S T A N O V Y

Iveco Czech Republic, a. s.

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 - Založení akciové společnosti

Akciová společnost (dále jen "společnost") byla založena jednorázově Fondem národního majetku České republiky se sídlem Xxxxxxxxx xxxxxxx 00, Xxxxx 0 (dále jen "zakladatel"), jako jediným zakladatelem na základě zakladatelské listiny ze dne 9. června 1993 ve formě notářského zápisu.

ČLÁNEK 2 - OBCHODNÍ FIRMA, SÍDLO A INTERNETOVÉ STRÁNKY SPOLEČNOSTI

1) Obchodní firma společnosti zní : Iveco Czech Republic, a. s.

2) Sídlo společnosti je : Dobrovského 74

Vysoké Mýto – Pražské Předměstí 566 01

3) Na adrese: xxx.xxxxx.xx jsou umístěny internetové stránky společnosti, kde jsou uveřejňovány zejména pozvánky na valnou hromadu a uváděny další údaje pro akcionáře.

Článek 3 - Trvání společnosti

Společnost se zakládá na dobu neurčitou.

Článek 4 - Zápis společnosti do obchodního rejstříku, vznik společnosti

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 936, IČ 481 71 131.

Článek 5 - Předmět podnikání společnosti

Předmětem podnikaní společnosti je :

- opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů;

- zámečnictví, nástrojařství;

- silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče;

- výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; obory činnosti, zejména:

- projektová činnost ve výstavbě;

- výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií;

- velkoobchod a maloobchod;

- výroba plastových a pryžových výrobků;

- mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti;

- pronájem a půjčování věcí movitých;

- ubytovací služby;

- poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků;

- poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály;

- skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě;

Článek 6 - Základní kapitál společnosti a akcie, seznam akcionářů

1) Základní kapitál společnosti činí 1.065.559.000,- Kč (slovy: jedna miliarda šedesát pět miliónů pět set padesát devět tisíc korun českých).

2) O zvýšení nebo snížení základního jmění rozhoduje valná hromada na základě zákona a ustanovení těchto stanov.

3) Základní kapitál společnosti je rozdělen na 1.065.559 kmenových akcií (slovy: jeden milión šedesát pět tisíc pět set padesát devět), každá o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč (slovy: tisíc korun českých).

4) Akcie společnosti jsou zaknihovanými cennými papíry na jméno.

5) Při hlasování na valné hromadě je s každou akcií spojen jeden hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti je 1.065.559 (slovy: jeden milión šedesát pět tisíc pět set padesát devět).

6) Seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zvláštního právního předpisu.

Článek 7 - Omezení převoditelnosti akcií

Všechny převody akcií, které dovolí navrhovanému nabyvateli nabýt okamžitě anebo v budoucnosti kapitálový podíl, hlasovací právo anebo podíl na zisku společnosti vyšší než 10 %, podléhají předchozímu souhlasu představenstva společnosti.

Za tím účelem každý akcionář, který má v úmyslu převést své akcie, ať už všechny nebo jejich část, oznámí svůj úmysl představenstvu doporučeným dopisem s doručenkou, dříve než se k čemukoli zaváže v jednání s případným nabyvatelem. V dopise musí ohledně zamýšleného převodu uvést tytéž údaje, které obsahuje příkaz k registraci převodu akcií příslušným subjektem, který vede evidenci zaknihovaných papírů.

Jestliže by tento převod akcií umožnil nabyvateli získat více než 10 % podíl na základním kapitálu a 10% hlasů ve společnosti, představenstvo má právo souhlas k převodu odepřít. Představenstvo je povinno souhlas odepřít v případě, že má za opodstatněné, že nabyvatel hodlá nabýt akcie za účelem spekulace, která by mohla poškodit zájmy společnosti.

O svém rozhodnutí bude představenstvo informovat příslušného akcionáře nejpozději do patnácti (15) dnů po zasedání nejbližšího představenstva po doručení oznámení, a to doporučeným dopisem s doručenkou. Nerozhodne-li představenstvo do dvou měsíců od doručení žádosti, platí, že byl souhlas udělen.

Jestliže představenstvo odmítne udělit souhlas k převodu akcií v případech, kdy nebylo povinno udělení souhlasu odmítnout, je společnost povinna na žádost akcionáře akcie odkoupit za přiměřenou cenu. Nepožádá-li akcionář společnost o odkoupení akcií písemně do jednoho měsíce ode dne, v němž mu bylo doručeno odmítnutí souhlasu s převodem akcií, jeho právo na odkoupení zaniká.

Jestliže představenstvo odmítne udělit souhlas k převodu akcií v případech, kdy bylo povinno tak učinit, je příslušný akcionář oprávněn požádat společnost o seznam případných zájemců o koupi akcií. Společnost vyhoví jeho žádosti do třiceti (30) dnů.

Výše uvedená omezení a stejný postup se uplatní i v případě, kdy akcionář hodlá své akcie zastavit.

Článek 8 - Vyměnitelné a prioritní dluhopisy

1) Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (dále jen "vyměnitelné dluhopisy") nebo přednostní právo na upisování akcií (dále jen "prioritní dluhopisy"), pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu podle

§ 505 až 510 zákona.

2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 tohoto článku stanov musí být přijato alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů a musí obsahovat :

(a) jmenovitou hodnotu dluhopisů a určení výnosu z dluhopisu,

(b) počet dluhopisů,

(c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného dluhopisu nebo práv z prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty; lhůta pro uplatnění práva na výměnu dluhopisů za akcie (výměnné právo) nebo přednostního práva na upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny,

(d) druh, formu, podobu, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat, jejich formu nebo údaj, že budou vydávány jako zaknihované cenné papíry; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet jmenovitých hodnot dluhopisů, za něž mohou být vyměněny,

(e) emisní kurs akcií upisovaných s uplatněním přednostního práva z prioritních dluhopisů nebo způsob, jak bude stanoven, anebo pověření pro představenstvo společnosti, aby stanovilo jeho výši, ledaže je vyloučeno nebo omezeno přednostní právo akcionářů na získání těchto dluhopisů.

3) Pokud společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy v zaknihované podobě, může výměnné nebo přednostní právo vykonat osoba, která je uvedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů v den, kdy toto právo mohlo být vykonáno poprvé (rozhodný den).

4) K tomu, aby bylo přednostní právo z prioritních dluhopisů vydaných v zaknihované podobě samostatně převoditelné, se vyžaduje vydání opčního listu podle § 295 až § 297 zákona. Na přednostní právo z prioritních dluhopisů se použijí ustanovení § 484 až § 488 zákona obdobně. Na vyměnitelné a prioritní dluhopisy se vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího dluhopisy, pokud zákon nestanoví něco jiného. Pokud společnost vydává dluhopisy v zaknihované podobě, musí emisní podmínky vyměnitelných dluhopisů a prioritních dluhopisů obsahovat datum rozhodného dne pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů.

5) Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů. Na toto přednostní právo se použijí ustanovení § 484 až 490 zákona.

II. AKCIONÁŘI

Článek 9 - Práva a povinnosti akcionářů

1) Práva a povinnosti akcionářů stanoví právní předpisy a tyto stanovy. Akcionáři společnosti mohou být fyzické nebo právnické osoby.

2) Akcionáři mají právo účastnit se na rozhodování společnosti. Akcionáři uplatňují toto právo na valné hromadě, přičemž musí respektovat organizační opatření pro jednání valných hromad. Na jednání valných hromad má každý akcionář právo hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady a podávat návrhy a protinávrhy. Akcionář přítomný na valné hromadě má právo na vysvětlení i ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných společností. Představenstvo je oprávněno zcela nebo zčásti odmítnout podat akcionáři vysvětlení v případech stanovených zákonem.

3) Akcionář může vykonávat svá práva na valné hromadě osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce (držitele plné moci), který je zplnomocněn, aby za něho jednal. Z písemné plné moci musí vyplývat, zda byla udělena pro zastupování na jedné nebo více valných hromadách v určitém časovém období. Jestliže se akcionář, který vydal plnou moc, zúčastní valné hromady, stává se plná moc bezpředmětnou.

4) Hlasovací práva akcionářů se řídí počtem akcií, přičemž s každou akcií je spojen jeden hlas. Akcionář není oprávněn hlasovat v případě, že s akciemi akcionáře není spojeno hlasovací právo nebo v případě, že hlasovací právo nelze vykonat z důvodů, stanovených zákonem nebo těmito stanovami.

5) Akcionář má právo na podíl ze zisku (dividendu), který valná hromada podle finančních výsledků určila k rozdělení. Tento podíl se určuje podle poměru jmenovitých hodnot akcií jednotlivých akcionářů. Akcionář není povinen vrátit společnosti ty dividendy, které přijal v dobré víře.

6) Ani po dobu trvání společnosti, ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých majetkových vkladů. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku.

7) Akcionář je povinen splatit emisní kurs upsaných akcií ve lhůtě určené valnou hromadou na zvláštní účet u banky, který za tím účelem společnost otevře na své jméno. Číslo účtu společnost akcionářům včas oznámí na valné hromadě, jeho uveřejněním nebo jiným vhodným způsobem.

8) Ustanovení předchozího odstavce neplatí v případě, že byla mezi akcionářem a společností uzavřena dohoda o započtení nebo v případě, že dojde ke snížení základního kapitálu společnosti.

9) Při porušení povinnosti splatit včas emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část je upisovatel povinen zaplatit úroky z prodlení ve výši 20% ročně.

10) Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo společnosti písemně, aby ji splatil spolu s úrokem dle předchozího odstavce ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Ve výzvě představenstvo uvede také banku a číslo účtu, na který má být dlužná částka zaplacena.

11) Po marném uplynutí lhůty podle předchozího odstavce je představenstvo oprávněno vyloučit upisovatele ze společnosti ohledně těch akcií, s jejichž splácením je upisovatel v prodlení. Vyloučení musí být upisovateli oznámeno písemně a zároveň musí být upisovatel vyzván, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu představenstvo určí.

12) Vyloučený upisovatel ručí společnosti za splacení emisního kursu jím upsaných akcií.

13) Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný. Toto rozhodnutí představenstvo oznámí písemně upisovateli způsobem pro svolávání valné hromady stanoveným těmito stanovami a zároveň jej zveřejní.

14) Xxxxx, které vrácený nebo neplatný zatímní list nahrazuje, vydá představenstvo osobě schválené valnou hromadou. Tato osoba je povinna splatit celý emisní kurs těchto akcií předem.

15) Majetek, který získá společnost prodejem akcií podle předchozího odstavce, použije k vrácení plnění poskytnutého vyloučeným upisovatelem na splacení emisního kursu akcií upsaných vyloučeným upisovatelem. Vracená částka se neúročí. Proti vracené částce si společnost započte nároky, vzniklé z porušení povinností upisovatele.

16) Místo postupu podle předchozích odstavců může valná hromada rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením emisního kursu akcií. Na tento postup se použijí příslušná ustanovení těchto stanov a zákona, upravující snížení základního kapitálu.

17) Akcionář, který je v prodlení se splácením emisního kursu upsaných akcií nebo jeho části, nemůže po dobu tohoto prodlení vykonávat hlasovací právo s těmito akciemi spojené.

18) Akcionáři společnosti mají další práva a povinnosti v rozsahu, který jim přiznávají (ukládají) tyto stanovy a obecně závazné právní předpisy.

III. ORGANIZACE SPOLEČNOSTI

Článek 10 - Systém vnitřní struktury

Společnost zřizuje dualistický systém vnitřní struktury.

Společnost má tyto orgány :

A. valnou hromadu;

B. představenstvo;

C. dozorčí radu.

A. VALNÁ HROMADA

Článek 11 - Postavení a působnost valné hromady

1) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů. Řádná valná hromada se schází jednou za rok, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.

2) Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

(a) rozhodování o změně stanov, nedochází-li k ní v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle ustanovení § 511 a násl. zákona nebo na základě jiných právních skutečností;

(b) rozhodování o změnách výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu;

(d) rozhodování o vydání prioritních nebo vyměnitelných dluhopisů;

(e) volba a odvolání členů dozorčí rady s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných zaměstnanci společnosti a rozhodování o odměňování členů dozorčí rady, stanovení tantiém, schvalování smlouvy o výkonu funkce a jiných plnění v jejich prospěch, případně i smlouvy o úhradě újmy;

(f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví zvláštní právní předpis, i mezitímní účetní závěrky;

(g) rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, včetně stanovení výše a způsobu vyplacení dividend, nebo rozhodování o úhradě ztráty a stanovení tantiém a dividend a přídělů ze zisku do jednotlivých fondů společnosti;

(h) projednání zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku;

(i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu;

(j) rozhodnutí o zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami;

(k) rozhodování o nabývání vlastních akcií společnosti, nestanoví-li zákon, že rozhodnutí valné hromady není třeba;

(l) rozhodování o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak;

(m) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku;

(n) rozhodování o převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti; nebo rozhodování o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou;

(o) schvalování smlouvy o tichém společenství a jejich změn;

(q) schvalování jednacího a volebního řádu valné hromady;

(r) rozhodování o změně práv spojených s jednotlivými druhy akcií;

(s) rozhodování o vydání zatímních listů;

(t) schvalování finanční asistence;

(u) projednávání a rozhodování o notifikacích o střetu zájmů členů orgánů společnosti a dalších osob podle ustanovení § 54 až § 58 zákona, včetně schválení takových právních jednání;

(v) rozhodování o dalších otázkách, které jsou zákonem nebo těmito stanovami zahrnuty do působnosti valné hromady.

3) Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon, jiný právní předpis nebo tyto stanovy.

Článek 12 - Účast na valné hromadě a listina přítomných

1) Každý akcionář má právo účastnit se valné hromady. K účasti na valné hromadě musí akcionář nebo jeho zástupce předložit:

a) v případě, že je akcionářem právnická osoba :

• výpis z obchodního rejstříku ne starší než 6 měsíců ke dni konání valné hromady,

• průkaz totožnosti statutárního orgánu (jeho člena), jedná-li za akcionáře jeho statutární orgán (jeho člen),

• jedná-li za akcionáře zástupce, musí tento předložit plnou moc podepsanou statutárním orgánem akcionáře (úřední ověření podpisu na plné moci nebo zvláštní forma plné moci se nevyžaduje, pouze stanoví-li tak zákon nebo jiný právní předpis) a dále průkaz totožnosti, je-li fyzickou osobou, nebo výpis z obchodního rejstříku ne starší než 6 měsíců a statutární orgán (jeho člen) průkaz totožnosti,

b) v případě, že je akcionářem fyzická osoba :

• průkaz totožnosti akcionáře, je-li akcionář přítomen osobně,

• jedná-li za akcionáře zástupce, musí tento předložit plnou moc s podepsanou akcionářem a dále průkaz totožnosti, je-li fyzickou osobou, nebo výpis z obchodního rejstříku ne starší než 6 měsíců a statutární orgán (jeho člen) průkaz totožnosti.

2) Akcionáři, kteří se účastní valné hromady, se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje :

a) v případě, že je akcionářem právnická osoba:

• obchodní firmu nebo název,

• sídlo,

• jmenovitou hodnotu akcií (případně čísla akcií), jež akcionáře opravňují k hlasování, případně údaj o tom, že akcie neopravňují k hlasování,

b) v případě, že je akcionářem fyzická osoba :

• jméno a příjmení,

• bydliště,

• jmenovitou hodnotu akcií (případně čísla akcií), jež akcionáře opravňují k hlasování, případně údaj o tom, akcie neopravňují k hlasování.

Je-li akcionář přítomen prostřednictvím zástupce, zapisuje se do listiny přítomných také jméno, příjmení a bydliště, případně obchodní firma nebo název a sídlo zástupce.

Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede se tato skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a její zapisovatel.

3) Valné hromady se účastní členové představenstva a dozorčí rady. Auditor se může účastnit těch částí valné hromady, kde se vyžaduje, aby auditor informoval o svých zjištěních přítomné akcionáře. Další osoby se mohou účastnit valné hromady, je-li to nezbytné k organizaci a zajištění jejího řádného průběhu, nebo jestliže byly pozvány k účasti představenstvem nebo dozorčí radou společnosti.

Článek 13 - Svolání valné hromady

1) Valnou hromadu svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon nebo tyto stanovy stanoví povinnost valnou hromadu svolat, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopné se usnášet. Řádná valná hromada se schází jednou za rok, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.

2) Akcionář se může zúčastnit zasedání osobně nebo prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce na základě písemné plné moci. Tímto zástupcem však nemůže být člen představenstva ani dozorčí rady. Zástupce akcionáře na základě plné moci před zahájením valné hromady předloží představenstvu plnou moc řádně podepsanou akcionářem. Taková plná moc určuje rozsah zástupcova oprávnění. Z plné moci musí dále vyplývat, zda byla udělena pro zastupování na jedné nebo více valných hromadách v určitém časovém období.

3) Akcionáři musí být informováni o svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem konání valné hromady. Představenstvo, případně jiná osoba oprávněná svolat valnou hromadu, uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům společnosti na adresu uvedenou v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň :

a) obchodní firmu a sídlo společnosti;

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady;

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, pořad jejího jednání, rozhodný den k účasti na valné hromadě a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě;

d) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění nebo vyjádření představenstva, případně dozorčí rady (pokud svolává valnou hromadu) ke každé navrhované záležitosti;

a další náležitosti, uložené představenstvu těmito stanovami, zákonem nebo usnesením valné hromady.

4) Spolu s pozvánkou na řádnou valnou hromadu zveřejní představenstvo způsobem stanoveným pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání zveřejní účetní závěrku nebo tyto údaje z ní (aktiva celkem, pasiva celkem, stálá aktiva netto, vlastní kapitál, oběžná aktiva netto, cizí, ostatní aktiva netto, ostatní pasiva, výnosy celkem, zisk před zdaněním, náklady celkem, zisk po zdanění) a návrh na rozdělení zisku s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat návrh změn stanov a upozornění pro akcionáře na jejich právo nahlédnout do návrhu změn stanov v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Představenstvo je povinno v pozvánce na valnou hromadu akcionáře na tato práva upozornit.

5) Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu :

(a) zjistí-li, že celková ztráta společnosti na základě jakékoli účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat;

(b) zjistí-li, že se společnost dostala do úpadku nebo je předlužená;

(d) požádá-li o její svolání dozorčí rada;

(e) požaduje-li její svolání akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 1 % základního kapitálu společnosti; žádost o svolání valné hromady musí obsahovat návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo jejich odůvodnění; v tomto případě představenstvo svolá valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání a lhůta k uveřejnění pozvánky na valnou hromadu se zkracuje na 15 dnů.

6) Nesplní-li představenstvo povinnost podle písmene e) předchozího odstavce tohoto článku stanov, zmocní soud k jejímu svolání akcionáře, kteří o to požádají a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí. Současně může soud určit i bez návrhu předsedu valné hromady. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat výrok soudu o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady, včetně údaje o tom, který soud rozhodnutí vydal a kdy.

7) Na žádost akcionáře nebo akcionářů, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota převyšuje 1 % základního kapitálu společnosti :

(a) představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady; pokud žádost došla po uveřejnění pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění pořadu jednání valné hromady ve lhůtě do pěti dnů před konáním valné hromady, případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě, způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady;

(b) dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti;

(d) představenstvo podá žalobu na splacení emisního kurzu akcií proti akcionářům, kteří jsou v prodlení s jeho splácením nebo uplatní postup podle § 344 až § 347 zákona.

8) Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Odvolání valné hromady nebo změna data jejího konání musí být oznámeny způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání, jinak je společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se dostavili podle původní pozvánky nebo původního oznámení, účelně vynaložené náklady. Valnou hromadu svolanou na žádost akcionáře nebo akcionářů, kteří mají akcie nebo zatímní listy, jejichž jmenovitá hodnota převyšuje 1 % základního kapitálu společnosti lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu, jen se souhlasem těchto akcionářů. Při určení nového data konání valné hromady musí být dodrženy zákonné lhůty pro její svolávání, pokud tyto stanovy neurčují lhůtu jinou.

9) Vyžadují-li to zájmy společnosti, může valnou hromadu svolat také dozorčí rada a na ní navrhovat potřebná opatření.

10) Valná hromada se koná zpravidla v městě sídla společnosti, ledaže by se předchozí valná hromada nebo představenstvo usnesli jinak, a to vždy tak, aby byla co nejméně omezena možnost akcionářů účastnit se valné hromady.

11) Pro způsob svolávání valné hromady akcionáři nebo dozorčí radou platí přiměřeně ustanovení zákona a stanov, týkající se svolávání valné hromady představenstvem.

Článek 14 - Jednání valné hromady

1) Valná hromada volí předsedajícího, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů.

2) Jednání valné hromady řídí zvolený předsedající. Do doby zvolení předsedajícího řídí valnou hromadu člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří, nestanoví-li zákon jinak.

3) O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis. Notářský zápis se pořizuje v případech stanovených zákonem.

4) Příprava, obsah a ověření zápisu se řídí příslušnými ustanoveními obecně závazných právních předpisů.

5) Hlasuje se vždy nejprve o návrzích předložených představenstvem, poté o návrzích předložených dozorčí radou, poté o návrzích či protinávrzích, předložených akcionáři společnosti. Je-li určitý návrh či protinávrh k jednotlivému bodu programu valnou hromadou přijat, o dalších návrzích a protinávrzích se nehlasuje. Konečné rozhodnutí o pořadí hlasování o jednotlivých návrzích a protinávrzích akcionářů přísluší předsedajícímu valné hromady.

6) Je-li předseda xxxxx xxxxxxx určen soudem, valná hromada předsedajícího nevolí a určený předseda řídí valnou hromadu od samého počátku.

7) Není-li valná hromada schopná se usnášet v přiměřené době poté, kdy měla být podle pozvánky zahájena, rozpustí ji osoba, která valnou hromadu řídí. To platí obdobně pro případy, kdy valná hromada ztratí usnášeníschopnost v průběhu jednání.

8) Jednání valné hromady probíhá podle jejího programu. Jednání řídí předsedající, který je za řádný průběh valné hromady odpovědný.

9) Předsedající má právo zejména :

a) rozhodovat o pořadí, v jakém se hlasuje o návrzích a protinávrzích,

b) zahajovat a ukončovat hlasování,

c) přerušit jednání valné hromady na dobu potřebnou pro zajištění jejího řádného průběhu nebo kdy to uzná za vhodné a potřebné pro její řádný průběh,

d) stanovit dobu trvání jednotlivých příspěvků,

e) udělit slovo a vzít slovo účastníkovi, jehož příspěvek je příliš dlouhý, vzdaluje-li se od tématu a v dalších podobných případech,

f) vyhlašovat v jednání valné hromady přiměřené přestávky,

g) činit další opatření a rozhodnutí v zájmu řádného a důstojného průběhu valné hromady.

10) Po projednání všech záležitostí uvedených v programu nebo navržených v průběhu jednání předsedající valnou hromadu ukončí.

11) Právo podávat návrhy a protinávrhy, požadovat vysvětlení, klást dotazy, podávat protest, připomínku apod. realizuje akcionář tím způsobem, že vyplní příslušný lístek a podá jej v informačním středisku valné hromady, které je otevřeno po celou dobu jejího trvání. Předsedající valné hromady lístky průběžně vybírá a jejich obsah zařazuje do jednání k tomu bodu programu, ke kterému se vztahují.

Článek 15 - Rozhodování valné hromady

1) Valná hromada je způsobilá usnášení, jsou-li přítomni či zastoupeni akcionáři, vlastnící akcie jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti.

2) Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu. Náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novou pozvánkou či novým oznámením způsobem uvedeným v článku 13 odstavce 2 a 3 stanov s tím, že lhůta tam uvedená se zkracuje na 15 dnů a pozvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady. Pozvánka musí být zaslána nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada musí mít

nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku stanov. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, nemusí žádat o nový výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů, avšak nabyvatel akcie je oprávněn prokázat právo účasti na náhradní valné hromadě jinak.

3) O záležitostech, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, může valná hromada rozhodnout pouze tehdy, jsou-li všichni akcionáři přítomni a jednomyslně souhlasí s projednáním této záležitosti.

4) S každou akcií společnosti je spojen jeden hlas.

5) Při posuzování způsobilosti valné hromady usnášet se a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno právo hlasovat, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat, jakož i v dalších případech stanovených zákonem.

6) Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud stanovy, zákon nebo jiný právní předpis nevyžadují většinu jinou.

7) O změně stanov, zvýšení či snížení základního kapitálu, pověření představenstva podle § 511 zákona, možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů a o zrušení společnosti s likvidací a plánu rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů. Rozhoduje-li valná hromada o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala nebo místo nichž byly vydány zatímní listy.

8) K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

9) O vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na upisování nových akcií podle § 484 zákona, o umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona, o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady a o dalších záležitostech stanovených zákonem rozhoduje valná hromada alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. Pokud společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň tří čtvrtin přítomných akcionářů u každého druhu akcií. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

10) O rozhodnutích, o nichž tak stanoví zákon, a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, musí být pořízen notářský zápis. Obsahem notářského zápisu je také schválený text stanov. Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, nahrazuje rozhodnutí o změně stanov a o takovém rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis.

11) Rozhodnutí spadající do působnosti valné hromady mohou být přijímána i mimo valnou hromadu, tzv. rozhodování per rollam.

12) Hlasování na valné hromadě se uskutečňuje v souladu se stanovami a volebním řádem valné hromady, který konkretizuje pravidla hlasování vyplývající ze stanov a který schvaluje valná hromada. Hlasuje se pomocí hlasovacích lístků.

13) Akcionář obdrží při prezentaci na valnou hromadu sadu hlasovacích lístků. Na každém hlasovacím lístku je uvedeno jméno a datum narození nebo obchodní firma (název) a identifikační číslo akcionáře, počet hlasů akcionáře a bod programu valné hromady, o němž má být daným lístkem hlasováno.

14) Zahájení a ukončení hlasování vyhlašuje předsedající valné hromady.

15) Po zahájení hlasování akcionář vyplní příslušný hlasovací lístek. V kolonce označí křížkem „Ano“, „Ne“ nebo „Zdržel se“, hlasovací lístek podepíše a vhodí jej do hlasovací urny. Nesprávně vyplněný nebo nepodepsaný hlasovací lístek je neplatný.

16) Po ukončení hlasování osoby pověřené sčítáním hlasů sečtou hlasy a zpracují protokol o výsledcích hlasování na valné hromadě v členění na celkový počet přítomných, celkový počet odevzdaných platných hlasů pro, proti a zdržel se, a to po hlasování o každém jednotlivém bodu programu, návrhu či protinávrhu. Protokol se odevzdává předsedajícímu valné hromady a zapisovateli jako podklad pro zápis z valné hromady.

B. PŘEDSTAVENSTVO

Článek 16 - Postavení a působnost představenstva

1) Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a jedná za společnost.

2) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.

3) Představenstvu přísluší zejména :

(a) zajišťovat vedení a provoz společnosti;

(b) vykonávat zaměstnavatelská práva;

(d) svolávat a organizačně zabezpečovat valnou hromadu;

(e) zajistit zpracování a předkládat valné hromadě :

- návrhy koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy týkající se změn podnikatelské činnosti,

- návrhy na změnu stanov;

- návrhy na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, jakož i vydání dluhopisů,

- řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku vyžaduje-li to zákon,

- návrh na rozdělení zisku včetně stanovení výše a způsobu rozdělení dividend a tantiém,

- zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

- návrhy způsobu krytí ztrát společnosti a návrhy na dodatečné schválení použití rezervního fondu,

- návrhy na zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami;

- návrhy na rozhodnutí o zřízení a zrušení orgánů neuvedených v článku 10 stanov, jakož i vymezení jejich postavení a pravomoci,

- návrh na zrušení společnosti s likvidací nebo bez likvidace.

(f) vykonávat usnesení a rozhodnutí valné hromady;

(g) zajišťovat řádné vedení záznamů, účetnictví, obchodních knih společnosti a ostatních dokladů společnosti;

(h) jmenovat a odvolávat generálního ředitele společnosti;

(i) předkládat na jednání dozorčí rady materiály uvedené v článku 23;

(j) udělit nebo odepřít souhlas s převody akcií společnosti za podmínek stanovených těmito stanovami;

(k) rozhodovat o zvýšení základního kapitálu, je-li tím valnou hromadou pověřeno;

(l) vyhlašovat a organizovat volby a odvolávání členů dozorčí rady volených zaměstnanci a po projednání s odborovou organizací schvalovat volební řád pro volbu a odvolání členů dozorčí rady.

4) Představenstvo zastupuje společnost způsobem vyplývajícím z článků 29 a 30 těchto stanov.

5) Následující rozhodnutí představenstva vyžadují předchozí souhlas, případně v naléhavých případech následný souhlas, dozorčí rady :

a) rozhodnutí týkající se rozpočtu a obchodního plánu společnosti;

b) rozhodnutí týkající se jakéhokoli nakládání s majetkem nebo zatížení majetku společnosti, jehož hodnota převyšuje 100 milionů Kč;

c) rozhodnutí týkající se nabývání majetku společností, jehož hodnota převyšuje 100 milionů Kč;

d) rozhodnutí týkající se nabývání akcií nebo jiné účasti v jiných společnostech, včetně zakládání nových společností nebo společných podniků;

e) rozhodnutí týkající se užívání obchodní firmy, ochranných známek nebo jiných práv duševního vlastnictví společnosti;

f) rozhodnutí týkající se převzetí jednotlivých nebo na sobě závislých závazků, jejichž celková hodnota převyšuje 50 milionů Kč za účetní rok, nebo závazků, které budou trvat více než tři roky, vyjma rozhodnutí o uzavírání, změnách nebo ukončení obchodních smluv v rámci běžné podnikatelské činnosti společnosti;

g) rozhodnutí týkající se vzdání se práv nebo nároků, jejichž hodnota převyšuje 50 milionů Kč;

h) rozhodnutí týkající se poskytování úvěrů, vydávání dluhopisů či jiných forem dluhových cenných papírů společností.

Výše zmíněné hranice se týkají všech jednotlivých případů a také případů, kdy by takové hranice byly v průběhu tří po sobě následujících měsíců překročeny. V případě, kdy bude dozorčí rada udělovat následný souhlas s rozhodnutím představenstva, nabude rozhodnutí představenstva účinnosti až dnem schválení dozorčí radou.

6) K rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, bylo-li tím představenstvo pověřeno valnou hromadou, si představenstvo musí vyžádat souhlas dozorčí rady.

Článek 17 - Složení a ustanovení představenstva, funkční období členů

1) Představenstvo společnosti má čtyři (4) členy.

2) Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou, případně jmenováni představenstvem v souladu s odstavcem 5 tohoto článku stanov.

3) Funkční období člena představenstva je tříleté; to neplatí pro členy představenstva, jmenované představenstvem. Opětovná volba kterékoli osoby za člena představenstva je možná.

4) Člen představenstva může ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit představenstvu nebo dozorčí radě. Představenstvo nebo dozorčí rada projednají odstoupení na svém nejbližším zasedání po jeho oznámení. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada nebo představenstvo. Pokud však člen představenstva oznámí své odstoupení přímo na zasedání představenstva nebo dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li představenstvo nebo dozorčí rada na žádost odstupujícího člena představenstva jiný okamžik zániku funkce.

5) Představenstvo, u něhož počet členů zvolených dozorčí radou neklesl pod polovinu původního počtu členů, může jmenovat náhradní členy představenstva do nejbližšího zasedání dozorčí rady. Doba výkonu funkce náhradního člena se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva.

6) Představenstvo volí ze svého středu jednoho předsedu a jednoho místopředsedu.

7) Pokud člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí dozorčí rada do tří měsíců zvolit nového člena představenstva, pokud nedojde ke jmenování náhradního člena představenstva na jeho uvolněné místo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku stanov.

8) Členem představenstva může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání A která nebyla vyloučena z výkonu funkce soudem.

Článek 18 - Svolání a konání zasedání představenstva

1) Představenstvo zasedá nejméně jednou za tři měsíce.

2) Zasedání představenstva svolává předseda představenstva písemnou pozvánkou. Tato pozvánka obsahuje místo, datum, hodinu a program zasedání. Pozvánka musí být předána členům představenstva nejméně patnáct dní před datem zasedání. Pokud s tím všichni členové představenstva souhlasí, lze jeho zasedání svolat faxem nebo emailem. I v takovém případě musí pozvánka obsahovat výše uvedené informace a členové představenstva musí potvrdit její přijetí.

3) Předseda svolá zasedání představenstva vždy, když o to požádá jeden ze členů představenstva.

4) Zasedání představenstva se koná v sídle společnosti, pokud představenstvo nerozhodne jinak.

Článek 19 - Zasedání představenstva

1) Zasedání představenstva řídí předseda nebo v případě jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva.

2) O průběhu zasedání představenstva se sepisuje zápis. Zápis včetně přijatých usnesení podepisuje předseda a zapisovatel určený představenstvem.

3) Náklady spojené se zasedáními a s dalšími činnostmi představenstva nese společnost.

4) Představenstvo může přizvat členy dalších orgánů společnosti či jiné osoby na zasedání představenstva.

Článek 20 - Rozhodování představenstva na zasedání představenstva

1) Představenstvo je schopné usnášení, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

2) K přijetí usnesení v jakékoliv záležitosti projednávané na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ni hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů představenstva.

3) Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy, jakož i při jmenování a odvolávání generálního ředitele společnosti, nehlasuje ten člen představenstva, který je navrhován do této funkce nebo který je z funkce odvoláván.

Článek 21 - Rozhodování představenstva mimo zasedání představenstva

1) Za předpokladu, že s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo přijmout usnesení i mimo zasedání představenstva písemným hlasováním nebo hlasováním s využitím technických prostředků. Hlasující se pak považují za přítomné. Usnesení je přijato, jestliže hlasovali pro přijetí usnesení všichni členové představenstva.

2) Rozhodnutí učiněné mimo zasedání představenstva musí být zaznamenáno v zápisu nejbližšího zasedání představenstva.

3) Veškeré organizační činnosti spojené s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajišťuje předseda představenstva.

Článek 22 - Povinnosti členů představenstva a jejich odpovědnost

1) Členové představenstva jsou povinni jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.

2) Člen představenstva nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob,

b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání,

d) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže jde o koncern.

3) Důsledky porušení povinností obsažených v odstavcích 1 a 2 stanoví zákon.

4) Členové představenstva, kteří způsobí společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za ni společně a nerozdílně. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

5) Vztah mezi společností a členem představenstva se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o smlouvě příkazní, pokud ze zákona nebo ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nevyplývá jiné určení práv a povinností.

C. DOZORČÍ RADA

Článek 23 - Postavení a působnost dozorčí rady

1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.

2) Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.

3) Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě.

4) Dozorčí rada svolává valnou hromadu, kdykoliv to vyžaduje zájem společnosti, a navrhuje valné hromadě nezbytná opatření. Pro způsob svolávání valné hromady platí přiměřeně ustanovení § 402 až 423 zákona.

5) Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

6) Dozorčí rada rozhoduje o udělení předchozího nebo následného souhlasu k rozhodnutím představenstva, která jsou uvedena v Článku 16 (5).

7) Dozorčí rada rozhoduje o použití rezervního fondu, mimo případy, kdy je k takovému rozhodnutí podle zákona oprávněna pouze valná hromada společnosti.

8) Dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva a rozhoduje o jejich odměňování, schvaluje smlouvy o výkonu funkce člena představenstva a jiných plnění v jejich prospěch, případně i smlouvy o úhradě újmy.

9) V případě, že je představenstvo na základě pověření valné hromady podle § 511 zákona oprávněno rozhodnout o zvýšení základního kapitálu společnosti, podléhá takovéto rozhodnutí představenstva souhlasu dozorčí rady.

10) V případě, že je základní kapitál společnosti zvyšován rozhodnutím představenstva na základě pověření valnou hromadou a emisní kurs akcií lze splácet nepeněžitými vklady, rozhoduje o ocenění nepeněžitých vkladů dozorčí rada.

11) V případě zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií může dozorčí rada na základě usnesení valné hromady podle § 475 písm. d) určit osobu, která bude upisovatelem nových akcií, které nebudou upsány akcionáři s přednostním právem.

12) Dozorčí rada stanovuje pravomoci a povinnosti generálního ředitele a dohlíží na jeho činnost podle xxxxxx a rozhodnutí představenstva či dozorčí rady. Předseda dozorčí rady stanovuje mzdu a odměnu generálního ředitele.

Článek 24 - Ustavení a složení dozorčí rady, funkční období členů

1) Dozorčí rada má tři (3) členy.

2) Dvě třetiny členů dozorčí rady jsou voleny a odvolávány valnou hromadou a jedna třetina členů je volena a odvolávána zaměstnanci společnosti. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku zastupovat společnost.

3) Právo volit a odvolávat členy dozorčí rady volené zaměstnanci mají pouze zaměstnanci, kteří jsou ke společnosti v pracovním poměru. Způsob volby a odvolávání členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti upravuje Volební řád do dozorčí rady Iveco Czech Republic, a. s. Vedle členů dozorčí rady volených zaměstnanci

může být současně zaměstnanci zvolen jeden nebo více náhradních členů až do počtu dvou.

4 ) Pro členy dozorčí rady platí obdobně ustanovení článku 17 odstavců 3, 4 a 8 těchto stanov.

5) Neklesl-li počet členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou pod polovinu jejich původního počtu, může dozorčí rada namísto členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou jmenovat náhradní členy do nejbližšího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

6) Pokud by se odstoupením některých členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou snížil počet členů dozorčí rady pod polovinu původního počtu, je představenstvo, případně dozorčí rada za podmínek stanovených zákonem povinna neprodleně svolat valnou hromadu. Tato valná hromada zvolí nové členy dozorčí rady.

7) Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu dozorčí rady.

8) Pokud člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada společnosti do tří měsíců zvolit nového člena dozorčí rady, pokud nedojde ke jmenování náhradního člena dozorčí rady na jeho uvolněné místo podle odstavce 5 tohoto článku stanov.

9) Jestliže člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci zemře, vzdá se funkce, je odvolán zaměstnanci nebo jinak skončí jeho funkce v průběhu jeho funkčního období nebo v období od jeho zvolení do účinnosti volby, nastupuje na jeho místo podle pořadí náhradní člen s nejvyšším počtem hlasů získaných při volbách členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti. Funkční období náhradního člena, nastoupivšího za člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci, končí dnem kdy mělo skončit funkční období člena dozorčí rady, kterého nahradil. Není-li takový náhradní člen je představenstvo povinno vyhlásit volbu nového člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a to nejpozději do jednoho měsíce po zániku funkce člena dozorčí rady voleného zaměstnanci společnosti.

Článek 25 - Svolání a konání zasedání dozorčí rady

1) Dozorčí rada zasedá nejméně dvakrát (2x) za kalendářní rok.

2) Zasedání dozorčí rady svolává předseda dozorčí rady písemnou pozvánkou. Tato pozvánka obsahuje místo, datum, hodinu a program jednání. Pozvánka musí být členům dozorčí rady doručena nejméně patnáct (15) dní před zasedáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze její zasedání svolat faxem nebo emailem. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené informace a členové dozorčí rady musí potvrdit přijetí pozvánky.

3) Předseda je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, když o to požádá více než polovina členů představenstva nebo dozorčí rady.

4) Zasedání dozorčí rady se koná v sídle společnosti, pokud dozorčí rada nerozhodne jinak.

5) Za předpokladu, že s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada přijímat usnesení i mimo zasedání dozorčí rady, a to prostřednictvím písemného hlasování nebo hlasování s využitím technických prostředků. Hlasující se pak považují za přítomné. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího zasedání dozorčí rady.

Článek 26 - Zasedání dozorčí rady

1) Zasedání dozorčí rady řídí její předseda.

2) O průběhu zasedání dozorčí rady se vyhotovuje zápis. Tento zápis včetně přijatých usnesení podepíše předseda a zapisovatel určený dozorčí radou. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže xxxx o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci.

3) Náklady spojené se zasedáním dozorčí rady i s dalšími činnostmi dozorčí rady nese společnost.

Článek 27 - Usnášení dozorčí rady

1) Dozorčí rada je schopná usnášení, je-li na jejím zasedání přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů, ať již přítomných fyzicky či přítomných formou písemného hlasování či přítomných při hlasování s využitím technických prostředků.

2) K přijetí usnesení v jakékoliv záležitosti projednávané dozorčí radou je zapotřebí, aby pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady.

3) Při volbě a odvolávání předsedy dozorčí rady nehlasuje osoba, které se hlasování týká.

Článek 28 - Povinnosti členů dozorčí rady a jejich odpovědnost

Pro členy dozorčí rady platí obdobně článek 22 těchto stanov.

IV. JEDNÁNÍ ZASPOLEČNOST

Článek 29 - Jednání ZA společnost

Společnost zastupuje v celém rozsahu představenstvo, a to každý člen představenstva samostatně. Členové představenstva jsou oprávněni udělit plnou moc třetí osobě.

Článek 30 - Podepisování

Osoby, které zastupují společnost činí písemné úkony tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis.

V. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Článek 31 - Účetní rok

První účetní rok společnosti začíná jejím zapsáním do obchodního rejstříku a končí 31. prosincem daného roku. Každý další účetní rok je totožný s kalendářním rokem.

Článek 32 - Evidence a účetnictví společnosti

Evidence a účetnictví společnosti budou vedeny způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům. Za řádné vedení účetnictví odpovídá představenstvo.

Článek 33 - Účetní závěrka a výroční zpráva

1) Účetní závěrka musí být přezkoumána auditorem v případech, které stanoví zvláštní právní předpis. V takových případech je představenstvo povinno předložit účetní závěrku auditorovi včas k přezkoumání. Představenstvo je dále povinno předložit účetní závěrku dozorčí radě k přezkoumání, a to neprodleně po přezkoumání auditorem.

2) Řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku schvaluje valná hromada společnosti. Mezitímní účetní závěrku schvaluje valná hromada v případech stanovených zákonem. Společnost zveřejní, po schválení účetní závěrky valnou hromadou, výroční zprávu, jejímž obsahem budou vybrané údaje z účetní závěrky a další údaje v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

3) Účetní závěrka musí být sestavena v souladu s příslušnými právními předpisy. Účetní závěrka musí poskytovat úplné informace o stávající finanční a majetkové situaci společnosti, jakož i informace o dosaženém zisku či ztrátách vzniklých v období, za něž se závěrka sestavuje.

Článek 34 - Rozdělení zisku společnosti

1) O rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

2) Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře. Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a stanovami.

3) Zisk společnosti po zdanění a povinném přídělu do rezervního fondu lze použít zejména takto :

a) převést dobrovolně do rezervního fondu,

b) převést do dalších fondů společnosti,

c) převést jako nerozdělený zisk do dalších období,

d) použít k úhradě ztrát minulých období,

e) použít na zvýšení základního kapitálu,

f) rozdělit mezi akcionáře formou dividend a mezi členy orgánů společnosti formou tantiém.

Článek 35 - Rezervní fond

1) Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku společnosti vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o 5% z čistého zisku až do dosažení výše, odpovídající 20% základního kapitálu společnosti. Rezervní fond lze v tomto rozsahu použít pouze ke krytí ztrát společnosti.

2) Společnost vytváří povinně zvláštní rezervní fond v případech, kdy nabude vlastní akcie nebo zatímní listy a tyto vykáže v rozvaze, a to ve stejné výši, v jaké jsou tyto akcie a zatímní listy v rozvaze vykázány. Na vytvoření nebo doplnění tohoto rezervního fondu lze použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může společnost použít podle svého uvážení. Tento zvláštní rezervní fond se sníží nebo zruší, pokud společnost vlastní akcie nebo zatímní listy zcela nebo zčásti zcizí nebo použije ke snížení základního kapitálu. Jiným způsobem tento rezervní fond využít nelze. Toto ustanovení platí přiměřeně i na případy, kdy společnost nabude akcie nebo zatímní listy osoby ji ovládající.

3) Valná hromada rozhoduje o tvorbě rezervního fondu nad hranici uvedenou v odstavci 1) tohoto článku, a to na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou. Použití prostředků v rezervním fondu přesahující hranici uvedenou v odstavci 1) tohoto článku není účelově vázáno a lze je použít na jakékoliv účely.

4) O použití rezervního fondu rozhoduje dozorčí rada, mimo případy, kdy je k tomu podle zákona či stanov oprávněna pouze valná hromada společnosti.

Článek 36 - Vytváření dalších fondů

Společnost může v souladu s právními předpisy vytvářet rovněž další fondy a přispívat do nich ze svého čistého zisku po provedení povinného přídělu do rezervního fondu podle článku 35 odst. 1) částkami, které podléhají schválení valnou hromadou.

Článek 37 - Krytí ztrát společnosti

1) Valná hromada rozhoduje o způsobu krytí ztrát společnosti na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

2) Případné ztráty, vzniklé při hospodaření společnosti, budou kryty zejména takto:

(a) z rezervního fondu společnosti, mimo té části rezervního fondu, kterou nelze použít ke krytí ztrát;

(b) z nerozděleného zisku období minulých;

(d) snížením základního kapitálu.

Článek 38 - Zvýšení a snížení základního kapitálu

1) O zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení nebo snížení základního kapitálu musí být přijato alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů; vydala-li společnost více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií. O takovém rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis.

2) Valná hromada může svým usnesením pověřit představenstvo společnosti, aby za podmínek stanovených zákonem rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku až o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu.

3) Valná hromada může rozhodnout o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů v souladu se zákonem; přitom musí zároveň rozhodnout o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná práva z vyměnitelných dluhopisů nebo přednostní práva z prioritních dluhopisů.

4) V případě, že valná hromada rozhodne o snížení základního kapitálu společnosti, nesmí stav základního kapitálu klesnout pod minimální hranici stanovenou zákonem.

5) Pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu se řídí příslušnými ustanoveními zákona.

VI. ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI

Článek 39 - Způsoby zrušení společnosti

Společnost se zrušuje zejména v důsledku těchto rozhodnutí nebo skutečností :

(a) rozhodnutí valné hromady, pokud má dojít k zániku společnosti v důsledku přeměny společnosti podle zvláštního zákona;

(b) rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti s likvidací;

(d) zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušení konkursu z důvodu, že majetek společnosti je zcela nedostačující;

(e) z dalších důvodů stanovených zákonem nebo jiným právním předpisem.

Článek 40 - Rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti

1) Ve věcech uvedených v článku 39 písm. a) rozhoduje valná hromada alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů; bylo-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.

2) Ve věcech uvedených v článku 39 písm. b) rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů.

3) O rozhodnutí valné hromady podle odstavců 1 a 2 musí být pořízen notářský zápis.

Článek 41 - Likvidace společnosti

1) Způsob likvidace společnosti při jejím zrušení se řídí obecně závaznými právními předpisy.

2) Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada. O návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada. Likvidační zůstatek bude rozdělen mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií.

Článek 42 - Zánik společnosti

Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

VII. OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43 - Oznamování

1) Skutečnosti, které je společnost povinna uveřejnit, uveřejňuje na internetových stránkách společnosti a v sídle společnosti na místě k tomu určeném, pokud zákon nebo stanovy nestanoví jinak.

Článek 44 - řešení sporů

1) Vznik a zánik společnosti se řídí obecně závaznými právními předpisy České republiky.

2) Spory mezi akcionáři společnosti a členy jejích dalších orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři a spory související s jejich účastí ve společnosti budou řešeny smírnou cestou. V případě, že se takové spory nepodaří vyřešit smírně, stane se příslušným orgánem pro vyřešení sporu soud České republiky, a to, pokud obecně závazné právní předpisy nestanoví jinak, soud, v jehož obvodu má společnost sídlo.

Článek 45 - Doplňování a změny stanov

1) O doplnění a změnách stanov rozhoduje valná hromada, s výjimkou změny stanov v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem na základě pověření a změny, ke které došlo na základě jiných právních skutečností.

2) Návrhy na doplnění a změny stanov, které má schválit valná hromada, vypracovává a schvaluje představenstvo společnosti. Tyto návrhy pak předkládá valné hromadě k rozhodnutí.

3) Valná hromada rozhoduje o změně stanov alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů, nevyžaduje-li zákon většinu vyšší. O tomto rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis.

4) Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, zda, popřípadě jakým způsobem se stanovy mění, rozhodne o změně stanov představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady.

5) Jakmile dojde ke změně stanov na základě jakékoli právní skutečnosti, je představenstvo společnosti povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu poté, kdy se kterýkoli člen představenstva o takové změně dozví, úplné znění stanov a založit jej do sbírky listin, vedené rejstříkovým soudem.

Článek 46 - Výkladové ustanovení

V případě, že se některé z ustanovení těchto stanov ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným nebo jestliže se k němu nepřihlíží, nebo pokud některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení těchto stanov touto skutečností nedotčena. Namísto výše uvedeného ustanovení nastoupí buď příslušné ustanovení obecně závazných právních předpisů, jež je svou povahou nebo účelem zamýšlenému, výše uvedenému ustanovení stanov nejbližší, nebo - neexistuje-li v rámci obecně závazných právních předpisů ustanovení podobné výše uvedenému ustanovení

- vyřeší se záležitost způsobem, který vyplývá z obchodních zvyklostí.

ČLÁNEK 47 - PRÁVNÍ POMĚRY SPOLEČNOSTI

1) Právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov společnosti se řídí zákonem a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Otázky výslovně neupravené těmito stanovami se řídí ustanovením zákona a občanského zákoníku.

2) Zákonem se rozumí zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

3) Společnost se v souladu s ustanovením § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích podřizuje tomuto zákonu jako celku.

Document Metadata

Table of Contents

S T A N O V Y

Document Metadata