Úplné znění zákona o kybernetické bezpečnosti a části zákona o svobodném přístupu k informacím s vyznačením navrhovaných změn
Úplné znění zákona o kybernetické bezpečnosti a části zákona o svobodném přístupu k informacím s vyznačením navrhovaných změn
kurzívou jsou vyznačeny změny navržené zákonem, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon
o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony; sněmovní tisk č. 852
podtrženou kurzívou jsou vyznačeny změny navržené zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích
Zákon o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
ČÁST PRVNÍ KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie6) a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů.
(2) (3) Tento zákon se nevztahuje na informační nebo komunikační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi.
6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
Vymezení pojmů
§ 2
V tomto zákoně se rozumí
a) kybernetickým prostorem digitální prostředí umožňující vznik, zpracování a výměnu informací, tvořené informačními systémy, a službami a sítěmi elektronických komunikací1),
b) kritickou informační infrastrukturou prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy2) v oblasti kybernetické bezpečnosti,
c) bezpečností informací zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat,
d) významným informačním systémem informační systém spravovaný orgánem veřejné moci, který není kritickou informační infrastrukturou ani informačním systémem základní služby, a u kterého narušení bezpečnosti informací může omezit nebo výrazně ohrozit výkon působnosti orgánu veřejné moci,
e) správcem informačního systému orgán nebo osoba, které určují účel zpracování informací a podmínky provozování informačního systému,
f) správcem komunikačního systému orgán nebo osoba, které určují účel komunikačního systému a podmínky jeho provozování, a
g) provozovatelem informačního nebo komunikačního systému orgán nebo osoba zajišťující funkčnost technických a programových prostředků tvořících informační nebo komunikační systém a
h) významnou sítí síť elektronických komunikací1) zajišťující přímé zahraniční propojení do veřejných komunikačních sítí nebo zajišťující přímé připojení ke kritické informační infrastruktuře.,
i) základní službou služba, jejíž poskytování je závislé na sítích elektronických komunikací7) nebo informačních systémech a jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností v některém z těchto odvětví
1. energetika,
2. doprava,
3. bankovnictví,
4. infrastruktura finančních trhů,
5. zdravotnictví,
6. vodní hospodářství,
7. digitální infrastruktura,
8. chemický průmysl,
j) informačním systémem základní služby informační systém, na jehož fungování je závislé poskytování základní služby,
k) provozovatelem základní služby orgán nebo osoba, která poskytuje základní službu a která je určena Národním bezpečnostním úřadem (dále jen „Úřad“) podle § 22a; pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie8) se za provozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d),
l) digitální službou služba informační společnosti podle zákona upravujícího některé služby informační společnosti9), která spočívá v provozování
1. on-line tržiště, které spotřebiteli nebo prodávajícím umožňuje on-line uzavírat s prodávajícím podnikatelem10) kupní smlouvu nebo smlouvu o poskytnutí služeb, a to prostřednictvím internetové stránky on-line tržiště nebo prostřednictvím internetové stránky prodávajícího, který využívá službu poskytovanou on-line tržištěm,
2. internetového vyhledávače, který umožňuje provádět vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách, a to na základě dotazu uživatele na jakékoliv téma v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání, přičemž služba poskytuje odkazy, na nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem, nebo
3. cloud computingu, který umožňuje přístup k rozšířitelnému a přizpůsobitelnému úložišti nebo výpočetním zdrojům, které je možné sdílet, a
m) příslušným orgánem orgán vykonávající působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti.
7) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Čl. 5 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
9) § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
10) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
§ 419 a 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
§ 3
Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou
a) poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací1), pokud není orgánem nebo osobou podle písmene b),
b) orgán nebo osoba zajišťující významnou síť, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem
komunikačního systému podle písmene d),
c) správce a provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury,
d) správce a provozovatel komunikačního systému kritické informační infrastruktury a,
e) správce a provozovatel významného informačního systému.,
f) správce a provozovatel informačního systému základní služby, pokud nejsou správcem podle písmene c) nebo d),
g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a
h) poskytovatel digitální služby.
§ 3a
Zástupce poskytovatele digitální služby
(1) Poskytovatel digitální služby, který poskytuje tuto službu v České republice, nemá sídlo v Evropské unii a neustavil si svého zástupce v jiném členském státě Evropské unie „(dále jen „jiný členský stát“), je povinen ustavit si svého zástupce v České republice. Zástupcem poskytovatele digitální služby je osoba, která je usazená v České republice a která je poskytovatelem digitální služby na základě plné moci zmocněná jej zastupovat ve vztahu k povinnostem podle tohoto zákona.
(2) V případě, že poskytovatel digitální služby má sídlo mimo Evropskou unii a ustavil si svého zástupce v České republice, má se za to, že je usazen v České republice a vztahují se na něj povinnosti podle tohoto zákona.
(3) V případě, že je poskytovatel digitální služby usazen v České republice nebo zde má ustaveného zástupce, ale jím využívané sítě elektronických komunikací a informační systémy se nacházejí v jiném členském státu, Úřad při výkonu státní správy spolupracuje s příslušným orgánem dotčeného členského státu.
HLAVA II
SYSTÉM ZAJIŠTĚNÍ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
Bezpečnostní opatření
§ 4
(1) Bezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací1) v kybernetickém prostoru.
(2) Orgány a osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) až e) jsou povinny v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti zavést a provádět bezpečnostní opatření pro informační systém
kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém a vést o nich bezpečnostní dokumentaci.
(2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zavést a provádět bezpečnostní opatření v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby a významného informačního systému a vést
o nich bezpečnostní dokumentaci.
(3) Poskytovatel digitální služby je povinen zavést a provádět vhodná a přiměřená bezpečnostní opatření pro sítě elektronických komunikací a informační systémy, které využívá v souvislosti se zajišťováním své služby, přičemž tato bezpečnostní opatření zohledňují zajištění bezpečnosti informací, zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů, řízení kontinuity činností, monitorování, audit, testování a soulad s mezinárodními předpisy.
(3) (4) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatelů pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém. Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.
(5) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g), které jsou orgány veřejné moci, jsou povinny si ve smlouvě, kterou uzavírají s poskytovatelem služeb cloud computingu, zajistit alespoň, že jim budou na základě jejich žádosti bez zbytečného odkladu poskytnuty informace a data, která pro ně poskytovatel služeb cloud computingu uchovává, a bez zbytečného odkladu umožněna jejich kontrola. Nezbytnými náležitostmi smlouvy jsou
a) zakotvení povinnosti poskytovatele služeb zohlednit bezpečnostní politiky odběratele služeb,
b) stanovení úrovně poskytovaných služeb,
c) systém schvalování subdodavatelů služby cloud computingu,
d) podmínky ukončení smluvního vztahu z pohledu bezpečnosti,
e) řízení kontinuity činností v souvislosti s poskytovanou službou cloud computingu,
f) určení vlastníka uchovávaných dat,
g) dohoda o důvěrnosti smluvního vztahu“.,
h) stanovení úrovně ochrany dat z pohledu důvěrnosti, dostupnosti a integrity,
i) pravidla zákaznického auditu a
j) stanovení povinnosti poskytovatele služeb informovat odběratele o kybernetických bezpečnostních incidentech souvisejících s plněním smlouvy.
§ 4a
(1) Orgány a osoby, které se staly správci informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury nebo správci významných informačních systémů, a nejsou provozovatelem tohoto systému, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat provozovatele systému o této skutečnosti a o tom, že se tento provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. c), d) nebo e).
(2) Orgány a osoby, které se staly správci nebo provozovateli informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat subjekt zajišťující síť elektronických komunikací, ke které je jejich předmětný informační nebo komunikační systém kritické informační infrastruktury připojen, o této skutečnosti a o tom, že se tento subjekt stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. b).
(3) Orgány a osoby, které byly podle § 22a určené provozovateli základní služby a nejsou zároveň správci nebo provozovateli svých informačních systémů základní služby, jsou povinny správce nebo provozovatele tohoto informačního systému základní služby neprodleně a prokazatelně informovat o svém určení a o tom, že se dotčený správce nebo provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. f).
§ 5
(1) Bezpečnostními opatřeními jsou
a) organizační opatření a
b) technická opatření.
(2) Organizačními opatřeními jsou
a) systém řízení bezpečnosti informací,
b) řízení rizik,
c) bezpečnostní politika,
d) organizační bezpečnost,
e) stanovení bezpečnostních požadavků pro dodavatele,
f) řízení aktiv,
g) bezpečnost lidských zdrojů,
h) řízení provozu a komunikací kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému,
i) řízení přístupu osob ke kritické informační infrastruktuře nebo k významnému informačnímu systému,
j) akvizice, vývoj a údržba kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů,
k) zvládání kybernetických bezpečnostních událostí a kybernetických bezpečnostních incidentů,
l) řízení kontinuity činností a
m) kontrola a audit kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů.
(3) Technickými opatřeními jsou
a) fyzická bezpečnost,
b) nástroj pro ochranu integrity komunikačních sítí,
c) nástroj pro ověřování identity uživatelů,
d) nástroj pro řízení přístupových oprávnění,
e) nástroj pro ochranu před škodlivým kódem,
f) nástroj pro zaznamenávání činnosti kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů, jejich uživatelů a administrátorů,
g) nástroj pro detekci kybernetických bezpečnostních událostí,
h) nástroj pro sběr a vyhodnocení kybernetických bezpečnostních událostí,
i) aplikační bezpečnost,
j) kryptografické prostředky,
k) nástroj pro zajišťování úrovně dostupnosti informací a
l) bezpečnost průmyslových a řídících systémů.
§ 6
Prováděcí právní předpis stanoví
a) obsah bezpečnostních opatření,
b) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace,
c) rozsah bezpečnostních opatření pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) a § 3 písm. c) až f),
d) významné informační systémy a jejich určující kritéria.
§ 6a
(1) Správce informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému může pověřit provozováním informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému jiný orgán nebo osobu, pokud to jiný zákon nevylučuje.
(2) Provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému předá na vyžádání správce tohoto systému bez zbytečného odkladu a v dohodnutém formátu, data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému.
(3) Pokud provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému nebude tento systém nadále provozovat, předá správci tohoto systému v dohodnutém formátu data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému, a po předání bez zbytečného odkladu prokazatelně a bezpečně zničí ve svém digitálním prostředí jejich kopie a umožní správci tohoto systému dohled nad průběhem zničení kopií dat, provozních údajů a informací.
(4) Provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému může požadovat za předání dat, provozních údajů a informací podle odstavců 2 a 3 úhradu účelně vynaložených nákladů; správce takového systému je povinen uhradit tomuto provozovateli účelně a prokazatelně vynaložené náklady na předání dat, provozních údajů a informací.
Kybernetická bezpečnostní událost a kybernetický bezpečnostní incident
§ 7
(1) Kybernetickou bezpečnostní událostí je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1).
(2) Kybernetickým bezpečnostním incidentem je narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1) v důsledku kybernetické bezpečnostní události.
(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až e) § 3 písm. b) až f) jsou povinny detekovat kybernetické bezpečnostní události v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury, informačním systému základní služby nebo významném informačním systému.
§ 8
Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu
(1) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až e) jsou povinny hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury nebo významném informačním systému, a to bezodkladně po jejich detekci; tím není dotčena informační povinnost podle jiného právního předpisu3).
(1) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až f) jsou povinny hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury, informačním systému základní služby nebo významném informačním systému, a to bezodkladně po jejich detekci; tím není dotčena informační povinnost podle jiného právního předpisu3) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů11). V případě, že kybernetický bezpečnostní incident má významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby, oznámí to provozovatel základní služby Úřadu.
(2) Poskytovatel digitální služby je povinen bez zbytečného odkladu hlásit kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem na poskytování jeho služeb, pokud má přístup k informacím nezbytným pro posouzení významnosti tohoto dopadu.
(2) (3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) § 3 písm. b) a h) hlásí kybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT.
(3) (4) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g) hlásí kybernetické bezpečnostní incidenty Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „Úřad“) Úřadu.
(4) Povinnost podle odstavce 1 je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému splněna i tehdy, pokud byl kybernetický bezpečnostní incident hlášen provozovatelem tohoto systému. Provozovatel informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému informuje správce tohoto systému o hlášených kybernetických bezpečnostních incidentech bez zbytečného odkladu.
(5) Orgány a osoby neuvedené v § 3 mohou hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT, nebo Úřadu.
(4)(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) typy, a kategorie kybernetických bezpečnostních incidentů a
b) typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetického bezpečnostního incidentu a
b) náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu.
(7) Pokud má kybernetický bezpečnostní incident, který postihnul poskytovatele digitální služby, významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby, je její provozovatel povinen tuto skutečnost Úřadu nahlásit.
11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Evidence
§ 9
(1) Úřad vede evidenci kybernetických bezpečnostních incidentů (dále jen „evidence incidentů“), která obsahuje
a) hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu,
b) identifikační údaje systému, ve kterém se kybernetický bezpečnostní incident vyskytl,
c) údaje o zdroji kybernetického bezpečnostního incidentu a
d) postup při řešení kybernetického bezpečnostního incidentu a jeho výsledek.
(2) Součástí evidence incidentů jsou údaje podle § 20 písm. f) až h) a l).
(3) Úřad poskytuje údaje z evidence incidentů orgánům veřejné moci pro výkon jejich působnosti.
(4) Úřad může poskytovat údaje z evidence incidentů provozovateli národního CERT, orgánům vykonávajícím působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným osobám působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti v rozsahu nezbytném pro zajištění ochrany kybernetického prostoru.
§ 10
(1) Zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v Úřadu, kteří se podílejí na řešení kybernetického bezpečnostního incidentu, jsou vázáni povinností mlčenlivosti o údajích z evidence incidentů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního vztahu k Úřadu.
(2) Ředitel Úřadu může osoby podle odstavce 1 zprostit povinnosti mlčenlivosti o údajích z evidence incidentů, s uvedením rozsahu údajů a rozsahu zproštění.
§ 10a
Informace, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo účinnost opatření vydaného podle tohoto zákona, nebo informace, které jsou vedené v evidenci incidentů, ze kterých by bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila, se podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím neposkytují.
§ 11
Opatření
(1) Opatřeními se rozumí úkony, jichž je třeba k ochraně informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo před kybernetickým bezpečnostním incidentem anebo k řešení již nastalého kybernetického bezpečnostního incidentu.
(2) Opatřeními jsou
a) varování,
b) reaktivní opatření a
c) ochranné opatření.
(3) Reaktivní opatření jsou povinny provádět
a) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu4) vyhlášeného na základě žádosti podle § 21 odst. 6 a
b) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až f).
(4) Ochranné opatření jsou povinny provádět orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až f).
§ 12
Varování
(1) Úřad vydá varování, dozví-li se zejména z vlastní činnosti nebo z podnětu provozovatele národního CERT anebo od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(2) Varování Úřad zveřejní na svých internetových stránkách a oznámí je orgánům a osobám uvedeným v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.
(3) Úřad je z důvodu ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo ochrany ekonomiky státu oprávněn po konzultaci s orgánem nebo osobou uvedenými v § 3 písm. c), d), f), g) nebo h), které jsou dotčeny kybernetickým bezpečnostním incidentem, veřejnost o tomto incidentu informovat nebo dotčenému orgánu nebo osobě uložit, aby tak učinil sám.
Reaktivní a ochranné opatření
§ 13
(1) Úřad vydá rozhodnutí, ve kterém uloží provést reaktivní opatření k řešení kybernetického bezpečnostního incidentu anebo k zabezpečení informačních systémů nebo sítí a služeb elektronických komunikací1) před kybernetickým bezpečnostním incidentem, které je prvním úkonem ve věci. Xxxxxxxx-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí podle věty první může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu.
(2) Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3) Má-li se reaktivní opatření k řešení kybernetického bezpečnostního incidentu anebo k zabezpečení informačních systémů nebo sítí a služeb elektronických komunikací1) před kybernetickým bezpečnostním incidentem týkat blíže neurčeného okruhu orgánů nebo osob, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.
(4) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) až f) jsou povinny bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu provedení reaktivního opatření a jeho výsledek. Náležitosti oznámení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
(1) Úřad uloží za účelem zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1), na základě analýzy již vyřešeného kybernetického bezpečnostního incidentu, provést ochranné opatření formou opatření obecné povahy.
(2) Opatřením obecné povahy Úřad orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až e) způsob zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a lhůtu k jeho provedení.
§ 14
Úřad za účelem zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a na základě analýzy již vyřešeného kybernetického bezpečnostního incidentu jako ochranné opatření vydá opatření obecné povahy, ve kterém orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až f) stanoví způsob zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a přiměřenou lhůtu k jeho provedení.
§ 15
(1) Opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14 nabývá účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce Úřadu; ustanovení § 172 správního řádu se nepoužije. O vydání opatření obecné povahy Úřad rovněž vyrozumí orgány a osoby uvedené v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.
(2) Připomínky k opatření obecné povahy vydanému podle § 13 nebo 14 lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho vyvěšení na úřední desce Úřadu. Úřad může na základě uplatněných připomínek opatření obecné povahy změnit nebo zrušit.
§ 15a
(1) Úřad může v případě hrozícího kybernetického bezpečnostního incidentu na návrh správce informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému rozhodnutím uložit provozovateli tohoto systému povinnost předat správci data, provozní údaje a informace, které má k dispozici v souvislosti s provozováním tohoto systému; návrh musí obsahovat odůvodnění požadavku, podrobný popis předchozího jednání mezi provozovatelem a správcem tohoto systému a možné následky, pokud nedojde k předání požadovaných dat, provozních údajů a informací.
(2) Rozhodnutí o uložení povinnosti předat data, provozní údaje a informace podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení, je vykonatelné dnem doručení rozhodnutí a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.
(3) Pro úhradu nákladů vynaložených provozovatelem informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému na předání dat, provozních údajů a informací podle odstavce 1 se ustanovení § 6a odst. 4 použije obdobně.
§ 16
Kontaktní údaje
(1) Kontaktními údaji jsou
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
b) u podnikající fyzické osoby obchodní firma nebo jméno včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, adresa sídla a identifikační číslo osoby,
c) u orgánu veřejné moci jeho název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a identifikátor orgánu veřejné moci, pokud mu není přiděleno identifikační číslo osoby,
a údaje o fyzické osobě, která je za orgán nebo osobu uvedené v § 3 oprávněna jednat ve věcech upravených tímto zákonem, a to jméno, příjmení, telefonní číslo a adresa elektronické pošty.
(2) Kontaktní údaje a jejich změny oznamují
a) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) § 3 písm. a), b) a h) provozovateli národního CERT a
b) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g) Úřadu.
(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g) oznamují změny pouze těch údajů podle odstavce 1, které nejsou referenčními údaji vedenými v základních registrech, a to neprodleně.
(4) Úřad vede evidenci kontaktních údajů, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 1.
(5) Úřad je za stavu kybernetického nebezpečí oprávněn vyžadovat kontaktní údaje
shromážděné provozovatelem národního CERT podle odstavce 2 písm. a).
(6) Úřad je dále oprávněn si pro účely kontroly vyžádat od provozovatele národního CERT kontaktní údaje orgánů a osob uvedených v § 3 písm. h).
(6) (7) Vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
Národní CERT
(1) Národní CERT zajišťuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem sdílení informací na národní a mezinárodní úrovni v oblasti kybernetické bezpečnosti.
(2) Provozovatel národního CERT
a) přijímá oznámení kontaktních údajů od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. a) a b) § 3 písm. a),
b) a h) a tyto údaje eviduje a uchovává,
b) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. b) § 3 písm. b) a h) a tyto údaje eviduje, uchovává a chrání,
c) vyhodnocuje kybernetické bezpečnostní incidenty u orgánů a osob uvedených v § 3 odst. 1 písm.
b) § 3 písm. b) a h),
d) poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. a) a b) § 3 písm. a), b) a h) metodickou podporu, pomoc a součinnost při výskytu kybernetického bezpečnostního incidentu,
e) působí jako kontaktní místo pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) § 3 písm. a), b) a h),
f) provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti,
g) předává Úřadu údaje o kybernetických bezpečnostních incidentech ohlášených podle § 8 odst. 3
bez uvedení ohlašovatele kybernetického bezpečnostního incidentu a,
h) předává na vyžádání Úřadu za stavu kybernetického nebezpečí kontaktní údaje orgánů a osob uvedených v § 3 písm. a) a b).
h) předává Úřadu na vyžádání údaje podle § 16 odst. 5 a 6,
i) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12),
j) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu s významným dopadem na kontinuitu poskytování základní nebo digitální služby v tomto členském státě a zároveň o tom informuje Úřad, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,
k) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států a
l) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob neuvedených v § 3, a pokud to jeho kapacity umožňují, zpracovává je a poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost.
(3) Provozovatel národního CERT může vlastním jménem a na vlastní odpovědnost vykonávat i další hospodářskou činnost v oblasti kybernetické bezpečnosti neupravenou tímto zákonem, pokud tato činnost nenaruší plnění povinností uvedených v odstavci 2.
(4) Provozovatel národního CERT při plnění povinností uvedených v odstavci 2 koordinuje svou činnost s Úřadem.
(5) Provozovatel národního CERT musí při plnění povinností podle odstavce 2 postupovat nestranně.
12) Článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
§ 18
Provozovatel národního CERT
(1) Provozovatelem národního CERT se může stát pouze právnická osoba,
a) která splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 a
b) se kterou Úřad uzavřel veřejnoprávní smlouvu podle § 19.
(2) Provozovatelem národního CERT může být pouze právnická osoba, která
a) nevyvíjí ani nevyvíjela činnost proti zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací,
b) provozuje nebo spravuje informační systémy nebo služby a sítě elektronických komunikací1) anebo se na jejich provozu a správě podílí, a to nejméně po dobu 5 let,
c) má technické předpoklady v oblasti kybernetické bezpečnosti,
d) je členem nadnárodní organizace působící v oblasti kybernetické bezpečnosti,
e) nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění evidovány nedoplatky,
f) nebyla pravomocně odsouzena za spáchání trestného činu uvedeného v § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
g) není zahraniční osobou podle jiného právního předpisu a
h) nebyla založena nebo zřízena výlučně za účelem dosažení zisku; tím není dotčena možnost provozovatele národního CERT postupovat podle § 17 odst. 3.
(3) Zájemce prokazuje splnění podmínek předložením
a) čestného prohlášení v případě odstavce 2 písm. a) až d), g) a h) a
b) potvrzení orgánu Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky v případě odstavce 2 písm. e).
(4) Z obsahu čestného prohlášení podle odstavce 3 písm. a) musí být zřejmé, že uchazeč splňuje příslušné předpoklady. Potvrzení podle odstavce 3 písm. b), že uchazeč nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění evidovány nedoplatky, nesmí být starší než 30 dnů. Za účelem prokázání podmínky uvedené v odstavci 2 písm. f) si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu5).
(5) Provozovatel národního CERT vykonává činnosti podle § 17 odst. 2 písm. a), b), c), e), g) a h) podle § 17 odst. 2 písm. a) až c), e) a g) až l) bezúplatně. Provozovatel národního CERT je povinen vynaložit k řádnému a účelnému výkonu činností uvedených v § 17 odst. 2 nezbytné náklady.
(6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách údaje o provozovateli národního CERT, a to jeho obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo osoby, identifikátor datové schránky a adresu jeho internetových stránek.
§ 19
Veřejnoprávní smlouva
(1) Úřad uzavírá veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajištění činností podle § 17 odst. 2. Řízení o výběru žádosti vyhlašuje Úřad.
(2) Smlouva obsahuje alespoň
a) označení smluvních stran,
b) vymezení předmětu smlouvy,
c) práva a povinnosti smluvních stran,
d) podmínky spolupráce smluvních stran,
e) způsob a podmínky odstoupení smluvních stran od smlouvy,
f) výpovědní lhůtu a výpovědní důvody,
g) zákaz zneužití údajů získaných v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 17 odst. 2,
h) vymezení podmínek pro výkon činnosti národního CERT podle § 17 odst. 3 a
i) způsob předání a rozsah údajů předávaných Úřadu v případě zániku závazku.
(3) Smlouvu uzavřenou podle odstavce 1 Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu, s výjimkou těch částí smlouvy, jejichž zveřejnění neumožňuje jiný právní předpis.
(4) Není-li uzavřena smlouva podle odstavce 1, nebo v případě zániku závazku, vykonává činnost národního CERT Úřad.
§ 20
Vládní CERT
Vládní CERT jako součást Úřadu
a) přijímá oznámení kontaktních údajů od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g),
b) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g),
c) vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, z infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy,
d) poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g) metodickou podporu a pomoc,
e) poskytuje součinnost orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až e) § 3 písm. c) až g) při výskytu kybernetického bezpečnostního incidentu a kybernetické bezpečnostní události,
f) přijímá podněty a údaje od orgánů a osob uvedených v § 3 a od jiných orgánů a osob a tyto podněty a údaje vyhodnocuje,
g) přijímá údaje od provozovatele národního CERT a tyto údaje vyhodnocuje,
h) přijímá údaje od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, a tyto údaje vyhodnocuje,
i) poskytuje podle § 9 odst. 4 provozovateli národního CERT, orgánům vykonávajícím působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným osobám působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti údaje z evidence incidentů a,
j) provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti.,
k) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu, který má významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v tomto členském státě nebo se dotýká poskytování digitálních služeb v tomto členském státě, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele,
l) přijímá hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentu od orgánů a osob neuvedených v § 3; vládní CERT hlášení zpracovává, a pokud to jeho kapacity umožňují a jedná se o kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem, poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost,
m) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12) a
n) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států.
12) Článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)2016/1148.
HLAVA III
§ 21
(1) Stavem kybernetického nebezpečí se rozumí stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost a integrita služeb nebo sítí elektronických komunikací1) bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací1), a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.
(2) O vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí rozhoduje ředitel Úřadu. Rozhodnutí
o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí se vyhlašuje vyvěšením na úřední desce Úřadu. Informace o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí se zveřejňuje v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání. Provozovatel celoplošného televizního nebo rozhlasového vysílání je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti Úřadu neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí.
(3) Rozhodnutí o vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí nabývá účinnosti okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. Stav kybernetického nebezpečí se vyhlašuje na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 7 dnů. Uvedenou dobu může ředitel Úřadu prodloužit; souhrnná doba trvání vyhlášeného stavu kybernetického nebezpečí nesmí být delší než 30 dnů.
(4) V průběhu vyhlášeného stavu kybernetického nebezpečí ředitel Úřadu informuje vládu o postupech při řešení stavu kybernetického nebezpečí a o aktuálním stavu hrozeb, které vedly k vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí. Za stavu kybernetického nebezpečí a za nouzového stavu4) v případech podle odstavce 6 je Úřad oprávněn vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 13 rovněž orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. a) a b).
(5) Stav kybernetického nebezpečí nelze vyhlásit v případě, kdy ohrožení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1) lze odvrátit činností Úřadu podle tohoto zákona.
(6) Není-li možné odvrátit ohrožení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací1) v rámci stavu kybernetického nebezpečí, ředitel Úřadu neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu4). Rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaná Úřadem podle § 13 před vyhlášením nouzového stavu zůstávají v platnosti, pokud tato opatření nejsou v rozporu s krizovými opatřeními vyhlášenými vládou.
(7) Stav kybernetického nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud ředitel Úřadu nerozhodne o jeho zrušení před uplynutím této doby, nebo vyhlášením nouzového
stavu4).
§ 22
(1) Státní správu v oblasti kybernetické bezpečnosti vykonává Úřad, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Úřad
a) stanoví bezpečnostní opatření,
b) vydává opatření,
c) zajišťuje činnost Národního centra kybernetické bezpečnosti,
d) vede evidence podle tohoto zákona,
e) ukládá pokuty za správní delikty podle tohoto zákona,
e) ukládá sankce za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
f) působí jako koordinační orgán ve stavu kybernetického nebezpečí,
g) spolupracuje s orgány a osobami, které působí v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména s veřejnoprávními korporacemi, výzkumnými a vývojovými pracovišti a s ostatními pracovišti typu CERT,
h) zajišťuje mezinárodní spolupráci,
i) sjednává a uzavírá smlouvy o mezinárodní spolupráci,
j) zajišťuje prevenci, vzdělávání a metodickou podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti,
k) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti,
l) uzavírá veřejnoprávní smlouvu s provozovatelem národního CERT,
m) zasílá podle krizového zákona Ministerstvu vnitra návrh prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejichž provozovatelem je organizační složka státu,
n) určuje podle krizového zákona prvky kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud nejde o prvky uvedené v písmeni m), a
o) každé 2 roky ověřuje aktuálnost určení prvků kritické infrastruktury podle písmen m) a n),
p) určuje provozovatele základní služby a informační systém základní služby,
q) zpracovává a vládě ke schválení předkládá národní strategii kybernetické bezpečnosti13) a akční
plán k jejímu naplňování a tuto strategii aktualizuje nejméně každých 5 let,
r) je jednotným kontaktním místem pro zajištění přeshraniční spolupráce v rámci Evropské unie,
s) je příslušným orgánem v České republice a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi
a skupině pro spolupráci podle příslušného předpisu Evropské unie14),
t) informuje veřejnost o kybernetickém bezpečnostním incidentu podle § 12 odst. 3,
u) provádí analýzu a monitoring kybernetických hrozeb a rizik a
o) v) plní další úkoly v oblasti kybernetické bezpečnosti stanovené tímto zákonem.
13) Čl. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148
14) Například čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.
§ 22a
Určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby
(1) Úřad rozhodnutím určí provozovatele základní služby a informační systém základní služby, pokud naplní odvětvová a dopadová kritéria, která zohledňují významnost
a) služeb poskytovaných v jednotlivých odvětvích uvedených v § 2 písm. i) a
b) dopad kybernetického bezpečnostního incidentu zejména na
1. rozsah a kvalitu poskytování základní služby uživatelům, kteří jsou na ní závislí,
2. ekonomické a společenské činnosti a veřejnou bezpečnost,
3. vzájemnou závislost odvětví uvedených v § 2 písm. i).
Dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností stanoví prováděcí právní předpis.
(2) V případě, že Úřad zjistí, že orgán nebo osoba, které hodlá určit podle odstavce 1 jako provozovatele základní služby, poskytují danou službu i v jiném členském státě, provede před rozhodnutím ve věci konzultaci s příslušným orgánem dotčeného členského státu.
(3) Proti rozhodnutí Úřadu o určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby není rozklad přípustný.
(4) Úřad ověřuje nejméně každé 2 roky ode dne vydání rozhodnutí o určení provozovatele základní služby, zda jsou splněny podmínky pro určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby.
HLAVA V
KONTROLA, NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A SPRÁVNÍ DELIKTY
KONTROLA, NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A PŘESTUPKY
§ 23
Kontrola
(1) Úřad vykonává kontrolu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Při výkonu kontroly Úřad zjišťuje, jak orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) až g) plní povinnosti stanovené tímto zákonem a rozhodnutími a opatřeními obecné povahy vydanými Úřadem, a dodržují prováděcí právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je-li důvodné podezření, že poskytovatel digitální služby neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, provede u něj Úřad kontrolu.
(2) Úřad kontroluje, jak
a) orgány a osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) a b) plní povinnosti uložené Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13 za stavu kybernetického nebezpečí,
b) orgány a osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) až e) plní povinnosti stanovené v § 4 odst. 2, § 8 odst. 3 a § 16 odst. 2 písm. b) a povinnosti uložené Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14.
§ 24
Nápravná opatření
(1) Zjistí-li Úřad při kontrole nedostatky, uloží kontrolovanému orgánu nebo osobě, aby je ve stanovené lhůtě odstranila, popřípadě určí, jakým způsobem.
(2) Pokud je informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury, informační systém základní služby nebo významný informační systém pro zjištěné nedostatky bezprostředně ohrožen kybernetickým bezpečnostním incidentem, který jej může významně poškodit nebo zničit, může kontrolní orgán zakázat kontrolovanému orgánu nebo osobě používání tohoto systému anebo jeho části do doby, než bude zjištěný nedostatek odstraněn.
Správní delikty
§ 25
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. a) nebo b) se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13, nebo
b) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. c) až e) se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3,
c) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14,
d) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo
e) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 písm. a) až c) nebo e),
b) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d).
§ 25 ve znění sněmovního tisku 852
Správní delikty
§ 25
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. a) nebo b) se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13, nebo
b) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. c) až e) se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3,
c) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14,
d) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
e) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
f) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
g) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
d) i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo
e) j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 100 000 Kč1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 písm. a) až c) nebo e) a) až d), f), g) nebo j),
b) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d).,
c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e) a h).
§ 25 ve znění zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích,
Správní delikty
Přestupky § 25
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. a) nebo b) se dopustí správního deliktu přestupku tím, že
a) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13, nebo
b) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. c) až e) se dopustí správního deliktu přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3
c) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14,
d) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo
e) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(3) Za správní delikt přestupek se uloží pokuta lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 písm. a) až c) nebo e),
b) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d).
Ve znění obou novel a transpoziční novely
Přestupky
§ 25
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. a) nebo b) Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací nebo orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13, nebo
b) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. c) až e) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 34,
c) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14,
d) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
e) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
f) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
g) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
d) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo
e) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(3) Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1.
(4) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2.
(5) Provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
b) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
c) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
d) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, nebo
e) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3.
(6) Orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3.
(7) Správce a provozovatel informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím,
že
a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
c) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
d) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(8) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správce nebo provozovatel významného informačního systému, správce nebo provozovatel informačního systému základní služby a provozovatel základní služby, kteří jsou orgánem veřejné moci, se dopustí přestupku tím, že uzavřou smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5.
(9) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3.
(10) Provozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že
a) neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní služby podle § 4a odst. 3,
b) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby podle § 8 odst. 1 a 4,
c) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby způsobený kybernetickým bezpečnostním incidentem podle § 8 odst. 7,
d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3 nebo
e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b).
(11) Poskytovatel digitální služby se dopustí přestupku tím, že
a) neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 2,
b) v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření,
c) nenahlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3,
d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3 nebo
e) neoznámí kontaktní údaje podle § 16 odst. 2 písm. a).
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) anebo odstavce 2 písm. a) až d), f), g) nebo j),
b) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d).
c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. e) a h).
(12) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 11 písm. b),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), c) nebo e), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 5 písm. a), c) nebo d), odstavce 6, odstavce 7 písm. b) až d) nebo f), odstavce 8, odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až d) nebo odstavce 11 písm. a), c) nebo d),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b) nebo e).
d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek odstavce 2 písm. d), odstavce 7 písm. e), odstavce 10 písm. e) nebo odstavce 11 písm. e).
§ 26
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost uvedenou v § 10 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 27
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.
(3) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Úřad.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.
§ 27
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad.
§ 28
Zmocňovací ustanovení
(1) Úřad a Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou významné informační systémy a jejich určující kritéria podle § 6 písm. d).
(2) Úřad stanoví vyhláškou
a) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace, obsah bezpečnostních opatření a rozsah bezpečnostních opatření podle § 6 písm. a) až c),
b) typy a kategorie kybernetických bezpečnostních incidentů a náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu podle § 8 odst. 4 5 odst. 5,
b) typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetických bezpečnostních incidentů a náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu podle § 8 odst. 6, c) náležitosti oznámení o provedení reaktivního opatření a jeho výsledku podle § 13 odst. 4 a,
d) vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu podle § 16 odst. 6. odst. 7,
e) dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností podle § 22a odst. 1.
Přechodná ustanovení
§ 29
(1) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) oznámí kontaktní údaje podle § 16 nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) začnou plnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 a 2 nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 30
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d)
a) oznámí kontaktní údaje podle § 16 nejpozději do 30 dnů ode dne určení jejich informačního systému nebo komunikačního systému kritickou informační infrastrukturou,
b) začnou plnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 a 3 4 nejpozději do 1 roku ode dne určení jejich informačního systému nebo komunikačního systému kritickou informační infrastrukturou a
c) zavedou bezpečnostní opatření podle § 4 odst. 2 nejpozději do 1 roku ode dne určení jejich informačního systému nebo komunikačního systému kritickou informační infrastrukturou.
§ 31
Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. e)
a) oznámí kontaktní údaje podle § 16 nejpozději do 30 dnů ode dne naplnění určujících kritérií významného informačního systému jejich informačních systémů,
b) začnou plnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 a 3 4 nejpozději do 1 roku ode dne naplnění určujících kritérií významného informačního systému a
c) zavedou bezpečnostní opatření podle § 4 odst. 2 nejpozději do 1 roku ode dne naplnění určujících kritérií významného informačního systému.
§ 32
§ 33
Společná ustanovení
(1) Tento zákon se vztahuje pouze na takové informační nebo komunikační systémy zpravodajských služeb, které splňují podmínky pro určení kritické informační infrastruktury, a to v rozsahu § 12 a 16; ustanovení § 4 se na tyto systémy použije přiměřeně a Úřad je jako prvky kritické infrastruktury podle § 22 odst. 2 písm. m) nenavrhuje.
(2) Na informační systém Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů pro analytickou činnost v trestním řízení se tento zákon vztahuje pouze v rozsahu § 12 a 16; ustanovení § 4 se na tento systém použije přiměřeně. To neplatí, pokud je tento systém kritickou informační infrastrukturou.
(3) Tento zákon se vztahuje pouze na poskytovatele digitální služby, který je právnickou osobou a není mikropodnikem nebo malým podnikem15).
(4) Tento zákon se nevztahuje na poskytovatele digitální služby, který má sídlo v jiném členském státě.
15) Příloha doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.
1) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
3) Například § 98 odst. 4 a § 99 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
5) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon o svobodném přístupu k informacím
§ 11
(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení,
b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
c) plnění úkolů zpravodajských služeb, 12)
d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
e) činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,.
f) údajích vedených v evidenci incidentů podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ze kterých bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila nebo jejichž poskytnutí by ohrozilo účinnost reaktivního nebo ochranného opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti,
g) f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů.
Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.