporu celosvětového úsilí o racionalizaci a postupné zrušení neúčinných dotací na fosilní paliva, které podporují nehospodárnou spotřebu, přičemž je třeba plně zohlednit specifické potřeby a podmínky rozvojových zemí a co nejvíce omezit možné nepříznivé dopady na jejich rozvoj způsobem, který ochrání chudé obyvatele a dotčená společenství;

n) posílení dvoustranného dialogu o případných dalších oblastech politiky na poli klimatu a podporu zvažování průřezových přístupů Pařížské dohody a Agendy 2030.

ČLÁNEK 4.5

Udržitelná energetika

1. Strany uznávají význam odvětví energetiky pro hospodářskou prosperitu a mezinárodní mír a stabilitu a zdůrazňují, že transformace odvětví energetiky je klíčová pro dosažení cílů, které byly stanoveny v Agendě 2030 a Pařížské dohodě. Shodují se na tom, že je třeba zlepšit a diverzifikovat dodávky energie, podporovat inovace a zvýšit energetickou účinnost, aby byl zajištěn přístup k bezpečné, udržitelné, ekologické a cenově dostupné energii. Strany uznávají, že transformace energetiky bude v regionech vyžadovat náklady a podpoří spravedlivou transformaci. Strany usilují

o splnění těchto cílů.

2. Strany si vyměňují informace o energetice a spolupracují na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni s cílem podporovat otevřené a konkurenceschopné trhy, sdílet osvědčené

postupy, podporovat vědecky podloženou a transparentní regulaci a jednat o oblastech spolupráce v otázkách energetiky.

3. Spolupráce mezi stranami podle tohoto článku se uskutečňuje s řádným přihlédnutím k článku 15.14 části III, aby byla zajištěna součinnost.

ČLÁNEK 4.6

Správa oceánů

1. Strany uznávají význam udržitelné správy oceánů a moří, včetně ochrany a zachování mořského prostředí, spojitosti mezi oceány a klimatem, zachování a udržitelného využívání

a odpovědného řízení rybolovu, akvakultury a dalších námořních činností a jejich přínosu, pokud jde o možnosti současné i budoucích generací v oblasti životního prostředí a v hospodářské

a sociální oblasti.

2. Strany se proto v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z mezinárodního práva,

a zejména z Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, jež byla uzavřena v Montego Bay dne 10. prosince 1982, zavazují, že budou:

a) podporovat aktivní zapojení všech států do včasného dokončení probíhajících jednání

a uzavření a provádění ambiciózního mezinárodního právně závazného nástroje v rámci Úmluvy OSN o mořském právu, který má zajistit ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států;

b) spolupracovat na dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 a dalších souvisejících cílů, a to i v rámci příslušných regionálních a mnohostranných subjektů a procesů;

c) přispívat k posílení mezinárodní správy oceánů mimo jiné vyplňováním mezer v právních předpisech a v jejich provádění;

d) podporovat lepší spolupráci a konzultace v rámci příslušných mezinárodních organizací, nástrojů a orgánů a mezi nimi v zájmu posílení správy oceánů a v zájmu podpory účinného vymáhání pravidel;

e) podporovat a účinně provádět opatření v oblasti sledování, kontroly a dohledu, jako jsou například služby pozorovatelů, systémy sledování plavidel, kontrola překládky, inspekce na moři a státní přístavní inspekce a související sankce podle právních předpisů stran, jejichž cílem je zachovat rybí populace a zabránit nadměrnému rybolovu;

f) zachovávat nebo přijímat opatření a spolupracovat v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, případně včetně výměny informací ohledně nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností ve svých vodách a provádění politik a opatření na vyloučení produktů nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

z obchodních toků a z chovu na rybích farmách;

g) spolupracovat s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jichž jsou obě strany

členy, pozorovateli nebo spolupracujícími nesmluvními stranami, a případně v jejich rámci, s cílem dosáhnout řádné správy;

h) snižovat tlak na oceány prostřednictvím boje proti znečišťování moří a odpadu v mořích včetně odpadu z pozemních zdrojů, plastů a mikroplastů;

i) spolupracovat na rozvoji ekosystémů a opatření na ochranu jednotlivých území a nástrojů k jejich řízení, včetně chráněných mořských oblastí, v souladu s právem každé strany

a s mezinárodním právem a na základě nejlepších dostupných vědeckých informací za účelem ochrany a obnovy pobřežních a mořských oblastí a zdrojů;

j) podporovat posílení bezpečnosti a ochrany oceánů výměnou osvědčených postupů týkajících se funkcí pobřežní stráže a námořního dohledu, a to i prostřednictvím posílené spolupráce příslušných orgánů;

k) prosazovat nástroje určené pro jednotlivá území, jako je například ekosystémové územní plánování námořních prostor a integrované řízení pobřežních zón, s cílem řídit a rozvíjet námořní činnosti udržitelným způsobem;

l) spolupracovat na posílení výzkumu oceánů a shromažďování údajů;

m) podporovat mořský výzkum a vědecky podložené rozhodování v rámci řízení rybolovu a dalších činností spojených s využíváním mořských zdrojů;

n) spolupracovat s cílem co nejvíce omezit nepříznivé účinky změny klimatu na oceány, pobřeží a ekosystémy, a to například snížením emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, účinnými adaptačními opatřeními a podporou provádění příslušných mezinárodních dohod

a mezinárodních opatření;

o) podporovat rozvoj udržitelné a odpovědné akvakultury mimo jiné pokud jde o dodržování cílů a zásad obsažených v kodexu chování pro odpovědný rybolov, který dne 31. října 1995

v italském Římě přijala Organizace OSN pro výživu a zemědělství;

p) provádět výměnu osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje vybraných námořních hospodářských činností, které jsou v zájmu stran.

ČLÁNEK 4.7

Snižování rizika katastrof

1. Strany uznávají potřebu řídit jak domácí, tak globální rizika přírodních nebo člověkem způsobených katastrof.

2. Strany spolupracují na zlepšení prevence, zmírňování rizik, připravenosti, reakce a opatření v oblasti obnovy s cílem snížit riziko katastrof, podpořit kulturu prevence a zvýšit odolnost společnosti, ekosystémů a infrastruktury ve svých zemích a podle potřeby pracují na dvoustranné, regionální a mnohostranné politické úrovni, aby napomohly snižování rizika katastrof na

celosvětové úrovni.

3. Strany se zavazují podporovat výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se provádění a sledování sendajského rámce pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, který byl přijat na třetí světové konferenci OSN v japonském městě Sendai dne 18. března 2015, prostřednictvím regionálních a globálních platforem pro spolupráci, a to zejména pokud jde

o hodnocení rizik, provádění plánů pro snížení rizika katastrof na všech úrovních a shromažďování a využívání statistických údajů o katastrofách a údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof, včetně hodnocení katastrof z ekonomického hlediska.

ČLÁNEK 4.8

Rozvoj městské politiky

1. Strany uznávají význam politik, jejichž cílem je podporovat udržitelný rozvoj měst, jako prostředku, který účinně přispívá k plnění cílů Agendy 2030 a Nové agendy pro města.

2. Strany podporují spolupráci a partnerství, do nichž jsou zapojeni všichni klíčoví aktéři v oblasti udržitelného rozvoje měst a které se soustředí především na způsoby integrovaného a komplexního řešení problémů měst.

3. Strany rozvíjejí, kdykoli je to možné, konkrétní příležitosti pro spolupráci mezi městy v oblasti udržitelných řešení problémů měst s cílem zlepšit budování kapacit prostřednictvím výměny zkušeností, praxe a vzájemného učení.

ČLÁNEK 4.9

Spolupráce v oblasti zemědělství a rozvoje venkova1

1. Strany spolupracují v oblasti zemědělství a rozvoje venkova se společným cílem posílit odolnost a udržitelnost produkce potravin, udržitelné zemědělství a řízení přírodních zdrojů, jako je voda, a opatření v oblasti klimatu, oběhové potravinové systémy, včetně předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami a jejich snižování, podpory organizací producentů, zeměpisných označení, výzkumu a inovací, politik rozvoje venkova a vyhlídky na zemědělském trhu.

2. Strany uznávají úsilí o posílení celosvětového potravinového zabezpečení a výživy

a udržitelného zemědělství, které je vyvíjeno na mezinárodních fórech, a zavazují se, že se aktivně zapojí do spolupráce na těchto fórech s cílem přispět do roku 2030 k vymýcení hladu a všech forem podvýživy.

3. Strany spolupracují na tom, aby přispěly ke splnění Agendy 2030 v zemědělsko- potravinářském odvětví, a především ke splnění cílů udržitelného rozvoje č. 1, 2, 12, 15 a 17 a dalších příslušných cílů udržitelného rozvoje.

1 V rozsahu, v němž se na záležitosti upravené tímto článkem rovněž vztahuje kapitola 14, bude spolupráce uvedená v tomto článku uskutečňována podle zmíněné kapitoly.

4. Strany podněcují a podporují účinná partnerství veřejných institucí, partnerství veřejného

a soukromého sektoru a partnerství v rámci občanské společnosti a vycházejí při tom ze zkušeností a strategií získávání zdrojů, které přinesla partnerství, s nimiž počítal cíl udržitelného rozvoje č. 17. Za tímto účelem se strany snaží posílit dvoustrannou spolupráci a koordinaci v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na základě svých dlouhodobých cílů týkajících se udržitelnosti, které byly stanoveny v rámci Zelené dohody pro Evropu, strategie Evropské unie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti a chilských iniciativ

v oblasti udržitelnosti zemědělsko-potravinářského odvětví.

KAPITOLA 5

HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PARTNERSTVÍ

ČLÁNEK 5.1

Podniky a průmysl

1. Strany spolupracují na podpoře příznivého prostředí pro rozvoj a větší konkurenceschopnost malých a středních podniků a případnou spolupráci v oblasti průmyslové politiky. Tato spolupráce spočívá v:

a) povzbuzování kontaktů mezi hospodářskými subjekty, podpoře společných investic

a zakládání společných podniků a informačních sítí za pomoci stávajících horizontálních programů;

b) výměně informací a zkušeností v oblasti vytváření rámcových podmínek pro malé a střední podniky ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a v oblasti postupů souvisejících se zakládáním malých a středních podniků;

c) usnadnění činnosti malých a středních podniků obou stran;

d) prosazování sociální odpovědnosti podniků a podpoře zodpovědných obchodních praktik, včetně udržitelné spotřeby a výroby.

2. Strany spolupracují na usnadnění příslušných činností spolupráce, které jsou vyvíjeny soukromým sektorem.

ČLÁNEK 5.2

Suroviny

1. Strany uznávají, že nejlepším způsobem, jak vytvořit příznivé podmínky pro investice do odvětví surovin, je transparentní tržní přístup.

2. Na základě společného zájmu strany podporují spolupráci v otázkách týkajících se surovin na příslušných regionálních nebo mnohostranných fórech nebo prostřednictvím dvoustranného dialogu na žádost některé strany. Cílem této spolupráce je podpořit transparentnost na světových

trzích se surovinami a přispět k udržitelnému rozvoji.

3. Spolupráce mezi stranami podle tohoto článku se uskutečňuje s řádným přihlédnutím k článku 15.14 části III, aby byla zajištěna součinnost.

ČLÁNEK 5.3

Odpovědné chování podniků a podnikání a lidská práva

1. Strany podporují rozvoj a provádění vnitrostátních akčních plánů v oblasti podnikání

a lidských práv a zajistí, aby v těchto plánech byla obsažena a prosazována účinná ustanovení o náležité péči v oblasti lidských práv.

2. S ohledem na to, že státy mají povinnost chránit na svém území lidská práva v souvislosti

s podnikatelskou činností, prosazují strany odpovědné chování podniků v souladu s mezinárodními normami, které strany schválily nebo podpořily v rámci obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti a obecných pokynů OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, Tripartitní deklarace o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální

politiky, již vydala Mezinárodní organizace práce (MOP), a Agendy 2030.

ČLÁNEK 5.4

Zaměstnanost a sociální otázky

1. Strany v souladu s Agendou 2030 uznávají, že vymýcení chudoby ve všech jejích formách a rozměrech, včetně extrémní chudoby, je největší výzvou, před níž svět stojí, a představuje nezbytný předpoklad udržitelného rozvoje. V tomto ohledu se dohodly, že si budou vyměňovat informace o metodách měření chudoby, aby podpořily politiky založené na důkazech.

2. Strany uznávají, že ústředním bodem politiky zaměstnanosti a sociální politiky by mělo být zvýšení životní úrovně, vytváření kvalitních pracovních míst a podpora sociální ochrany a důstojné práce pro všechny – jak pro ženy, tak pro muže.

3. Strany dodržují, prosazují a uskutečňují základní principy a práva v práci, které jsou stanoveny v Deklaraci MOP o základních principech a právech v práci a v jejím následném dokumentu, přijatých v Ženevě dne 18. června 1998, v Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci, přijaté dne 10. června 2008, a v příslušných základních úmluvách MOP.

4. Strany posilují spolupráci, mimo jiné mezi sociálními partnery v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, a podporují výměnu osvědčených postupů, které se týkají zaměstnanosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, inspekcí práce, nehlášené práce, sociálního dialogu, sociální ochrany a ochrany pracovníků, včetně posuzování dopadů neformální ekonomiky a řízení přechodů mezi zaměstnáními.

5. Strany se dohodly, že naváží pravidelný dialog, který bude doprovázet práci a navrhování jejich politik v těchto oblastech společného zájmu a v jehož rámci se bude vyhodnocovat dosažený pokrok a účinnost politik.

ČLÁNEK 5.5

Starší osoby a osoby se zdravotním postižením

1. Strany se zavazují, že budou usilovat o dobré životní podmínky a důstojnost zranitelných skupin, jakož i osob, jako jsou především starší osoby a osoby se zdravotním postižením, kterým určité překážky brání v tom, aby se zapojily do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními, a o jejich účinné začlenění do společnosti ve svých zemích.

2. Strany uznávají význam podpory pozitivního stárnutí a přístupnosti na všech úrovních v průběhu celého života. Strany rovněž uznávají, že je důležité plnit povinnosti týkající se přístupnosti, které vyplývají z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jež byla přijata dne 13. prosince 2006.

3. Strany se dohodly na spolupráci s cílem:

a) prosazovat a rozvíjet opatření, která podpoří nebo rozšíří příležitosti pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením na trhu práce a sociální začleňování těchto osob;

b) zajistit inkluzivní vzdělávání a celoživotní učení pro osoby se zdravotním postižením, zejména pro děti a mladé lidi, jakož i pro starší osoby;

c) podporovat cílená opatření zaměřená na začleňování osob s mentálním postižením,

intelektovým postižením a problémy v oblasti duševního zdraví, jakož i na jejich habilitaci a rehabilitaci;

d) určovat a vyměňovat si osvědčené postupy týkající se pomocných zařízení, jako jsou například zařízení, která se používají při poskytování péče v rámci podpory nezávislého

života a která lze používat v případě jak starších osob, tak osob se zdravotním postižením, a to i v situacích závislosti;

e) zlepšit soudržným způsobem přístupnost produktů a služeb, aby k nim byl zajištěn přístup na rovnoprávném základě bez diskriminace osob se zdravotním postižením a starších osob.

ČLÁNEK 5.6

Mládež

1. Strany uznávají význam mládeže jako hnací síly růstu a prosperity. V tomto ohledu strany zdůrazňují, že je důležité vytvářet pro mladé lidi pracovní příležitosti a důstojná pracovní místa

a rozvíjet projekty, které mají zvýšit jejich občanskou angažovanost.

2. Strany spolupracují s cílem:

a) usnadnit aktivní zapojení mladých lidí do občanské společnosti;

b) podporovat výměny v oblasti politiky mládeže a neformálního vzdělávání mladých lidí a osob pracujících s mládeží;

c) podporovat udržitelný a inkluzivní rozvoj vedením dialogu s cílem podpořit osvětové kampaně pro mládež zaměřené na lidská práva a nediskriminaci.

3. V tomto rámci budou spolupracovat v boji proti šikaně a násilí ve vzdělávacích zařízeních.

ČLÁNEK 5.7

Kultura

1. Strany spolupracují na příslušných mezinárodních fórech, zvláště v rámci Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), za účelem sledování společných cílů a podpory kulturní rozmanitosti mimo jiné prováděním Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která byla přijata dne 20. října 2005.

2. Strany podporují užší dialog a spolupráci v kulturních a kreativních odvětvích mimo jiné s ohledem na vznikající a nové technologie a audiovizuální média a také s ohledem na dvoustranné dohody uzavřené s členskými státy, aby kromě jiného zlepšily vzájemné porozumění svým kulturám a jejich vzájemné poznání a výměnu v této oblasti.

3. Strany usilují o přijetí vhodných opatření na podporu kulturních výměn a provádění společných iniciativ v různých oblastech kultury, včetně koprodukce v oblasti médií a filmového a televizního průmyslu, za pomoci dostupných nástrojů a rámců spolupráce.

4. Strany podporují mezikulturní dialog mezi organizacemi občanské společnosti i jednotlivci obou stran.

ČLÁNEK 5.8

Výzkum a inovace

1. Strany spolupracují na poli vědeckého výzkumu, technologického vývoje a inovací na základě společného zájmu a oboustranného prospěchu a v souladu se svými vnitřními pravidly a předpisy. Cílem této spolupráce je podporovat sociální a hospodářský rozvoj, řešit globální

společenské výzvy, dosáhnout nejvyšší vědecké úrovně, zlepšit regionální konkurenceschopnost

a posílit vztahy mezi stranami, což povede k dlouhodobému partnerství. Strany podporují politický dialog a vzájemně se doplňujícími způsoby využívají své různé nástroje, jako je Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Chilskou republikou, která byla uzavřena v Bruselu dne 23. září 2002.

2. Strany usilují o:

a) zlepšení podmínek pro mobilitu výzkumných pracovníků, vědců, odborníků, studentů a podnikatelů a pro přeshraniční pohyb materiálů a zařízení;

b) usnadnění vzájemného přístupu ke svým vědeckotechnickým a inovačním programům, výzkumným infrastrukturám a zařízením, publikacím a vědeckým údajům;

c) rozšíření spolupráce v prenormativním výzkumu a normalizaci;

d) prosazování společných zásad spravedlivého a rovnocenného nakládání s právy duševního vlastnictví ve výzkumných a inovačních projektech;

e) podporu politického dialogu o inovacích, který se zaměří především na malé a střední podniky, s cílem vytvářet nové zboží a služby a stimulovat technologické inovace

a podnikání;

f) zvýšení množství společných podnikatelských projektů v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje, jejichž cílem je vytvářet inovativní řešení společných problémů a výzev;

g) podporu sítí a vazeb mezi výzkumnými a inovačními institucemi, jako jsou vysoké školy a výzkumná střediska, a společnostmi v regionech stran za účelem rozvoje aktivit úzce souvisejících s trhem;

h) podporu programů sociálních a veřejných inovací, které se zaměřují na zlepšení sociálního rozvoje regionů, a zejména kvality života občanů;

i) podporu spolupráce a výměny osvědčených postupů, politik a strategií, které se například týkají globálních výzev, mezi tvůrci politik, agenturami zabývajícími se inovacemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

3. Strany podporují tyto činnosti, do nichž jsou zapojeny vládní organizace, veřejná

a soukromá výzkumná střediska, vysokoškolské instituce, agentury a sítě zabývající se inovacemi a další zúčastněné strany včetně malých a středních podniků:

a) společné iniciativy zaměřené na zvýšení povědomí o programech v oblasti vědy, technologií, inovací a budování kapacit a o možnostech účasti na programech druhé strany;

b) společná setkání a semináře, jejichž účelem je výměna informací a osvědčených postupů a určení oblastí společného výzkumu;

c) společné a spolufinancované výzkumné a inovační akce, včetně tematických sítí, v oblastech společného zájmu;

d) vzájemně uznávané posuzování a hodnocení spolupráce v oblasti vědy a inovací a šíření příslušných výsledků.

ČLÁNEK 5.9

Spolupráce týkající se polárních oblastí

Strany uznávají význam dialogu a spolupráce na dvoustranné a mnohostranné úrovni v záležitostech týkajících se polárních oblastí. Tato spolupráce se uskutečňuje prostřednictvím odborného dialogu a výměny osvědčených postupů mimo jiné v rámci Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě.

ČLÁNEK 5.10

Digitální politika

1. Strany uznávají, že informační a komunikační technologie (IKT) podporují hospodářský a sociální rozvoj a také rozvoj vzdělávání. Strany si vyměňují názory na své politiky v této oblasti.

2. Strany proto v rámci politik v oblasti informačních a komunikačních technologií spolupracují. Tato spolupráce může zahrnovat:

a) výměny názorů na různé aspekty strategie Evropské unie pro jednotný digitální trh, zejména na politiky a regulaci týkající se elektronických komunikací, včetně přístupu

k širokopásmovým službám, ochrany soukromí a osobních údajů, toků údajů, požadavků na umístění údajů, elektronické veřejné správy, otevřené veřejné správy, otevřených dat, bezpečnosti internetu, elektronického zdravotnictví a nezávislosti regulačních orgánů;

b) výměny názorů na neutralitu sítě jako zásadu prosazování svobodného a otevřeného internetu a na tvorbu on-line služeb a aplikací a přístup k nim ve prospěch všech občanů;

c) prosazování informačních a komunikačních technologií jako prostředku sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje, sociálního a digitálního začleňování a kulturní rozmanitosti, jakož

i jako nezbytného nástroje pro podporu zavádění konektivity ve školách a pro rozvoj výzkumných a akademických sítí;

d) rozvoj vzájemného propojení a interoperability výzkumných sítí a výpočetních a vědeckých datových infrastruktur a služeb a podporu tohoto rozvoje v regionálním kontextu stran;

e) spolupráci v oblasti elektronické veřejné správy a služeb vytvářejících důvěru, jako jsou například elektronický podpis a elektronická identita, se zaměřením na výměnu politických zásad, informací a osvědčených postupů týkajících se využívání informačních

a komunikačních technologií k modernizaci veřejné správy a k podpoře vysoce kvalitních veřejných služeb a transparentní správy veřejných zdrojů;

f) výměnu informací o normách, posuzování shody a schvalování typu mimo jiné za účelem usnadnění obchodu;

g) podporu výměny a školení odborníků, především mladých odborníků a žen;

h) podporu digitálních dovedností.

ČLÁNEK 5.11

Vzdělávání a vysokoškolské vzdělávání

1. Strany spolupracují v oblasti vzdělávání s cílem podpořit rozvoj lidského kapitálu zejména na úrovni vysokoškolského vzdělávání.

2. Za účelem podpory kvality a modernizace systémů vysokoškolského vzdělávání strany:

a) podporují mobilitu studentů, akademických a administrativních pracovníků pomocí stávajících nebo nových programů;

b) posilují kapacity vysokoškolských institucí;

c) zlepšují mechanismy uznávání kvalifikací a studijních pobytů v zahraničí v souladu s právem každé strany.

ČLÁNEK 5.12

Civilní družicová navigace, pozorování Země a další činnosti ve vesmíru

1. Strany uznávají, že činnosti ve vesmíru mají pozitivní dopad na hospodářský, sociální a udržitelný environmentální rozvoj a na konkurenceschopnost průmyslu.

2. Strany v souladu s mezinárodními úmluvami a svým právem spolupracují v záležitostech společného zájmu v oblasti civilních činností ve vesmíru, jako jsou:

a) kosmický výzkum, mimo jiné v oblasti družicové navigace a pozorování Země, prostřednictvím účasti v programu Horizont Evropa;

b) spolupráce v oblasti aplikací a služeb globálních družicových navigačních systémů, jež zahrnuje především vědecký výzkum, průmyslovou spolupráci, rozvoj obchodu a trhu, normy pro použití, certifikaci a regulační opatření;

c) vývoj systémů s družicovým rozšířením zejména pro leteckou dopravu nebo rozšiřující systémy, vzájemná ochrana infrastruktury družicových navigačních systémů a spolupráce v oblasti interoperability, kompatibility a využívání spektra;

d) pozorování Země a věda o Zemi včetně spolupráce v rámci mnohostranných fór, obzvláště v rámci Skupiny pro pozorování Země a Výboru pro družice k pozorování Země, za účelem řešení společenských výzev a usnadňování navazování partnerství, jejichž předmětem jsou podnikání a inovace v oblasti pozorování Země, v rámci složky Copernicus Kosmického programu Unie tím, že jsou určovány oblasti společného zájmu;

e) družicové komunikace.

ČLÁNEK 5.13

Cestovní ruch

1. Strany spolupracují v oblasti cestovního ruchu s cílem zlepšit výměnu informací a zavést osvědčené postupy, na jejichž základě bude zajištěn vyvážený a udržitelný rozvoj cestovního ruchu a bude podpořeno vytváření pracovních míst, hospodářský rozvoj a zlepšování kvality života.

2. Strany se zaměří zejména na:

a) ochranu a maximalizaci potenciálu přírodního a kulturního dědictví;

b) respektování integrity a zájmů místních společenství;

c) podporu spolupráce mezi regiony stran a regiony a obcemi sousedních zemí;

d) podporu výměny informací a spolupráce v zájmu kreativních odvětví a inovací v cestovním ruchu.

ČLÁNEK 5.14

Statistika

1. Strany spolupracují v oblasti statistiky.

2. Tato spolupráce může zahrnovat:

a) podporu harmonizace statistických metodik za účelem zlepšení srovnatelnosti údajů;

b) vypracovávání a šíření oficiálních statistik a tvorbu ukazatelů;

c) výměnu znalostí a osvědčených postupů mezi úředními institucemi Chile, které jsou odpovědné za statistické záležitosti a postupy, a jejich protějšky v Evropské unii.

ČLÁNEK 5.15

Doprava

1. Strany spolupracují v příslušných oblastech dopravní politiky, včetně integrované dopravní politiky, s cílem rozvíjet a podporovat účinný, udržitelný, bezpečný a k životnímu prostředí šetrný systém přepravy cestujících i zboží.

2. Cílem této spolupráce je podporovat:

a) výměnu informací o dopravních politikách, normách a osvědčených postupech stran a o dalších předmětech společného zájmu;

b) propojování a interoperabilitu sítí;

c) přístup založený na systému multimodální dopravy;

d) příznivé prostředí pro investice;

e) bezpečnost a zabezpečení dopravních systémů;

f) zmírňování dopadů dopravy na životní prostředí;

g) dopravní řešení, která produkují jen nízké nebo neprodukují žádné emise uhlíku, výzkum a inovace a inteligentní a digitální řešení;

h) odborný dialog a spolupráci v rámci mezinárodních dopravních fór;

i) udržitelná dopravní řešení, a to i ve vztahu k městské mobilitě, a

j) usnadnění obchodu, zefektivnění přepravních a logistických operací a jejich optimalizaci za pomoci digitalizace a zjednodušení požadavků na podávání zpráv ve všech druzích dopravy.

KAPITOLA 6 OSTATNÍ OBLASTI

ČLÁNEK 6.1

Makroekonomické politiky

Strany spolupracují a podporují výměnu informací a názorů v oblasti makroekonomických politik a trendů.

ČLÁNEK 6.2

Daňové záležitosti

Strany uznávají a zavazují se uplatňovat zásady řádné správy v oblasti daní, včetně celosvětových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací a minimálních standardů namířených proti erozi základu daně a přesouvání zisku, jakož i odstraňování škodlivých daňových praktik.

Strany budou prosazovat rovné podmínky a usilovat o zlepšení mezinárodní spolupráce v daňové oblasti s cílem zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.

ČLÁNEK 6.3

Spotřebitelská politika

Strany uznávají význam zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a za tímto účelem usilují o spolupráci v oblasti spotřebitelské politiky. Strany se dohodly, že tato spolupráce může v nejvyšší možné míře zahrnovat:

a) výměnu informací o jejich rámcích na ochranu spotřebitele, včetně informací o právních předpisech na ochranu spotřebitele, bezpečnosti spotřebních výrobků, odškodnění spotřebitelů a vymáhání právních předpisů na ochranu spotřebitele;

b) podporu rozvoje nezávislých spotřebitelských sdružení a kontaktů mezi zástupci spotřebitelů.

ČLÁNEK 6.4

Veřejné zdraví

Strany se dohodly na spolupráci v oblasti veřejného zdraví, zejména pokud jde o prevenci a kontrolu přenosných nemocí, připravenost na boj se šířením vysoce patogenních nemocí,

vymáhání Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005), které dne 23. května 2005 přijalo Světové zdravotnické shromáždění, a boj proti antimikrobiální rezistenci.

ČLÁNEK 6.5

Spolupráce v oblasti sportu a pohybové aktivity

Strany budou spolupracovat v oblasti sportu a pohybové aktivity, aby přispěly k rozvoji aktivního a zdravého životního stylu, a to i podporou zdraví prospěšné pohybové aktivity u všech věkových skupin, podporovaly společenskou úlohu a výchovnou hodnotu sportu a zasáhly proti ohrožení sportu, které představuje například doping, manipulace s výsledky zápasů, rasismus a násilí.

KAPITOLA 7

MODERNIZACE STÁTU A VEŘEJNÉ SLUŽBY, DECENTRALIZACE, REGIONÁLNÍ POLITIKA A INTERINSTITUCIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

ČLÁNEK 7.1

Modernizace státu

Strany usilují v rámci vzájemného politického dialogu a spolupráce o výměnu zkušeností se

záležitostmi, které souvisejí s modernizací a decentralizací státu a veřejné správy, a čerpají při tom poznatky ze svých osvědčených postupů v oblasti celkové efektivity organizace a ze stávajících právních předpisů a stávajícího institucionálního rámce s cílem dosáhnout řádné správy věcí

veřejných, a to včetně:

a) uznání nezávislosti a úlohy nejvyšších kontrolních institucí při prosazování řádné správy věcí veřejných na všech úrovních tak, že bude zajištěna účinnost, odpovědnost, efektivita

a transparentnost;

b) podpory transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům v rámci veřejných politik a rozhodování a posílení úlohy občanské společnosti v této oblasti;

c) podpory kultury bezúhonnosti a poctivosti ve veřejné službě, která zahrnuje společnost jako celek, ve spolupráci se soukromým sektorem a občanskou společností;

d) podpory, prosazování a podněcování inovací ve veřejném sektoru, které poskytnou řešení problémů a výzev na jeho různých úrovních a v jeho různých oblastech, tak aby tato řešení vytvářela veřejnou hodnotu v inovačním ekosystému a ve společnosti.

ČLÁNEK 7.2

Regionální politika a decentralizace

1. Strany uznávají význam politik na podporu vyváženého a udržitelného regionálního a územního rozvoje. Strany uznávají význam regionů a spolupráce s orgány na nižší než celostátní úrovni a to, že mohou přinést důležité poznatky o veřejných politikách v souladu s požadavky budoucí decentralizace Chile.

2. V zájmu zlepšení systémů správy na různých úrovních, budování kapacit pomocí výměny zkušeností a postupů a vzájemného učení budou strany, kdykoli je to možné, spolupracovat na udržitelných řešeních problémů územního a regionálního rozvoje, na politikách zaměřených na podporu sociální, hospodářské a územní soudržnosti, včetně přeshraniční spolupráce, na tvorbě

a provádění regionální politiky a organizování strategií územního rozvoje a na otázkách partnerství, postupech a metodách plánování a hodnocení, regionálních inovacích a politikách inteligentní specializace.

3. Strany se zavazují, že budou podle možností posilovat a rozšiřovat dynamiku a možnosti spolupráce mezi regiony Evropské unie a regiony Chile tím, že budou navrhovat a provádět společné programy a projekty, jejichž cílem bude kromě jiného zlepšovat regionální a územní rozvoj.

4. Strany usilují o výměnu zkušeností a osvědčených postupů, které se týkají propojení decentralizace a provádění regionální politiky.

ČLÁNEK 7.3

Interinstitucionální spolupráce

1. Strany se zavazují podněcovat a usnadňovat užší dialog a spolupráci mezi dotčenými

institucemi v kterékoli z oblastí, jež jsou v této dohodě zahrnuty. Za tímto účelem strany podporují kontakty orgánů vlády Chile a veřejného sektoru a dalších příslušných institucí Chile s jejich protějšky v Evropské unii, aby byla umožněna co nejširší odvětvová spolupráce, jež může zahrnovat:

a) předcházení korupci a boj proti ní;

b) školení a podporu pro organizace;

c) technickou pomoc poskytovanou chilským orgánům, které odpovídají za tvorbu, provádění a hodnocení veřejných politik a za poskytování informací o těchto politikách, včetně setkání pracovníků orgánů Evropské unie s jejich chilskými protějšky;

d) pravidelnou výměnu informací, je-li považována za vhodnou, a to i za využití informačních a komunikačních technologií, a rozvoj informačních sítí při současném zajištění ochrany osobních údajů ve všech oblastech, kde je vyžadována výměna údajů;

e) výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se digitalizace státních postupů, které souvisejí s poskytováním služeb občanům;

f) předávání specializovaných znalostí;

g) předběžné studie a společnou realizaci projektů s poměrnými finančními příspěvky;

h) vypracování akčních plánů včetně kontaktních míst, harmonogramů a mechanismů hodnocení;

i) přispívání k vytváření schopností, kompetencí a dovedností v oblasti veřejných inovací.

2. Strany mohou po vzájemné dohodě doplnit oblasti činnosti uvedené v odstavci 1 o další oblasti.