SMLOUVA č. 4 3 / 2 0 1 8 /OVV

Spisová zn. MK-S 13181/2017 OVV

SMLOUVA č. 4 3 / 2 0 1 8 /OVV

o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)

Smluvní strany:

1. Posk5áovatel; Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu Adresa: Maltézské nám. 1,118 11 Praha 1

IČ: 00023671

Zastoupený:

(dále jen ,,poskytovatel“)

2. Příjemce: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Právní forma: státní příspěvková organizace Adresa: Xxxxxxxxxx xxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

IČ: 14450551

Zastoupený:

(dále jen ,,příjemce-koordinátor“)

3. Příjemce: Univerzita Karlova - Filozofická fakulta

Právní forma: veřejná vysoká škola Adresa: Ovocný trh, 560/5, 116 36 Praha 1

IČ: 00216208

Zastoupený:

(dále jen ,,příjemce“)

Organizaěni jednotka, která zajišťuje řešení projektu v rámci subjektu, který je příjemcem: Filozofická fakulta

Adresa: nám. Xxxx Xxxxxxx 2, 116 38, Praha 1 Zastoupený:

uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona 5. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem ě. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto

smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu

Článek 1 Předmět smlouvy

Předmětem této smlouvy je poskytnutí účelové podpory z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) na řešení projektu č. 56 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018.

Název projektu: Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovní

Identifikační kód projektu: DG18P020W043

Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AL naplňující specifický cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 1.3.

Cílem projektuje: Základním cílem předkládaného projektuje podpořit kulturní participaci seniorů a souběžný pozitivní mezigenerační dopad kulturních akcí a aktivit na lokální a regionální úrovni. Realizace projektu poskytne veřejné správě komplexní metodiku k systematické podpoře mezigeneračního transferu a sdílení kulturních hodnot formou dialogu v oblasti kultury na místní a regionální úrovni, aby veřejné politiky v této oblasti mohly významně přispět k mezigeneračnímu soužití. Projekt umožní porozumět, jak fungují mechanismy mezigeneračního dialogu spojeného s učením a kulturního přenosu v rámci lokálních a regionálních kulturních akcí a iniciativ. Odkryje možnosti a kompetence (lokální veřejné správy), které je potřeba posilovat, aby tyto dialogové mechanismy dobře fůngovaly. Praktickým cílem projektu je poskytnout veřejné správě návod, jak proces mezigeneračního dialogu podporovat a vytvářet prostor pro jeho realizaci ve veřejném prostoru obcí a regionů. Okruh kulturních aktivit, o kterých předpokládáme, že mohou mít významný mezigenerační dopad, je pro účely tohoto projektu vymezen zejména jako: neformální umělecké vzdělávání, oblast neprofesionálního umění, umělecké a kulturní aktivity seniorské populace a další oblasti kultury a umění, ve kterých (někdy zcela plánovitě) dochází prostřednictvím mezigeneračního dialogu k transferu kulturních hodnot (zejm. činnost veřejných knihoven, muzeí, galerií, kulturních domů apod.).

Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:

předpokládané výsledky pntyektu počet

—r

předpokládané výsledky projektu počet

Hlavní výsledky
Fuzit - užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor
Gprot - prototyp ...............................	............................................................................................ ........
Gfunk - funkční vzorek
Nmet - certifíkovaná metodika			1
Npam - památkový postup	....................................	...........
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem			1
P - patent
- "evropský" patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlouvy
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu .........................................................................
R - software
Zpoiop - poloprovoz
Ztech - ověřená technologie
Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem
H„eieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele
E - uspořádání wstavy - specifický >ýsledek programu NAKT ÍI
Vedlejší výsledky
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám)
C - kapitola v odborné knize
D - Článek ve sborníku (z konference)
J - recenzovaný odborný článek
M - uspořádání konference	..................................................	........................	1
W - uspořádání workshopu			1

6. Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fprum - průmyslový vzor, Gprot - prototyp, Gfunk - funkční vzorek, Nmet - certifíkovaná metodika, Npam - památkový postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, Zpoiop - poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, Hneieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (včetně vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou příjemcem-koordinátorem a/nebo příjemcem(i) v průběhu řešení či po jeho ukončení

3

uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100% uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně poskytovateli a následně budou příjemcem-koordinátorem a/nebo příjemcem(i) uplatněny v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedinečné výsledky tohoto projektu. Příjemce koordinátor a příjemce(i) se zavazují, že tyto výsledky neuplatní jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany příjemce- koordinátora a/nebo příjemce(ů) a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za hrubé porušení podmínek této smlouvy.

7. Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou návrhu projektu, který je přílohou ě. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou č. 2 této smlouvy.

Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy.

S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami jsou příjemce-koordinátor a příjemce(i) podílející se na řešení projektu povinni svou činností při řešení projektu dosáhnout výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.

Článek 2

Doba řešení projektu a účinnost smlouvy

1. Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účinnosti dnem vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účiímosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informačního systému veřejné správy (ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskytovatel podpory.

2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté účelové podpory podle rozpočtových pravidel a závěrečné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.

3. Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni zahájit řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účiímosti této smlouvy.

4. Ukončení řešení projektu; Příjemce-koordinátor a příjemce(i) ukončí čerpání poskytnuté účelové podpory k řešení projektu nejpozdčji dnem 31.12. 2020.

Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.

5. I po splnění smlouvy zůstávají v účinnosti její následující ustanovení:

a) články 6 a 7 smlouvy,

b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,

' Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

4

c) článek 7 pnlohy č. 3,

d) článek 8 odst. 8 až 11, část A pnlohy č. 3,

e) část B přílohy č. 3,

f) část D přílohy č. 3.

6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.

7. Podílí-li se na řešení projektu příjemce-koordinátor a příjemce(i) a stane-li se plnění nemožným na straně příjemce-koordinátor a/nebo jednoho z příjemců, pozbude tato smlouva platnosti pouze v případě, že tato nemožnost plnění způsobí nemožnost plnění ze strany příjemce-koordinátora a/nebo ostatního(ch) příjemce(ů).

8. Plnění závazků smluvních stran, vyplývajících z této smlouvy, není nemožným, lze-li ho uskuteěnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.

9. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.

10. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.

Článek 3

Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory

1. Poskytovatel poskytne příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) podporu na řešení projektu na základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, schválených aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů projektu celkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu zúěelových výdajů MK (z úěelové podpory programu NAKI II) dle příloh č. 1 a č. 2 této smlouvy.

2. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.

3. Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy ě. 2, komentářů nákladových položek uvedených v příloze ě. 2 smlouvy, dalších změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce-koordinátora a/nebo příjemce(ů), řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částech III. a IV. se postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) cestou příjemce-koordinátora je povinen/jsou povinni písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě

kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, který je ěíslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem-koordinátorem apříjemcem(i) uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele akceptováno, bude příjemce-koordinátor a příjemce(i) cestou příjemce-koordinátora písemně informováni o důvodech odmítnutí změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v ělánku 17, bod 7, ěásti C přílohy ě. 3 této smlouvy.

4. Specifikace uznaných nákladů se stanoví v ělánku 17, ěásti C přílohy ě. 3 této smlouvy a v příloze ě. 2 této smlouvy.

5. Poskytnutou podporu mohou příjemce-koordinátor a příjemce(i) použít výhradně na nehospodářské ěinnosti výzkumné organizace podle ěl. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a to způsobem, který je v souladu s poskytovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh ě. 1 a 2 smlouvy.

6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 9 367 tis. Kč (slovy: devěttisíctřistašedesátsedm tisíc Kě).

Uznané náklady projektu z úěelových výdajů MK (z úěelové podpory programu NAKI II) za dobu řešení projektu jsou 9 367 tis. Kč (slovy: devěttisíctřistašedesátsedm tisíc Kě).

7. Xxxxxxx podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel posk5ůne příjemci- koordinátorovi a příjemci(ům) za celou dobu řešení je 9 367 tis. Kč (slovy: devěttisíctřistašedesátsedm tisíc Kě).

8. Poskytovatel poskytne úěelovou podporu dle bodu 7 příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům), kteří jsou výzkumnou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na:

účet příjemce - koordinátora Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

účet příjemce Univerzita Karlova - Filozofická fakult

9. Je-li příjemce-koordinátor a/nebo jeden z příjemců projektu organizační složka České republiky, poskytne příslušnou část účelové podpory tomuto příjemci-koordinátorovi a/nebo příjemci přímo poskytovatel na základě rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory v souladu s ustanovením § 9 odst. 5 zákona ě. 130/2002 Sb. a rozpočtovými pravidly.

10. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech řešení projektu jsou (v tis. Kč):

Rok

Uznané náklady projektu celkem

- z toho:

- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II)

- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů

- uznané náklady projektu hrazené

Uznané náklady projektu (tis Kč)

2018	2019	2020	2021		2022		celkem
3 539	3 084	2 744		0		0	9 367
3 539	3 084	2 744		0		0	9 367
0	0	0		0		0	0
0	0	0		0		0	0

z jiných neveřejných zdrojů

z toho:

		Uznané náklady projektu (tis Kč)
Rok
	2018	2019	2020	2021	2022	celkem
Uznané náklady projektu příjemce - koordinátora Národní informační a poradenské středisko pro kulturu celkem - z toho:	1 347	1 527	1 474	0	0	4 348
- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II)	1 347	1 527	1 474	0	0	4 348
- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů	0	0	0	0	0	0
- uznané náklady projektu hrazené z jiných neveřejných zdrojů	0	0	0	0	0	0

		Uznané náklady projektu (tis Kč)
Rok
	2018	2019	2020	2021	2022	celkem
Uznané náklady projektu příjemce Univerzita Karlova - Filozofická fakulta celkem - z toho:	2 192	1 557	1 270	0	0	5 019
- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II)	2 192	1 557	1 270	0	0	5 019
- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů	0	0	0	0	0	0
- uznané náklady projektu hrazené z jiných neveřejných zdrojů	0	0	0	0	0	0

11. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):

	Zdroj financování (účelová podpora MK, jiné veřejné zdroje, neveřejné zdroje)	Neuznané náklady projektu (tis Kč)
Specifikace neuznaných nákladů		2018	2019	2020	2021	2022	celkem
náklady uchazeče NIPOS v roce 2018 v části nákladů na cestovní náhrady (C3) ve výši 32 tis. Kč, kde chybí přesná specifikace podle Zadávací dokumentace (chybí uvedení místa cest v roce 2018 a další jejich náležitosti, ani v popisu aktivit v tomto roce (etapa 1) není uvedená popsaná konkretizace a potřebnost pro cestovní náhrady členů týmu) celkem: - z toho v položkách:	účelová podpora MK	32	0	0	0	0	32

cesty do regionů ČR na setkání s aktéry -	účelová podpora MK	32	0	0	0	0	32
NIPOS

Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady projektu.

12. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci-koordinátorovi a příjemci(ům) poskytnuta dle této smlouvy každoročně po 1. březnu roku, v němž má být poskytnuta, za podmínky, že příjemce-koordinátor a příjemce(i) řádně splnili závazky stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roční hodnocení projektu a jeho uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.

13. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpočtu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program NAKI II.

14. Použije-Ii/použijí-li příjemce-koordinátor a/nebo příjemce(i) účelovou podporu z programu NAKI II nebo její část na jiný účel než stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení účelové podpory bude posuzováno jako porušení rozpočtové kázně.

15. V průběhu řešení projektu nemá/nemají příjemce-koordinátor a/nebo příjemce(i) nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše účelové podpory z programu NAKI II.

Článek 4

Zprávy a doklady o nákladech

1. Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce-koordinátor a příjemce(i) prostřednictvím příjemce - koordinátora předkládají, se předkládají poskytovateli v jednom vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.

2. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) jsou povinni provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor a příjemce(i) prostřednictvím příjemce-koordinátora poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok řešení projektu takto:

K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy:

a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost,

b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna -31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost.

Příjemce-koordinátor a pnjemce(i) jsou povinni o tomto postupu informovat řešitele příjemce (GP), odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, koordinátora/administrátora projektu na straně příjemce, je-li určen.

Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu nebo na základě písemné žádosti příjemce a po písemném souhlasu poskytovatele upraveného rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.

Příjemce-koordinátor a příjemce(i) prostřednictvím příjemce-koordinátora předloží poskytovateli kopie účetních dokladů:

a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského týmu (osob uvedených jako GP/RP v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 2 smlouvy,

b) u nákladů nebo výdajů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce-koordinátora a příjemce(ů) prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění,

c) u dalších provozních nákladů nebo výdajů v členění dle druhu nákladu nebo výdaje uvedeného v rozpočtu projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii cestovního příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu včetně příslušných účetních dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,

d) u doplňkových trežiiních) nákladů nebo vydaiů - faktury dodavatelů síťových služeb vážících se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné části těchto nákladů pro daný projekt.

e) u nákladů nebo výdajů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce-koordinátora apříjemce(ů) prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění.

Tyto doklady k vyúčtování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté účelové podpory.

3. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor poskytovateli souhrnnou písemnou roční periodickou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, dosažených a uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení poskytovatele.

4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce-koordinátor poskytovateli závěreěnou zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou dobu řešení do 30. 1. 2021.

5. Bude-li řešení projektu ukoněeno před termínem 31. 12. 2020, platí ustanovení o závěreěné zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předěasného zastavení projektu dle ustanovení ělánku 8, ěásti A přílohy ě. 3 této smlouvy.

Článek 5

Práva k výsledkům a využití výsledkům

1. Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení ělánků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.

Článek 6

Spory smluvních stran

1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným soudem.

Článek?

Používané právo

1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.

2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Článek 8 Zvláštní ustanovení

1. Příjemce-koordinátor a příjemce(i) vyvinou veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.

Článek 9 Změny

1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně ěíslovanými dodatky ktéto smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.

Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.

Článek 10 Závěrečná ustanovení‌

Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy;

a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),

b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,

c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

Tato smlouva se vyhotovuje ve 3 stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Poskytovatel obdrží jeden stejnopis, příjemce-koordinátor a každý příjemce obdrží po jednom stejnopisu.

V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018

poskytovatel příjemce-koordinátor

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) (jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

otisk razítka otisk razítka

V Praze dne ledna 2018

pnjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

Otisk razítka

2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.

Článek 10 Závěrečná ustanovení

1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:

a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),

b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,

c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky

2. Tato smlouva se vyhotovuje ve 3 stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Poskytovatel obdrží jeden stejnopis, příjemce-koordinátor a každý příjemce obdrží po jednom stejnopisu.

V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne C:í. ledna 2018

poskytovatel

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zniocnčné)

Otisk razítka

V Praze dneó.t'. ledna 2018

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zntocnčné)

příjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocnčné)

I

otisk razítka

I

Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky Část A - Provedení projektu

Článek 1 Definice pojmů

1. „Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.

2. „Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto, Pnjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně ěásti řešených dalším účastníkem projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za odbornou část řešení vůči poskytovateli.

3. Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden zuchazeěů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře stává příjemcem-koordinátorem.

4. „Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizaěni složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.

5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace") se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:

a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na hospodářskou čirmost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), které musí:

• odpovídat činnosti, která pnmo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím, a souěasně

* být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená roěně na těchto tyto hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,

b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,

c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),

d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným výsledkům výzkumu.

„Smlouva o spoluprácí mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.

7. „Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu za podmínek stanovených touto smlouvou.

8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.

9. „Dodavatel“ je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.

10. „Projektem“ výzkumu, vývoje a inovací se rozumí ěinnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně urěenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací.

11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)“ je soubor věcných, ěasových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,

12. „Základním výzkumem“ se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití.

13. „Aplikovaným výzkumem“ se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou souěástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný výzkum v společenských a humanitních oborech.

14. „Průmyslovým výzkumem" se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření

14

dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajíeími systémy a rovněž výrobu pilotníeh linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.

15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen ,,vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstraění ěinnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokoněených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.

16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné pohromy apod.

17. „Duševní vlastníctví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know- how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.

18. „Vstupní ínformace“ je spoleěný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.

19. „Výsledky“

a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,

b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné ěinnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho čiímosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,

c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky aplikovaného výzkumu.

20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou všeobecně dostupné pro veřejnost.

21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této smlouvy.

22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.

23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.

24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi projektu.

25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo komerčním účelům.

26. „Komerční využítí“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.

27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě publikace formálně chráněných poznatků) za úěelem vědecko-technického pokroku.

28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití výsledků získaných z řešení projektu, jejich stměný popis, jejich vymezení, termíny uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.

29. „Oprávněný zájem“ oznaěuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže prokáže/prokáží, že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.

30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na ěiímosti ve výzkximu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem ě. 130/2002 Sb.:

1. osobní náklady nebo výdaje na výzkunmé pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro úěely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách,

2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro úěely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány

pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,

3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výluěně pro účely projektu,

4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro úěely projektu,

5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak urěen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. fiat rate) nebo ve výši skuteěných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost).

Způsobilé náklady se člení na:

• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací),

• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné jako výše požadované dotace.

31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.

Uznané náklady se člení na:

- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,

- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II.

32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.

Článek 2

v

Řízení (provádění) projektu

1. Příjemce/příjemce-koordinátor:

a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze ě. 1,

b) informuje poskytovatele o skuteěném zahájení řešení projektu,

17

c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,

d) předává poskytovateli:

- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,

- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují ověřené údaje o vynaložených nákladech,

- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,

- plán na uplatnění výsledků,

e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech jejích případných písemných dodatků,

f) zúěastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení projektu,

g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, které si poskytovatel vyžádá,

h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpoětu projektu, do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skuteěnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotěených částech a přílohách č. 1 a č. 2.

Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více příjemci (,,konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.

Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční koordinaci projektu.

Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.

Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně vlastnických práv k výsledkům za úěelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí úěinnosti této smlouvy.

Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.

článek 3 Účast třetích stran

Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu.

Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Xxxxxxx s dalším účastníkem projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účiímosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.

Příjemee je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:

a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce s přihlédnutím k podílu dalšího úěastníka projektu na řešení projektu,

b) další úěastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v ěásti B této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který odpovídá jejich podílu na projektu,

c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších úěastníků projektu, jaké má poskytovatel vůěi příjemci.

Výše uznaných nákladů a výše úěelové podpory pro jednotlivé další úěastníky projektu pro jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.

Příjemce je povinen:

a) Varianta - další účastníkje právnická osoba

poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel úěelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi příjemcem a dalším úěastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto ělánku, poskytne příjemce dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,

b) Varianta - další účastníkje organizačnísložka státu

nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším úěastníkem projektu musí obsahovat ustanovení, dávající posk5dovateli stejná práva, týkající se kontroly provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.

Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí

účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Článek 4 Poskytnutí účelové podpory

Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této smlouvy.

Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně zahájeno, může poskytovatel

a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín zahájení projektu, nebo

b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do dne zahájení řešení projektu.

Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.

Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším úěastníkem projektu.

Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.

7. Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování fínaněních postupů ze strany některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí příslušných orgánů.

Neoprávněné použití úěelové podpory z programu NAKI II nebo její ěásti na jiný účel než stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona ě. 218/2000 Sb., o rozpoětových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpoětová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

9. V pnpadě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno poskytovatelem příjemci, a to na účet u ČNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u ČNB jde-li o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.

10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.

A. Zprávy

Článek 5 Předkládání podkladů o projektu

1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.

2. V případě příjemce a dalšího úěastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce projektu.

3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.

5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke schválení následující zprávy:

a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy o řešení projektu (nejen specifikace zahraniění či tuzemské cestovné, ale účel a místo předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany poskytovatele.

b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, ěi jejich publikování,

případně budou jako vlastnické informace předmětem komerěního využití, a to podle jejich povahy,

c) případně další dodateěnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,

d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení projektu, vynaloženýeh nákladech za celou dobu řešení,

e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,

f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy ě. 3 této smlouvy.

6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné celky.

7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za schválenou.

8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení projektu.

9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky v tabulkovém procesoru MS Excel).

10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodické (průběžné) zprávě se poviímě předkládají příloha č. 1 roční periodieké (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jeho(jejich) plný obsah a funkčnost.

Struktura roční periodické (průběžné) zprávy;

1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení

Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období.

Stručně zhodnotit naplňování cílů a harmonogramu řešení projektu a zdůvodnit případné odchylky oproti platnému znění projektu.

2) Přehled plánovaných cílů

Uvést plánované cíle v dalším roce řešení v souladu s platným zněním projektu a způsob jejich splnění.

3) Uplatněné výsledky

Vyplnit přílohu ě. 1 roění periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených výsledků s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. ělánky a knihy publikovány, metodiky certifikovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem ěi jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fýzicky výtiskem, osvěděením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující informace k předloženým výsledkům.

Dojde-li v období od 15. 11. daného roku do 5. 1. roku následujícího ke změně výsledku(ů), uvedených v Příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - dosažené výsledky projektu, věetně změny jehofjejich) uplatnění (kníhaje vydána atd.), předkládá se nová (opravená) příloha č. 1 pod názvem Příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu - OPRAVA (ve formátu *.xls/*.xlsx). Změnou dotčený(é) výsledek(ky) musí být předložen(y) poskytovateli k hodnocení shodným způsobem jako výsledky předkládané do 15. 11. daného roku.

4) Přehled změn v popisovaném období

Popsat veškeré změny oproti platnému znění projektu, uskuteěněné na základě schváleného dodatku smlouvy.

5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení

Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se navrhují uskuteěnit v dalším roce/letech řešení projektu.

6) Čerpání uznaných nákladů a úěelové podpory

Popsat průběh ěerpání úěelové podpory, případné změny fínaněních prostředků schválených poskytovatelem v průběhu roku a zdůvodnit případné nedočerpání poskytnuté účelové podpory poskytovatelem na uznané náklady projektu dle platného znění smlouvy.

7) Závěr

Věcně zhodnotit celkový stav řešení projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. výsledky).

Přílohy

Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude:

1) Příloha ě. 1 roění periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx).

2) Příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v členění podle všech úěastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího úěastníka projektu, na které mají být ěerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpoětu C3 z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní náhrady uvádí pouze v minimálně povinném ělenění a výše nákladů nebo výdajů na zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je úěel a místo cest povinně specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním orgánem a schvalována vě. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto poskytovateli vrátit při roěním zúětování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu

*.doc/docx.

11. Xxxxxxxxx-li poskytovatel jinak, předkládá se závěreěná zpráva poskytovateli k30. 1. roku následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře:

Struktura závěrečné zprávy;

1. Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení

Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, komentovat plánované a skuteěně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní skuteěnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.

2. Uplatněné výsledky

Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.

Příloha

K závěreěné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVal - RIV. Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze ě. 1 roění periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to věetně důvodu neschválení příjemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.

B. Prokázání nákladů (doklady)

1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu roku vracejí na úěet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení

roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele

2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povirmi užít podporu výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.

C. Společná ustanovení

1. Každá průběžná a závěreěná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu 3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.

2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu na uplatnění výsledků.

3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet ěást a ve výjimeěných případech i celou finanční podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady k prokázání nákladů, nebyla předložena roční periodické (průběžná) zpráva o postupu řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.

Článek 6 Odborný poradní orgán

1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů v souladu s touto smlouvou.

2. Poskytovatel písemně zaváže ěleny odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.

3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým kodexem xxxxx RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.

Článek 7 Ručení

1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí společně a nerozdílně.

2. Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za porušení smlouvy.

3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.

25

Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.

Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.

Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli, je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni poskytovateli pomoci.

Prokáže-li třetí strana své nároky vůči některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by byl dotčen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži příslušného příjemce.

Článek 8

Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy

1. Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.

2. Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.

3. Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže

a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,

b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do 30 kalendářních dnů,

c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt nebo zájmy poskytovatele,

d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,

e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.

4. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:

a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy.

b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), v platném znění

5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.

6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.

I. Účelová podpora z programu NAKI II na vykázané náklady k datu předčasného ukončení projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, věetně výdajů plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukoněení platnosti smlouvy, a vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.

8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy.

9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukoněením platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy odstoupí, podle pokynů poskytovatele.

10. Při odstoupení od smlouvy

a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto ělánku je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se poěítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,

b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem odstoupení.

II. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.

část B - Duševní a průmyslové vlastnictví

Článek 9 Práva k výsledkům

1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.

2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.

3. Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.

Článek 10 Ochrana výsledků

1. Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a úěinně chráněny. Podrobnosti a dobu ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.

2. Příjemce/ další úěastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).

Článek 11

Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využití

Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která byla dosažena dle této smlouvy.

Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.

Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona ě. 121/2000 Sb., § 9 zákona ě.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.).

Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.

5. Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.

6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším úěastníkem projektu. Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.

7. Pro využití výsledků projektu plně finaneovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další účastník nebo účastníci projektu povinen/povirmi zpřístupnit výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.

8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nej optimálnější cenu a za tuto cenu pak prodává výsledek i dalším zájemcům.

9. Výnosy z výsledku komerčně uplatněných na trhu v průběhu řešení projektu jsou ziskem výzkumné organizace, který musí v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) reinvestovat do primárních nehospodářských činností výzkumné organizace.

Článek 12

Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv

1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících podmínek mlčenlivosti.

2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.

3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.

4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou ktíži toho, komu jsou práva poskytována.

Článek 13

Přístupová práva za účelem provedení projektu

Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim v)miezeno jako bezplatné.

Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno bezplatně.

Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.

Příjemce nebo příjemci a další účastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto práv bezplatně v rámci řešení projektu.

Článek 14 Majetková práva

Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.

Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká republika.

Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.

Článek 15 Poskytování informací

Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.

Příjemce/příjemce-koordinátor plní poviímost poskytování informaeí podle odst. 1 tohoto článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných podmínek.

Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.

Formu předání informací a lhůty pro předání informaeí dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví poskytovatel.

Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:

a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do 4.

2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu.

Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- koordinátora předloží poskytovateli:

b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajíeíeh platným datům Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení, nejpozději do 1. dubna roku 2021.

Veškeré příjemcem/ dalším účastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu. Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vráceni celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vráceni celé poskytnuté dotace za celou dobu řešeni při neuplatnění a/nebo neschválení

poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných výsledků (včetně specifiekého výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E- uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního výsledku projektu podporovaného z programu NAKI II v platné struktuře dat.

c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese xxxxx://xxx.xxxx.xx/.

Článek 16 Zachování mlčenlivosti‌

0. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.

1. Závazek mlčenlivosti končí:

a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,

b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.

2. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly mlěenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.

část C - Úhrada nákladů

Článek 17 Uznané náklady

1. Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.

2. Uznané náklady se člení na:

- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,

- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

3. O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4. Do uznaných nákladů lze zahrnout:

a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách).

(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (poviímé pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým prostředkům.

(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených možností):

3. na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku.

4. na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za doěasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku; souběh ěástečného pracovního úvazku hrazeného zúěelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které jsou stejně druhově vymezeny,

5. na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;

6. na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn projektů.

7. na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.

b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku

(1) Jako uznané náklady může poskytovatel schválit:

• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní čirmostí, jeho vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč včetně DPH);

• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);

• na pořízení drobného hmotného majetku (postroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 40 tis. Kč včetně DPH;

• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč a má provozně technickou fúnkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč včetně DPH).

(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:

• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb.,

• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně

rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,

(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který ie jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč ie pořízení tohoto dlouhodobého majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě ie cena pořizovaného majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb.. pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí byt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.

(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky musí být jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není jedinečný.

(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jinak.

c) Další provozní náklady nebo výdaje

(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové náklady nebo výdaj e“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.

(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:

• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše

35

s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;

• náklady na materiál.

• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,

• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, věetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).

(3) Výše nákladů v případě:

• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle vzorce:

U(N)= (A/B) X C X D,

kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu,

• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení projektu neboje kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:

U(N) = C X D,

kde symboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto odstavce.

d) Náklady nebo výdaje na služby

(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané v pnmé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových uznaných nákladů projektu.

(2) V případě pořízení služby, která ie jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).

(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.

(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb musí být jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení služby, která ie jedinečná, nebo o pořízení standardní služby, která není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné soutěže.

(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.

e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje

(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje“.

(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).

(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další

37

provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván).

(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.

(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.

5. Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci změn projektů.

6. O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami a v případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu přijmout.

7. Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.

8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.

9. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5% poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného ukoněení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu nelze nedoěerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu

38

účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků k31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.

Článek 18 Evidence nákladů

1. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory za příslušný rok.

2. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.

3. Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.

4. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.

Článek 19 Výkazy nákladů

1. Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.

2. Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu projektu.

3. Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu určené příjemcem v projektu.

část D - Kontroly

Článek 20 Kontroly

Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.

Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.

Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.

Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.

Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.

část E - Realizace výsledků

Článek 21

Plán na uplatnění výsledků

1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.

2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.

3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.

V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018

poskytovatel

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

Otisk razítka

příj emce-koordinátor

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

Otisk razítka

V Praze dne ledna 2018

pnjemce

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

otisk razítka

část E - Realizace výsledků

Článek 21

Plán na uplatnění výsledků

1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději závěrečnou zprávou projektu.

2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným fonuulářem, který' je zveřejněn i webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.

3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písenutě informoval poskytovatele o tom, zda ajt jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkr ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení podpory projektu. .

V Pra

Naroiin. iiifemiační a pcradensKÓ

poskytovatel ../

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)

Otisk razítka

V Praze dne''!t.’.. ledna 2018

(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné'

i

příjemce

(iméno a podpis zastupujici osoby či osoby zmocněné

Otisk razítka

40

Příloha č. 1

PŘIHLÁŠKA NÁVRHU PROJEKTU PROGRAMU NA PODPORU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE NÁRODNÍ A KULTURNÍ IDENTITY NA LÉTA 2016 AŽ 2022 (NAKI II)

Kód programu DG NA ROK 2018

ČÍSLO PŘIHLÁŠKY

056

Projekt:

společný projekt více uchazečů (typ: všichni účastníci v roli příjemce "konsorcium" příjemců)

A. Základní údaje o projektu AJ. Identifikace projektu

Název návrhu projektu:

Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni

Globální cíl/e programu (číselné a slovní vymezení globálního cíle), který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:

Globální cíl č. 1: Národní identita

Specifický cíl/e globálního cíle, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:

Specifický cíl č. 1.3: Výzkum a jeho uplatnění - umělecká tvorba

Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele uchazeče/příjemce-koordinátora (osoby odpovědné uchazeči/příjemci-koordinátorovi za řešení projektu):

Název uchazeče/příjemce-koordinátora:

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Úplná adresa sídla uchazeče/příjemce-koordinátora, včetně PSČ:

Xxxxxxxxxx xxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

Identifikační číslo uchazeče/příjemce-koordinátora:

14450551

Telefonní číslo, fax, e-mail řešitele uchazeče/příjemce-koordinátora:

Tato přihláška obsahuje stran:

Datum:

2.5.2017

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):

NE

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce:

.......................................

Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce- koordinátora jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby

Název uchazeče v roli příjemce:

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta

Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele příjemce (osoby odpovědné uchazeči/příjemci za řešení projektu):

Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE);

ANO

Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce:

..................................................

Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby

A.II. Zpracování osobních údajů

Souhlas se zpracováním osobních údajů:

Uděluji svolení a svým podpisem stvrzuji svůj výslovný souhlas s tím, aby Ministerstvo kultury (dále jen ,,MK“) jako správce zpracovávalo mé osobní údaje uvedené v této přihlášce (tj. zejména jméno, příjmení, rodné číslo, adresu, elektronickou adresu a telefonní číslo), jakož i další osobní údaje, které vědomé posk}dnu MK kdykoli později při písemném styku s ním, zvláště pak všechny údaje poskytnuté prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“), a to pouze za účelem uvedeným níže. Tento souhlas uděluji na období, v němž bude probíhat veřejná soutěž, a v případě úspěchu v ní, rovněž na období, ve kterém bude řešen projekt, v obou případech však na dobu dalších deseti let (tj. doba povinné archivace všech dokumentů na MK) ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, případně od ukončení řešení projektu. Beru na vědomí, že tento souhlas nemohu odvolat po dobu uvedenou v předchozí větě.

MK je jako správce poviímo zpracovávat mé osobní údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajú“), jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy.

Beru na vědomí a souhlasím s tím, že MK bude mé osobní údaje zpracovávat za účelem vyplývajícím z podmínek účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, se kterými jsem se seznámil/a (tj. za účelem evidence a hodnocení přihlášky návrhu programového projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené MK na řešení výše uvedeného programu a pro veškeré úkony s tím související, zejména zpracování smluvní dokumentace a poskytnutí podpory na řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bude-lí projekt ve veřejné soutěži vybrán, písemné, elektronické a telefonní komunikace). MK je oprávněno pro potřeby IS VaVal zpracovávat poskytnuté osobní údaje. Beru na vědomí i skutečnost, že mnou poskytnuté osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, tituly budou zpřístupněny prostřednictvím IS VaVal a na webových stránkách MK třetím osobám.

Poučení:

Subjekt údajů má právo přístupu k informacím o své osobě, má právo na základě písemné žádosti dostat písemné informace ve smyslu § 12 zákona o ochraně osobních údajů a dále má práva stanovená v § 21 zákona o ochraně osobních údajů.

Název uchazeče/příj emce-koordinátora:

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupce:

........................................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce-koordinátora jako statutární zástupee

Řešitel uchazeče/příjemce-koordinátora:

.................................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce- koordinátora

Ostatní řešitel/é uchazeče/příjemce-koordinátora:

...........................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce-koordinátora

...............................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatm'ho/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce

................................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatm'ho/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce

.......................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce

........................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce

..................................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce

5

Název uchazeče/příjemce:

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta

Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:

.................................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmem) a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce

v

Řešitel uchazeče/příjemce

.............................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce

Ostatní řešitelé uchazeče/příjemce:

.....................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce

..............................................

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatmího/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a uchazeče/příjemce

.................................................

podpis ostatního/ch řešitele/ů

Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a uchazeče/příjemce

.................................................

podpis ostatního/ch řešitele/ů

B. Specifikace projektu‌

B.I. Vymezení projektu

POl * Identifikační kód projektu (znakový, max. délka 16) P:

PNI * Kategorie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:

P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P: DG‌

P03 * Název projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 254) P:

Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni

P04 * Název projektu anglicky (znakový, max. délka 254) P:

Support of Intergenerational Dialogue and Cultural Older Adults' Participation as Tools of Transfering and Sharing Cultural Values at Local and Regional Levels

PIA * Datum zahájení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):

P2A * Datum ukončení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD): 2020-12-31

P09 * Kód důvěrnosti údajů poskytnutýeh do CEP (znakový, délka 1) P:

P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P:

P13 * Vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) PP:

P14 * Další vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) N:

P15 * Cíle řešení projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 2000) P:

Základním cílem předkládaného projektuje podpořit kulturní participaci seniorů a souběžný pozitivní mezigenerační dopad kulturních akcí a aktivit na lokální a regionální úrovni.

Realizace projektu poskytne veřejné správě komplexní metodiku k systematické podpoře mezigeneračního transferu a sdílení kulturních hodnot formou dialogu v oblasti kultury na místní a regionální úrovni, aby veřejné politiky v této oblasti mohly významně přispět

k mezigeneračnímu soužití.

Projekt umožní porozumět, jak fungují mechanismy mezigeneraěm'ho dialogu spojeného s učením a kulturního přenosu v rámci lokálních a regionálních kulturních akcí a iniciativ.

Odkryje možnosti a kompetence (lokální veřejné správy), které je potřeba posilovat, aby tyto dialogové mechanismy dobře fungovaly. Praktickým cílem projektuje poskytnout veřejné správě návod, jak proces mezigeneračního dialogu podporovat a vytvářet prostor pro jeho realizaci ve veřejném prostoru obcí a regionů. Okruh kulturních aktivit, o kterých předpokládáme, že mohou mít významný mezigenerační dopad, je pro účely tohoto projektu vymezen zejména jako: neformální umělecké vzdělávání, oblast neprofesionálního umění, umělecké a kulturní aktivity seniorské populace a další oblasti kultury a umění, ve kterých (někdy zcela plánovitě) dochází prostřednictvím mezigeneračního dialogu k transferu kulturních hodnot (zejm. činnost veřejných knihoven, muzeí, galerií, kulturních domů apod.).

P19 * Cfle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:

The fundamental goal of the project presented is to encourage older people’s cultural participation and the associated positive intergenerational impact of cultural events and activities at the local and regional levels. The projecťs implementation will provide public administration with comprehensive guidelines for systematic encouragement of intergenerational transfer and sharing of cultural values through cultural dialogue at the local and regional levels. In that way, public policies in the area can significantly contribute to intergenerational cohabitation.

The project will enhance understanding of a character of the mechanisms of intergenerational dialogue that is connected with leaming and cultural transmission in the contexts of local and regional cultural events and initiatives. It will explore the possibilities and indentify the competences (of public administration sector), that need to be strengthened if we want to improve the mechanisms of dialogue. The practical goal of the project is to offer the set of recommendations how to support the process of intergenerational dialogue and create the space for its functions in the public space of the municipalities and regions. The area of cultural activities that are considered to háve a positive effects on intergenerational relationships, are in the project defined mainly as: non-formal artistic education, a sphere of non-professional arts, artistic and other cultural activities of older adults and other spheres of culture and arts which (sometimes by purpose) can play a role of platforms for transfer of culture and specific values (mainly activities of public libraries, museums, galleries, local centres of culture).                  

P23 * Klíčová slova - anglický jazyk (znakový, max. délka 254) P:

intergenerational dialogue, cultural participation of older adults, intergenerational transfer, cultural transfer, sharing cultural values, regional and local culture public support

P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnutí o poskytnuti institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje VO v CEA (znakový, délka max. 254) PP:

P30 * Druh soutěže - kód (znakový, délka 2) PP:

P31 * Identifikační kód soutěže (znakový, max. délka 13) PP: SMK02018DG002

X.XX. Xxxxxxxxxxx projektu

Financování projektu v jednotlivých letech jeho řešení a za celou dobu řešení projektu:

(FRl)	Navrhované způsobilé náklady celkem (tis. Kč)	Požadované způsobilé náklady z účelových výdajů MK (tis. Kč)	Posk)4ovatelem uznané náklady celkem (pole CEP FR2) (tis. Kč)	Poskytovatelem uznané náklady z účelových výdajů MK (pole CEP FR3) (tis. Kč)
2018	3.571	3.571	3 539	3 539
2019	3.084	3.084	3 084	3 084
2020	2.744	2.744	2 744	2 744
2021	0	0	0	0
2022	0	0	0	0
Celkem	9.399	9.399	9 367	9 367

Jiné zdroje financování projektu než je podpora z účelových výdajů Ministerstva kultury;

(rok)	Jiné veřejné zdroje celkem (tis. Kč)	Specifikace	Neveřejné zdroje celkem (tis. Kč)	Specifikace
2018	0		0
2019	0		0
2020	0		0
2021	0		0
2022	0		0
Celkem	0		0

B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu

Uchazeč/příjemce-koordinátor projektu (jeho název):

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Řešitel příiemce-koordinátora (v polí GlO = GP):

1. Příjmení, Jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci- koordinátorovi projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Obecná antropologie, 2009

3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné činnosti s uvedením identífíkačních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv roh:

2010-2011 ... člen týmu řešícího vývoj vzdělávacích materiálů v rámci RVP (průřezová témata multikulturní a environmentální výchova) - projekt OP VK

CZ. 1.07/1.1.00/08.0028 (Centrum ekologického výzkumu a výchovy, Sv. Xxx pod Skalou)                            

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

Metodická a koncepční čiímost v oblasti veřejných kulturních služeb; odborná poradenská činnost subjektům působícím v oblasti kultury; pedagogická činnost v oblasti multikulturního a environmentálního vzdělávání.

5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:

Řešitelsky tvm (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příiemce-koordinátora. které mají v poli GlO = RPl:

U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Člen řešitelského týmu; expert na veřejné kulturní služby a dobrovolnictví v kultuře

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Člen řešitelského týmu; konzultant v oboru sociální geografie a zpracovatel specializovaných map                    

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.);

Člen řešitelského týmu; konzultant v oboru sociální geografie (specializace malá sídla)

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Člen řešitelského týmu; expert v oblasti neprofesionálního umění

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Člen řešitelského týmu; statistik - odpovědnost za výběr statistických dat

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

EssNet Culture (European Statistieal System network on Culture). Lucemburk: Eurostat, 2012. Eurostat Grant Agreement n°10401.2008.002-2009.352.

1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Člen řešitelského týmu; expert na neprofesionální umění

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

Uchazeč/příjemce fieho název):

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta

Řešitel příjemce tv poli GlO = GS):‌

1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:

2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):‌

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, obor andragogika, doktorské studium (Ph.D.), 2006

3. Dosavadní výzkumná ěinnost (období, zaměstnavatel), stměný popis výzkumné činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů ěi výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv roli:

Od roku 1997 dosud ... akademická pracovnice Katedry andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; profesní specializace: andragogika, psychologie práce a organizace - systémy a metody personálního řízení, systémy a metody vzdělávání a rozvoje dospělých, organizaění chování, sociálně-psychologické aspekty řízení lidí, personální poradenství, age management.

Výzkumné granty:

2017-2021 ... členka řešitelského týmu vědeckého projektu č. Q15 „Životní dráhy, životní styly a kvalita života z pohledu individuální adaptace a vztahu aktérů a institucí“ v rámci programu PROGRES Univerzity Karlovy

2012-2016 ... participace na vědeckém projektu č. P07 „Psychosociální aspekty kvality lidského života“ řešeného v rámci Programu rozvoje vědních oborů na Univerzitě Karlově

2012-2013 ... řešitelka vědeckého projektu č. 21210390 „Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education of Older Adults“ financovaného Visegrádským fondem.

4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):

- Od roku 1997 - Filozofická fakulta. Univerzita Karlova, Katedra andragogiky a personálního řízení, odborný asistent (výuka, vedení bakalářských, magisterských a doktorských prací)

- Od roku 2011 - vedoucí Katedry andragogiky a personálního řízení. Filozofická fakulta. Univerzita Karlova

- Od roku 1993 - poradenství a lektorská činnost pro státní a veřejnou správu, neziskovou a ziskovou sféru v oblasti personálního řízení a psychologie práce a organizace; spolupráce na akreditovaných vzdělávacích programech, spolupráce garanta a lektora programů MBA

Vybrané pedagogicky a aplikovaně orientované projekty:             

- ESF ČR (CZ. 1.07/4.1.00/06.0014), 2011-2009, Cesta ke kvalitě, aktivita B, Národní ústav odborného vzdělávání, autorka evaluačního nástroje - 360° zpětná vazba pro střední management škol ... spoluřešitelka‌‌

- ESF ČR, OPPA (CZ.2.17/3.1.00/31153), 2011-2009, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, „Rozvoj kombinované formy studia bakalářského programu oboru Andragogika a personální řízení“, tvorba učebních textů ... spoluřešitelka

- ESF ČR, Operační program Rozvoj lidských zdrojů (CZ.04.1.03/0.0.00.0/0000), 2007­ 2006, odborný garant projektu „Rozvoj příspěvkových a rozpočtových organizací, nestátních neziskových organizací a akciových společností zřizovaných Středočeským krajem“ ... spoluřešitelka

5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:

Řešitelský tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v poli GlO = RP):‌‌‌

U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):

Člen řešitelského týmu, expert psycholog

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:‌‌‌

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):‌

Člen řešitelského týmu, expert sociolog

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):‌

Člen řešitelského týmu, expert na mezigenerační transfer

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:

2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):‌

Člen řešitelského týmu, expert na mezigenerační transfer

3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:

B.IV. Popis projektu

1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznačně určeným jedním či více specifickými cíU globálního cíle programu:

Záměrem projektu je přispět k řešení negativních jevů spojených s problematikou stárnutí populaee v ČR a to prostřednictvím kultury. Stárnutí populace v ČR, tedy rostoucí podíl obyvatel starších 65 let na celkovém věkovém složení, je nezpochybnitelným faktem. Podle Projekce obyvatelstva ČR k roku 2050 (ČSÚ, 2014) vzroste v nejpravděpodobnější střední variantě poěet obyvatel starších 65 let na 3,2 mil., což bude 34 % z celkové populace. Pro porovnání, v souěasné době představuje podíl této věkové skupiny pouze 18 % obyvatel. Ještě rychleji než střední délka života se prodlužuje délka plnohodnotného života bez zdravotních potíží, která má pro proaktivní jednání lidí zásadní význam. Česká republika vykazuje dle mezinárodních statistik (European Commission, 2015) jeden znejvyšších výskytů negativních společenských jevů spojených s tímto trendem, jakými jsou např. projevy věkové segregace, nízká míra solidarity mezi generacemi, ageismus (tj. diskriminace na základě věku a proces systematického stereotypizování spojený s předsudky a negativními představami o starých lidech), sociální exkluze seniorů, jejich osamělost, chudoba atd. Senioři nejsou prezentováni jako dynamická skupina, která je nedílnou součástí společnosti a podílí se na jejím fungování. Společenským problémem je také mezigenerační uzavřenost, která je závažnou překážkou fungování demokratické společnosti. Politika přípravy na stárnutí by měla reagovat na dvě základní výzvy: integrovat starší osoby do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvořit věkově inkluzívní společnost (MPSV, 2015). Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí zdůraznil význam všech věkových kategorií pro život společnosti (OSN, 2002).

Zaměření projektuje v souladu s globálním cílem č. 1: Národní identita - specifický cíl č.

1.3 Výzkum a jeho uplatnění - umělecká tvorba; g) výzkum a vývoj metodik hodnocení společensko-kultumích dopadů současné živé kultury a umění na rozvoj demokratické společnosti a zlepšování přístupu ke kulturním statkům.

Oblast kultury nebyla dosud v kontextu problematiky stárnutí v ČR pojímána jako nástroj, který má pozitivní vliv na osobnost člověka a působí synergicky v rovině individuální, skupinové i společenské. Kultura jako platforma pro sbližování generací je zatím málo frekventovaným cílem působení institucí veřejné správy v ČR. Přitom i na úrovni evropských institucí (Evropský parlament), je vnímán blahodárný vliv kultury a umění na duševní, tělesnou a sociální pohodu starších osob, viz Evropský manifest Long Live Arts Manifeste (NIPOS, 2016). Společenští vědci zdůrazňují velký potenciál kultury pro posilování mezigenerační důvěry a soudržnosti.

Kultura a její projevy jsou integrální součástí sociální identity jednotlivců i skupin a jsou to právě starší dospělí a senioři, kteří hrají zásadní roli v procesu jejího zachování a transmise prostřednictvím mezigeneračního učení. (Xxxxxx, Xxxxxx-Yeo, 2008, s. 38). Aktivní i pasivní participace na kulturním životě (společnosti, komunity, obce) představuje na jedné straně osobnostně aktivizační faktor a na druhé straně plní také funkci veřejné platformy pro setkávání lidí různých generací a mezigenerační učení. Především lokální kultura je jedním z obecných předpokladů pro zapojení konkrétních účastníků kulturního života do širších sociálních sítí a vede tedy k posilování mezigenerační komunikace také ve smyslu sdílení kulturního obsahu a předávání hodnot, zlepšování existujících a vytváření nových sociálních vztahů a k vzájemnému poznávání příslušníků různých generací.

Velká většina spontánního kulturního života v obci je často vázána na konkrétní, v některých případech, i jednogenerační skupinu. Moderní sociologie, zejména X. Xxxxxxxx

(2004) a X. Xxxxxx (2000) rozlišují různé druhy kapitálu včetně sociálního. Může jít o svazující sociální kapitál, který není ochoten či schopen přijmout podněty z vnějšího prostředí a za klíčové považuje partnerství již zapojených aktérů. V takovém případě může dojít k zapouzdření aktivity a pouze k omezené schopnosti inovovat nebo modernizovat postupy a v konečném důsledku k zániku aktivity.

Zdravá demokratická společnost však musí stavět na přemosťujícím sociálním kapitálu, který spojuje lidi s různým sociálním a věkovým zázemím. Aktivní jedinci, kteří jsou nositeli aktivit zpravidla, vedle sociálního kapitálu, mají také kulturní kapitál, který je jedním z předpokladů úspěšného zapojení do společnosti.

Velký potenciál představuje v této souvislosti oblast dobrovolnictví seniorů. Možnost aktivního zapojení starších občanů do dobrovolnických a svépomocných aktivit posiluje vědomí vlastní důstojnosti, působí motivačně i na další členy seniorské ,komimity‘, aby rovněž dali ostatním k dispozici své poznatky a dovednosti, napomáhá mezigeneračnímu dialogu a posílení solidarity generační i mezigenerační povahy a v neposlední řadě k mezigeneračmmu transferu (přenos kulturních hodnot). To je v souladu i se strategickým cílem č. 1: Posilování stabilních mezigeneračních vztahů a spolupráce v rodině, komimitě i na celospolečenské úrovni, který definuje Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (MPSV, 2013).

Mezigenerační transfer lze chápat jako výsledek specifického procesu učení v sociálním kontextu. Jako velmi podnětný se zde jeví koncept mezigeneračního uěení spojeného s interakcemi příslušníků různých generací. Mezigenerační učení má hledisko osobní i historicko-kultumí, které je zaměřeno na přenos společenské a kulturní zkušenosti, neboť kultura bez přenosu zaniká. Učení je reciproční - mladší se učí od starších a naopak (Xxxxxxx-Xxxxx, Xxxxxx Xxxxxxxx, Formosa, 2014; Xxxxxxxxxx a kol., 2017).

„Z větší mezigenerační soudržnosti a odstranění věkových bariér může mít prospěch celá společnost“ (MPSV, 2008, s. 14). Podmínkou mezigenerační soudržnosti jako významné civilizační a kultumě-sociální charakteristiky je otevřenost spoleěnosti/komunity vůči starším dospělým a prostředí, které jim umožní plně participovat na ekonomických, společenských, kulturních a občanských aktivitách (European Commission, 1999).

Je velmi důležité, aby měli představitelé veřejné správy dostatek informací a nástroje, které jim umožňují efektivní zásahy, např. v podobě podpory občanských aktivit. Na základě mnoha analýz bylo prokázáno, že jsou to právě starší dospělí a senioři, kteří mají esenciální roli v rozvoji komunity (Xxxxxx, Xxxxxx-Yeo, 2008, s. 38). Mezi mladými lidmi, kteří se účastnili mezigeneračních programů se seniory, byly zaznamenány pozitivní změny ve vnímání seniorů. Prokazatelně dochází k oslabování některých sociálně-patologických jevů (MacCallum et al., 2006).

Česká republika reflektuje potenciální nebezpečí i výzvy vyplývající z dlouhodobého trendu stárnutí populace v politických strategiích a dokumentech, avšak dlouhodobě chybí systémová podpora vhodnými metodickými nástroji. Řešitelé projektu chtějí proto poskytnout veřejné správě nástroj k tomu, jak oslovit mezi starší generací jedince, kteří mají schopnost předávat své znalosti, dovednosti a nadšení dalším generacím a v komunitě obce zahájit a podporovat procesy mezigeneračního transferu.

Záměrem projektu je proto poskytnout veřejné správě metodický nástroj (certifikovanou metodiku), jak vytvářet a hodnotit podmínky pro rozvoj těchto procesů. Tento metodický nástroj se bude opírat o mezinárodní zkušenosti (např. spolupráce s profesionálními umělci.

proměna koncepce činnosti kulturních zařízení, spolupráce soukromé a veřejné sféry atp.) včetně měření mezigeneračního dopadu kulturních aktivit. Součástí žádosti o podporu je stanovisko Středočeského kraje dokládající zájem o využití výše uvedené certifikované metodiky. Zároveň řešitelé dokládají stanovisko Odboru regionální a národnostní kultury MK, které doporučuje projekt k podpoře z programu NAKI II.

Pro měření mezigeneračního dopadu bude navržena speciální metoda „Inter-Generational Impact Assessment“ (IGEA) v oblasti kultury. Metoda IGEA bude stanovovat minimální zásady a standardy pro kulturní aktivity a politiky z hlediska jejich pozitivního či negativního efektu na mezigenerační transfer kulturních hodnot. Její používání bude bránit hromadění mezigeneračních bariér a podpoří pozitivní přínos intervencí veřejné politiky do místní a regionální kultury z hlediska mezigeneračního soužití. Záměr vypracovat a zavést tuto metodu do praxe hodnocení veřejných politik v oblasti kultury se opírá o strategické dokumenty EU (European Commission, 2005; 2009a), které upozorňují na možné důsledky stárnutí populace a požadují větší participaci seniorů na životě společnosti.

Důležité v tomto smyslu jsou i zjištění speciálního Eurobaromeíru z r. 2009 (European Commission, 2009b) zaměřeného na mezigenerační solidaritu. Z jeho výsledků plyne, že až čtyři pětiny dospělých obyvatel ČR si přeje, aby místní orgány veřejné správy více podporovaly vztahy mezi mladými a starými lidmi. Posuzování mezigeneračního dopadu je proto žádoucí praxí veřejné politiky. IGEA by se měla stát součástí všech politik, strategií a plánů zaměřených na rozvoj místní a regionální kultury.

Soupis bibliografických citací

XXXXXXXX, Xxxxxx X. The Forms of Capital. In: Xxxxxxx X. XXXX (ed.). The RoutledgeFalmer Reader in Sociology ofEducation. London: Routledge Falmer, 2004, s. 15-29. ISBN 978-0-415-32776-8

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva v krajích ČR - do roku 2050 [online]. Brno: 2014. [vid. 2017-04-10] Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxx/xxxxxxxx- obyvatelstva-v-krajich-cr-do-roku-2050-ua08v25hx9

EUROPEAN COMMISSION. Growing the European Silver Economy [online]. Brusel: 2015. [vid. 2017-04-10] Dostupné z: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxx- union/pdf/active-healthy-ageing/silvereco.pdf

EUROPEAN COMMISSION. Dealing with the impact ofan ageingpopulation in the EU (2009 AgeingReport) [online]. Brussels: COM(2009) 180 finál. [vid. 2017-04-10].

Dostupné z: xxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXX:0000:0000:XXX:XX:XXX

EUROPEAN COMMISSION. Flash Eurobarometr 269. Intergenerational Solidarity. Analytical Report. European Commission, 2009b.

EUROPEAN COMMISSION. Green Paper „ Confronting Demographic Change: A New Solidarity between the Generations“ [online]. Brussels: COM(2005) 94 finál. [vid. 2017­ 04-10]. Dostupné z: xxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXX:0000:0000:XXX:XX:XXX%00

EUROPEAN COMMISSION. Towards a Europe ofAU Ages - Promoting Prosperity and

Intergenarational Solidarity, [online]. Brusel, 1999. [vid. 2017-04-10]. Dostupné z: http;//ee. europa. eu/employment_social/social_situation/docs/com221 _en.pdf

XxxXXXXXX, Xxxxxx et al. Community Building Through Intergenerational Exchange Programmes: Report to the National Youth Ajfairs Research Scheme [online]. Canberra: Australian Government Department of Families, Community Services and Indigenous Affairs, 2006. [vid. 2017-04-10]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxxxx- exchange-programs

MPSV. Politika přípravy na stárnutí v České republice 2015. Praha: MPSV a FDV, 2015. MPSV. Národní akčníplán podporujícípozitivní stárnutípro období let 2013 až 2017

[online]. Praha: MPSV, 2013. [vid. 2017-04-10]. Dostupné z:

xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/XXX vlada Akcni pian staruti .pdf

MPSV. Kvalita života ve stáří: Národníprogram přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 [online]. Praha: MPSV, 2008. [vid. 2017-04-10]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxXxx/0000/xxxxxxx_xxxxx_XX_0.xxx

XXXXXX, Xxxxx a Xxxxx XXXXXX-XXX. Intergenerational Leaming and the Contributions of Older People [online]. Ageing Horizons, 2008, No. 8, 31-39. [vid. 2017­ 04-10]. Dostupné z: xxxx://xxxxxx.xxxxxxxx.xxxxxxx/0000/00/Xxxxxxxxxxxxxxxxx-Xxxxxxx-xxx- the-Contributions-of-01der-People.pdf

NIPOS. Active ageingjako výzva pro kulturu v ČR. Sborníkpříspěvků z konference. Praha: NIPOS, 2016. ISBN 978-80-7068-313-5.

OSN. Mezinárodní akčníplán pro problematiku stárnutí. 2002 [online]. MPSV [vid. 2017­ 04-10]. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/0000/xxxxxx.xxx

XXXXXX, Xxxxxx X. Xxxxxxx Alone: The Collapse and Revival ofAmerican Community.

New York: Simon & Xxxxxxxx, 2000. ISBN 0-684-83283-6.

RABUŠICOVÁ, Xxxxxx a kol. Mezigenerační učení Teorie, výzkum, praxe. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8460-5.

XXXXXXX-XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXX XXXXXXXX a Xxxxxx XXXXXXX (eds.). Leaming across Generations in Europe. Contemporary Issues in Older Adult Education. Rotterdam: Sense Publishers, 2014. ISBN 978-94-6209-902-9.

2. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:

26

3. Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen uchazečem/příjemcem-koordinátorem a/nebo některým z uchazeěů/příjemců v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést jeji identifikaci a specifikaci. Xxxxxxxxx nový přinos předkládaného projektu:

Není.

4. Řešeni projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):

Klíčové problémy, které budou v projektu řešeny:

1. Jak přistoupit ke komplexní a systematické podpoře kulturní participace seniorů a mezigeneračního transferu a sdílení kulturních hodnot formou dialogu v oblasti kultury na místní a regionální úrovni, a to s důrazem na konkrétní komunity i širší veřejnost.

2. Jak hodnotit kulturní akce, iniciativy a politiky z hlediska jejich možného dopadu na mezigenerační transfer a sdílení kulturních hodnot.

Cílové skupiny

1. Bezprostřední cílovou skupinou řešení projektu jsou představitelé lokální veřejné správy, reprezentované jak politiky (starosta, radní pro oblast kultury, členové komise) na lokální a regionální (krajské úrovni), tak také i vedoucími představiteli městských a obecních úřadů a krajských úřadů, kteří mají ve své gescí oblast kultury (vedoucí odboru kultury, vedoucí referátu apod.) či problematiku seniorů. Další přímo oslovenou cílovou skupinou jsou pak aktivní aktéři kulturního života v obci, kterými jsou jak pořadatelé jednotlivých kulturních událostí, tak i jejich aktivní účastníci.

2. Druhou nepřímo oslovenou cílovou skupinou jsou pak pasivní příjemci - návštěvníci, posluchači, diváci kulturních aktivit v obcích a regionech.

3. Třetí přímo oslovenou cílovou skupinou j sou tvůrci regionálních a národních politik, které se týkají oblasti kultury, mezigeneračního dialogu a seniorů a jejich zapojení do kulturního a společenského života v obci. Tuto cílovou skupinu reprezentují zaměstnanci a vedoucí pracovníci odborů MK, případně dalších rezortů a jejích odborné a poradní týmy.

Prostřednictvím výsledku Nmap - soubor specializovaných map s odborným obsahem bude možné lépe identifikovat skutečně existující problémy a potřeby v území a přesněji zacílit jednotlivé politiky a nástroje na podporu kulturního života a integrace seniorů do společnosti.

Výsledek Nmet - certifikovaná metodika přinese návod pro veřejnou správu, jak podporovat přenos a sdílení kulturních hodnot (kulturního obsahu a kulturní tradice) prostřednictvím mezigeneračního dialogu na lokální a regionální úrovni. Metodika bude obsahovat i návrh postupu na zpracování Inter-Generational Impact Assessment (IGIA) a bude zároveň rezervoárem příkladů dobré praxe v této oblasti, jejichž účinnost

(podmíněnost) řešitelé ověří jednak v praxi, jednak rozhovory s představiteli veřejné správy i aktéry kulturního života.

Předpoklady řešení projektu

Na základě dlouholeté empirické zkušenosti při realizaci projektů z oblasti neprofesionálního umění a neformálního vzdělávání může tým řešitelů vyslovit tezi, že mezi kraji i obcemi existuje mnoho rozdílů v dopadech jimi podporovaných kulturních akcí a iniciativ na mezigeneraéní soužití jejich obyvatel. Klíéovým hlediskem je podpora těch kulturních akcí a iniciativ, které mají ěi mohou mít významný pozitivní dopad na přenos a sdílení kulturních hodnot mezi generacemi v dané lokalitě.

Proto lze vyslovit předpoklady řešení projektu: Míra přenosu a sdílení kulturních hodnot mezi generacemi je závislá jednak na velikosti obce a její geografické poloze v rámci kulturních regionů Česka. Souěasně je také sdílení kulturních hodnot a mezigeneraéní spolupráce bezprostředně závislá na lokálních předpokladech, kam patří především míra aktivit rozhodujících aktérů.

Proto je možné předpokládat, že se na území Česka bude míra mezigeneraéní participace seniorů lišit.

Za předpokladu naplnění těchto tezí je zcela zřetelné, že nástroje vedoucí k odstranění negativních mezigeneračních jevů a generační uzavřenosti musí existovat jako místně a tematicky zacílené, zaměřené vždy na konkrétní situaci a konkrétní postoje, problémy a možnosti řešení. Proto ani postupy odstraňování těchto jevů a posilování mezigeneračního dialogu, a to jak v rámci aktivních aktérů lokálního kulturního života, tak mezi pasivními příjemci (diváky, účastníky, posluchači) se musí lišit podle zvolených kritérií a není možné využívat jednoho obecného postupu stejného pro všechny obce různých velikostí, v různé podobě i v různé intenzitě kulturního života.

Proto se řešitelé rozhodli pro diferencovaný postup a zaměří se na vymezení rozdílných metodických postupů pro participaci seniorů a mezigenerační prostupnost ve venkovských obcích do 3 tis. ob3^atel, v malých městech do 15 tis. obyvatel a ve středně velkých městech do 50 tis. obyvatel. Pro města a jejich správní území nad 50 tis. obyvatel již není možné postupovat na základě obecných východisek, ale zohledňovat jednotlivá místní specifika a místní podmínky, které jsou velmi často závislé především na neopakovatelných podmínkách v místním prostředí a jsou tedy velmi subjektivní. Postup podpory rozvoje mezigeneračního transferu ve větších městech a metropolích je nutné budovat individuálně, postupovat metodou jednotlivých rozvojových plánů.

Metodika projektu

Projekt je založen na kombinaci kvantitativních a kvalitativních přístupů, je rozdělen do tří etap řešení a vychází z tradičního schématu postupu práce od obecných východisek

k nalezení konkrétního řešení problému.

Etapy řešení

1. Kvantitativníanalýza vstupních předpokladů:

a) Identifikace „kulturního potenciálu regionu“ a „kulturních rizik regionu“, vytvoření kulturní typologie regionů z hlediska jejich kulturního potenciálu a kulturního rizika.

Garant: NIPOS, realizace: IQ 2018 - 4Q 2018

Zdůvodnění zapojení do etapy: NIPOS je specializovaným odborným pracovištěm MK v oblasti kultury, disponuje odpovídající personální a zkušenostní bází, díky čemuž bude

schopen vytvořit soubor specializovaných map s odborným obsahem.

b) Reprezentativní výzkum mezigeneračních negativních jevů a mezigeneračních dopadů místních a regionálních kulturních aktivit, organizovaných jak seniory, tak mladšími generacemi (realizace terénního sběru dat bude řešená formou subdodávky).

Garant: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK, realizace: IQ 2018-lQ 2019

Zdůvodnění zapojení do etapy: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK je univerzitním vědeckým pracovištěm dlouhodobě se specializujícím na problematiku mezigeneračního transferu, disponuje tedy odpovídající personální a zkušenostní bází pro koncipování metodologické koncepce a supervizi kvantitativního výzkumu a pro vyhodnocení nasbíraných dat.

2. Kvalitativní analýza bariér, možností a technik stimulace mezigeneračního dialogu v oblasti kultury

a) Kvalitativní analýza bariér, možností a technik stimulace mezigeneračního dialogu v oblasti kultury formou standardizovaných rozhovorů s představiteli veřejné správy a kulturních spolků ve vybraných regionech.

Garant: Katedra andragogiky a personálmKo řízení FF UK, NIPOS, realizace: IQ 2019-3Q 2019

Zdůvodnění zapojení do etapy: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK je univerzitním vědeckým pracovištěm dlouhodobě se specializujícím na problematiku mezigeneračního transferu, disponuje tedy odpovídající personální a zkušenostní bází pro koncipování metodologické koncepce a provedení kvalitativního výzkumu (včetně dostatečného rezervoáru doktorských studentů provádějících sběr dat) a pro vyhodnocení nasbíraných dat; zapojení NIPOSu je nezbytné, neboť disponuje nezbytnými kontakty na veřejnou správu a další aktéry včetně vhodných tazatelů, kteří znají prostředí veřejné správy ze své praxe a jsou tedy schopni efektivněji komunikovat v rámci sběru dat s jejími zástupci než studenti FF UK.

b) Workshop - prezentace dosavadních výsledků projektu

Garant: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK a NIPOS, realizace: 3Q 2019

Zdůvodnění zapojení do etapy: Oba partneři coby nositelé projektu musí dosavadní výstupy prezentovat společně, každý s akcentem najím garantované a realizované činnosti.

3. Vytvoření a testovánícertifikované metodiky

Garant: NIPOS a Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK, realizace: 3Q 2019 až 4Q 2020, v tom:

zpracování a testování metodiky 3Q 2019 - 2Q 2020, certifikace metodiky 3Q 2020 - 4Q 2020

příprava konference - 3Q 2020

Konference - prezentace finálních výsledků projektu

Garant: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK a NIPOS, realizace: 4Q 2020 Sjednávání smluv o využití výsledků s budoucími uživateli

Garant: Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK a NIPOS, realizace: 3Q a 4Q

2020

Zdůvodnění zapoiení do etapy: NIPOS disponuje coby výzkunmá instituce v oblasti kultury odborným potenciálem pro vytvoření a testování metodiky. Zapojení Xxxxxxx andragogiky a personálního řízení FF UK je nezbytné pro konzultace při koncipování metodiky (včetně dílčích autorských vstupů) a vnitřní oponování metodiky před externí oponenturou a předáním certifikační autoritě. Oba partneři budou z titulu společně realizovaného projektu dohromady připravovat prezentaci výsledků projektu na konferenci a jednat s budoucími uživateli výsledků o uzavření smluv o v)aižití.

Závěr

Řešení projektu „Podpora mezigeneraěního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni“ umožňuje pro vymezené cílové skupiny (lokální a regionální veřejnou správu) jasněji identifikovat potenciální bariéry a problémy mezigenerační participace a problémy zapojení seniorů do kulturního života v obci. Současně umožňuje na základě souboru specializovaných map s odborným obsahem definovat předpoklady a omezení pro rozvoj kulturního života v obci. Soubor analytických map je nástrojem pro tvorbu kulturních a sociálních politik orgánů veřejné správy, které mohou jasněji a přesněji definovat jednotlivé nástroje pro podporu kulturního života a participace seniorů ve společnosti. Navržená, testovaná a certifikovaná metodika zaměřená na podporu mezigeneraěního dialogu, přenosu a sdílení kulturních hodnot a zvyšování kulturní participace seniorů ve venkovských obcích, v malých městech a ve středně velkých městech představuje nástroj na zvyšování aktivní participace seniorů na kulturním a společenském životě v obci nebo v regionu a vede jak k naplňování cílů kulturní politiky České republiky, tak také vymezených cílů Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (MPSV, 2013).

5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)

Upozornění ke všem druhům výsledků

U očekávaných a v přihlášce vymezených individuálních výsledků (5.1.1., 5.1.2. a 5.2.1) uvést případný mezinárodnípřínos hlavních výsledků (u budoucích uživatelů výsledku).

Při hodnocení návrhu projektu nebude brán zřetel na uvedené očekávané výsledky, které neodpovídají druhům výsledků uvedených ve struktuře RIV(např. rukopis, studie, abstrakt, návrh patentu apod.).

5.1. Hlavní výsledky projektu

5.1.1. Hlavni výsledky druhu FuzU) Fprum? Grprot? Grfunk? Nmet? Npam, Nmapj P) Zpolopj

Ztech? Hleg, Hneleg (vyplňuje S6 pvo každý výsledek v samostatné tabulce):

Upozornění k druhu výsledku Nmet

Výsledek „Certifikovaná metodika" realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy nebo příslušným odborným certfikačním (akreditačním) orgánem schválena a doporučena pro využití v praxi.

Výsledek N^et certfikovaný jiným orgánem než je MK lze navrhnout jen v případě, že jinému

orgánu kompetenčně náleží a že uchazeč/uchazeči předložípísemné vyjádření daného orgánu, že metodiku buď certifikuje nebo vydá odborné stanovisko projejí certifikaci MK.

písmeno označující druh hlavního výsledku imet

předpokládaný název hlavního výsledku

krátká eharakteristika hlavního výsledku

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku

Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni

Metodika poskytne návod pro veřejnou správu, jak podporovat přenos a sdílení kulturních hodnot (kulturního obsahu a kulturní tradice) prostřednictvím mezigeneračního dialogu na lokální a regionální úrovni.

Metodika bude obsahovat i návrh postupu na zpracování Inter- Generational Impact Assessment (IGIA) a bude zároveň rezervoárem příkladů dobré praxe v této oblasti.

3.

2020

1) tvůrci regionálních a národních politik, tj. zaměstnanci a vedoucí pracovníci odborů MK, případně další rezorty a jejich odborné a poradní týmy;

2) představitelé lokální veřejné správy, reprezentované jak politiky (starosta, radní pro oblast kultury, členové komise) na lokální a regionální (krajské úrovni), tak také i vedoucí představitelé městských a obecních úřadů a krajských úřadů, kteří mají ve své gesci oblast kultury a problematiku seniorů

písmeno označující druh hlavního výsledku	Nmap
předpokládaný název hlavního výsledku	Soubor specializovaných map s odborným obsahem
krátká charakteristika hlavního výsledku	Mapové listy budou zpracovány v prostředí ArcGIS. Výsledky budou zobrazeny formou

kartogramů a případně kartodiagramů pro správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) nebo správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) za celé území Česka.

hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 1.

předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2019

předpokládám' budoucí uživatelé hlavního výsledku 1) tvůrci regionálních a národních

politik, tj. zaměstnanci a vedoucí pracovníci odborů MK, případně další rezorty a jejich odborné a poradní týmy;

2) představitelé lokální veřejné správy, reprezentované jak politiky (starosta, radní pro oblast kultury, členové komise) na lokální a regionální (krajské úrovni), tak také i vedoucí představitelé městských a obecních úřadů a krajských úřadů, kteří mají ve své gesci oblast kultury a problematiku seniorů

5.1.2. Hlavní výsledky druhu E (vyplňuje se pro každý výsledek E - uspořádání výstavy společněsjejím kritickým katalogem -B v samostatné tabulce)'.

Upozornění k druhu výsledku E

U specijického výsledku pro program NAKI IIE - uspořádání výstavy se jedná se o nejméně dva měsíce trvající veřejnou prezentaci kulturních či kulturně historických hodnot s minimální návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání výstavy, která je výlučně výsledkem výzkumných projektů v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), ajejí součástíje kritický katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel recenzním řízením. O případné výnosy ze vstupného musí být sníženy způsobilé náklady projektu. Je nutné dodržet podmínky uvedené v zadávací dokumentaci v části 5.4, včetně zveřejnění publikace typu B (která bude kritickým katalogem výstavy a která musí být vpřihlášce projektu jednoznačně označena jako kritický katalog výstavy a to i vpoli krátká charakteristika výsledku).

písmeno označující druh hlavního výsledku	E
předpokládaný název hlavního výsledku
krátká charakteristika hlavního výsledku
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách	-
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku

písmeno označující druh výsledku	B
předpokládaný název výsledku
krátká charakteristika výsledku
výsledek je plánován v etapě/ách
předpokládaný rok uplatnění výsledku
předpokládaní budoucí uživatelé výsledku

5.2. Vedlejší výsledky projektu

5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B - kritických katalogů výstav, uvedených již v 5.1.2):

písmeno označující druh vedlejšího výsledku

předpokládaný název vedlejšího výsledku

krátká charakteristika vedlejšího výsledku

vedlejší výsledek je plánován v etapě/ách

předpokládaný rok uplatnění vedlej šího výsledku

předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku

5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnně pro všechny vedlejší výsledkyjednoho druhu v samostatné tabulce):

písmeno označující druh vedlejších výsledku	W
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu	1
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků	2019

písmeno označující druh vedlejších výsledku	M
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu	1
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků	2020

5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:

předpokládané výsledky projektu	počet
Hlavní >ýsledky
Fuzit - užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor
Gprot-prototyp
Gfunk - funkční vzorek

předpokládané výsledky projektu	počet
Nmet - certifikovaná metodika	1
Npam - památkový postup
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem	1
P - patent
- "evropský" patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlouvy
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu
R-software
Zpoiop - poloprovoz
Ztech - ověřená technologie
Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem
Hneieg " výslcdky promítnuté do směmie a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámei kompetence příslušného poskytovatele
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKl 11
\'cdlcjší \>slťdk>
A - audiovizuální tvorba, elektronické dukunieiity
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám)
C - kapitola y odborné knize
D - článek ve sborníku (z konference)
J - recenzovaný odborný článek
M - uspořádání konference	1
W - uspořádání workshopu	1

6. Vstupy-vybavenost pracovišť:

Stávající vybavenost'. Pracoviště příjemce-koordinátora i příjemce jsou z materiálního hlediska standardně vybavenými vědeckými pracovišti (počítače, kopírky, programové vybavení nutné pro realizaci projektu atd.). Příjemce-koordinátor i příjemee disponují dostatečným prostorovým zázemím pro práei týmů. Projekt jinak neklade zvýšené ani speciální nároky na vybavenost pracovišť. Příjemce-koordinátor má k dispoziei rovněž osobní automobil, který plánuje využít pro cesty do regionů. Příjemce předpokládá především využití veřejné dopravy (s dílčím využitím osobního automobilu, který má k dispozici, pokud by nebyl navštívený region dostatečně dostupný veřejnou dopravou).

Nutné dovybavení: V rámei realizace projektuje třeba pořídit pouze dílčí vybavení, kterým pracoviště nedisponují v dostatečné kapaeitč. Jde jednak o diktafony, které budou potřeba pro paralelně prováděná šetření a setkání s aktéry. Příjemce-koordinátor i příjemce dále potřebují pořídit pro účely realizaee projektu eelkem pět notebooků. XXXXX, který je nositelem projektu na straně příjemee-koordinátora, a Katedra andragogiky a personálního

řízení FF UK, která je nositelem projektu na straně příjemce, aktuálně disponují stolními počítači. Vzhledem k tomu, že šetření mezi cílovými skupinami a spolupráce s aktéry bude probíhat v regionech mimo Prahu, je třeba vybavit tým odpovídajícím počtem notebooků jednak pro práci v terénu, jednak pro práci během koordinačních a dalších setkání plánovaných téměř výlučně mimo sídlo příjemce.

7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:

8. Kritické předpoklady dosažení cfle projektu, popis rizik projektu:

Zdržení výběru dodavatelů v rámci veřejných zakázek ... pochybení v rámci zadání především sběru dat pro kvantitativní výzkum by mohlo vést k prodloužení lhůt a nutnosti realizovat sběr dat nikoliv v roce 2018, nýbrž v roce 2019. Z tohoto důvodu rezervoval realizační tým příjemce dostatečnou pracovní kapacitu Právního oddělení FF UK, které se specializuje na přípravu veřejných zakázek a bude realizačnímu týmu poskytovat podporu při její realizaci (hrazeno z režijních nákladů).

Dodržení termínů jednotlivých etap ... projekt je z důvodu efektivního využití veřejných prostředků koncipován jako tříletý, což vytváří nárok na kvalitní koordinaci činností v konsorciu, za tímto účelem budou hlavní řešitelé obou partnerů v úzkém kontaktu a budou se konat pravidelné koordinační schůzky.

9. Etapy projektu

Pro každou etapu projektu je nutné vyplnit písm. a) až i). Etapy na sebe musí časově a věcně navazovat, popř. se mohou částečně překrývat, ale musí být uvedeny a nesmí být všechny plánovány na celou dobu řešeni

Předpokladem plánování etapje, že přípravnáfáze projektu (tzn. např. studium pramenů, pilotní výzkum či testy aformulace hlavní hypotézy) již byla realizována aje dokumentována v částech IV. 1 — IV.4 přihlášky. V této části přihlášky popište etapy tak, aby byly sdruženy výzkumné i organizační aktivity projektu do logických celků z hlediska časové souslednosti řešeného projektu.

a) Číslo, název a cíl etapy:

1. Kvantitativní analýza vstupních předpokladů Cílem etapy je:

a) Identifikace „kulturního potenciálu regionu“ a „kulturních rizik regionu“, vytvoření kulturní typologie regionů z hlediska jejich kulturního potenciálu a kulturního rizika.

b) zajištění vstupních kvantitativních dat prostřednictvím reprezentativního výzkumu

mezigeneračních negativních jevů a mezigeneračních dopadů místních a regionálních kulturních aktivit, organizovaných jak seniory, tak mladšími generacemi.

b) Datum zahájení řešení etapy (veformátu: RRRR-MM-DD):

2018-03-01

c) Datum ukončení řešení etapy (veformátu: RRRR-MM-DD):

2019-03-31

d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy:

VV == Experimentální vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Ad a) Identifikace kulturního potenciálu regionu

V oblasti podpory mezigeneračního transferu informací a znalostí je zcela zřetelné, že sdílení informací mezi jednotlivými generacemi je v území odlišné a vychází z obecných sociálně ekonomických podmínek a hrozeb. Proto je možné na jedné straně definovat kulturní potenciál jako soubor obecných východisek, které mohou v budoucnosti posilovat kulturní rozvoj regionu a rovněž mezigenerační transfer sdílení lokální kultury. Jako příklad kulturního potenciálu území je možné uvést existenci tradice lokálních kulturních aktivit nebo infrastrukturu pro tyto aktivity. Na druhé straně je stejně tak nezpochybnitelné, že je možné vymezit kulturm' rizika jako existující omezení nebo hrozby dosavadního rozvoje lokální kultury. Jako příklad lze uvést zánik konkrétní kulturní aktivity v místě od lokálního periodika v malé venkovské obci až po ukončení čirmosti divadelního souboru nebo omezení financování kulturních aktivit.

Vstupními údaji pro stanovení potenciálu a stejně tak i rizik kulturního prostředí jsou jednak statistická data popisující sociálně ekonomickou strukturu společnosti, která má přímý nebo zprostředkovaný vliv na kvalitu života, na lidské zdroje a stejně tak i data hodnotící míru kulturní participace. V této etapě budou vytěženy všechny informační zdroje (zejména statistická šetření NIPOS a ČSÚ, veřejné weby, odborné publikace a další).

Data analyzující kulturní potenciál vycházejí z budoucích možností a příležitostí pro rozvoj kulturního prostředí, data, která budou charakterizovat kulturní rizika, jsou zaměřena na identifikaci stávajících hrozeb a ohrožení existujícího kulturního prostředí.

Vzhledem k četnosti datových zdrojů vyhodnocujících především kulturní prostředí bude tato analýza provedena na územní úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP), kterých je vymezeno na území Česka celkem 205 jednotek. Alternativně bude prověřena možnost podrobnějšího územního průmětu podle správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Tento soubor reprezentuje 384 jednotek na území Česka.

Hodnocené ORP resp. POÚ se pak mohou rozdělit do teoretické matice potenciálu a rizika kulturního potenciálu, kdy je možné vymezit obecné 4 stupně kulturního potenciálu (velmi dobrý, dobrý, špatný, velmi špatný) a stejně tak je možné vymezit 4 stupně kulturního rizika (velmi nízké, nízké, vysoké a velmi vysoké). Kombinací zjištěného stupně rizika a stupně kulturního potenciálu lze každé ORP rozdělit do polí matice (potenciál x rizika) a definovat

tak jednotlivé typy ORP podle těchto dvou syntetických ukazatelů.

Kombinace syntetického vyhodnocení kulturního potenciálu a kulturního rizika teoreticky vymezuje mikroregiony s velmi dobrým kulturním potenciálem a velmi nízkým rizikem. V těchto regionech není třeba intenzivně zasahovat a mezigenerační výměna úspěšně probíhá. Kombinace hodnocení ukazatelů vedoucí k velmi špatnému kulturnímu potenciálu a současně nízkému riziku ohrožení naznačuje, že lokální a regionální aktéři by se měli dále zaměřit na posílení kulturního potenciálu, tedy aktivně vyhledávat a podporovat potenciální aktivní účastníky kulturního života i pasivní příjemce kulturní nabídky v lokalitě/regionu. Obdobně lze vymezit i další předpokládané kombinace výsledků hodnocení kulturního potenciálu a kulturního rizika (velmi dobrý kulturní potenciál a současně vysoké kulturní riziko, resp. velmi špatný potenciál a současně i velmi vysoké riziko) mohou generovat samostatné politiky a přístupy představitelů veřejné správy k mezigeneračnímu sdílení kulturních hodnot.

Relativně samostatnou částí této etapy bude mapování kulturní participace seniorů v jednotlivých regionech ČR. Mapování se opře o dostupné informační zdroje (dotační programy, weby obcí, kulturních spolků, specializované databáze, informační portály apod.) doplněné případně konkrétními dotazy směřujícími především na obecní samosprávu.

Ad b) Zajištění vstupních kvantitativních dat

Podmínky mezigeneračního dopadu a přenosu kulturních hodnot obsahují jak kontextuální, tak i personální faktory a budou zkoumány pomocí reprezentativního kvantitativního výzkumu, který umožní jejich podrobnou (sofistikovanou) statistickou analýzu až do úrovně jednotlivých regionů.

V rámci kontextuálních faktorů budeme sledovat celkovou hustotu (frekvenci) pozitivních a negativních mezigeneračních jevů v jednotlivých regionech se zvláštním důrazem na seniory jako oběti ageismu. Výskyt těchto jevů je indikátorem společenského klimatu mezigeneračního soužití. Jeho charakter může výrazně ovlivňovat vzájemnou důvěru starší a mladší generace a bude profilovat charakter veřejných politik potřebných ke stimulaci mezigeneračního dialogu.

Dále bude kvantitativní výzkum získávat informace o společenských příležitostech pro setkávání generací v oblasti kultury se zvláštním důrazem na dobrovolnictví a participaci seniorů na provádění, pořádání či zabezpečování místních kulturních aktivit a akcí. Pro vypracování regionálně citlivých technik stimulace mezigeneračního dialogu je nezbytné vycházet z podrobné znalosti aktuálního repertoáru příležitostí pro mezigenerační transfer hodnot i míry jejich využívání starší a mladší generací.

Důkladné prozkoumání podmínek mezigeneračního dopadu a přenosu kulturních hodnot (frekvenci mezigeneračních jevů, kulturních příležitostí pro setkávání generací, hodnoty kulturních aktivit z hlediska jejich mezigeneračního transferu, osobní pohody, hodnotové orientace a generativity) minimálně na úrovni jednotlivých regionů si vyžádá použití vícenásobného křížení a pokročilých statistických metod, což zároveň klade důraz na velikost vzorku vybraných respondentů. Předpokládáme, že tuto podmínku splňuje vzorek o počtu 3 000 respondentů, do něhož budou zahrnuti příslušníci mladších i starších generací, aby bylo možné srovnávat jejich kontextuální a personální charakteristiky dle standardních socio-ekonomických znaků a v členění jednotlivých regionů.

Reprezentativní charakter výzkumu je nezbytný z hlediska možnosti zkoumat dopady kulturního přenosu mezi jednotlivými věkovými kohortami, resp. generacemi a také z hlediska adekvátního pokrytí jednotlivých regionů. Bez této možnosti nelze mezigenerační transfer kulturních hodnot vůbec sledovat a využívat formu mezigeneračního dialogu pro

jeho podporu. Výběrový vzorek musí tedy zahrnovat nejen seniory, ale i ostatní generace. Význam zahrnutí reprezentativního regionálního hlediska se odvíjí od výzkumné ambice propojovat poznatky o kulturním potenciálu jednotlivých regionů s poznatky o míře mezigeneračního transferu v jednotlivých regionech a dosahovat tak synergického poznávacího efektu, který bude klíčový pro formulaci strategických doporučení a metodiky podpory přenosu kulturních hodnot mezi generacemi.

Terénní sběr dat provede vybraná agentura pro výzkum veřejného mínění, která má přiměřeně velký a profesionálně vedený okruh tazatelů po celém území České republiky. Sběr dat bude probíhat formou standardizovaných rozhovorů, resp. vyplňování formulářů. Analýza dat z kvantitativního výzkumu představuje zásadní podmínku pro vypracování certifíkované metodiky posilování veřejné podpory přenosu a sdílení kulturních hodnot. Umožní nastartovat „evidence based policy“ posilování mezigeneračního soužití v oblasti kultury.

f) Organizační postup při řešení etapy:

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektupodle bodu č. 5 Popisu projektu):

Ix Soubor Nmap - specializovaných map s odborným obsahem

a) Intenzita kulturních aktivit v Česku podle obcí, podle ORP

b) Kulturní potenciál podle ORP

c) Kulturní rizika podle ORP

d) Kulturní prostředí / infi^astruktura podle ORP

e) Intenzita kulturní participace seniorů

f) Průnik sociodemografických ukazatelů

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace):

Výsledek bude obsahovat náležitosti dle příkazu ministra kultury č. 25/2014 a bude předán Odboru výzkumu a vývoje MK jednak v listiímé podobě tištěné v měřítku, které umožňuje posoudit dosažení původních výsledků výzkumu a vývoje, jednak v elektronické podobě. Datové přílohy budou odevzdány na CD současně s funkčním odkazem na veřejně přístupné údaje. V případě potřeby bude připojen komentář k předávaným a zveřejňovaným datům.

Elektronické verze specializovaných map s odborným obsahem budou předány v plně funkčních formátech ArcGIS spolu s databází zjištěných informací. Přílohou budou dva nezávislé odborné posudky.

Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):

2019-03-31

Číslo, název a cíl etapy:

2. Kvalitativní analýza bariér, možností a technik stimulace mezigeneračního dialogu v oblasti kultury

Cílem etapy je provést kvalitativní analýzu bariér, možností a technik stimulace mezigeneračního dialogu v oblasti kultury formou standardizovaných rozhovorů s představiteli veřejné správy a kulturních spolků ve vybraných regionech.

b) Datum zahájení řešení etapy {ye formátu: RRRR-MM-DD):

2019-01-01

c) Datum ukončení řešení etapy (ye formátu: RRRR-MM-DD):

2019-09-30

d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy:

VV = Experimentální vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Druhá etapa je založena na kvalitativním hodnocení bariér, možností, nástrojů a technik stimulace mezigeneračního dialogu v oblasti kultury, jehož cílem je podpora přenosu kulturních hodnot mezi generacemi. Tato etapa práce je zaměřená na pochopení mechanismů mezigeneračního dialogu jako příležitosti k učení a transferu kulturních hodnot a zároveň i na odkrytí relevantních kompetencí představitelů veřejné správy a neziskových organizací pro stimulování těchto mechanismů a procesů.

Kvalitativní analýza bude navazovat na zjištění z kvantitativní analýzy. Bude je hloubkově ověřovat a rozšiřovat již získané poznatky. Její součástí bude také sběr příkladů dobré praxe, tj. příkladů úspěšných strategií nastartování a udržování procesu sbližování starších a mladších generací v oblasti kultury. Rovněž na vybraném vzorku obcí ověří charakter

kulturní participace seniorů.

Respondenty kvalitativního výzkumu budou jednotliví stakeholdeři mezigeneračního dialogu v oblasti kultury - aktéři, organizátoři a konzumenti kulturních akcí, představitelé relevantních institucí státní správy, místní samosprávy a neziskových organizací. Výběr respondentů se bude řídit zaměřením na obce tří velikostí (venkovské obce do 3 tis., malá města do 15 tis., střední města do 50 tis. obyvatel). Vybrané regiony pro kvalitativní analýzu se budou mezi sebou lišit svým zařazením na škále kulturm'ho potenciálu, kulturního rizika a hodnocení mezigeneračního dopadu místních kulturních aktivit. Z prvních dvou kategorií bude vybráno po 25 respondentech a ze třetí 40 respondentů. Celkově bude provedeno 90 standardizovaných rozhovorů. Jako nástroj budou vytvořeny dotazníky s otázkami. Tato jednotná metodika umožní porovnání věcnosti a úplnosti jednotlivých odpovědí. Tazateli budou studenti a doktorandi FFUK a externisté. Výsledky kvalitativního šetření budou jedním z hlavních podkladů pro vypracování certifíkované metodiky. K dokumentaci rozhovorů bude použita se souhlasem respondenta komunikační technika. Šetření proběhne dle výzkumných etických standardů.

Dosavadní výsledky budou prezentovány formou workshopu, který bude určen odborné veřejnosti.

f) Organizační postup při řešení etapy:

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu)’.

Ix W-workshop

Na workshopu budou prezentovány zejména poznatky z kulturní typologie regionů a také dosud získané poznatky z kulturní participace seniorů, oblasti mezigeneračního dialogu a jejich veřejné podpory a jejich hodnocení z hlediska tendencí. Workshop bude určený pro odbornou veřejnost.

h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace)'.

Informace o uspořádaném workshopu, zejména o datu a místu konání, programu a účastnících budou předány poskytovateli v rámci průběžné zprávy.

i) Xxxxxx odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):

2019-09-30

Číslo, název a cíl etapy:

3. Vytvoření atestování certifíkované metodiky

Cílem etapy je vytvoření, testování a certifikace metodiky a její prezentace na konferenci

b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2019-07-01

c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):

2020-12-31

d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:

W = Experimentální vývoj

e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:

Výsledky předcházejících etap budou ve třetí etapě řešení promítnuty do návrhu certifíkované metodiky, jejíž jednotlivé části budou testovány ve vybraných místech. Vzhledem k jasně stanovené determinaci kulturního života velikostní strukturou, výrazně diferencovanými typy kulturních aktivit v jednotlivých typech obcí podle velikostní struktury i rozdílnou rolí představitelů veřejné správy a mírou profesionalizace aktérů kulturního života podle velikostních kategorií obcí bude jako souhrnný výsledek projektu navržena certifikovaná metodika pro podporu kulturní participace seniorů a mezigeneračního dialogu a sdílení kulturních hodnot, a to ve variantách pro venkovské obce do 3 tis. obyvatel, pro malá města do 15 tis obyvatel a pro města v kategorii do 50 tis. obyvatel.

Metodika přinese návod pro veřejnou správu, jak podporovat přenos a sdílení kulturních hodnot (kulturního obsahu a kulturní tradice) prostřednictvím mezigeneračního dialogu na lokální a regionální úrovni. Metodika bude obsahovat i návrh postupu na zpracování Inter- Generational Impact Assessment (IGIA) a bude zároveň rezervoárem příkladů dobré praxe v této oblasti, jejichž účinnost (podmíněnost) řešitelé ověří jednak v praxi, jednak rozhovory s představiteli veřejné správy i aktéry kulturního života.

Tato metodika se zaměří na:

a) Analýzu kulturní participace (obecně a dále segmentu seniorů) a mezigeneračních jevů na lokální a regionální úrovni

b) Mapu kulturních potenciálů jednotlivých lokalit a regionů včetně rizik

c) Identifikaci rozličných podob mezigeneračního dopadu místních a regionálních kulturních aktivit, jejichž cílovou skupinou jsou zejména senioři

d) Metodiku odhadu mezigeneračního dopadu (IGIA) z pohledu veřejných politik

e) Modelové příklady nejlepší praxe mezigeneračního dialogu v oblasti kultury, na

nichž budou demonstrovány aplikace relevantních kompetencí představitelů veřejné správy.

Výsledky etapy budou prezentovány formou konference. Budou pozváni potenciální příjemci výsledku projektu (představitelé samosprávy, jejich zařízení, specializovaných kulturních zařízení a kulturních spolků...) atp. a zástupci akademické obce.

f) Organizační postup při řešení etapy:

g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu)'.

Ix Nmet-certifikovaná metodika

Certifikovaná metodika: Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni, která bude mít ve vybraných částech modifikaci pro tři velikostně odlišné kategorie obci. Metodika bude také obsahovat návrh postupu na zpracování Inter-Generational Impact Assessment (IGIA).

Ix M-konferenee

Prezentace výsledných výstupů etapy.

h) Forma zpracování a předáni výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace)'.

Výsledek bude obsahovat náležitosti dle příkazu ministra kultury č. 25/2014. Text metodiky zohledňující závěry odborných posudků oponentů bude předán Odboru výzkumu a vývoje MK, včetně průvodní zprávy k metodice - oboje v listinné podobě i elektronické podobě.

Přílohou budou dva nezávislé odborné oponentní posudky. Dotčeným odborem je Odbor regionální a národnostní kultury MK.

i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):

2020-06-30

10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce-koordinátor a/nebo některý z uchazečů/příjemců nesouhlasí z důvodů možné podjatosti při hodnocení předloženého projektu:

43

Nejsou.