BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
Obor právo a podnikání Katedra obchodního práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2012 Xxxx Xxxx
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ:
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma : „Manuál smluvního vyjednávače“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
…………………………………
V Brně 15.4.2012 Xxxx Xxxx
OBSAH:
1, Ujasnit si, co bude předmětem smlouvy. 6
Tipy na psaní samotné smlouvy 9
1. Smlouva. Náležitosti smlouvy 14
1.1.4. Náležitosti předmětu 20
2. Zákoník občanský versus obchodní 22
2.2. Rozdíly mezi občanským zákoníkem a obchodním zákoníkem. 22
ÚVOD
Právní prostředí lidi a lidské jednání obklopuje a provází na každém kroku všedních dní. Ač je všudypřítomnost práva a jeho regulí nesporná, větší část lidí před ním utíká. Místo hledání si cesty k právnickému jazyku, většina volí snadnější variantu. Snad z přehnaného odporu k paragrafům, lidé šmahem a bez přečtení podepisují listiny, o jejichž obsahu ví jen ty informace, které jim ve zkratce poskytl ten, kdož si jejich podpis z různých důvodů vyžaduje. Posléze s příchodem problémů až pozdě zjišťují, co vlastně podepsali a k čemu se opravdu zavázali.
Xxxxxxx, moderně řečeno kontrakt, provází člověka po celý jeho život v mnoha formách. Je to jednostranné či vícestranné prohlášení, může být jak ústní, tak písemné. I slib se mezi ně řadí. Smluvní závazky jsou časté a velmi
rozšířené, na druhou stranu méně časté a dozajista méně rozšířené je povědomí laické veřejnosti o právním prostředí smlouvy, o jejích náležitostech a mnohých, pro nevědomost skrytých, úskalích. Tato práce si klade za cíl vytvoření praktického manuálu, který by mohl sloužit jako vodítko pro právně nekvalifikovaného vyjednávače.
Smlouva je nejběžnějším právním úkonem v občanském právu
a v soukromém právu obecně. Ač je nejtypičtějším úkonem, tak občanský zákoník nenabízí definici smlouvy, nýbrž jen proces jejího vzniku.1 Smlouva je právní úkon, právní úkon je projev vůle a projev vůle může být učiněn jednáním,
ale i opomenutím. Tato práce se bude zabývat smlouvu, která je právním úkonem učiněným vědomým jednáním.
Jedinec si většinou ani neuvědomí, že svým postojem přistupuje k dohodě nebo se k něčemu zavazuje. Toto uvědomění přichází v době, kdy má čelit následkům svého jednání a zpětně se dozvídá, že, například, jím vyřčený vtip byl vzat vážně (dohoda o ceně, kusech, dopravě). Ošemetný je zde fakt, že druhá strana nemusí poznat, že jde o vtip, pokud to není zcela očividné (př. z jednání
1 Xxxxxxxx M.; Xxxxxxx J.; Xxxxxx X. aj. Občanské právo hmotné 1, 4. aktual.vydání.Praha : Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7, str.146
o způsobu dopravy: „ ….to víš, že to půjde, třeba vzducholodí nebo na létajícím koberci…, …..i kdybych to měl na zádech donést…, atd.“). Protože každý člověk je jiný, někdo šprýmař či mluvka, jiný zase naopak tichá voda, existuje zde právní prostředí smlouvy, které se vymaňuje ze zajetí lidských charakterů a striktně deklaruje: „Co je psáno, je dáno.“ Písemné vyjádření eliminuje případná „kdyby, ale, přece když a podobné BY“, která se projeví při neplnění závazku nebo nedostatečném plnění tak, jak by si druhá strana představovala. Velice často se stává, že až při vidění faktů „černé na bílém“ si podpisující uvědomí, co všechno si jen mysleli, že smlouva obsahuje a co na druhou stranu reálně neobsahuje.
Teprve tehdy reálně vidí, k čemu fakticky tento dokument zavazuje je samotné
a jaká plnění jim nabízí druhá strana z „dobré vůle“ nebo „uzná-li za vhodné“. Zde je radno si připomenout známá slova: „ Když dva dělají totéž, není to totéž.“ a jen je vhodně převést na: „Když dva myslí totéž, nemusí to být totéž,“ nebo snad ještě výstižněji, „když dva si myslí, že myslí totéž, nemusí to být vždy totéž.“
Jak bylo již zmíněno, smlouvy provázejí lidi a společnosti na každém kroku, proto tato práce obsahuje návod jak bezpečně kontraktovat, s názvem „Manuál smluvního vyjednávače“ a neformálním podtitulem „… aneb jak nepřijít na buben ani s křížkem po funuse“. Tedy návod, který, jak doufám, zvýší informovanost
v oblasti tvorby smluv a tím pádem snad alespoň trochu odbourá strach
z paragrafů a možnosti písemně se zavázat.
Písemné smlouvy jsou dokumenty, jež zavazují strany, které přistoupily k dohodě, a dělají tuto dohodu závaznou, oficiální, a tudíž právně vynutitelnou. Kontraktujícím stranám zaručují jistotu smluvního vztahu a dosažení žádaných následků, popřípadě potrestání neřádného plnění. Smlouva je jedinečný
prostředek, pomocí něhož se mohou strany dohodnout na všem možném v mezích zákona. Umožňuje detailně popsat závazek, jeho formu a provedení, podmínky pro splnění, časové lhůty, peněžní limity. Ovšem ne vše, na čem se strany shodnou, je právně možné a v regulích zákona.2 Pozor, například, na výši úroků
z prodlení 3 a další.
…aneb Manuál smluvního vyjednávače
1, Ujasnit si, co bude předmětem smlouvy.
Jedná se o prodej, pojistku, půjčku, stavbu, opravu, dar, spolupráci, založení podniku? Na první pohled může jít o jasnou a jednoduchou věc. Mnohdy ale existuje problém a cesty k jeho řešení jsou různé. Otázku bydlení lze řešit koupí bytu nebo nájmem. Osobní dopravu vyřeší krátkodobé půjčení vozu, oprava staršího vozu nebo nákup nového. Předtím než přistoupíte k vyhledávání vhodného partnera, je nutno ujasnit si nezvratná fakta a být si vědomi své dlouhodobé finanční situace (současné příjmy a výdaje, odhady příjmů a výdajů do budoucna), vzít v úvahu různá řešení a možnosti a následně si stanovit priority:
• cenový strop - odvíjí se od finančních možností
• časové období – horizont, do kdy je potřeba problém vyřešit
nebo potřebu zařídit
• míra kvality – kvantita vs.xxxxxxx, jedinečnost vs.zaměnitelnost
2 [online] How to write a contract, Dostupné na: xxxx://xxx.xxxx.xxx/xxx_0000000_xxxxx- contract.html#ixzz1n3N2yGia, [čerpáno dne. 2012 -02-15]
3 §1 zákona č.142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku: „ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí,
v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.“
• určité mantinely – jaké ústupky jsou ještě vzhledem k žádanému výsledku únosné a co už nesplňuje zamýšlené
požadavky, naopak jaké vylepšení ještě je přínosné a co už je zbytečné, přesahuje výsledný záměr a je nepotřebné, může se jednat o službu nebo výrobek nad rámec kýžené funkčnosti
2,Výběr vhodného partnera
V oblasti např.stavebnictví nebo oprav je vhodné se informovat u známých, lidí v okolí. Cena by neměla být jediným rozhodovacím kritériem, měla by rozhodovat i pravděpodobná kvalita zpracování, spolehlivost dodání, přímé jednání při případné reklamaci. Nejlepší reklamou společnosti, podniku, živnostníka je odvedená práce. Na konkrétní výsledek se lze vyptat, podívat. Návody tohoto typu, se mohou uplatnit nejen ve smlouvách o dílo, kdy se hledají jednotliví řemeslníci nebo celé firmy, ale třeba i v bankovnictví, při jednorázovém prodeji
a nákupu nebo dlouhodobém obchodování s jedním partnerem. Všude se vyplatí obezřetnost a především informovanost.
Po získání informací a nabídek lze objektivně vyhodnotit nejvhodnějšího partnera. Porovnají se priority a s nimi se pojící náležitosti jako například: cena a čas opravy v servisu A s cenou a časem opravy v servisu B, cenu nového
o požadovaných vlastnostech od prodejce X s cenou starého o stejných vlastnostech od konkurenčního prodejce Y, dále se může porovnat i čas a náklady na opravu s časem a náklady na pořízení zcela nového). Po zvážení všech možných variant zbývá vybrat jednu a s ní vhodného partnera.
3, Jednání o smlouvě.
V první řadě je nutné se dohodnout, jde-li o práci, na typu práce, množství práce, určení ceny (zvlášť práce, zvlášť materiál, nebo vše dohromady?), způsobu placení ( vše předem, po částech nebo záloha s pozdějším doplatkem?). Jde-li
o zboží, upřesní se množství, určí se kvalita, a to nejlépe doslovným vyjádřením, k čemu se budou výrobky používat, k čemu budou určeny. Tím se předejde sporům o kvalitu. Dále se uvede místo a datum dodání, způsob a doba úhrady. Dokdy je dodavatel odpovědný za škody na výrobku, kdy odpovědnost přechází
na objednatele atd. Je důležité se ujistit, že všechny strany zcela rozumí všem částem dohody, aby se předešlo zbytečným dohadům, například, že cena nezahrnovala materiál, ale jen práci, že v časové dotaci se nepočítalo s dodáním, víkendy, svátky atd. Když už se dosáhne ústní dohody, sepíše se smlouva
na papír, aby všichni ještě jednou černé na bílém viděli k čemu se zavazují, není totiž vyloučené, že vyvstanou další otázky, které se zcela neúmyslně opomenuly.
Pokud je konečně ujasněn předmět konkrétního zájmu a je zodpovězena
i otázka s kým k závazku přistoupit, může se přejít k samotné smlouvě a její tvorbě a sepsání, tak aby byla platná. Platná a funkční smlouva by měla v ideálním případě více problémům předcházet než je následně řešit, co víc, rozhodně by neměla žádný zapříčinit sama svou nedokonalostí nebo snad zmateností.
☝ Předsmluvní „namlouvání“
ČR: Předkontraktační projevy jsou svobodné a nezávazné až do uzavření smlouvy.
POZOR!!! V zahraničí při použití jiného cizího práva může být všechno jinak. Předsmluvní jednání (punktace, předsmlouvy) mohou nepříznivě ovlivnit svobodu vůle. Partner z nich může vyvozovat a soudně vymáhat plnění určitých povinností jakožto povinností smluvních. Soud může uznat, že došlo k dohodě a smlouva byla uzavřena.
🖉 DOPORUČENÍ: V zápisech z jednání a podobných dokumentech uvádějte výslovnou výhradu, že dokument je pouze projektem a že strana neměla v úmyslu se zavázat.4
☝ Smlouva o uzavření smlouvy budoucí dle ObchZ
Možnost sjednat si smlouvu o uzavření smlouvy budoucí dává podnikatelům
do rukou prostředek, jak si dohodnout určitou právní jistotu v předstihu. Tak si mohou vytvořit určité právní zázemí pro uzavření konečných smluv, které budou realizovat. K uzavření realizační smlouvy dojde, pokud nastaly vhodné podmínky a podstatně se nezměnily původně předpokládané okolnosti k uzavření smlouvy.5 Obchodní zákoník a smlouva o smlouvě budoucí vyžaduje jednostranný
nebo oboustranný písemný závazek, v němž se strany dohodnou na době uzavření
4 XXXXXX, Xxxxx. Předsmluvní stádium. Právní rádce 1/1994. s.10-11. ISNN 1210-4817
5 §292 odst.3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
smlouvy a na předmětu plnění. Pokud tedy není zapsána doba a předmět, nejedná se o smlouvu a smlouvě budoucí, ale „nějaký druh předsmluvní nepojmenovavé dohody, z níž automaticky nevyplývají pro smluvní strany ty povinnosti
a oprávnění, které zakládá řádně uzavřená přípravná smlouva.“6
4, Smlouva.
Smlouva je vlastně soukromou soustavou pravidel, je nadřazená právnímu systému. Pokud tento systém obsahuje kogentní právní normy7, jež smlouvu upravují, musí je smlouva splňovat. Pokud neexistují „zákonná pravidla“, kterými se musí smlouva řídit, znamená to, že klíče k řešení sporů a odpovědi na otázky, jež vyplývají z „konfliktu“ hledám nejdříve ve smlouvě a poté v dispozitivních úpravách zákona.8
(Dále: viz. kapitola Smlouva. Náležitosti smlouvy.)
Tipy na psaní samotné smlouvy:
✓ A,Ve smlouvě nebuďte zbytečně kreativní a vyhýbejte se složitý vyjádřením myšlenek. Čím prostší slova použijete, tím příměji se vyjádříte a tím zřetelněji bude jasné jádro věci. V případě technických záležitostí se ovšem složitým popisům nevyhnete, formulování těchto částí doporučuji
prvně svěřit odborníkům, po nich je vhodná konzultace s právníkem, který se
zaměří na právní stránku věci. Upozorní na případné rozpory v textu
či nutnost přesnější formulace. Je možné, že objeví zcela neřešenou otázku celé dohody.
☝ Uvědomte si, že cílem smlouvy je co nejpřesnější a nejstručnější vyjádření, které pokryje celou škálu případných „když, kdyby a za podmínek, že….“ Stručným vyjádřením, které nevzbuzuje pochyby, si strany zajistí, že jejich vzájemný závazek bude dodržen podle žádaného přání, na kterém se společně jako smluvní strany usnesly.
6 XXXXXX, Xxxxx. Předsmluvní stádium. Právní rádce 1/1994. s.10. ISNN 1210-4817
7 kogentní normy - jsou závazné normy obsažené v zákoně, které nelze vynechat ani jinak obejít
8 XXXXXX, Xxxxx. Předsmluvní stádium. Právní rádce 1/1994. s.10. ISNN 1210-4817
☝ Nebojte se využít výhod standardních smluvních typů. Pojmenované
smlouvy jsou vodítkem pro to, co má smlouva obsahovat a na co určitě nezapomenout. Obsahuje je OZ i ObchZ. Standardní smluvní typy mají ulehčit formování smluv a nemají být na překážku smluvní volnosti. Proto zde existují nepojmenované smlouvy, které poskytují smluvním stranám dostatečnou volnost pro dosažení kýžených právních následků a stanovení požadovaných práv
a povinností.9
☝ Rámcové smlouvy.
Pro zjednodušení obchodování při opakujících se transakcích lze použít rámcové smlouvy. Jedná se o institut obchodníků, který jim usnadňuje obchodování.
Upravují totiž většinu podmínek smluvního vztahu. Jejich podoba není zakotvena
v žádném zákoně, proto se použijí nejbližší ustanovení obchodního zákoníku a jeho způsoby úpravy závazkových vztahů. Rámcové smlouvy mají za následek zjednodušení dílčích smluv. Mohou totiž obsahovat konkrétní množství, cenu nebo termín. Jednou provždy lze stanovit základní práva a povinnosti, odpovědnost
za vady, záruky a reklamace, sankce, dopravní podmínky, účtování, placení, rozhodčí doložky, rozhodné právo. Rámcové smlouvy jsou pak dále upravovány dílčími smlouvami. Ty můžou mít podobu formuláře, objednávky, ústní dohody. To značně urychluje a zjednodušuje celý proces obchodování. Dílčí smlouva se prováže s rámcovou smlouvou tímto způsobem: „tato dílčí smlouva je uzavírána na základě rámcové smlouvy č. XX uzavřené smluvními stranami dne dd.mm.rr.“10
✓ B, Zahrňte do smlouvy pečlivě sestavený plán konzultací, kontrol, přebírek, schůzek atd. Plán by měl detailně popisovat jednotlivé etapy práce a časové rozvržení. Ideální řešení se jeví ve spojení dílčích úkolů s konkrétními datumy a kontrolní činností zároveň. Dále je vhodné uvádět případné nejzazší časové hranice, dokdy má dojít ke splnění jednotlivých úkolů nebo rovnou předání hotových částí práce. Dalším připojeným plánem může být plán hlášení
9 XXXXXX, Xxxxx. Předsmluvní stádium. Právní rádce 1/1994. s.10. ISNN 1210-4817
10 XXXXXXX, Xxxxx. Rámcové smlouvy. Právní rozhledy 1/2004. s.14-18. ISNN 1210-6410
postupu a časy setkání, kdy můžete projednat vzájemná očekávání, jejich
splnění a kvalitu odvedené práce.
✓ C, Rozhodněte, kdo a kdy vlastní majetek (např.pozemek), kdo a kdy vlastní materiál. Kdy dílo nebo odvedená práce přechází na nového majitele (objednatele-v čase podepsání smlouvy), kdo vlastní nápad, kdo know-how. Určitě v tomto bodě, naleznete mnoho sporných míst, jejichž řešení si každá strana představuje jinak, a tudíž musí být nutně vyjasněna.
✓ D, Pokud je to nutné, slovním vysvětlením nebo obrázkovými přílohami upřesněte použité termíny či odborné názvy používané ve smlouvě.
Do smlouvy je možné zahrnout vysvětlivky pro konkrétní termíny, jež přesně vyjádří, co jste měli daným slovem či slovním spojením na mysli a na co se již toto spojení nevztahuje. Nebojte se a vysvětlivky termínů zahrňte
do smlouvy.
✓ E, Nezapomeňte na identifikaci smluvních stran. Cílem zdařilé identifikace smluvních stran je co nejvíce podrobně specifikovat jednotlivé smluvní strany, aby dodatečně nebylo pochyb, kdo přesně se zavázal. Vzhledem k tomu, že ke smlouvě může přistoupit fyzická i právnická osoba (ta prostřednictvím svých veřejných zástupců oprávněných za ni jednat), jednotlivé určení stran by mělo vypadat následovně.
Fyzická osoba, neboli každý člověk, se specifikuje svým jménem a příjmením, datem narození nebo rodným číslem, trvalým bydlištěm, je vhodné dodat kontaktní adresu, pokud se liší od té, kde je zapsáno trvalé bydliště, rovněž telefon nebo e-mail.
Právnická osoba, což je dle občanského zákoníku sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy, jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon11, uvede název (zapsaný v obchodním či jiném veřejném rejstříku), sídlo a identifikační číslo, připojí informace, u jakého soudu je tato právnická osoba zapsaná, dále může doplnit ještě účel podnikání. Ovšem právnická osoba je něco neživého, co nemá ruku, kterou by se vlastnoručně
11 §18 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
podepsalo a tím pádem by se ke smlouvě a jejím podmínkám zavázalo. Proto
za právnickou osobu jednají statutární orgány nebo její pracovníci či členové, tedy konkrétní fyzické osoby ( jednatel nebo jednatelé u společnosti s ručením omezeným, společníci veřejné obchodné společnosti, komplementáři u komanditní společnosti, představenstvo akciové společnosti nebo člen představenstva, představenstvo družstva, generální ředitel, vedoucí organizační složky,…)12
Podnikatel, právní pojem, ukotvený v obchodním zákoníku, který je obecně špatně užíván a mnohdy zaměňován. Pro upřesnění: „Podnikatelem podle obchodního zákoníku je a, osoba zapsaná v obchodním rejstříku b, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění c, osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d,osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštního předpisu.“13
Podnikatelem může být tedy fyzická, ale i právnická osoba. Pokud je jím fyzická osoba, jedná podnikatel sám svým jménem nebo za něj jedná jeho zástupce. Je-li podnikatelem osoba právnická, jedná za něj jeho statutární orgán.14 Podnikatel musí na všech smlouvách a objednávkách uvádět údaje o svém podniku. Těmi jsou jméno nebo název podniku, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, údaj o zapsání v obchodním rejstříku včetně spisové značky (pokud je zapsaný
v obchodním rejstříku), údaj o zápisu do jiné evidence (platí pro ty, kteří nejsou
zapsaní v obchodním rejstříku)15.
☝ Evidence, kde si můžete ověřit pravdivost údajů svého smluvního partnera, jsou:
• živnostenský rejstřík, dostupný na stránkách ministerstva průmyslu
a obchodu: xxxx://xxx.xxx.xx/xxx-xxx/xxx_xxxxxXXX.xx?XXX_XXXXxXXXXXXXXX
• obchodní rejstřík dostupný na: xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxx/xxxxxxx/xxxx/xxxxx
12 §20 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
13 §2 odst.2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
14 §13 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
15 §13a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
• evidence zemědělských podnikatelů, jedná se o aplikaci dostupnou na: xxxx://xxxxx.xx/xxxxxx/xxx/XXX/XXX
🖉 Evidence zemědělských podnikatelů je vedena na základě ustanovení §2e až
§2h zákona č.252/1997 Sb., o zemědělství, pověřenými obcemi.
„Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, tedy která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, je povinna se zaevidovat jako zemědělský podnikatel na místně příslušném obecním úřadu
s rozšířenou působností.“16
✓ F,A samozřejmě podpisy obou stran. Jde-li o ústní dohodu za přítomnosti svědků, ujistěte se, že obsah dohody berou na vědomí.
16 [online] dostupné na: xxxx://xxxxx.xx/xxxxxx/xxx/xxx/xxxxxx/XXX/ , [čerpáno dne 2012-04-04]
1. Smlouva. Náležitosti smlouvy.
Smlouva je právní úkon a aby byla platná, musí splňovat náležitosti právního úkonu. Těmi jsou náležitosti osoby, vůle, projevu a předmětu právního úkonu.
1.1. Náležitosti smlouvy
Ke smlouvě může přistoupit a právně se zavázat jen osoba s právní způsobilostí. Je nutno rozlišovat způsobilost mít práva a povinnosti, kterou nabývá člověk narozením, nemůže jí být nijak zbaven, kteráž to zahrnuje i práva nenarozeného dítěte, a způsobilost k právním úkonům. K uzavření smlouvy je potřeba právně způsobilé osoby, tedy osoby starší 18ti let, která může svými svobodně učiněnými rozhodnutími nabývat práv a brát na sebe povinnosti, řečeno termínem známým v minulosti, osoby svéprávné.17 Vzhledem k úrovni mentální vyspělosti nebo naopak rezervaci jednotlivých osob může nastat situaci, že jedinec má svou právní způsobilost omezenou jen k některým úkonům nebo je jí zcela zbaven soudním rozhodnutím. Za takovou osobu jedná opatrovník a je zodpovědný za její činy. Jak ale poznat nesvéprávnou osobu, pokud to není
z jejího vystupování zcela zřejmé? Bohužel doba, kdy osoby bez právní způsobilosti nemohly nabývat občanské průkazy je ta tam, a dnes je možné, aby na žádost opatrovníka i nesvéprávná osoba dostala občanský průkaz. Nezbývá než se spolehnout na zdravý rozum, doporučení známých a na pozorování, která lze učinit během jednání s druhou stranou. Ostražitost se vyplatí,například, při jednání se staršími lidmi, kdy vystupují zcela racionálně a korektně, prostě svéprávně, ale jejich mnohdy nenechaví potomci mají jiný názor a usilují o získání opatrovnictví jak nad babičkou, tak hlavně jejím majetkem. Bohužel.
17 §7 a §8 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Osoba nemusí být nutně nesvéprávná, aby úkon, který učiní byl prohlášen za neplatný. Pokud osoba jedná v momentální duševní poruše, která ji činí neschopnou smlouvu posoudit, je rovněž smlouva neplatná.18 Příkladem takové poruchy může být i migréna nebo stavy provázející maniodepresi.
Více v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky: „Podle § 10
o.z. jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví. Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony, soud její způsobilost k právním úkonům omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí. Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly..
Institut zbavení způsobilosti k právním úkonům, případně omezení způsobilosti k právním úkonům, slouží především ochraně zájmu samotných fyzických osob, které pro svůj duševní stav nejsou schopny činit s dostatečnou vlastní odpovědností právní úkony. Jedná se rovněž o ochranu osob, které s takovými fyzickými osobami vstoupily do právních vztahů. Pokud totiž fyzická osoba, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům podle § 10 odst. 1 o.z., nebo osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena podle § 10 odst. 2 téhož zákona, učiní právní úkon, ke kterému je podle rozhodnutí soudu o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nezpůsobilá, půjde o právní úkon neplatný (absolutně) podle § 38 odst. 1 o.z.“19
Právní úkon, kterým smlouva s určitostí je, projevuje vůli účastníku se
k něčemu zavázat. Aby byl platný a mohl vést k požadovaným následkům, musí být učiněn bez nátlaku a svobodně. Konečné a podpisem stvrzené rozhodnutí by mělo být výsledkem zralého uvažování. K podpisu smlouvy by nemělo dojít
za nápadně nevýhodných podmínek pro jednu stranu, tedy by neměly existovat
18 §38 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
19 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2010 sp.zn. 30 Cdo 25/2009
vnější rušivé vlivy. Rušivými vnějšími vlivy je myšleno fyzické donucení, pohrůžka fyzickým ublížením dané osobě či osobě jí blízké (obecně lidsky nejen ze zákona), pohrůžka zničením majetku nebo pomluvou. „Uzavřel-li některý z účastníků smlouvy smlouvu na základě psychického donucení, bylo jeho jednání postiženo nedostatkem svobody vůle, ať již se tak stalo pod nedovoleným nátlakem ze strany druhého účastníka smlouvy nebo třetí osoby. Aby výhrůžka způsobila neplatnost právního úkonu, musí především jít o výhrůžku protiprávní, tj. musí jí být vynucováno něco, co jí být vynucováno nesmí; výhrůžka může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu (např. že oznámí adresátův trestný čin, neučiní-li tento příslušný právní úkon). Musí jít také o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň. Konečně musí být bezprávná výhrůžka adresována tomu, jehož právní úkon se vynucuje nebo osobám jemu blízkým.“20
Vůle zavázat se musí být myšlena a projevena vážně. Věty a sliby pronesené v žertu, který byl pro druhou stranu očividný, nelze považovat za plnohodnotné smluvní návrhy a nelze se domáhat jejich plnění. Vážnost,
respektive nevážnost, musí být pro smluvního partnera evidentní, nebo by být měla vzhledem ke všem okolnostem a nebo možnostem, které partner má, aby si ověřil naši spolehlivost a ochotu se zavázat. Příklad z oblasti stavebních prací, kdy je potřeba opravit betonovou podezdívku plotu. Stavební firma slíbí, že vyšle jednoho svého pracovníka v určitý den, práci odhaduje na určitý čas a nárokuje si určitou odměnu. Ve vašem okolí se ovšem vyskytuje člověk, který to udělá
za poloviční čas a poloviční peníze, jak jinak. Jenže o tomto člověku je známo, že naslibuje hory doly. Určitě tedy nemá stejnou váhu vůle projevená panem Slíbil jako vůle zástupce stavební firmy Splnil.
„Smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. pro nedostatek vážné vůle nebo podle ustanovení § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Podvodné jednání
20 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2009, sp.zn. 31 Cdo 135/2007
jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 49a obč. zák., jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy (§ 40a obč. zák.). 21 Při vyslovení vůle by nemělo dojít k omylu, a to
podstatnému. Tím může být předmět plnění nebo dohodnutá jakost plnění, např. 2 m3 zeminy bez specifikace, že má jít o ornou půdu a ne výkopovou zeminu. Dále může nastat omyl v osobě spolukontrahenta. Velice častá je záměna, pokud se otec a syn jmenují stejně a neodlišují se jako mladší „ml.“ a starší „st.“ Existuje také možnost, že účastník omyl ve druhé straně úmyslně vyvolal nebo o něm věděl, či musel vědět.22 Př. Nákup pneumatik, kdy se obchodník dušuje, že jsou nové a zákazníkovi opakuje, že opravdu nejsou protektorované. Samozřejmě vyvolá v zákazníkovi omyl, který způsobuje relativní neplatnost, což znamená, že takto učiněná smlouva je platná do doby, kdy se zákazník rozhodne od ní odstoupit pro omyl, který v něm prodejce vyvolal. Relativní neplatnost nemusí nutně znamenat neexistenci smlouvy, jen umožňuje poškozené straně dovolat se neplatnosti na základě omylu nebo v případech, které uvádí občanský zákoník pod paragrafem 40a. Této neplatnosti se ovšem nemůže dovolat ten, kdo omyl úmyslně způsobil.23
Kdo smlouvu uzavřel v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, od ní může odstoupit. 24 „Tíseň je objektivní stav, který omezuje svobodu rozhodování toho, kdo právní úkon učinil. Jako objektivní stav má právní následky pro druhé
i tehdy, jestliže jej druhý subjekt smlouvy nezpůsobil, ani jej jinak nevyvolal, a dokonce i tehdy, jestliže o něm nevěděl. Proto se s ohledem na zájmy druhé
strany k možnosti odstoupení od smlouvy navíc kumulativně požaduje, aby byl právní úkon učiněn za nápadně nevýhodných podmínek.“25 Důsledkem nápadně nevýhodných podmínek je většinou neadekvátnost vzájemně poskytnutých plnění, srozumitelněji nízká cena za lukrativní pozemky, nebo naopak, vysoká cena
za ojeté bourané auto,nebo podezřelé darování atd.
21 právní věta v Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2009, sp.zn. 31 Cdo 135/2007
22 §49a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 23 §40a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 24 §49 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
25 Xxxxxxxx M.; Xxxxxxx J.; Xxxxxx X. aj. Občanské právo hmotné 1, 4. aktual.vydání.Praha :
Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7, str.155
Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR: „Nedostatkem svobody vůle je postižen
i právní úkon, který jednající učiní ve stavu tísně, jímž se rozumí jak objektivní hospodářský nebo sociální stav, tak i psychický stav např. rozrušení, obavy o blízkou osobu apod. U psychického donucení jde o „sankci“ absolutní neplatnosti právního úkonu podle § 37 odst. 1 obč. zák. U tísně přiznává zákon možnost vyvodit z takové
„nesvobody“ příslušné právní důsledky odstoupením od smlouvy (§ 49 obč. zák.), a to za předpokladu, že smlouva byla současně uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek, a že nešlo o vztah upravený obchodním zákoníkem (pro tento případ vylučuje aplikaci § 49 obč. zák. ustanovení § 267 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.“26
Ustanovení §49 o.z. neplatí pro vztahy upravené obchodním zákoníkem, tedy účastník, který uzavřel smlouvu podle obchodního zákoníku za nápadně nevýhodných podmínek a byl v tísni NEMÁ právo od smlouvy odstoupit.27
Projev musí být srozumitelný, určitý a musí mít náležitou formu.28 Pokud
projev splňuje tyto náležitosti, pak je bezvadný a platný, tudíž závazný. Nesrozumitelný může být absolutně nebo relativně. Absolutně znamená vůči všem, relativně jen vůči někomu. Např. projev vůči více stranám hovořících různými jazyky bude učiněn jen v jednom jazyce, kterému jedna ze stran nebude rozumět, jedná se o relativní nesrozumitelnost, neboť projev je nesrozumitelný jen vůči jedné konkrétní straně. Smlouva nebo návrh smlouvy bude platný vůči stranám, které rozuměly a neplatný vůči té, které nebyl náležitě tlumočen. Naopak, bude-li třeba závěť napsaná vymyšleným jazykem, nebo za pomocí kódované řeči, kterou ani soud nebude schopen převést do srozumitelné formy, je tento projev
26 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2009, sp.zn. 31 Cdo 135/2007
27 §267 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
28 §37 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
nesrozumitelný absolutně, vůči všem, a má za následek, že právní úkon vůbec
nevznikl.29
Neurčitost projevu také působí neplatnost právního úkonu. O neurčitý projev se jedná, pokud nelze přesně a spolehlivě zjistit obsah vůle, a tento stav nezmění ani výklad projevu nebo přihlédnutí k dispozitivním ustanovením zákona. (Dispozitivní ustanovení jsou jakási dobrovolná pravidla, která zákon nabízí
jako řešení nebo předcházení případným sporům. Ne vždy smlouva pokryje všechny myslitelné situace, které mohou nastat. V případě, že prozíravost
a prozřetelnost ne zcela dohlížely na vznik smlouvy, přichází zákon, aby sporné situace pomohl řešit. A to pouze za předpokladu, že si účastníci smlouvy nestanovili něco jiného, nějaké jiné konkrétní řešení, které by mělo, jedná-li se
o dispozitivní ustanovení, přednost před zákonem.) Dle obchodního zákoníku:
„Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám.“30 Pokud nelze vůli objasnit za použití výše citovaného §266 ObchZ, vyloží se projev vůle tak, jak by ho pochopila osoba, která by byla v postavení protistrany, tedy toho, vůči komu je projev směřován. „Výrazy v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto smyslu přikládá.“31 Při výkladu se přihlíží ke všemožným okolnostem souvisejícím s projevem vůle, jako například, zavedená praxe
mezi stranami, následné chování stran či samotné jednání o uzavření smlouvy. Pokud je zavedenou praxí objednávka zboží, dodávka a poté zaplacení, je jasným projevem vůle faktura vystavená prodejcem a přijatá objednatelem.
Příklad vady projevu vůle a jeho řešení v rozsudku Nejvyššího soudu ČR:
„Pod obchodním jménem činí obchodní společnosti a další podnikatelé právní úkony při své podnikatelské činnosti (srov. § 8 obch. zák.). Uvede-li v písemném právním úkonu obchodní společnost nebo jiný podnikatel své obchodní jméno nepřesně nebo neúplně, nelze z toho důvodně dovozovat, že by právní úkon učinil někdo jiný
(od něj odlišná obchodní společnost, jiná právnická osoba, popřípadě fyzická osoba).
29 Xxxxxxxx M.; Xxxxxxx J.; Xxxxxx X. aj. Občanské právo hmotné 1, 4. aktual.vydání.Praha : Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7, str.156
30 §266 odst.1 zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů
31 §266 odst.2 zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů
Opačný názor by měl za následek, že by právní úkon byl přičítán někomu, kdo jej neučinil; v případě, že by nepřesně nebo neúplně uvedené obchodní jméno neodpovídalo žádné obchodní společnosti nebo jinému podnikateli, by pak znamenal, že právní úkon vlastně nebyl - ačkoliv došlo k projevu vůle k právnímu úkonu směřující - učiněn. Ve skutečnosti jde o vadu projevu vůle, která způsobuje, nelze-li ji odstranit pomocí výkladu (§ 266 obch. zák., § 35 odst.2 a 3 obč. zák.), neplatnost právního úkonu (§ 37 odst.1 obč. zák.).“32
V současném právu platí zásada neformálnosti projevu. Smlouvy tedy mohou vznikat písemně, ale i ústně, ovšem jsou i další možnosti projevu, které zavazují. Například, v případě aukce stačí zvednout ruku. Toto gesto jednoznačně znamená zvýšení částky. Je to jednou učiněný projev, který zavazuje. Uváží-li se hráči karetní hry poker, jejich pouhé přikývnutí také znamená něco určitého, přijmutí zvýšení sázky protihráčem nebo setrvání ve hře. Všechny tyto projevy vůle zavazují ty konkrétní osoby, jež je slovně vyřkly nebo jinak učinily, a to
do odvolání.
V zásadě právo nepožaduje zvláštní formu právních úkonů, avšak existují ustanovení zákona, která na určité formě trvají a platnost smlouvy, nebo obecně právního úkonu jimi podmiňují. (Ustanovení občanského a obchodního zákonu, která vyžadují písemnou smlouvu, jsou v příloze č. 1.)
Předmět právního úkonu musí být splnitelný. Nelze se zavázat k něčemu, co už při podpisu není reálné. Co nelze splnit již v době vzniku závazku, splňuje podmínku počáteční nemožnosti plnění, a tudíž zneplatňuje právní úkon.33
„Nemožnost plnění nastává i v případě, že splnění je tak mimořádně obtížné , že od povinného subjektu nelze očekávat ani spravedlivě žádat, aby obtíže
32 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.1.2002, sp.zn. 21 Cdo 315/2001
33 §37 odst.2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
překonal.“34 Předmětem smlouvy nemůže být nic, co by svým obsahem
nebo účelem odporovalo zákonu nebo jej obcházelo, či co by se příčilo dobrýmmravům.35 Definice obcházení zákona z judikatury Nejvyššího soudu ČR:
„Obcházení zákona představuje postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, absolutně neplatný. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že skutečnou vůlí zůstavitelky při sepisu závěti ze dne 15.7.1992 bylo zajištění závazku ze smlouvy o úvěru. Protože sepsání závěti za účelem zajištění dluhu se příčí smyslu závěti jako institutu dědického práva, jde o právní úkon, který svým účelem obchází zákon.“36 Rozpor smlouvy se zákonem je objektivní skutečností, která působí neplatnost smlouvy a nenastávají účinky zamýšlené stranami při jejím vzniku.
34 Xxxxxxxx M.; Xxxxxxx X.; Xxxxxx X. aj. Občanské právo hmotné 1, 4. aktual.vydání.Praha : Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7, str.158
35 §39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
36 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.8.2011 sp.zn. Cdo 2992/2009
2. Zákoník občanský versus obchodní
2.1. Ze zákona
Před samotným sepsáním smlouvy je nutno zjistit, zda se bude řídit pouze občanským zákoníkem nebo obchodním zákoníkem. Možná je také varianta ponechat smlouvu v dikci občanského zákoníku s tím, že některá konkrétní ustanovení smlouvy se budou řídit obchodním zákoníkem. Ve smlouvě je nutno zdůraznit, zda se obchodní zákoník má použít na všechny práva a povinnosti, které ze smlouvy vyplývají, anebo se vztahuje jen k určitým částem smlouvy. Obecně soukromoprávní vztahy upravuje občanský zákoník. Ten nejčastěji řeší právní vztahy ze soukromé oblasti. Ač nejste podnikateli a nemáte pocit, že váš závazek by měl řešit obchodní zákoník, můžete se mýlit, a to v případech, kdy zákonodárci vznik vašeho vztahu, podmínky trvání a zrušení svěřili právě pod paragrafy obchodního zákoníku.
Paragraf 261 obchodního zákoníku určuje, kdo a kdy povinně použije obchodní zákoník. Obecně to jsou podnikatelé při jejich podnikatelské činnosti, nebo podnikatelé a stát, samosprávné územní jednotky (obce, kraje) či státní organizace při uspokojování veřejných potřeb.37 Dále určuje typy závazkových vztahů, které upravuje pouze obchodní zákoník bez ohledu na povahu účastníka. (Seznam typů závazkových vztahů obsahuje příloha č.2)
2.2. Rozdíly mezi občanským zákoníkem a obchodním zákoníkem.
Účastníci se mohou dohodnout a obchodní zákoník zvolit dobrovolně.
Taková dohoda nesmí působit v neprospěch té strany, která není podnikatelem, pak by byla smlouva neplatná.38 Na základě čeho však zvolit dikci toho konkrétního zákoníku? Obchodní zákoník je méně přísný na splnění obsahových náležitostí pro vyvolání zamýšlených účinků.39 Konkrétně dále.
37 §261 odst.1 a 2 zákona č. 513/1999 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
38 §262 zákona č. 513/1999 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
39 XXXX,Xxxx. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník I. Právní rádce 12/2007,s22. ISSN
OZ | ObchZ | |
Smlouva o smlouvě budoucí | §50a musí obsahovat podstatné náležitosti, aby byla platná | §289/1 stačí vymezení předmětu smlouvy obecným způsobem |
Uznání dluhu | §558, určení důvodu dluhu a jeho výše, jinak nebude uznání platné | §323 pro platnost uznání stačí, aby byl závazek dostatečně identifikován |
Určení kupní ceny odkazem na budoucí znalecký posudek | smlouva je neurčitá, a proto neplatná | smlouva je možná |
Promlčecí doba | §101 - 3 roky | §397 - 4 roky |
Promlčecí doba u práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení | §107/1 subjektivní-2 roky, objektivní 3 roky (při úmyslném bezdůvodném obohacení 10 let) | §397 - 4 roky |
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného (převod odcizeného zboží) | §123 a §126, dobrá víra nabyvatele je chráněna pouze u vydržení §134 nebo §486 nabytí od nepravého dědice | §446 nabyvatel je vlastníkem zboží, ledaže věděl nebo mohl vědět, že prodávající není vlastníkem |
Princip odpovědnosti | subjektivní odpovědnost - zavinění=jednání vědomě nedbalé | objektivní odpovědnost - porušitel odpovídá za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s porušením (i nejednal-li nevědomě nedbale), možnost uplatnit §374 dokázání okolností vylučujících odpovědnost |
Po XXXX,Xxxx. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník I. Právní rádce 12/2007,s22. ISSN rušení smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou | §545/3 pokud dlužník prokáže, že porušení nezavinil, věřitel nemá nárok na smluvní pokutu | §300 dlužník má povinnost zaplatit smluvní pokutu i tehdy, bránila-li mu ve splnění neodvratitelná a nepředvídatelná překážka nezávislá na jeho vůli (např.povodně) |
Odstoupení od smlouvy | smlouva zaniká zpětně ke dni uzavření (jakoby nikdy nebyla) | smlouva zaniká ke dni zániku |
Úrok z prodlení | věřiteli vznikne nárok jen dle výše vycházející z vládního nařízení č.142/199440 | větší volnost - >možnost dohody o úroku z prodlení |
Výše smluvní pokuty | Nepřiměřená výše smluvní pokuty působí neplatnost celého ujednání o smluvní pokutě-soud pokutu nesníží, ale rovnou celou zruší | §301 soud může výši smluvní pokuty snížit, nepřiměřená výše nepůsobí neplatnost ujednání nebo smlouvy |
40 §1 zákona č.142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku: „ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí,
v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.“ K 10.4.2012 je repo sazba ČNB
0,75 %. [online] dostupné na: xxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxx.xxxx [čerpáno dne 2012-04-10]
§ 657 smlouva o půjčce - | § smlouva o úvěru, je | |
věřitel přenechává věci | vždy úplatná, tedy | |
určitého druhu, zejména | stanovuje úroky, závazek | |
peníze, dlužník se | vzniká již podpisem | |
zavazuje vrátit věci | (smlouva do budoucna) a | |
Půjčka | stejného druhu, lze dohodnout úroky, reálný | dlužník je povinen platit úroky, i kdyby nakonec |
kontrakt nastává | půjčené věci/prostředky | |
samotným odevzdáním | nepoužil, absolutní | |
prostředků dlužníkovi | obchod-vždy se řídí | |
(vrací a platí, až když si | ObchZ. nehledě na | |
půjčí) | postavení účastníků |
41
☝ Promlčecí doba je subjektivní a objektivní. Objektivní začíná běžet
od okamžiku, kdy se určitá věc / skutečnost stala. Běh subjektivní promlčecí doby je závislý na tom, kdy se o daném stavu oprávněný dozvěděl a mohl uplatnit své nároky nebo námitky. Běh promlčecí lhůty začíná běžet dnem, kdy právo (nárok, námitka) mohlo být vykonáno poprvé, obecně řečeno dnem, kdy vynucení práva poprvé mohlo přijít před soud.
☝ Běh lhůt a jeho počítání
✓ Lhůta určená počtem dní
Příklad: 10.května podepsána smlouva obsahující lhůtu 10 dnů. Dny se počítají počínaje 11.květnem, tedy konec lhůty je 20.května, což odpovídá 10 dnům.
41 XXXX,Xxxx. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník I. Právní rádce
12/2007,s.22-27. ISSN 1210-4817
XXXX,Xxxx. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník II. Právní rádce 1/2008,s.19- 25. ISSN 1210-4817
✓ Lhůta určená počtem týdnů
Příklad: Smlouva podepsána ve středu 14.března obsahuje lhůtu dvou týdnů. Lhůta bude završena za dva týdny ve středu 28.března.
✓ Lhůta určená počtem měsíců a let
Příklad: Lhůta dvou let a třech měsíců počala běžet 3.ledna 2012. Tato doba vyprší 3.dubna 2014.
✓ Co když měsíc nemá potřebný počet dnů?
Teoreticky by měla lhůta skončit 31.února, toto datum neexistuje, navíc není přestupný rok, tak lhůta vyprší 28.února.
✓ Lhůty se neurčují jen celými měsíci či roky. Lhůtou půl měsíce se rozumí vždy 15 dnů. Připadne-li konec lhůty určené podle dnů, týdnů, let na sobotu, neděli nebo svátek posouvá se její konec na nejbližší PŘÍŠTÍ pracovní den. 42
✓ Lhůty pro nabývání práv končí počátkem svého posledního dne 00.00.
✓ Lhůty, jimiž se právo pozbývá, končí koncem svého posledního dne 24.00 nebo koncem pracovní doby adresáta.43
✓ Běh lhůty a doručování poštou. V občanskoprávních vztazích musí písemnost adresátovi dojít (stejně jako osobně učiněný projev) v POSLEDNÍ den lhůty.
42 §122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
43 Xxxxxxxx M.; Xxxxxxx X.; Xxxxxx X. aj. Občanské právo hmotné 1, 4. aktual.vydání.Praha :
Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7, str.174
☝ Odpovědnost objektivní a subjektivní.
Při určování odpovědnost subjektivní se hledí na zavinění. Odpovídá se na otázku:
„Do jaké míry mohl škodu, vadu nebo prodlení ODPOVĚDNÝ odvrátit, do jaké míry se sám podílel na vzniku problému?“
Objektivní odpovědnost-odpovědnost za riziko, vzniká bez zřetele na zavinění. Tedy, ač se odpovědný úmyslně neprovinil, je odpovědný za riziko porušení smluvní povinnosti. ( Nezákonná berlička viděná v šatnách: Za odložené věci neručíme! )
🖉 Doporučení pro podnikatele, kteří chtějí využít zastřešení svého vztahu obchodním zákoníkem. Pojistěte si užití ObchZ doslovným prohlášením dle §262 ObchZ. Dle §261 odst1. ObchZ se závazkové vztahy mezi dvěma podnikateli řídí ObchZ, jestliže je ZŘEJMÉ, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Z důvodů eliminování všech nejasností ohledně předmětu závazku a jeho vztahu k podnikání se doporučuje vnořit větu: „Tato smlouva se bude řídit zákonem č.150/1999 Sb., obchodním zákoníkem.“ Předejde se tak možnému poukázání soudu na nedostatečnou souvislost s podnikáním a následnému řešení celého závazku pomocí OZ.
☝ Mnohdy okolnost, zda vůbec a do jaké míry se předmět týká podnikatelské činnosti, není navenek zřejmá. Protože podnikatel, ač může být v oblasti podnikání právnickou osobou, nepřestává být soukromou osobou mimo oblast svého podnikání. Proto, uvede-li podnikatel ve smlouvě své IČO a splňuje-li předmět závazku dostatečnou souvislost s podnikáním (např.majitel autobazaru koupí auto pro soukromou potřebu, což nemusí být zcela zřejmé), spadá vztah do oblasti obchodního práva, i když se podnikatel mohl jen splést ( omylem –automaticky-
použil razítko ) a původně chtěl učinit nákup jako soukromá osoba. „ Uvedení identifikačního čísla podnikatele nemusí být samo o sobě spolehlivým indikátorem souvislosti navazovaného vztahu s podnikáním jeho účastníka, neuvedení tohoto čísla může naopak určujícím způsobem indikovat právě to, že vztah s tímto podnikáním souviset nemá.“44
44 XXXX,Xxxx. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník I. Právní rádce
12/2007,s.28. ISSN 1210-4817
2.3. Nový občanský zákoník
Nový občanský zákoník ulehčí podnikatelům v úvahách, zda je jejich partner podnikatel či nikoli, nebo zda se předmět závazku dostatečně týká podnikatelské činnosti. Nebudou muset již nic takového řešit, protože VEŠKERÉ závazkové vztahy a smluvní typy bude upravovat zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník. Odstraní se tedy polemiky, zda závazek spadá do občanského práva nebo obchodního.
Podnikatelé ani soukromé osoby již nebudou muset zvažovat výhody jednotlivých zákoníku a nebudou muset vyjímat jednotlivé části smlouvy z dikce jednoho zákoníku ve prospěch druhého. Bude jednotná a přehledná úprava soukromého občanského práva. Např. §2080 jednotně stanovuje povinnost dostatečně určitého ujednání o ceně. ( Oproti současnému znění ObchZ, kdy kupní cena musí být dohodnuta nebo alespoň stanoven způsob jejího dostatečného určení45 nebo oproti nynějšímu OZ, kde se píše, že cenu je třeba sjednat, jinak je smlouva neplatná.46) Dále se sjednotí např. promlčecí doba na 3 roky.
✓ Otázka náhrada škody
V současné době se upřednostňuje náhrada škody v penězích, nová úprava OZ preferuje uvedení do předešlého stavu.
✓ Nabytí věci od neoprávněného
Sjednotí se ochrana dobré víry nabyvatele. Dosud OZ nechrání, až na výjimky, nabyvatele, který věc nebo práva získal od „nemajitele“, avšak ObchZ toho samého nabyvatele na dobré víře chrání. „Vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést
na základě řádného titulu…“47
45 §409 zákona č. 513/1999 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
46 §588 zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
47 §§ 1109 zákona 89/2012 Sb.,, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
✓ Nabytí práva k movité věci
Podle současného občanského zákoníku se vlastnické právo k movitým věcem nabývá uzavřením smlouvy. Převod nemovitosti se provádí vkladem do katastru nemovitostí. Dle nového znění občanského zákoníku se vlastnická práva k movitým věcem nabývají s účinností smlouvy dostatečným odlišením movité věci od jiných věcí téhož druhu.48 K převodu nemovitostí je i nadále nutný vklad do katastru nemovitostí.
48 [online] dostupné na xxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-x-xxxxx-xxxxx- prava/konkretni-zmeny.html#5, [čerpáno dne 2012 -03-20]
ZÁVĚR
Příručka porovnává výhody a nevýhody současného pojetí občanského
a obchodního zákoníku. Poukazuje, například, na rozdílné řešení nabytí vlastnictví od nevlastníka. To v současné době obchodní zákoník připouští, avšak občanský ne. V nově přijatém zákoně č.89/2012, který bude účinný k 1.1.2014 a nahradí nynější občanský a obchodní zákoník, je tato otázka řešena jednotně pro všechny závazkové vztahy. Nabyvatel je chráněn na dobré víře bez ohledu na jeho postavení (zda je podnikatel nebo soukromá osoba), avšak za podmínky, že při nabývání práva budoucí vlastník nevěděl o vadách vlastnictví, které brání převodu práv.
Manuál dává praktické rady jak průměrnému občanovi při smluvním řešení jeho běžných problémů, tak nezapomíná na drobné podnikatele, kteří ve svém podniku nedisponují právním oddělením, avšak sepisování smluv se nevyhnou.
Například, určení (prorogace) obchodního zákoníku pro řešení případných sporů výslovným uvedením této skutečnosti ve smlouvě. Tento postup předejde nechtěnému závěru soudu, který by mohl zhodnotit vztah podnikatelů jako nepodnikatelský a tímto rozhodnutím by výrazně ovlivnil výsledná práva a povinnosti.
Pro případy, kde nepostačí zjednodušené vysvětlení dané problematiky, obsahuje práce úryvky z judikatury Nejvyššího soudu České republiky tak, aby dokreslovala celé téma. Takto vytvořený návod ukazuje, že sepsání smlouvy nemusí být nutně práce jen pro právníky. Zachovají-li se smluvní strany podle doporučení uvedených v práci, tedy vyjádří-li se např. co nejstručněji
a nejpřesněji, předejdou mnohým sporům do budoucna a vyhledání odborné právní pomoci.
Použití manuálu smluvního vyjednávače se neomezuje jen
na správné sepsání smluv a výběr vhodného smluvního partnera. Rady, které příručka obsahuje, lze využít i k pouhé kontrole smluv, které nám jsou již hotové předkládány k podpisu.
RESUMÉ
The aim of this bachelor‘s thesis is to create a practical handbook for a commercial contractor. This manual is intended for normal people without any special legal education. That is why it is written in normal language and the use of special terms is kept to the minimum, with the legal terms clearly explained.
This guide includes necessary advice along with relevant recommendations. Where relevant, it discusses and explains judgements of the Supreme Court of the Czech Republic. Where necessary the manual also shows practical examples both of how to comply with the law and equally how to not break it. Sometimes adice is given showing how to protect yourself and your interests.
This handbook compares the advantages and disadvantages of the Commercial Code and the Civil Code. There are some difficult issues in Czech law where one situation can have two different solutions, depending on whether the Civil Code or the Commercial Code is applied. When this situation applies recomandations are given as to which of them to choose and why.
In very next future, the new Civil Code (89/2012 Sb.) should solve this hardly believable situation, which enables one problem to be addressed in two different ways, by replacing the present Civil and Commercial Codes. After that, law enforcement or just compliance with the law will be more predictable and hopefully this clarification of legal rights will make the enforcement and understanding of the law better for everyone.
Because of the fact that The Civil Code, effective from 1st January 2014, should deal with all commitments, this thesis includes the most significant changes which are going to touch the contracting law.
SEZNAM ZKRATEK
ČNB – Česká národní banka
IČO – identifikační číslo osoby
ObchZ – obchodní zákoník
OZ – občanský zákoník
SEZNAM PRAMENŮ
Publikace
Hulmák M. Uzavírání smluv v civilním právu. Praha : C.H. Beck, 2008 ISBN 97- 8807-400-062-1
Hajn P., Bejček J. Jak uzavírat obchodní smlouvy. Praha : Linde, 2003 ISBN 8072014153
Marek K. Obchodní právo. Vybrané otázky pro navazující magisterské studium Veřejná správa, Muni-press 2011, ISBN 978-80-210-5549-0
Knappová M.; Švestka J.; Dvořák J. aj. Občanské právo hmotné 1, 4. aktual.vydání.Praha : Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127 Knappová M.; Švestka J.; Dvořák J. aj. Občanské právo hmotné 2, 4. aktual.vydání.Praha : Nakladatelství ASPI, 2005. ISBN 80-7357-131-4
Zákony
nařízení vlády č 142/1994 Sb.
občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 513/1999 Sb.,
zákon o některých podmínkách v oblasti cestovního ruchu, zákon č.159/1999 Sb., zákon o rodině, zákonč. 94/1963 Sb.,
zákon o zemědělství, zákon č.252/1997 Sb.,
Judikáty
Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.8.2011 sp.zn. Cdo 2992/2009 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.1.2002, sp.zn. 21 Cdo 315/2001 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.2.2010 sp.zn. 30 Cdo 25/2009 Dovolání Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.2009, sp.zn. 31 Cdo 135/2007
Odborné články
ČECH,Petr. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník I, Právní rádce 12/2007. ISSN 1210-4817
ČECH,Petr. Kdy použít obchodní zákoník a kdy jen občanský zákoník II, Právní rádce 1/2008. ISSN 1210-4817
BEJČEK,Josef. Předsmluvní stáduim. Právní rádce 1/1994 ISSN 1210-4817
NOVÁČEK,Roman. Rámcové smlouvy. Právní rozhledy 1/2004 ISNN 1210-6410
Online
www.cnb.cz – stránky České národní banky
www.eagri.cz – evidence zemědělských podnikatelů
www.ehow.com – jak psát smlouvu
www.epravo.cz – on-line právní poradna
www.justice.cz – stránky Ministerstva spravedlnosti ČR obcanskyzakonik.justice.cz – stránky o novém občanském zákoníku www.nsoud.cz – stránky Nejvyššího soudu ČR
www.rzp.cz – stránky Ministerstva průmyslu a obchodu
www.podnikatel.cz – rady pro podnikatele
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č.1 Ustanovení vyžadující písemnou formu
Příloha č.2. Seznam závazkových vztahů §261 odst.3 ObchZ
Příloha č.1
USTANOVENÍ VYŽADUJÍCÍ PÍSEMNOU FORMU
dle občanského zákoníku:
§502/2 Odpovědnost za vady - písemné potvrzení - ZÁRUČNÍ LIST
§524 Postoupení pohledávky - PÍSEMNÁ SMLOUVA
§527 Dobytnost postoupení pohledávky -postupitel ručí do výše přijaté úplaty spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi PÍSEMNĚ ZAVÁZAL
§531 Převzetí dluhu –PÍSEMNÁ SMLOUVA se souhlasem věřitele
§533 Přistoupení k závazku – PÍSEMNÁ DOHODA s věřitelem, že splní
za dlužníka jeho peněžitý závazek
§544 Smluvní pokuta – pro případ porušení smluvních povinností, PÍSEMNÉ UJEDNÁNÍ o výši nebo o stanovení způsobu výše pokuty
§546 Ručení - vzniká PÍSEMNÝM PROHLÁŠENÍM, kdy ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost uspokojit pohledávku, jestliže ji neuspokojí dlužník sám
§548 Splnění dluhu ručitelem, po té co věřitel PÍSEMNĚ VYZVAL původního dlužníka
§551 Dohoda o srážkách z mzdy a jiných příjmů –PÍSEMNÁ DOHODA mezi věřitelem a dlužníkem za účelem uspokojení pohledávky výživného podle §85 a násl. zákona č.94/1963 Sb., o rodině
§553 Zajištění závazku převodem práva - PÍSEMNÁ SMLOUVA mezi
věřitelem a dlužníkem o převodu jeho práv za účelem zajištění splnění závazku
§569 Potvrzení splnění závazku - věřitel je povinen vydat dlužníkovi
PÍSEMNÉ POTVRZENÍ o částečném nebo úplném splnění dluhu
§570 Dohoda o novém závazku - nahrazuje-li se závazek původně písemný, musí být rovněž PÍSEMNÁ DOHODA o zřízení závazku nového
§572 Dohoda o zrušení závazku - je nutná PÍSEMNÁ DOHODA, jestliže se její pomocí zrušuje závazek sjednaný písemně
§574 Dohoda o prominutí dluhu - v případě, že se věřitel s dlužníkem dohodne na prominutí dluhu, vyžaduje se PÍSEMNÁ DOHODA
§585 Narovnání - pokud byl dosavadní závazek sjednán písemně, je nutná
PÍSEMNÁ DOHODA o jeho narovnání ( platí rovněž pro promlčený závazek)
Kupní smlouva
§601 Výhrada vlastnictví- PÍSEMNÁ DOHODA
§603 Předkupní právo - PÍSEMNOU SMLOUVA vzniká věcné právo, které se nabývá vkladem do katastru nemovitostí a působí i proti nástupců kupujícího
§605 Nabídka nemovitosti v návaznosti na předkupní právo –
PÍSEMNÁ NABÍDKA s ohlášením všech podmínek
§607 Právo zpětné koupě – PÍSEMNÁ SMLOUVA, v případě movité věci
§608 Uplatnění práva zpětné koupě – prodávající musí uplatnit PÍSEMNOU FORMOU nejpozději do jednoho roku od odevzdání věci kupujícímu (nedohodli-li se jinak)
§610 Jiná vedlejší ujednání kupní smlouvy – PÍSEMNÁ DOHODA o jiných náležitostech majících povahu výhrad a podmínek, které povedou k zániku právního vztahu, jež smlouva založila
§620 Poskytnutí záruky u zboží – na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou - ZÁRUČNÍ LIST - kde uvede jméno a příjmení, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jde-li o právnickou osobu, tak identifikační číslo a sídlo, jde-li o fyzickou osobu, pak bydliště. (mnohdy stačí doklad o zakoupení věci obsahující uvedené údaje)
- prodávající může poskytnout záruku delší než stanovuje zákon, v tom
případě musí tuto skutečnost uvést do záručního listu
Záruční doby ze zákona: - spotřební zboží - 24 měsíců
- potravinářské zboží - 8 dní
- krmiva - 3 týdny
- zvířata - 6 týdnů
Obsahuje-li přímo zboží, obal nebo návod lhůtu k použití věci, končí záruční doba uplynutím této lhůty.49
(stavební práce nejméně 18 měsíců, oprava/úprava věci 3 měsíce50, zhotovení věci na zakázku šest měsíců51)
49 §620 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 50 §654 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 51 §646 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
§628 Darovací smlouva – PÍSEMNÁ SMLOUVA, je-li předmětem nemovitost, rovněž musí být PÍSEMNÁ SMLOUVA, jedná-li se o movitou věc, u níž nedojde
k odevzdání a převzetí při darování
Smlouva o dílo
§632 Smlouva o dílo - nedojde-li ke zhotovení na počkání, zhotovitel je povinen vydat objednateli PÍSEMNÉ POTVRZENÍ s označením předmětu díla, jeho rozsahu, jakosti, cenou za provedení a dobou zhotovení
§635 Schválení ceny – práce a náklady do rozpočtu nezahrnuté lze účtovat pouze po PÍSEMNÉM SCHVÁLENÍ objednatelem nebo po dodatečném PÍSEMNÉM OBJEDNÁNÍ prací
-zhotovitel je povinen bez prodlení písemně upozornit objednatele o změně cenového předpisu a oznámit mu novou cenu
§636 Zvýšení odhadované ceny – nelze-li cenu sjednat pevnou částkou, určí se pouze odhadem. Zjistí-li zhotovitel, že bude cena překročena, je povinen bez prodlení objednatele PÍSEMNĚ UPOZORNIT a oznámit mu nově určenou cenu, jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně
§686 Nájemní smlouva k bytu – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§710 Zánik nájmu bytu – PÍSEMNÁ DOHODA nebo PÍSEMNÁ VÝPOVĚĎ, více 52
§715 Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu –PÍSEMNÝ
SOUHLAS pronajímatelů a PÍSEMNÁ DOHODA nájemců o výměně bytů
§719 Podnájem bytu – PÍSEMNÝ SOUHLAS pronajímatele, PÍSEMNÁ SMLOUVA o
podnájmu
§734 Smlouvo o obstarání věci – obstaratel musí vydat PÍSEMNÉ POTVRZENÍ
o uzavření smlouvy s předmětem obstarání, cenou a dobou obstarání
52 §711 odst.3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - Písemná výpověď: „Pronajímatelem musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta -ne kratší než 3 měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce, poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona náleží bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu.“
§738 Smlouva o obstarání prodeje věci-PÍSEMNÁ SMLOUVA s předmětem prodeje, cenou, za kterou má být předmět prodán, odměnou pro obstaratele a poplatkem pro případ odstoupení od smlouvy
§765 Smlouva o přepravě nákladu – PÍSEMNÉ POTVRZENÍ o převzetí zásilky vystavené dopravcem na požádání odesílatele
§843 Smlouva o důchodu - PÍSEMNÁ SMLOUVA, která zakládá právo na vyplácení určitého důchodu
§852b Cestovní smlouva – PÍSEMNÁ SMLOUVA, po vyhotovení cestovní smlouvy je cestovní kancelář povinná zákazníkovi předat jedno vyhotovení cestovní smlouvy spolu s dokladem o pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře53
dle obchodního zákoníku
§262 Dohoda o užití obchodního zákoníku – PÍSEMNÁ DOHODA účastníků o úpravě vztahů pomocí obchodního zákoníku, i když jejich závazkový vztah do jeho dikce nespadá
§289 Smlouva o smlouvě budoucí – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§291 Úprava určitých otázek – PÍSEMNÁ DOHODA o tom, že již uzavřená smlouva bude ještě doplněna o úpravu určitých otázek
§303 Ručení – PÍSEMNÉ PROHLÁŠENÍ toho, kdo se stává ručitelem
53 §852b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - Náležitosti cestovní smlouvy: a,označení smluvních stran b,vymezení zájezdu-(lze nahradit číslem zájezdu nebo označením v katalogu) termín zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, místo a dobu jejich trvání c, cenu zájezdu d, způsob jak má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře e, výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od cestovní smlouvy dále jsou-li součástí: f, údaje o počtu a výši plateb, které nejsou zahrnuty
v ceně zájezdu g, polohu, kategorii, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky ubytování h, druh, charakteristické údaje a kategorii dopravního prostředku, údaje o trase cesty ch, způsob stravování a jeho rozsah i, minimální počet zákazníků, který podmiňuje realizaci zájezdu s výslovným uvedením této skutečnosti a současně lhůtu, ve které nejpozději musí cestovní kancelář zákazníka písemně informovat o zrušení zájezdu z důvodů nedosažení minimálního počtu zákazníku j, uvedení podmínek, které musí účastník splňovat a lhůtu, ve které může zákazník oznámit, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení
listině
§306 Výzva ke splnění závazku–PÍSEMNÁ VÝZVA od věřitele dlužníkovi
§313 Bankovní záruka – vzniká PÍSEMNÝM PROHLÁŠENÍM banky v záruční
§319 Splnění závazku bankou – PÍSEMNÁ VÝZVA věřitelem ke splnění
závazku z bankovní záruky
§323 Uznání závazku – PÍSEMNÉ UZNÁNÍ určitého závazku
§401 Prodloužení promlčecí doby – PÍSEMNÉ PROHLÁŠENÍ strany vůči níž se právo promlčuje
§429 Záruka za jakost –prodávající přejímá PÍSEMNÝ ZÁVAZEK záruky
za jakost zboží
§476 Smlouva o prodeji podniku – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§488 Smlouva o nájmu podniku – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§489 Smlouva o koupi najaté věci – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§508 Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví –
PÍSEMNÁ SMLOUVA
§ 527 Smlouva o skladování – skladovatel je povinen převzetí zboží
PÍSEMNĚ POTVRDIT
§601 Smlouva zasílatelská – PÍSEMNÝ PŘÍKAZ -zasílatelský příkaz - zasílatel je oprávněn žádat písemný příkaz k obstarání přepravy, pokud není písemná smlouva
§611 Smlouva o přepravě věci – PÍSEMNÉ POTVRZENÍ převzetí zásilky
dopravcem
§612 Náložní list dopravce může být povinen na základě smlouvy vydat
NÁLOŽNÍ LIST
§630 Smlouva o nájmu dopravního prostředku – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§638 Smlouva o provozu dopravního prostředku – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§652 Smlouva o obchodním zastoupení – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§673 Smlouva o tichém společenství – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§682 Smlouva o otevřeném akreditivu – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§708 Smlouva o běžném účtu – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§715 Výpověď smlouvy o běžném účtu – PÍSEMNÁ VÝPOVĚĎ
§716 Smlouva o vkladovém účtu – PÍSEMNÁ SMLOUVA
§725 Slib odškodnění –PÍSEMNÝ SLIB
§742 Ujednání o omezení prodeje – PÍSEMNÉ UJEDNÁNÍ
§745 Smlouva o výhradním prodeji – PÍSEMNÁ SMLOUVA
Příloha č. 2
SEZNAM ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ §261 ODST.3 OBCHZ
• vztahy mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem
a obchodní společností, mezi společníky navzájem, vztahy ze smluv, jimiž se
převádí podíl společníka
• vztahy mezi zakladateli družstva, mezi členem a družstvem,
mezi členy družstva navzájem, vztahy ze smluv o převodu členských práv
a povinností
• §642 - vztahy z úplatných smluv týkajících se cenných papírů a jejich
zprostředkování
• §476 - vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části
• §488b - smlouvy o nájmu podniku
• §177a - zástavní právo k obchodnímu podílu
• §497 - smlouvy o úvěru
• §591 - smlouvy o kontrolní činnosti
• §601 - smlouvy zasílatelské
• §638 - smlouvy o provozu dopravního prostředku
• §673 - smlouvy o tichém společenství
• §682 - smlouvy o otevřeném akreditivu
• §692 – smlouvy o inkasu
• §700 – smlouvy o bankovním uložení věci
• §708 – smlouvy o běžném účtu
• §716 – smlouvy o vkladovém účtu
• §313 – vztahy z bankovní záruky
• §720 – vztahy z cestovního šeku
• §725 – slib odškodnění
• vztahy mezi společností nebo družstvem a osobou, která je
statutárním orgánem nebo jiným orgánem a jeho členem
• vztahy mezi zakladateli a správcem vkladu
• §323a – vztahy z finančního zajištění a vztahy, jež vznikají jako
zajištění plnění závazků, které spadají do dikce obchodního zákoníku54
54 §261 odst.3 a 4 zákona č. 513/1999 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů