SMLOUVA č. 6 6 / 2 0 1 8 /OVV
Spisová zn. MK-S 13208/2017 OW
SMLOUVA č. 6 6 / 2 0 1 8 /OVV
o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
1. Poskytovatel: Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
IČ: 00023671
Zastoupený:
(dále jen ,,poskytovatel“)
2. Příjemce: Univerzita Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem, Fílozofícká fakulta
Právní forma: veřejná vysoká škola
Adresa: Xxxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxx xxx Xxxxx
IČ: 44555601
Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce“)
uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem ě. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto
smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu
Článek 1 Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je poskytnutí účelové podpory z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až
2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci na řešení projektu č. 163 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018.
Název projektu: Hortus Montium Mediorum
v
Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří
Identifikační kód projektu: DG18P020W066
Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AL naplňující specifický cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 1.1, 2.1, 2.3.
Cílem projektu je zmapování, dokumentace, výzkum a následná odborná interpretace fenoménu kulturního dědictví a historické kulturní krajiny v pomezní oblasti současného Ústeckého a Libereckého kraje - regionu, který díky migraci obyvatelstva ve 20. století přišel o značnou část svého historického povědomí a identity. Vzhledem k zamýšlené hloubce interdisciplinárně koncipovaného výzkumu a náročnosti detailně provedené dokumentace a historického výzkumu široce vytyčeného teritoria, je záměrem řešitelského kolektivu realizace trojice lokálně vymezených sond. Tyto sondy budou zaměřeny na konkrétní trojici památkově výrazně exponovaných lokalit a jejich krajinného zázemí. Jedná se o Zahořany (okr. Litoměřice), Konojedy (okr. Litoměřice) a Zahrádky (okr. Česká Lípa), z nichž každá je položena v odlišném typu krajiny. Zvolené lokality spojuje řada faktorů. Z těch historických je to skutečnost, že v minulosti představovaly centra panství a jejich dochovaný památkový fond pochází převážně z období baroka a 19. století. Ze současných faktorů je možné jmenovat problematický přístup uplynulých desetiletí ke zdejšímu kulturnímu dědictví, střídaný v současnosti snahou o jeho alespoň částečnou záchranu a revitalizaci. Dokumentace památkového fondu, zahrnujícího šlechtická sídla, sakrální objekty, drobné památky, technické památky a lidovou architekturu bude realizována prostřednictvím efektivních dokumentačních metod, vycházejících z certifikovaných metodik. Jako celek bude akcentována problematika historické kulturní krajiny a modely jejího vývoje. Paralelně probíhající historický výzkum bude postaven na heuristice a analýze archivních pramenů a dosavadní literatury, a bude průběžně synchronizován a komparován se získanými výsledky dokumentačního procesu. Souborné a vzájemně provázané výsledky obou těchto procesů budou interpretovány a prezentovány v rámci stanovených výstupů projektu.
Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:
předpokládané výsledky projektu | počet |
Hlavní výsledky | |
Fuzit-užitný vzor | |
Fprum - průmyslový vzor |
předpokládané výsledky projektu | počet |
Gpioi - protot>'p | |
Gfunk - funkční vzorek | |
Nmet - certifikovaná metodika | |
Npam - památkový postup | |
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem | 5 |
P - patent ^ ^ ^ ^ ^ ^ | |
- "evrppský“ patent (EPQ), patent USA (USPTOj a J^onska | |
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platnAlicenčhí smlouyy | |
- ostatní patenty Český nebo jiný národpí patent udělený, doposud nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu | |
R - software | |
Zpoiop-poloprovoz | |
Ztech - ověřená technologie | |
Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem | |
Hneicg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI 11 | 1 |
Vedlejší \\sledky | |
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty | 1 |
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) | 2 |
C - kapitola v odborné knize | |
D - článek ve sborníku (z konference) | |
J - recenzovaný odborný článek | 1 |
M - uspořádání konference | |
W - uspořádání workshopu | 3 |
6. Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fprum - průmyslový vzor, Gprot- prototyp, Gfunií - funkční vzorek, Nmet - certifikovaná metodika, Npam - památkový postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, Zpoiop - poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, Hneieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (včetně vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou příjemcem v průběhu řešení či po jeho ukončení uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100% uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně poskytovateli a následně budou příjemcem uplatněny v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedinečné
výsledky tohoto projektu. Příjemce se zavazuje, že tyto výsledky neuplatní jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany příjemce a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za hrubé porušení podmínek této smlouvy.
Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou č. 2 této smlouvy.
8. Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze ě. 1 této smlouvy.
S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami je příjemce podílející se na řešení projektu povinen svoji ěinností při řešení projektu dosáhnout výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.
Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy
1. Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účinnosti dnem vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informačního systému veřejné správy (ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskytovatel podpory.
2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté úěelové podpory podle rozpočtových pravidel a závěrečné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.
3. Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce je povinen zahájit řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
4. Ukončení řešení projektu: Příjemce ukončí čerpání poskytnuté účelové podpory k řešení projektu nejpozději dnem 31,12. 2022.
Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.
5. I po splnění smlouvy zůstávají v úěinnosti její následující ustanovení:
a) články 6 a 7 smlouvy,
b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,
c) článek 7 přílohy č. 3,
d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3,
f) část D přílohy č. 3.
’ Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
4
6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.
7. Plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy není nemožným, lze-li ho uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
8. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.
9. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory
Poskytovatel poskytne příjemci podporu na řešení projektu na základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, schválených aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů projektu celkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) dle příloh č. 1 a č. 2 této smlouvy.
Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.
Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy č. 2, komentářů nákladových položek uvedených v příloze č. 2 smlouvy, dalších změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce, řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částech III. a IV. se postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, který je číslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele akceptováno, bude příjemce písemně informován o důvodech odmítnutí změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v článku 17, bod 7, části C přílohy ě. 3 této smlouvy.
Specifikace uznaných nákladů se stanoví v článku 17, části C přílohy č. 3 této smlouvy a v příloze č. 2 této smlouvy.
Poskytnutou podporu může příjemce použít výhradně na nehospodářské činnosti výzkumné organizace podle čl. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C
198/01), a to způsobem, který je v souladu s poskytovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 smlouvy.
6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 16 937 tis. Kč (slovy: šestnácttisícdevětsettřicetsedm tisíc Kč).
Uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za dobu řešení projektu jsou 16 937 tis. Kč (slovy: šestnácttisícdevětsettřicetsedm tisíc Kč).
7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne příjemci za celou dobu řešení je 16 937 tis. Kč (slovy: šestnácttisícdevětsettřicetsedm tisíc Kč).
8. Poskytovatel poskytne účelovou podporu dle bodu 7 příjemc ou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce
9. Rozdělení účelové podpory pro jednotlivé kalendářní roky řešení projektu je uvedeno v příloze č. 2 této smlouvy.
10. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech řešení projektu jsou (v tis. Kč):
Rok
Uznané náklady projektu celkem
- z toho:
- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II)
- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů
- uznané náklady projektu hrazené z jiných neveřejných zdrojů
Uznané náklady projektu (tis Kč)
2018 2019 2020 2021 2022 celkem
3 129 | 3 471 | 3 681 | 3 656 | 3 000 | 16 937 |
3 129 | 3 471 | 3 681 | 3 656 | 3 000 | 16 937 |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
11. Posk54ovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):
Specifikace neuznaných nákladů
Zdroj financování (účelová podpora MK, jiné veřejné zdroje, neveřejné zdroje)
Neuznané náklac ly projektu (tis Kč)
2018 2019 2020 2021 2022 celkem
žádné Žádný 0 0 0 0 0 0
Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady projektu.
12. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta příjemci do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci poskytnuta dle této smlouvy každoročně po
1. březnu roku, v němž má být poskytnuta, za podmínky, že příjemce řádně splnil závazky stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roční hodnocení projektu a jeho uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.
6
13. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpočtu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program NAKI II.
14. Použije-li příjemce účelovou podporu z programu NAKI II nebo její část na jiný účel než stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení účelové podpory bude posuzováno jako porušení rozpočtové kázně.
15. V průběhu řešení projektu nemá příjemce nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše účelové podpory z programu NAKI II.
Zprávy a doklady o nákladech
Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce předkládá, se předkládají poskytovateli v jednom vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.
Příjemce je povinen provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok řešení projektu takto:
K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy;
a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost,
b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost.
Příjemce je povinen o tomto postupu informovat řešitele příjemce (GP), odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, koordinátora/administrátora projektu na straně příjemce, je-li určen.
Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu nebo na základě písemné žádosti příjemce a po písemném souhlasu poskytovatele upraveného rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.
Příjemce předloží posk}áovateli kopie účetních dokladů:
a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského týmu (osob uvedených jako GP/RP, v příloze ě. 1 smlouvy) a dalších pracovníků podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, ale jejichž čirmost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 2 smlouvy.
b) u nákladů nebo výdajů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění,
c) u dalších provozních nákladů nebo výdajů včlenění dle druhu nákladu nebo výdaje uvedeného v rozpočtu projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii cestovního příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu včetně příslušných účetních dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,
d) u doplňkových (režijních) nákladů nebo výdajů - faktury dodavatelů síťových služeb vážících se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné části těchto nákladů pro daný projekt.
e) u nákladů nebo vvdaiů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedineěná z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění.
Tyto doklady k vyúčtování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté účelové podpory.
3. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli souhrnnou písemnou roční periodickou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, dosažených a uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení poskytovatele.
4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli závěrečnou zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou dobu řešení do 30. 1. 2023.
5. Bude-li řešení projektu ukončeno před termínem 31. 12. 2022, platí ustanovení o závěrečné zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předčasného zastavení projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této smlouvy.
Práva k výsledkům a využití výsledkům
1, Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení článků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
Spory smluvních stran
1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným soudem.
1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
1. Příjemce vyvine veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.
1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně číslovanými dodatky ktéto smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.
2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.
Článek 10 Závěrečná ustanovení
1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),
b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky.
2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018 :\
..A
C I
I
/
v Praze dne ifťC ledna 2018
poskytovatel 'v..
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) (jméno a pod mocněné)
otisk razítka
Univerzita ,J. E. Purkysic v Ústi nati Laborn
400 9C> íjsii no.5 ; .ib.
Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky Část A - Provedení projektu
„Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu poskytuje, Je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.
„Příjemcem" je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto. Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za odbornou část řešení vůči poskytovateli.
Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden z uchazečů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře stává příjemcem-koordinátorem.
„Dalším účastníkem projektu" je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.
Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace") se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), které musí:
• odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím, a současně
• být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,
b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným výsledkům výzkumu.
6. „Smlouva o spoluprácí mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.
7. „Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu za podmínek stanovených touto smlouvou.
8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.
9. „Dodavatel" je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. „Projektem" výzkumu, vývoje a inovací se rozumí činnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně urěenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací.
11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)" je soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,
12. „Základním výzkumem" se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití.
13. „Aplikovaným výzkumem" se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný výzkum v společenských a humanitních oborech.
14. „Průmyslovým výzkumem" se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření
12
dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.
15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen ,,vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.
16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné pohromy apod.
17. „Duševní vlastnictví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know- how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.
18. „Vstupní informace" je společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.
a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,
b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,
c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky aplikovaného výzkumu.
20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou všeobecně dostupné pro veřejnost.
21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této smlouvy.
22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.
23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi projektu.
25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo komerčním účelům.
26. „Komerční využití" je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.
27. „Rozšiřování" je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě publikace formálně chráněných poznatků) za účelem vědecko-technického pokroku.
28. „Plán na uplatnění výsledků" (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití výsledků získaných z řešení projektu, jejich stručný popis, jejich vymezení, termíny uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.
29. „Oprávněný zájem" označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže prokáže/prokáží, že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.
30. Způsobilé náklady" jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány
pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. fiat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost),
Způsobilé náklady se člení na:
• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací),
• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné jako výše požadované dotace.
31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II.
32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.
Řízení (provádění) projektu
1. Příj emce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,
c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává poskytovateli:
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují ověřené údaje o vynaložených nákladech,
- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,
e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech jejích případných písemných dodatků,
f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení projektu,
g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, které si poskytovatel vyžádá,
h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpoětu projektu, do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.
Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více příjemci (,,konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.
Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční koordinaci projektu.
Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu.
Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Smxxxxx x dalším účastníkem projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.
Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce s přihlédnutím k podílu dalšího účastníka projektu na řešení projektu,
b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v ěásti B této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který odpovídá jejich podílu na projektu,
c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má poskytovatel vůči příjemci.
Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.
Příjemce je povinen:
a) Varianta - další účastníkje právnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,
b) Varianta - další účastníkje organizační složka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skuteěnost, že další účastníci projektu vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
17
účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 4 Poskytnutí účelové podpory
Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této smlouvy.
Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skuteěně zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do dne zahájení řešení projektu.
Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.
Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.
7. Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí příslušných orgánů.
Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno poskytovatelem příjemci, a to na účet u CNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u jde-li o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.
10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.
Článek 5 Předkládání podkladů o projektu
A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.
2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce projektu.
3. Závěreěná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke schválení následující zprávy:
a) Roění periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy o řešení projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany poskytovatele.
b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování, případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle jejich povahy,
c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,
e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné celky.
7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za schválenou.
8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení projektu.
9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky v tabulkovém procesoru MS Excel).
10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodické (průběžné) zprávě se povinně předkládají příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jehofjejich) plný obsah a funkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období.
Stručně zhodnotit naplňování cílů a harmonogramu řešení projektu a zdůvodnit případné odchylky oproti platnému znění projektu.
3) Uplatněné výsledky
Vyplnit přílohu č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených výsledků s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. články a knihy publikovány, metodiky certifikovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem či jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fyzicky výtiskem, osvědčením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující informace k předloženým výsledkům.
Dojde-li v období od 15. 11. daného roku do 5. 1. roku následujícího ke změně výsledku(ů), uvedených v Příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - dosažené výsledky projektu, včetně změny jeho(jejich) uplatnění (kniha je vydána atd.), předkládá se nová (opravená) příloha č. 1 pod názvem Příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu - OPRAVA (ve formátu *.xls/*.xlsx). Změnou dotčený(é) výsledek(ky) musí být předložen(y) poskytovateli k hodnocení shodným způsobem jako výsledky předkládané do 15. 11. daného roku.
4) Přehled změn v popisovaném období
Popsat veškeré změny oproti platnému znění projektu, uskutečněné na základě schváleného dodatku smlouvy.
5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení
v
Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se navrhují uskutečnit v dalším roce/letech řešení projektu.
6) Čerpání uznaných nákladu a účelové podpory
Popsat průběh čerpání účelové podpory, případné změny finančních prostředků schválených poskytovatelem v průběhu roku a zdůvodnit případné nedočerpání poskytnuté účelové podpory poskytovatelem na uznané náklady projektu dle platného znění smlouvy.
Věcně zhodnotit celkový stav řešení projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. výsledky).
Přílohy
Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude:
1) Přfloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx),
2) Příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v členění podle všech účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího účastníka projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpočtu C3 z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše nákladů nebo výdajů na zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je účel a místo cest povinně specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním orgánem a schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto poskytovateli vrátit při ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu
*.doc/docx.
11. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se závěrečná zpráva poskytovateli k 30. 1. roku následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře;
Struktura závěrečné zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu rv evsenir
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, komentovat plánované a skutečně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní skutečnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.
2) Uplatněné výsledky
Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.
Příloha
K závěrečné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVal - RIV. Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to včetně důvodu neschválení přijemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.
B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu
22
roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele
2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.
C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu 3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.
2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu na uplatnění výsledků.
3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet část a ve výjimečných případech i celou finanční podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady k prokázání nákladů, nebyla předložena roční periodické (průběžná) zpráva o postupu řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.
Článek 6 Odborný poradní orgán
1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů v souladu s touto smlouvou.
2. Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.
3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým kodexem člena RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.
Článek 7 Ručení
1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo Škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí společně a nerozdílně.
2, Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za porušení smlouvy.
3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravu jí dohodou mezi smluvními stranami.
4. Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
5. Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.
6. Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli, je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni poskytovateli pomoci.
7. Prokáže-li třetí strana své nároky vůči některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by byl dotčen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži příslušného příjemce.
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy
1. Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
2. Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.
3. Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,
b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do 30 kalendářních dnů,
c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt nebo zájmy poskytovatele,
d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.
4. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy,
b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), v platném znění
5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.
6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.
7. Účelová podpora z programu NAKI II na vykázané náklady k datu předčasného ukončení projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukoněení projektu.
8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy.
9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy odstoupí, podle pokynů poskytovatele.
10. Při odstoupení od smlouvy
a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,
b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem odstoupení.
11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.
část B - Duševní a průmyslové vlastnictví
Článek 9 Práva k výsledkům
Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.
Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
Příjemce/ další účastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využití
1. Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která byla dosažena dle této smlouvy.
2. Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
3. Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona č. 121/2000 Sb., § 9 zákona č.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.).
4. Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.
5. Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu. Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
7. Pro využití výsledků projektu plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.
8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nejoptimálnější cenu a za tuto cenu pak prodává výsledek i dalším zájemcům.
Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv
1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících podmínek mlčenlivosti.
2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.
3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.
4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou k tíži toho, komu jsou práva poskytována.
Přístupová práva za účelem provedení projektu
Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno jako bezplatné.
Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno bezplatně.
Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.
Příjemce nebo příjemci a další účastník/ůčastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto práv bezplatně v rámci řešení projektu.
Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká republika.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 15 Poskytování informaci
1. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
2. Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných podmínek.
3. Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.
4. Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do 4.
2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu.
Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení, nejpozději do 1. dubna roku 2023. Veškeré příjemcem/ dalším účastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu. Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení poskytovatelem alespoň 85% projektem
předpokládaných hlavních, aplikovaných výsledků (včetně specifického výsledku E- uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B), V případech jediného projektem předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního výsledku projektu podporovaného z programu NAKIII v platné struktuře dat.
Článek 16 Zachování mlčenlivosti
• Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.
• Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,
b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.
• Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.
část C - Úhrada nákladů
Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Do uznaných nákladů lze zahrnout:
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách).
(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (povinné pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým prostředkům.
(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených možností):
• na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku.
• na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku; souběh částečného pracovního úvazku hrazeného z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které jsou stejně druhově vymezeny,
• na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;
• na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn projektů.
• na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.
b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku
(1) Jako uznané náklady může poskytovatel schválit:
• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč včetně DPH);
• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);
• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 40 tis. Kč včetně DPH;
• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč včetně DPH).
(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb.,
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně
rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,
(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který ie jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář ktéto položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč ie pořízení tohoto dlouhodobého majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě ie cena pořizovaného majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb.. pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí bvt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky musí být jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není jedinečný.
(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jinak.
c) Další provozní náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové náklady nebo výdaje“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.
(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:
• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván. T)4o náklady musí být konkrétně specifikovány uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše
33
s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;
• náklady na materiál.
• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,
• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, včetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).
(3) Výše nákladů v případě;
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle vzorce:
U(n)=(A/B)xCxD,
kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu,
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení projektu neboje kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce;
U(N) = C X D,
kde symboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto odstavce.
d) Náklady nebo výdaje na služby
(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových uznaných nákladů projektu.
(2) V případě pořízení služby, která ie jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb musí být jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení služby, která ie jedinečná, nebo o pořízení standardní služby, která není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné soutěže.
(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.
e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje“.
(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).
(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další
35
provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván).
(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.
(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.
Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci změn projektů.
O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami a v případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu přijmout.
Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.
8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.
Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5% poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu
36
účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků k31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.
Článek 18 Evidence nákladů
1. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory za příslušný rok.
2. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.
3. Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
4. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.
Článek 19 Výkazy nákladů
Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.
Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu projektu.
Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu určené příjemcem v projektu.
část D - Kontroly
Článek 20 Kontroly
Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.
Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.
Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.
Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.
Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.
část E - Realizace výsledků
Článek 21
Plán na uplatnění výsledků
1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele www.mkcr.cz v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.
V Praze dne 22. ledna 2018 X
V Praze dne^/y/.::. ledna 2018
Poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby ziuocněné) (jméno a
Otisk razítka
otisk razítka
Univerzita J. E. Purkyne
v Ústi nad LaLiom
400 90 Ust) rmd L.oooni. p.ssíC.- ■ ' ■
něné)
I
Příloha č. 1
PŘIHLÁŠKA NÁVRHU PROJEKTU PROGRAMU NA PODPORU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE NÁRODNÍ A KULTURNÍ IDENTITY NA LÉTA 2016 AŽ 2022 (NAKI II)
Kód programu DG NA ROK 2018
CISLO PŘIHLÁŠKY
163
Projekt:
projekt jediného uchazeče/příjemce
A. Základní údaj'e o projektu
A.I. Identifikace projektu
Název návrhu projektu:
Hortus Montium Mediorum
Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohon
Globální cíl/e programu (číselné a slovní vymezení globálního cíle), který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Globální cíl č. 1: Národní identita Globální cíl č. 2: Kulturní dědictví
Specifický cíl/e globálního cíle, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Specifický cíl č. 1.1 Výzkum a jeho uplatnění - historické vědní obory a archeologie
Specifický cíl č. 2.1 Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami
Specifický cíl ě. 2.3 Kulturní dědictví, vzdělávání a média
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele uchazeče/příjemce (osoby odpovědné uchazeči/příjemci za řešení projektu):
Název uchazeče/příjemce:
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
r V
Upíná adresa sídla uchazeče/príjemce, včetně PSC:
Pasteurova 1
400 96 Ústí nad Labem
Identifikační číslo uchazeče/příjemce:
44555601
Telefonní číslo, fax, e-mail řešitele uchazeče/příjemce:
Tato přihláška obsahuje stran:
Datum:
29. 4. 2017
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
Osoba, oprávněná jednat za uchazeěe/příjemce jako statutární zástupce:
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
A.II. Zpracování osobních údajů
Souhlas se zpracováním osobních údajů:
Uděluji svolení a svým podpisem stvrzuji svůj výslovný souhlas s tím, aby Ministerstvo kultury (dále jen ,,MK“) jako správce zpracovávalo mé osobní údaje uvedené v této přihlášce (tj. zejména jméno, příjmení, rodné číslo, adresu, elektronickou adresu a telefonní číslo), jakož i další osobní údaje, které vědomé poskytnu MK kdykoli později při písemném styku s ním, zvláště pak všechny údaje poskytnuté prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“), a to pouze za účelem uvedeným níže. Tento souhlas uděluji na období, v němž bude probíhat veřejná soutěž, a v případě úspěchu v ní, rovněž na období, ve kterém bude řešen projekt, v obou případech však na dobu dalších deseti let (tj. doba povinné archivace všech dokumentů na MK) ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, případně od ukončení řešení projektu. Beru na vědomí, že tento souhlas nemohu odvolat po dobu uvedenou v předchozí větě.
MK je jako správce povinno zpracovávat mé osobní údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy.
Beru na vědomí a souhlasím stím, že MK bude mé osobní údaje zpracovávat za účelem vyplývajícím z podmínek účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacíeh, se kterými jsem se seznámil/a (tj. za účelem evidence a hodnocení přihlášky návrhu programového projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené MK na řešení výše uvedeného programu a pro veškeré úkony s tím související, zejména zpraeování smluvní dokumentace a poskytnutí podpory na řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bude-li projekt ve veřejné soutěži vybrán, písemné, elektronické a telefonní komunikace). MK je oprávněno pro potřeby IS VaVal zpracovávat poskytnuté osobní údaje. Beru na vědomí i skutečnost, že mnou poskytnuté osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, tituly budou zpřístupněny prostřednictvím IS VaVal a na webových stránkách MK třetím osobám.
Poučení:
Subjekt údajů má právo přístupu k informacím o své osobě, má právo na základě písemné žádosti dostat písemné informace ve smyslu § 12 zákona o ochraně osobních údajů a dále má práva stanovená v § 21 zákona o ochraně osobních údajů.
Název uchazeče/příjemce:
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce
Ostatní řešitei/é uchazeče/příjemce:
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Jméno (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatm'ho/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
B. Specifikace projektu
B.I. Vymezení projektu
POl * Identifikační kód projektu (znakový, max. délka 16) P:
PNI * Kategorie výzkumu, experimentálniho vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:
P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P:
P03 * Název projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 254) P:
Hortus Montium Mediorum
Dokumentace a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří
P04 * Název projektu anglicky (znakový, max. délka 254) P:
Central Uplands Garden
Cultural heritage documentation and presentation of selected locations of eastem Central Boheiman Uplands
PIA * Datum zahájeni projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):
P2A * Datum ukončeni projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD): 2022-12-31
P09 * Kód důvěrnosti údajů poskytnutých do CEP (znakový, délka 1) P:
P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P: AL
P13 * Vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) PP:
P14 * Další vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) N:
P15 * Cíle řešení projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 2000) P:
Hlavním cílem projektu je zmapování, dokumentace, výzkum a následná odborná interpretace fenoménu kulturního dědictví a historické kulturní krajiny v pomezní oblasti současného Ústeckého a Libereckého kraje - regionu, který díky migraci obyvatelstva ve 20. století přišel o značnou část svého historického povědomí a identity. Vzhledem k zamýšlené hloubce interdisciplinárně koncipovaného výzkumu a náročnosti detailně provedené dokumentace a historického výzkumu široce vytyčeného teritoria, je záměrem řešitelského kolektivu realizace trojice lokálně vymezených sond. Tyto sondy budou zaměřeny na konkrétní trojici památkově výrazně exponovaných lokalit a jejich krajinného zázemí. Jedná se o Zahořany (okr. Litoměřice), Konojedy (okr. Litoměřice) a Zahrádky (okr. Česká Lípa), z nichž každá je položena v odlišném typu krajiny. Zvolené lokality spojuje řada faktorů. Z těch historických je to skutečnost, že v minulosti představovaly centra panství a jejich dochovaný památkový fond pochází převážně z období baroka a 19. století. Ze současných faktorů je možné jmenovat problematický přístup uplynulých desetiletí ke zdejšímu kulturnímu dědictví, střídaný v současnosti snahou o jeho alespoň částečnou záchranu a revitalizaci.
Dokumentace památkového fondu, zahrnujícího šlechtická sídla, sakrální objekty, drobné památky, technické památky a lidovou architekturu bude realizována prostřednictvím efektivních dokumentačních metod, vycházejících z certifikovaných metodik. Jako celek bude akeentována problematika historické kulturní krajiny a modely jejího vývoje. Paralelně probíhající historický výzkum bude postaven na heuristice a analýze archivních pramenů a dosavadní literatury, a bude průběžně synchronizován a komparován se získanými výsledky dokxraientaěního procesu. Souborné a vzájenmě provázané výsledky obou těehto procesů budou interpretovány a prezentovány v rámci stanovených výstupů projektu.
P19 * Cíle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:
The main objective of the project is mapping, documentation and follow-up professional interpretation of the phenomenon of historical cultural landscape and cultural heritage on the Ústi and Liberec region border - a region which due to human migration in the 20th century lost a significant part of its historical consciousness and identity. Regarding the intended depth of the interdisciplinary approached research and high demands for detailed documentation of widely defined territory, the intention of the research team is to implement three locally defined probes. These probes will focus on three particular sites which are historically significantly exposed and their landscape background. Specifically Zahořany (dist. Litoměřice), Konojedy (dist. Litoměřice) and Zahrádky (dist. Česká Lípa), each of them situated in a different type of landscape. Selected locations are connected by a number of factors. From the historical point of view it is the fact that these sites represented in the past manorialism centers and their preserved heritage fund originate mainly from the Baroque and the 19th century. To the current factors belongs a problematic approach to local cultural heritage in the past decades, nowadays efforts are being made to rescue and revitalize these locations at least partially.
Documentation of The Monument Fund, including aristocratic residences, sacred buildings, smáli monuments, technical monuments and vemacular architecture will be implemented through effective documentation methods based on the certified methodologies. The issue of historical cultural landscape and models of its development will be accented as a whole. Parallelly lead historical research will be based on a heuristic and analysis of archival sources and existing literatuře and will be continuously synchronized and compared with the results obtained during the documentation proceduře. Summary and interrelated results of both of these processes will be interpreted and presented within specified project outcomes like specialized maps, exhibitions, professional books and reviewed professional articles.
P23 * Klíčová slova - anglický jazyk (znakový, max. délka 254) P:
P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje VO v CEA (znakový, délka max. 254) PP:
Žádné projekty či výzkumné záměry řešené příjemcem či projekty, na nichž se příjemce podílí, nepředpokládají shodnou část výsledků s předkládaným projektem.
P30 * Druh soutěže - kód (znakový, délka 2) PP:
P31 * Identifikační kód soutěže (znakový, max. délka 13) PP:
7
SMK02018DG002
B.II. Financování projektu
Financování projektu v jednotlivých letech ieho řešení a za celou dobu řešení projektu:
(FRl) | Navrhované způsobilé náklady celkem (tis. Kč) | Požadované způsobilé náklady z účelových výdajů MK (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady celkem (pole CEP FR2) (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady z účelových výdajů MK (pole CEP FR3) (tis. Kč) |
2018 | 3 129 | 3 129 | 3 129 | , ,3 129 |
2019 | 3 471 | 3 471 | 3 471 | 3 471 |
2020 | 3 681 | 3 681 | 3 681 | ............. 3 681 |
2021 | 3 656 | 3 656 | ...... 3 656 | 3 656 |
2022 | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 |
Celkem | 16 937 | 16 937 | 16 937 | 16 937 |
Jiné zdroie financování projektu než ie podpora z účelových výdajů Ministerstva kultury:
(rok) | Jiné veřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace | Neveřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace |
2018 | 0 | 0 | ||
2019 | 0 | 0 | ||
2020 | 0 | 0 | ||
2021 | 0 | 0 | ||
2022 | 0 | 0 | ||
Celkem | 0 | 0 |
B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu
Uchazeč/příiemce projektu (ieho název);
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Řešitel pniemce (v polí GlO = GP):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:
2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):
Ph.D. - FF UK Praha; obor Teorie a dějiny výtvarného umění, 2013
3. Dosavadní výzkumná ěinnost (období, zaměstnavatel), struěný popis výzkumné ěínnosti s uvedením identifíkaěních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů ěi výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúěastníl v jakékoliv roli:
Dosavadní výzkumná činnost řešitele byla zaměřena zejména na problematiku regionálních kulturních dějin s akcentem na problematiku novověké aristokracie. V publikačních příspěvcích byly reflektovány také některé regionální památky sakrálního i profánního charakteru. Část výzkumného záběru odráží níže uvedené granty, v nichž jmenovaný vystupoval v pozici řešitele nebo spoluřešitele.
2009 Spoluřešitel grantu EEL-0018-CZ-1-00, Fond malých projektů Cíl 3 s názvem
„Poznávání společné historie Krušnohoří“. (společný grant s TU Dresden)
2010 Řešitel grantu Stimulace vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků FF UJEP s názvem „Výzkum barokního uměleckého mecenátu vybraných příslušníků rodu Thunů a Hrzánů z Harasova“.
2011 Spoluřešitel grantu Stimulace vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků FF UJEP s názvem „Milešov - historický kontext vzniku „barokní krajiny“ a dochované drobné památky a gloriet“.
2012 Řešitel grantu Stimulace vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků FF UJEP s názvem „Výzkum uměleckých objednávek Michaela Osvalda Thuna (1631-1694) v dobovém kontextu druhé poloviny 17. století v prostředí české aristokracie“.
2013 Řešitel grantu Stimulace vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků FF UJEP s názvem „Dílo „neznámého“ barokního malíře Josefa Františka Čecha (71708-1779) a jeho objednavatelské pozadí“.
2014 Řešitel grantu Stimulace vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků FF UJEP s názvem „Dvě rezidence barokní aristokracie severozápadních Čech a osobností jejich držitelů“.
2015 Řešitel grantu Stimulace vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků FF UJEP s názvem „Jan Špork (1600-1679) - kulturně historický portrét vojáka 17. století“.
2012 - 2014 spoluřešitel projektu OPVK 2.2 číslo CZ. 1.07/2.2.00/28.0285 s názvem
„Inovace uměnovědných oborů různých součástí UJEP“.
2012 -2015 spoluřešitel v rámei projektu Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraničních oblastech severozápadních Čech, NAKI
DF12P01W009.
2015 - dosud spoluřešitel grantového projektu UJEP SGS „Terra Sacra Incognita''-
historická sekce výzkumu
2016 - řešitel IP 2016, Inovace systému odborných praxí studijních oborů FF UJEP 2017 - řešitel IP 2017, Inovace systému odborných praxí studijních oborů FF UJEP
Od 2004 dosud - asistent a následně odborný asistent na katedře historie (dříve PF A UHS) dnes FF UJEP - výuka v předmětech Dějiny umění I. - IV., Dějiny kultury I. - II., Úvod do kulturní historie. Základy křesťanské ikonografie, Specializaění seminář III. - IV., Diplomový seminář + plus v minulosti povinně volitelné kurzy zaměřené na kulturu regionu, např. Kapitoly z dějin severozápadních Čech, Příběhy obrazů. Barokní památky severního Plzeňska I. a II. a další.
Externí pedagogická spolupráce se Severočeskou galerií výtvarného umění (od 2015) a Národní galerií v Praze (od 2017)
Další aktivity:
Přednášková činnost v zahraničí:
2006 TU Dresden/ DE
2008 UMB Banská Bystrica/SK 2009 TU Dresden/DE
2010 TU Dresden/DE
2011 TU Dresden/DE
2013 UMB Banská Bystrica/SK 2014 UCM Tmava/SK
2015 UCM Tmava/SK a UMB Banská Bystrica/SK 2017 UCM Trnava
Výzkumné a studijní pobyty s přímou podporou UJEP
2009 Salcburk/A
2012 Trident/1
2013 Řím/I
2013 Salcburky A
2017 Vídeň/A
Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v polí GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Garant dokumentace
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Garant výzkumu krajiny
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Garant archivního výzkumu
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Garant historického výzkumu
1. Příjmení, jméno včetně akademiekých a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
GIS pracovník zodpovědný za vytvoření specializovaných map s odborným obsahem
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
GIS pracovník zodpovědný za vytvoření specializovaných map s odborným obsahem
B.IV. Popis projektu
1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznaěně urěeným jedním ěi více specifickými cíli globálního cíle programu:
Území severozápadních Čech, osídlené až do roku 1945 z velké části německojazyčným obyvatelstvem je díky masivní výměně ob)watelstva po II. světové válce územím s rozsáhlou ztrátou kontinuity historického vývoje a kulturní identity, což se v řadě faktorů negativně odráží i s odstupem sedmi desítek let. Jednou z nezbytných forem překonání výše
uvedené diskontinuity historiekého vývoje regionu je široce pojatý výzkum a intepretace regionálních dějin, odborná dokumentace a následná revitalizace zdejšího památkového fondu, a porozumění obsahu, kontextu a procesu vývoje zdejší kulturní krajiny.
Jednu z nejpůsobivějších částí středohorského regionu představuje Vemeřické středohoří, rozkládající se z velké části na území dnešního litoměřického okresu, z menší pak na území okresů Děčín a Česká Lípa. Zvlněná krajina této části pohoří byla poměrně hustě osídlena již od raného středověku a díky tomu byla po stovky let výrazně kultivována. S výjimkou Litoměřic a České Lípy zde v minulosti nevzniklo výraznější městské centrum a poměrně rozsáhlé území mezi těmito městy si proto udrželo venkovský charakter, který nebyl v posledních dvou staletích narušen průmyslovou výstavbou nebo výraznější urbanizací.
Oblast severovýchodního Středohoří prozatím nedisponuje dostatečným stavem historického poznání, které by bylo možné zároveň pevně provázat s kvalitní pasportizací památkového fondu a kulturní krajiny. Pozornost ze strany památkové péče byla v minulosti věnována prozatím téměř výhradně objektům s památkovou ochranou a i zde je potřebné dosavadní informace verifikovat a doplnit aplikací moderních dokumentačních technologií. Poznání zdejší kulturní krajiny a jejích hodnot pak byla v minulosti věnována odborná pozornost pouze okrajově. Optimální forma hloubkového interdisciplinárního výzkumu problematiky by předpokládala podrobné zpracování desítek lokalit, což bohužel výrazně přesahuje možnosti projektového období. Z toho důvodu byly pro realizaci projektu na základě předchozího průzkumu zvoleny tři lokální sondy v podobě sídelních celků, umístěných v odlišném typu krajiny, které by v souboru výsledků měly dobře reprezentovat historické a krajinné hodnoty daného území. Významným kritériem při výběru byl jejich dochovaný památkový fond, který se v současnosti nachází v různých stupních částečné obnovy, případně ve stádiu její přípravy. Dalším faktorem byla skutečnost, že každá z lokalit byla v minulosti centrem patrimoniální správy a proto je možné je mezi sebou vzájemně komparovat, a to nejen z hlediska souboru památek (kostel - zámek - drobné sakrální památky - hospodářské památky), ale z také hlediska historického vývoje. V neposlední řadě má každá z lokalit výrazný turistický potenciál, k jehož povzbuzení by měly získané výstupy přispět.
První z lokalit představují Zahořany, dnes součást obce Křešice, ležící 6 km východně od Litoměřic. Ves rozložená v mírné pahorkatině, zvedající se od pravého labského břehu pozvolna směrem k Litoměřickému a Ušteckému středohoří, je ovládána hmotnou unikátního raně barokního kostela Nejsvětější Trojice, umístěného v exponované poloze na návrší mezi Zahořany a Křešicemi. Tato stavba představuje jednu z časných ukázek raně barokní sakrální stavby v prostoru českého venkova a dnes je po malých krocích zachraňovaná z havarijního stavu, stejně jako stavba přilehlé kampanily a kaple sv. Jana Nepomuckého. Protiváhu kostela vytváří rozsáhlý renesančně-barokní zámecký komplex, jehož stavební a historický vývoj čeká na své zpracování. Oba areály, sakrální i profánní, jsou spojeny s téměř zapomenutými osobnostmi barokních stavebníků Jana děla Croon a příslušníků rodu Ogilvy. Vedle zmíněných staveb se v obci nachází řada památek hospodářského charakteru, několik objektů lidové architektury a soubor drobných sakrálních památek.
Pozornost památkově orientovaného výzkumu bude zaměřena na průzkum, dokumentaci a vyhodnocení následujících objektů:
- kostel Nejsvětější Trojice (+ kaple sv. Jana Nepomuckého a kampanila)
- zámek
- lidová architektura č.p. 40
- drobné památky
Souběžně bude týmem odborných archivářů a historiků podniknut rozsáhlý archivní průzkum v regionálních i centrálních (pražských a vídeňských) archivech, jehož cílem bude kompletně shromáždit dostupný a relevantní materiál pro archivní rešerše k jednotlivým objektům, který poslouží také jako podklad části studií kolektivní monografie, jež bude Zahořanům věnována. Vedle historických studií se v monografii uplatní také studie památkárské, umělecko-historické a krajinné.
Druhou z vytipovaných lokalit představují Konojedy, přičleněné v současnosti správně k Úštěku, od něhož jsou vzdáleny 5 km severním směrem. Ves se rozkládá ve vyšších polohách Úšteckého středohoří a v minulosti představovala centrum rozsáhlého panství, zahrnujícího vedle samotných Konojed několik dalších vsí, rozložených v obvodu kolem Vemeřic. Panorama Konojed je opět ovládáno mohutnou sakrální stavbou, v tomto případě kostelem Nanebevzetí Parmy Marie, který se v nedávné době dočkal nákladné stavební obnovy a v současné době je realizována obnova jeho historického mobiliáře. V sousedství kostela se nachází stavba zámku, v minulosti konventu Milosrdných bratří - sevitů, která je v současné době rovněž revitalizována a připravována pro nové funkční využití. Tento komplex doplňuje početný soubor hospodářských staveb, soubor drobných památek a mimořádně rozsáhlá zámecká zahrada. Zdejší památky pocházejí převážně z 18. a 19. století. Jejich vznik je spojen převážně s rodem Šporků a Sweerts-Sporků, který Konojedy vlastnil od roku 1650 do počátku 19. století.
Pozornost památkově orientovaného výzkumu bude zaměřena na průzkum, dokumentaci a vyhodnocení následujícíeh objektů:
- kostel Nanebevzetí Parmy Marie
- konvent Milosrdných bratří - servitů (zámek)
- zámecká zahrada s rybniční soustavou
- relikty renesančního zámku
- hospodářský dvůr s pivovarem
- drobné památky
- částečný plošný průzkirm dalších sídel někdejšího panství Konojedy (Valkeřice, Merboltice)
Souběžně podniknutý historický výzkum bude postaven znovu na důkladné rešerši archivního materiálu z již uvedených archivů a opřen o dostupnou odbornou literaturu, která umožní identifikovat také význam a funkci konojedského panství v rámci šporkovských reprezentačních a hospodářských strategii. Výrazným prvkem historie všedního dne je fungování zdejšího servitského špitálu. Pozornost bude věnována i dalším sídlům a místům, tvořícím v minulosti součást panství (Valkeřice, Merboltice, Mukařov, Levínské Petrovice, Dubičná, Čáslav). Výsledky dokumentační, historické i krajině-výzkumné fáze budou předány veřejnosti ve formě výstavy s kritickým katalogem, která bude postupně prezentována v rámci širšího regionu.
Třetí z vytipovaných lokalit představuje opět typologicky odlišný sídelní celek. Jedná se o Zahrádky u České Lípy, ležící na samotném pomezí Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, ve vzdálenosti 5 km jižně od České Lípy. Obec rozložena při pravém břehu Robeěského potoka představuje centrum rozsáhlé kulturní krajiny, výrazně přetvářené vlastníky panství mezi barokem a 19. století. V určitých částech někdejšího novozámeckého panství lze dosud dobře identifikovat poměrně rozsáhlá torza komponované krajiny, která je svým rozsahem a charakterem v severočeské oblasti naprosto unikátní. Právě její dokumentaci a výzkumu bude v závěrečné etapě projektu věnována výrazná pozornost. Zkoumána bude její návaznost na objekt zámku a zámeckého parku, modely vývoje i prolínání s okolním prostředím. Vedle zahradních a parkových úprav bude sledován zdejší čestní systém a rozsáhlá rybniční soustava. Samostatnou pozornost si pak zaslouží krajinu pointující památkové objekty a další stavby.
V rámci průzkumu a dokumentace bude věnována pozornost následujícím památkám:
- zámek
- zámecká zahrada
- skleník a dům zahradníka
- pivovar - relikty
- pošta s přepřahací stanicí
- drobné památky
- komponovaná krajina Zahrádky - Holany (osídlení Karba, Vřísek, tzv. Jíljov romantická napodobenina zříceniny hradu, tzv. tvrz Milčany, tzv. tvrz Rybnov, tzv. hrad Kvítkov, tzv. Robečský hrádek, rybniční soustava Holanské rybníky)
Stejně jako v předcházejících dvou etapách bude i pro Zahrádky podniknut rozsáhlý archivní výzkum, s akcentem na památkový fond a kulturní krajinu, jehož výsledky budou vloženy do výstupů v podobě specializovaných map s odborným obsahem. Ty budou předstupněm pro další zpracování výsledků do podoby výstavního projektu a následně také monografie, s kterými se ovšem v rámci předkládaného projektu záměrně nepočítá.
Toto rozvržení různé úrovně výstupů výzkumu v jednotlivých lokalitách je záměrné. Má didaktickou a metodickou fúnkci, je návodné pro průběh a prezentaci výzkumů dalších lokalit sledované oblasti severozápadních Čech, které doufáme předloženým projektem NAKI iniciovat.
V rámci řešení všech tří etap se předpokládá naplnění těchto konkrétních specifických cílů: (Globální cíl č. 1: Národní identita)
Specifický cíl ě. 1.1 Výzkum a jeho uplatnění - historické vědní obory a archeologie
Komparativní výzkum archeologické, historické a sociálně kulturní kontinuity (diskontinuity) a její reflexe na historickém území českého státu a v širším evropském prostoru
(Globální cíl ě. 2: Kulturní dědictví)
Specifický cíl č. 2. 1. Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami
b) výzkum a vývoj nástrojů pro identifikaci, dokumentaci a evidenci nemovitého a movitého kulturního dědictví s využitím nových technologií, které posílí integraci
ekonomického uplatnění kulturního dědictví ve spoleěnosti a zvýší aktivní podíl na rozvoji národní identity jako součásti evropského kulturního prostředí,
c) výzkum a vývoj nástrojů pro identifikaci, dokumentaci a evidenci v oblasti ochrany nejohroženějších typologických skupin nemovitého a movitého kulturního dědictví s využitím nových technologií s cílem vytvořit podmínky pro jejich systematickou záchranu a využití, které posílí integraci ekonomického uplatnění kulturního dědictví ve společnosti a zvýší aktivní podíl na rozvoji národní identity jako součásti evropského kulturního prostředí,
d) výzkum a vývoj nástrojů pro péči o architektonické dědictví a historické a urbanistické struktury a jejich rozvoje, včetně dopadů moderní architektury na kvalitu kulturně historických hodnot území, pro integraci do územního plánování a rozvojových aktivit společnosti, včetně zhodnocení významu nezastavěných a zastavěných území,
V rámci řešení III. etapy pak ještě dalšího specifického cíle:
Specifický cíl č. 2. 3. Kulturní dědictví, vzdělávání a média
Začlenění výsledků výzkumu kulturního dědictví a území s historickými hodnotami do vzdělávacích procesů na všech úrovních, tvorba výukových programů na datových nosičích a široká prezentace a zpřístupnění jejich hodnot v kontextu národní identity.
Problematika hlubšího výzkumu venkovských sídel v dané oblasti se prozatím nedočkala výraznějšího stupně odborného zpracování. Pro zvolené lokality je k dispozici několik dílčích německojazyčných textů z období 18. století (Mauritius Vogt, Jaroslav Schaller), z
19. a první poloviny 20. století. Jedná se o několik kratších příspěvků v časopisu Mittheilungen des Nordbohmischen Excursions-Clubs, v dalších periodikách regionálního charakteru a v příslušných německých vlastivědách (Josef Grunert, Heimatkunde des Auschauer Bezirkes, Auscha 1884; Heinrich Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz, Leitmeritz 1922; Franz Hantschel, Heimatkunde des politischen Bezirk Bohmisch Leipa, Leipa 1911; Karl Stroh - Rudolf Sagaster: Heimatkunde des politischen Bezirks Bóhmisch Leipa, Leipa 1936).
Poválečná česká historiografie o zmíněné území jevila poměrně malý zájem. Zahořany jsou v ní zastoupeny krátkými zmínkami pouze zcela výjimečně a jejich dějiny se prozatím nedočkaly ani základního odborného zpracování. Obdobná situace panuje také v případě Konojed, vzácně zmiňované téměř výhradně ve spojitosti s osobností majitele Františka Antonína Šporka. O něco vyšší pozornosti se v podobě hesel dostalo jen zdejším zámeekým sídlům a kostelům v publikacích mapujících památkový fond (E. Poche a kol.. Umělecké památky Čech, Praha 1977-82; Zdeněk Fiala a kol.. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984). Zahořanům a Konojedům bylo v minulosti věnováno několik studentských kvalifikačních prací (Eva Spárová, Stavební vývoj a dokumentace souěasného stavu kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech, okres Litoměřice, PF UJEP v Ústí nad Labem 2001; Eva Cesáková, Mobiliář kostela nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, FF UJEP v Ústí nad Labem, 2016). K dispozici jsou dále následující dokumentace ke kostelu Nanebevzetí P. Marie v Konojedech: Miroslav NOVÝ - Eliška NOVA, Konojedy (LT, Ústecký kraj). Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavebně historický průzkum. Ústí nad Labem 2013; Michal PANÁČEK, Kostel Nanebevzetí Panny
Marie Konojedy. Stavebně historický průzkum barevnosti. Česká Lípa, 2014; Táňa ŠIMKOVÁ, OPD Konojedy - kostel Nanebevzetí Panny Marie. Průzkum barevnosti klenby a připor interiéru. Ústí nad Labem 2015; Kamil PODROUŽEK, Sklepy v terase kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, rkp., NZ OPD, NPÚ ÚOP v Ústí n. L. 2016; Tomáš KYNCL, Výzkumná zpráva dendrochronologické analýzy některých prvků krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, rkp., Dendrochronologická laboratoř, Brno 2014. ^
Pro výzkum Zahrádek je prozatím k dispozici práce: Bohumil DANIEL, Zahrádky u České Lípy v dobách minulých. Zahrádky 2006 a výše uvedené soupisové práce. Pro poznání zámecké budovy slouží starší SHP Marie HEROUTOVÁ - Olga NOVOSADOVÁ, Zámek v Zahrádkách (okres Česká Lípa), SÚRPMO, Praha 1985. Při výzkumu zámeckého sídla a jeho provázanosti s parkovým zázemím je možné se opřít o moderní výstupy: Markéta ŠANTRŮČKOVÁ - Michal ANDREAS - Roman BUSINSKÝ - Lucia BENDÍKOVÁ - Eva
SOJKOVÁ - Jiří VELEBIL - Věra VÁVROVÁ - Martin WEBER, Mapa významných skladebních prvků krajinné úpravy v Zahrádkách u České Lípy, Titíž, Mapa zásad pro uchování památkových hodnot krajinné úpravy v Zahrádkách u České Lípy, Průhonice 2014, zpracované v rámci projektu (NAKI) DF12P010VV016: Zhodnocení a udržitelné využití potenciálu památek zahradního ximění.
S ohledem na skutečnost, že na dokumentaci a prezentaci historické kulturní krajiny byly zaměřeny některé ukončené projekty NAKI např. DF13P01OVV19 Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí; DF12P010VV001 Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón, nebo jsou v současné době v řešení např. (NAKI II.) DG16P02M034 Identifikace a prezentace památkového potenciálu historické kulturní krajinyČeské republiky; DF13P01OVV00 1 Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století, bude možné se komparativně využít jejich zveřejněné, či průběžně zveřejňované výstupy. Vedle toho je možné pro komparaci využít i dalších titulů a kvalifikačních prací: např. Komponovaná kulturní krajina: možnosti její obnovy a zachování [online]. Olomouc, 2010; Jiří KUPKA, Krajiny kulturní a historické: vliv hodnot kulturní a historické charakteristiky na krajinný ráz naší krajiny, Praha 2010; Týž, Komponovaná kulturní krajina, dostupné na (www.uzemi.eu/Include/Data/getfile.php?db=uzemi&id=1155); Petra TRNKOVÁ - Martin Lucie RYCHNOVÁ, Komponovaná krajina Františka Josefa Schlika a „krajinotvorba“ kolem roku 1700, disertační práce, FF UK, Praha 2016.
Vzhledem k regionálně zaměřenému výzkumu není možné uvést zahraniční literaturu, která by zkoumanou problematiku zásadněji řešila.
3. Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen příjemcem v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést její identifikaci a specifikaci. Definovat nový přínos předkládaného projektu:
Problematika soustředěného kolektivního interdisciplinárního výzkumu venkovské lokality s rozsáhlým a cenným památkovým fondem byla v kontextu kultumi krajiny v oblasti Českého středohoří v minulosti řešena v rámci pracoviště dílčím výzkumem v období let 2009 až 2015. Cílem výzkumu byla lokalita Milešov na Lovosicku. Nejprve byla lokalita dokumentována v rámci studentských praxí a výsledky publikovány ve formě několika drobnějších příspěvků, později byla řešena jako modelová lokalit v rámci projektu Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraničních
oblastech severozápadních Čech, NAKI DF12P01VV009. Výstupem v rámci projektu byla výstava s kritickým katalogem historie,
kulturní památky a jejich dokumentace, Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-7414-940-5) a odborná monografie (Jakub Pátek a kol., Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem 2015), publikovaná samostatně v českém (ISBN 978-80-7414-775-3) a anglickém jazyce (ISBN 978-80-7414-969-6). Ačkoliv byly výstupy po stránce metodologické i obsahové hodnoceny kladně, ukázal proces přípravy výstupů potřebu inovací pro zkvalitnění jejich obsahu a formy, vlastní výzkumu pak také nutnost rozšíření odborného záběru o témata související především s vývojem kulturní krajiny a tím i rozšíření autorského kolektivu o další odborné profese.
V rámci interní grantové soutěže UJEP v současné době řeší smíšený tým pedagogů a studentů pod vedením výzkumný projekt studentské grantové soutěže s názvem „Terra sacra incognita“ (63201), realizovaný v letech 2015 2017, díky němuž bylo již v rámci studentských praxí možné uskutečnit primární kroky směřující k rozpoznání památkové hodnoty lokalit Konojed a Zahořan (desetidenní studentská praxe 2015 a 2016). Během této přípravy došlo k navázání kontaktů s vlastníky objektů, představiteli samosprávy, státní správy, církve i občanských spolků, které se deklarativně i prakticky zasazují o ochranu a prezentaci památkového fondu oblasti. Zároveň došlo k ověření památkové, historické i krajinné hodnoty výše uvedených lokalit a tím i vhodnosti jejich výběru pro rozsáhlý interdisciplinárně zaměřený výzkum a hloubkovou dokumentaci.
Právě v možnosti výrazné intenzifikace dokumentace a výzkumu daných lokalit, přímého zapojení odborníků různého profesního zaměření a možnosti následného zveřejnění a zpřístupnění kvalitních výstupů je nutné spatřovat nový přínos projektu. Intenzivní příprava výzkumu na dvou výše zmíněných lokalitách umožňuje ve střednědobém horizontu projektu NAKI zpracovat návazně ještě lokalitu třetí, a na ní prověřit a standardizovat zvolený postup, směřující od plošného průzkumu a identifikace zájmových objektů k jejich podrobné dokumentaci a vyhodnocení v kultuměhistorickém kontextu lokality, a to již od počátku jeho zahájení. Potenciál tohoto postupu spatřujeme v možnosti jeho nezávislého využití při výzkumu, dokumentaci a prezentaci dalších lokalitách v oblasti, které umožní postupně propojovat vyhodnocená území a získat tím detailnější retrospektivní pohled na kultuměhistorický vývoj sídel a krajiny oblasti severozápadních Čech. Při tomto dlouhodobém úkolu směřujícím v konečném důsledku k podpoře národní a kulturní identity obyvatel příhraniční oblasti severozápadních Čech lze s úspěchem iniciovat, podpořit a propojit aktivity státní správy, samosprávy, vlastníků objektů i pozemků, zájmových spolků, odborné památkové péče i ochrany přírody a laické veřejnosti.
4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):
Cílem projektu je hloubková dokumentace trojice lokalit, které byly zvoleny jako reprezentativní sondy pro oblast severovýchodního Středohoří. Výsledkem bude detailní informace o jejich památkové hodnotě a podklady pro obnovu a revitalizaci zdejšího památkového fondu. Souběžně s dokumentací památkových objektů bude probíhat také mapování, dokumentace a interpretace kulturní krajiny, v níž se lokality nachází. Získané
poznatky je možné využít opět jako východisko pro možnou obnovu určitých částí či jejich přiblížení historickému stavu. Souběžné s tím bude probíhat výzkum zaměřený na dějiny jednotlivých lokalit, postavený na bázi dostupné literatury a široce podniknutého archivního průzkumu. (V tuto chvíli ani jedna ze zmíněných obcí nemá k dispozici krtitické zpracování svého historického vývoje). Výsledky každého z výše uvedených procesů budou průběžné komparovány tak, aby byly závěrečné výstupy co nejobjektivnější a jejich závěry nej správnější.
Jak již bylo uvedeno výše, jednotlivé lokality se nacházejí ve stavu realizované nebo připravované obnovy alespoň některého z významnějších památkových objektů (Zahořany - kostel Nejsvětější Trojice; Konojedy - kostel Nanebevzetí P. Marie a zámek; Zahrádky - příprava obnovy zámku) a jedním z hlavních cílů projektu tak představuje záměr řešitelského týmu poskytnout vlastníkům obnovovaných staveb dostatečnou informační základnu, která se může kvalitně odrazit ve výsledné podobě revitalizačních zásahů. Důležitým momentem je zároveň snaha upozornit vlastníky dalších objektů na jejich památkovou a historickou hodnotu a inspirovat je k možné obnově v duchu aktuálních trendů památkové péče. Přínosnost tohoto přístupu byla již v minulosti ověřena například ve výše připomínaném Milešově, kde po realizaci výstavy a publikaci odborné monografie skutečně někteří vlastníci začali investovat do obnovy svých objektů, na jejichž hodnotu byli tímto způsobem upozorněni.
Dalším cílem projektu je oživení obecného povědomí o historickém vývoji a výraznému prohloubení kolektivní paměti zvolených lokalit i širšího regionu, které vždy zlepšuje možnost identifikace obyvatel s místem, v němž žijí. To se pak zpětně pozitivně odráží v jejich péči o objekty i krajinu.
Projekt bude řešen následujícími postupy a metodami:
ARCHIVNÍ REŠERŠE
Metoda spočívá ve shromáždění maximálního množství relevantních archivních materiálů, které je možné využít jako podklad pro výzkum a tvorbu výstupů. Dokumenty budou získávány z oficiálních archivních institucí (zejména z fondů SOA Litoměřice, NA Praha, SOA Zámrsk, SOA Praha, archiv UK v Praze, NG v Praze, archivy NPÚ), ale i také z muzejních a soukromých zdrojů. Vedle klasického narativního archivního materiálů bud shromážděna také kompletní dostupná historická ikonografie zkoumaných územních celků.
HISTORICKÝ VÝZKUM
Metoda spočívá v interpretaci získaných archivních materiálů v kombinaci s použitím nashromážděné odborné i sekundární literatury (monografie, články, publikace nejrůznějšího charakteru) a to jak domácí, tak cizojazyčné provenience. Celý proces bude probíhat v průběžné konfrontaci s dokumentovaným hmotným materiálem a výsledky jeho dokumentace.
UMĚLECKO-HISTORICKÁ ANALÝZA
Metoda bude použita u vybraných staveb a jejich alespoň z části dochovaného, či alespoň
v minulosti dobře zdokumentovaného vybavení. Pro interpretaei bude použit ikonografický rozbor, stylová a formální analýza a komparativní metoda, umožňující stanovení umělecké hodnoty děl a jejich zařazení do systému vývoje umění v rámci regionu i českých zemí.
DOKUMENTAČNÍ METODY A TECHNIKY
Konkrétně budou v rámci etap využívány následující metody a techniky:
- Slovní popis
- Kresebná dokumentace - náčrt
- Stavební zaměření
- Geodetická metoda
- Fotodokumentace
- Pozemní jednosnímková fotogrammetrie
- Pozemní vícesnímková průseková fotogrammetrie s využitím obrazové korelace
- Laserové a optické skenování
- Dendrochronologie
- Petrologická analýza
- Plošný průzkum
- Inventarizace
V rámci stanovených kroků budou voleny postupy, standardizované následujícími metodikami:
CERTIFIKOVANÉ METODIKY
Jiří Bláha - Vít Jesenský - Petr Macek - Vladislav Razím - Jan Sommer - Jan Veselý, Operativníprůzkum a dokumentace historických staveb, Praha 2005. ISBN 978-80-86516 18-0
Jan Veselý, Měřická dokumentace historických staveb pro průzkum vpamátkovépéči,
Národní památkový ústav, Praha 2014. ISBN 978-80-86516-79-0
Jan Pešta, Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel. Národní památkový ústav, Praha 2014. ISBN 978-80-86516-78-3
Alfréd Schubert, Průzkum, dokumentace a inventarizace výplní okenních a dveřních otvorů.
Národní památkový ústav, Praha 2014. ISBN 978-80-86516-77-6
František R. Václavík, Průzkum, dokumentace a inventarizace architektonických prvků,
Praha 2014. ISBN 978-80-86516-76-9
Věra Kučová - Jiří Dostálek - Marek Ehrlich - Karel Kuěa - Božena Pacáková, Metodika tvorby standardizovaného záznamu krajinné památkové zóny, Praha 2014. ISBN 978-80 7480-022-1
Ladislav Bezděk - Martin Frouz, Digitální a digitalizovanáfotografie pro vědecké účely v praxipamátkovépéče. Národní památkový ústav, Praha 2014. ISBN 978-80-7480-017-7 Jan Beránek - Petr Macek, Metodika stavebně historického průzkumu. Národní památkový ústav, Praha 2015. ISBN 978-80-7480-037-5
Vít Honys - Táňa Šimková - Lucie Radová - Hana Veselá, Metodika dokumentace sakrální architektury (kostely a prostorové kaple). Filozofická fakulta Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-7414-951-1, Národní památkový ústav. Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-85036-59-6.
Kamil Podroužek - Renata Kuprová - David Skalický - Jan Horák - Michal Tměný, Metodika dokumentace lidové architektury. Filozofická fakulta Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-7414-952-8, Národní památkový ústav. Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-85036-58-9.
Marcel Brejcha - Vladimír Brůna - Zdeněk Marek - Bára Větrovská, Metodika
digitalizace, 3D dokumentace a 3D vizualizacejednotlivých typů památek, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-7414-954-2, Národní památkový ústav. Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-85036-61-9.
Jin Olšan - Marek Ehrlich - Lenka Křesadlová - Marie Pavlátová - Daniel Šnejd, Metodika identifikace hodnot památek zahradního umění, Národní památkový ústav, Praha 2015.
Lenka Křesadlová - Marie Pavlátová - Jiří Olšan - Marek Ehrlich, Metodika prostorové analýzy památky zahradního umění. Národní památkový ústav, Praha 2015.
DOKUMENTACE DROBNÝCH SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK
Přípravná fáze zahrnuje průzkum písemných pramenů a literatury, zejména evidenčních databází NPÚ, map, ikonografie, soupisů, topografií, fondů farních úřadů a fondů obcí. V realizační fázi následuje rekognoskace terénu s identifikací objektů drobných sakrálních památek při tematickém plošném průzkumu lokality, záznam do katastrální mapy s lokalizací objektu souřadnicemi GPS a podchycením čísla parcely a identifikací jejího vlastníka. Dokumentační záznam dále obsahuje standardizovaný písemný operát zaznamenávající deskripční znaky objektu, grafický měřický záznam, zpravidla ve formě kótovaného náčrtu a fotodokumentaci celku i detailů. V případě potřeby je pořizována detailnější dokumentace, jako přepisy a fřotáž nápisů, otisky reliéfů, případně jejich záznam speciálními digitalizačními technologiemi, zejména laserovým či optickým skenováním. K praktické realizaci obnovy je objekt stavebně či geodeticky zaměřen, graficky je vyhodnocována forma, míra a rozsah poškození. Postprocesní zpracování dat zahrnuje jejieh analýzu, standardizaci (doplnění a zjednodušení modelováním) a komparaci. Ideálním výstupem je začlenění drobné sakrální památky do kulturního kontextu lokality, a to ve formě interpretace jejího umístění v krajině, praktieké funkce, symbolického smyslu a společenského významu v době její výstavby a užívání. Ty jsou také předpokladem zodpovědné a autentické stavební obnovy památky.
CERTIFIKOVANÁ METODIKA
Petr Hrubý - Eva Altová - Antonín Kadlec, Metodiky dokumentace drobných
památek. Filozofická fakulta Univerzity J.E. Purkyně, Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80 7414-953-5, Národní památkový ústav. Ústí nad Labem 2015, ISBN 978-80-85036-57-2.
ANALÝZA HISTORICKÝCH ZAHRADNÍHO UMĚNÍ
Při výzkumu zahradní a parkové problematiky v rámci přípravy podkladů pro mapy se specializovaným obsahem budou použity metody pasportizace zahradního umění, dendrologického průzkumu a identifikace památkových hodnot jednotlivých celkm
CERTIFIKOVANÉ METODIKY
Martin Gojda - Jan Hladký - Jiří Janál - Milan Jančo - Petr Milo - Lenka Lisá - Jan Petřík
- Lubomír Prokeš, Archeologický výzkum památek zahradního umění. Národní památkový ústav, Praha 2015. ISBN 978-8
0-7480-030-6
Metodika prostorové analýzy památky zahradního umění. Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI 2011-2015), projekt DF12P010VY044:
„Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity České republiky. Metody identifikace hodnot historiekých sídel, parků a zahrad a jejich zachování.“
VÝZKUM KRAJINY
Výzkum historické krajiny a její rekonstrukee spojuje řadu metod zahmujíeích jak vědy historické, tak přírodovědné, a můžeme jej rozdělit do několika fází. V první řadě to jsou
archivní rešerše a analýza písemnýeh a hlavně obrazových a kartografických pramenů. Souběžně také jsou zkoumány hmotné prameny v kontextu archeologiekého výzkumu, který je možné zahrnout do širší práce přímo v terénu, kdy jsou identifikovány a katalogizovány krajinné relikty a případně jsou odebírány vzorky pro různé analýzy (palynologie, archeobotanika, dendroehronologie ete.). Na to navazuje digitalizaee, ortorektifikaee starých mapových děl a jejich analýza. Výstupem výzkumu jsou pak kromě písemných analyticko-syntetických textů specializované rekonstrukční mapy, které postihují krajinu v různýeh historiekých časových horizontech.
Organizační principy:
Jednotlivé etapy se ve svých počátcích a koncích částečně překrývají, což je umožněno skutečností, že na sebe ve svýeh výsledeích přímo nenavazují a ukončení jedné nepodmiňuje započetí další. Zároveň díky tomu bude možné efektivněji využívat personální kapacitu v rámci řešitelského týmu a týmu zaměstnaneů v rámci jednotlivých sekcí. Konkrétní harmonogram kroků jednotlivých etap je součástí jejieh popisu.
Projekt bude po provozní i odborné stránce řízen řešitelem, který řídí garanty jednotlivých sekcí dokumentace a výzkumu, má na starosti personální obsazení projektu, vedení projektu a nese zodpovědnost za realizaei a kvalitu počitatelných výstupů. V čele jednotlivých sekcí dokumentace a výzkumu stojí vždy odborník na danou problematiku, který je zodpovědný za plnění úkolů sekce (dokumentace a památkový výzkum, historický výzkum, archivní výzkum, výzkum krajiny) a zprostředkování získaných poznatků a informací ostatním sekcím, tak aby je mohli vhodně využít či komparovat ve své oblasti dokumentace a výzkumu. Garanti budou za řešení dílčích problémů odpovědni řešiteli projektu. Zároveň metodicky a úkolově povedou zaměstnance spadající pod přidělenou sekci, výsledky jejichž práce budou zároveň přebírat, průběžně kontrolovat a ponesou vůči řešiteli odpovědnost za jejich kvalitu. Důležitou roli v řešitelském týmu bude mít administrativní koordinátor, který bude zajišťovat řešení provozních a administrativních záležitostí, který povede další administrativní a technické pracovníky zaměstnané na projektu a bude odpovědný za řešení administrativní, ekonomické a technické agendy (např. tisky, technická realizace výstavy, dohled nad webem projektu atd.). Řešitel bude svolávat v pravidelných intervalech pracovní setkání řešitelského kolektivu, která poslouží k výměně informací, zadávání úkolů a průběžné kontrole jejich plnění.
5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků).
Upozornění ke všem druhům výsledků
U očekávaných a v přihlášce vymezených individuálních výsledků (5.1.1., 5.1.2. a 5.2.1) uvést případný mezinárodnípřínos hlavních výsledků (u budoucích uživatelů výsledku).
Při hodnocení návrhu projektu nebude brán zřetel na uvedené očekávané výsledky, které neodpovídají druhům výsledků uvedených ve struktuře RIV(např. rukopis, studie, abstrakt, návrh patentu apod.).
5.1. Hlavní výsledky projektu
5.1.1. Hlavni výsledky druhu Fu^it, Fpi-um? Gprot? Gfunk? Nmet» Npam? bímap? F? R? Zipolopj
Ztech? Hleg, Hneleg (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce)'.
Upozornění k druhu výsledku N„et
27
Výsledek „Certifikovaná metodika" realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy nebo příslušným odborným certifíkačním (akreditačním) orgánem schválena a doporučena pro využití v praxi.
Výsledek N„s, certifikovaný jiným orgánem než je MK lze navrhnout jen v případě, že jinému
orgánu kompetenčně náleží a že uchazečpředložípísemné vyjádření daného orgánu, že metodiku buď certifikuje nebo vydá odborné stanovisko projejí certifikaci MK.
písmeno označující druh Wavního výsledku Nmap
předpokládaný název hlavního výsledku Zahořany - zámecký areál,
stavebně historický průzkum
krátká charakteristika hlavního výsledku Specializovaná mapa s odborným
obsahem ve formě stavebně historického průzkumu, zpřístupněná na webových stránkách projektu bude sloužit zejména pro potřeby odborníků z oblasti památkové péče, ale také potřeby vlastníka a místní samosprávy a veřejnosti.
Obsahem výstupu budou informace získané podrobnou stavební dokumentací a detailním rozborem vývoje stavby, archivním výzkumem. Výstup bude zpracován na základě platných certifikovaných metodik pro tvorbu stavebně historických průzkumů.
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách 1. etapa předpokládaný rok uplatněm' hlavního výsledku 2020
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Odborné instituce, státní správa,
místní samospráva, veřejnost.
písmeno označující druh hlavního výsledku | Nmap |
předpokládaný název hlavního výsledku | Konojedy - památkový fond obce a Jejího okolí |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Specializovaná mapa s odborným obsahem, zpřístupněná na webových stránkách projektu bude sloužit pro potřeby odborníků i veřejnosti při |
identifikaci památkových a krajinných hodnot vsi Konojedy. Obsahem mapy budou informace ziskané podrobnou dokumentací a výzkumem zdejšího památkového fondu, zahrnující profánní i sakrální objekty, drobné památky, hospodářské památky i lidovou architekturu. | |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | II. etapa |
předpokládaný rok uplatnění hlayníhp výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Odborné instituce, státní správa, místní samospráva, školy v regionu, veřejnost. |
písmeno označující druh hlavního výsledku Nmap
předpokládaný název hlavního výsledku Identífíkace památkové hodnoty a kompozičních principů- zámecký park Konojedy
krátká charakteristika hlavního výsledku Specializovaná mapa s odborným
obsahem, zpřístupněná na webových stránkách projektu, bude vytvořena na základě souboru analytických kartografických podkladů, které zpracuje řešitel. V jejim obsahu bude identifikována památková hodnota zámeckého parku.
Analýzy se budou týkat především prostorové struktury objektu (pasport památky zahradního umění), dendrologického potenciálu a principů vývoje kompozice.
Syntéza bude zaměřena na odvození kompozičních principů nutných pro následné stanovení obnovy parku.
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách II. etapa předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku 2021
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku Odborné instituce, státní správa,
místní samospráva, školy v regionu, veřejnost.
písmeno označující druh Wavního výsledku | Nmap |
předpokládaný název hlavního výsledku | Zahrádky - Holany komponovaná kulturní krajina |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Specializovaná mapa s odborným obsahem, zpřístupněná na webových stránkách projektu bude sloužit pro potřeby odborníků i veřejnosti při poznávání kulturních, památkových a krajirmých hodnot komponované krajiny se sídelními centry v Zahrádkách a Holanech, vytvářející v minulosti jádro panství Nový Zámek. Mapa zároveň poslouží jako podklad pro budoucí možnost revitalizace vybraných částí krajiny, zejména těch s turistickým potenciálem. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | III. etapa |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé Wavního výsledku | Odborné instituce, státní správa, místní samospráva, školy v regionu, veřejnost. |
písmeno označující druh hlavního výsledku Nmap
Využití potenciálu zámeckého
předpokládaný název hlavního výsledku
krátká charakteristika hlavního výsledku
parku Zahrádky pro edukaci a presentaci
Na základě již zpracované Nmap ("Mapa zásad pro uchování památkových hodnot krajinné úpravy v Zahrádkách u České Lípy" NAKI DF12P010VV016,
2014) a nově doplněného souboru analytických kartografických podkladů budou tyto zhodnoceny pro edukační potřeby v rámci cílového využití objektu. Objekt je rovněž dobře využitelný pro presentaci výstupu předmětného projektu NAKI a optimálně realizované péče o památku zahradního umění. Soubor map bude zaměřen na edukativní presentaci dendrologického
bohatství parku a kompozičních principů, kterými byl/je utvářen park. | |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | III. etapa |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavm'ho výsledku | Správa objektu, projektanti (především autorizované osoby v CKA), Národní památkový ústav, vysoké školy, školy v regionu |
5.1.2. Hlavní výsledky druhu E (vyplňuje se pro každý výsledek E - uspořádání výstavy společněsjejím kritickým katalogem ~B v samostatné tabulce):
Upozornění k druhu výsledku E
U specifického výsledku pro program NAKI IIE - uspořádání výstavy se jedná se o nejméně dva měsíce trvající veřejnou prezentací kulturních či kulturně historických hodnot s minimální návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání výstavy, která je výlučně výsledkem výzkumných projektů v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKIII), ajejí součástíje kritický katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel recenzním řízením. O případné výnosy ze vstupného musí být sníženy způsobilé náklady projektu. Je nutné dodržet podmínky uvedené v zadávací dokumentaci v části 5.4, včetně zveřejnění publikace typu B (která bude kritickým katalogem výstavy a která musí být vpřihlášce projektu jednoznačně označena jako kritický katalog výstavy a to i vpoli krátká charakteristika výsledku).
písmeno označující druh hlavního výsledku
předpokládaný název hlavního výsledku Konojedy - historie a památky
obce a někdejšího panství
krátká charakteristika hlavního výsledku Výstava, která bude realizována
postupně v Konojedech, Úštěku a Ústí nad Labem představí veřejnosti přístupnou formou hlavní výsledky výzkumu podniknutého v rámci II. fáze řešení projektu. V podobě bannerů, velkoformátových fotografií a kritického katalogu představí kulturní, památkové, historické i krajinné hodnoty samotné obce, a v širším kontextu někdejšího panství Konojedy.
Reflektován bude zejména vývoj držby panství, jednotlivé osobnosti nejvýznamnějších vlastníků, celkový historický vývoj sídla, model vývoje zdejší
kulturní krajiny a jednotlivé objekty s památkovým potenciálem, ať již dochované či zaniklé. | |
hlavní výsledek je ipláhován v etapě/ách | II. etapa |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlawího výsledku | Odborné instituce, státní správa, místní samospráva, školy v regionu, veřejnost. |
5.2. Vedlejší výsledky projektu
5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B - kritických katalogů výstav, uvedenýchjiž v 5.1.2):
písmeno Označující druh vedlejšího výsledku | B |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Zahořany - odborná kniha |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Odborná kniha, na jejíž přípravě se bude podílet tým autorů - odborníků z různých oborů (památková péče, historie, historie umění, geografie) bude zaměřena na historický vývoj obce Zahořany, zdejší významné památkové objekty v podobě zámeckého areálu a kostela Nejsvětější Trojice, další hodnotné stavby a drobné památky. |
vedlej ší výsledek je plánován v etapě/ách | I.etapa |
předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku | 2020 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Odborné instituce, státní správa, místní samospráva, školy v regionu, veřejnost. |
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | B |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Konojedy - historie a památky obce a někdejšího panství - katalog ke stejnojmenné výstavě |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Katalog k výstavě, která bude realizována postupně |
v Konojedech, Úštěku a Ústí nad Labem představí hlavní výsledky výzkumu podniknutého v rámci II. fáze řešení projektu. Reflektován bude zejména vývoj držby panství, jednotlivé osobnosti nejvýznamnějších vlastníků, celkový historický vývoj sídla, model vývoje zdejší kulturní krajiny a jednotlivé objekty s památkovým potenciálem, ať již dochované či zaniklé. | |
vedlejší výsledekje plánován v etapě/ách | II. etapa |
'■ ■ ' ■ ■■ ■ ' ''V'' . předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Odborné instituce, státní správa, místní samospráva, školy v regionu, veřejnost. |
5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnně pro všechny vedlejší výsledkyjednoho druhu v samostatné tabulce).’
písmeno označující druh vedlejších výsledku | J |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 1 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2022 |
písmeno označující druh vedlejších výsledku | W |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 3 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2019, 2020, 2022 |
písmeno označující druh vedlejších výsledku | A |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 1 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2021 |
5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:
předpokládané výsledky projektu | počet |
Hlavní výsledky | |
Fuzit - užitný vzor |
předpokládané výsledky projektu | počet |
Fpruni - průmyslový vzor | |
Gprot - prototyp | |
Gíunk | |
Nníct - certifikovaná metodika . ^ \ ^ . | |
Npam - památkový postup | |
Nmap -Specializovaná mapa s odborným obsahem | 5 |
P—patentv^:,,, ^ | |
- "evropský“ patent IBPG), patent USA (IJSPTO) a Japonska | |
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlopyy | |
- ostatní patenty český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyxižívaný nebo využívaný vlastníkem patentu | |
R-software ^ ^■ ř | |
Zpoiop - poloprovoz | |
Ztcch - ověřená technologie | |
Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem | |
H„eieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci konipetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKTII | |
\'edlťjší \ \sledk\ | |
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty | 1 |
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) | 2 |
G - kapitola v odborné knize | |
D - ělánek ve sborníku (z konference) | |
J- recenzovaný odborný článek | 1 |
M - uspořádání konference | |
W - uspořádání workshopu | 3 |
6. Vstupy - vybavenost pracovišť:
V současné době disponuje pracoviště následujícím vybavením:
Ruční skener ExaScan, který je mobilní, dobře využitelný v terénu i v laboratoři, vhodný pro digitalizaci zejména menších předmětů
Ruční optický skener Artec Eva slouží k digitalizaci menších předmětů zejména v terénu.
K práci se skenerem využíváme výkonný poěítaě. Ke zpracování nasnímaných dat, spojování jednotlivých skenů a k tvorbě 3D modelu jsou využívány specializované programy, které jsou xirčeny pro sběr 3D dat a jejich úpravu.
Optický skener Breuckmann slouží k přesné a precizní 3D digitalizaci menších předmětů. Skener je stacionární, stojící na stativu a snímá s 3D tvarem objektu také jeho barevnost, neboli texturu. K práci se skenerem je využíván výkonný mobilní poěítaě. Ke zpracování nasnímaných dat, zapozicování jednotlivých skenů, tvorbě 3D modelu a dalšího zpracování využíváme zahraniění specializované programy. Výsledkem 3D digitalizace je pak přesný a
ucelený 3D barevný model, který lze vizualizovat napnklad na webovýeh stránkách nebo jej lze využít pro tvorbu repliky pomocí 3D tiskových technik. 3D model je také vhodným podkladem pro restaurátorský průzkum.
Pro efektivnější a rychlejší zpracování výrazně velkých prostorově nasnímaných dat ze 3D skenerů slouží výpočetní server, který zvládne zpraeovávat i výrazně velké projekty, jako je například 3D digitalizace celého kostela, hradu či precizní dokumentace barokní sochy v rozlišení pod 0,2 mm. Server je základním kamenem výpočetního výkonu centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví, které je strukturně situováno pod Katedrou historie. Filozofické fakulty. Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
V sekei fotografie, fotogrammetrie a videodokumentace disponuje Centrum moderními digitálními fotoaparáty s příslušenstvím (např. CANON EOS 5D MARK, NIKON D3) a speeiálními objektivy pro fotografování architektury a fasád. Pro zpraeování digitálních audiovizuálních záznamů má pracoviště k dispozici počítačovou pracovní stanici pro zpracování obrazových dat (pracovní stanice s digitální střihovou kartou Canopus, tři monitory, audio mixažní pult, DVD vypalovací mechanika, sw Adobe Premiere pro 1.5, Adobe Photoshop CS, Ulead DVD workshop SE - dvd, authoring sw). Digitální záznam obrazu je možné pořizovat díky poloprofesionální DV kameře Canon XM2. Centrum dokumentaee je také vybaveno počítačem a SW pro fotogrammetrii, moderní a perspektivní metodu dokumentaee objektů a veškerých movitých předmětů.
V sekci geodézie a přípravy podkladů pro SEIP disponuje Centrum totálními stanicemi, geodetickými GPS, nivelačními přístroji, moderními ručními laserovými dálkoměry, analogovými měřícími pomůckami, GPS navigacemi, speciálními vrtáky pro odběr dendro vzorků. Pro bezkontaktní analýzu stavebních objektů využívá Centrum profesionální termokamery a inspekční kameru.
Software Autodesk AutoCAD Civil 3D umožňuje tvorbu plánové dokumentaee a trojrozměrných digitálních modelů předmětů. Oproti standardnímu AutoCADu je verze Civil 3D rozšířena o funkce podporující zpracování COGO bodů, které jsou importovány z totální stanice, příp. geodetické GPS. Pomocí programu lze také vytvářet digitální modely terénu.
Ruční XFR spektrometr Niton X13d je analyzátor přítomnosti chemiekých prvků, uzpůsobený pro potřeby stavebnietví. Pomocí ozařování rentgenovou lampou dokáže určit přítomnost prvků ve sledovaném materiálu a vyjádřit procentuálně jejich zastoupení. Umožňuje tak analyzovat a porovnávat chemické složení sledovaných historických artefaktů.
Mimo výše zmíněné speciální přístrojové vybavení disponuje Centrum logistickým vybavením pro speciální terénní práee, které ulehčí dokumentaci objektů ve složitém terénu. Např. vysílačky, horolezecké vybavení, elektrocentrála.
Pro zpracování audiovizuálních záznamů je pracoviště vybaveno poloprofesionální záznamovou technikou v podobě AVCCAM HD kamery Panasonic AG-AC160A. Kamera zaznamenává video v HD kvalitě prostřednictvím MPEG-4 AVC/H.264 kodeku. Dále pracoviště disponuje poloprofesionálním fotoaparátem Nikon D-810. Jedná se o pokročilý fotoaparát typu digitální zrcadlovka vybavený plnoformátovým snímačem. Fotoaparát je sehopen natáčet video ve Full HD kvalitě (1920xl080px) při 30/25/24 obr./sec. Digitální zrcadlovka nabízí možnost výměny optiky, kterou pracoviště disponuje - Nikkor 14-24mm F2.8G ED AF-S; NIKON 24-70/2,8 G ED AF-S; Nikon 24mm f/3,5D ED PC-E; Nikon 70-
200mm f/2,8 G AF-S. Pro natáčení v interiéru je praeoviště vybaveno osvětlovací technikou v podobě trvalých světel řady Dedolight.
V rámci UJEP spolupracuje Centrum s laboratoří geoinformatiky při Fakultě životního prostředí UJEP.
Nově potřebné vybavení a nutná technieká obnova stávajícího vybavení:
fotoaparát Canon 800 + objektiv
Základem dokumentace hmotných historických pramenů je uchopení jejich vnější formy pomocí fotografie. Předpokladem hodnověrné fotodokumentace je kvalitní přístrojové vybavení. Canon 800 je opatřený základním objektivem a je vhodný jak pro záznam celků, tak detailů. Díky odolnosti těla, snadné manipulaci a řadě poloautomatických režimů bude využit pro práci v terénu.
4 notebooky + SW Adobe, SW Office
Přenosná počítačová stanice - notebook je potřebná pro zpracování a ukládání dat při terénní práci a při kombinované práci v terénu a v kanceláři. Vzhledem k individuálnímu osobnímu užití poptáváme čtyři stanice, vybavené standardním kancelářským software Office a profesionálním software Adobe k uživatelským úpravám digitálního textu, obrazu a skenu.
kalibrace skenerů (EVA, Breuckmann)
Skenery VIU, EVA a Breuckmann jsou využívány ke 3D dokumentaci tvaru a povrchu předmětů, v předloženém projektu zejména detailů staveb, jako jsou reliéíy, profilace ostění a oken, štuky. Laserové i optické skenery musí procházet pravidelnou kalibrací, jejíž perioda je určena počtem hodin skenování. Kalibrace zaručuje správnou funkci přístroje. kalibrace totálních stanic
Totální stanice je typem geodetického měřicího přístroje pro měření a registraci měřených hodnot vodorovných úhlů, výškových úhlů, vzdáleností a jejich přepočet na pravoúhlé souřadnice. Stanice současně umožňuje ze zadaných hodnot pravoúhlých souřadnic vytyčit podrobné body v terénu ze známého bodu. Využívá se ke geodetickému měření terénu a stavebnímu měření objektů. Stanice musí procházet pravidelnou kalibrací, zpravidla jedenkrát za dva roky. Kalibrace zaručuje správnou funkci přístroje,
dendrovrtáky
Presslerův přírůstový lesnický nebozez je nástrojem k odběru vzorků dřeva. Je využíván také k odběru vzorku pro dendrochronologickou analýzu. Po každých deseti odebraných vzorcích je třeba vrták dodavatelsky brousit, životnost vrtáku se tak pohybuje dle intenzity jeho využití v rozmezí 1-2 roky. K udržení procesu analýz je třeba uvažovat o periodické obnově tohoto nástroje, k zajištění kontinuity odběrů je třeba počet nástrojů zdvojit, mobilní telefony 3 obyčejné
K zajištění operativního spojení při terénní práci poptáváme pro pozici dokumentátora na každý úvazek jeden základní mobilní telefon, s telefonním tarifem po dobu 5 let trvání projektu (celkem 3x)
Veškeré vybavení a servis jsou nezbytné pro možnost bezproblémového plnění úkolů sekce dokumentace památek.
7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:
Užší řešitelský tým je sestaven z interních pracovníků, jednoho dlouholetého externího spolupracovníka katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem (hlavní zaměstnavatel Archiv hlavního města Prahy), odborného pracovníka z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a odbornou pracovnicí Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. V čele týmu stojí hlavm' řešitel, který nese zodpovědnost za realizaci projektu, koordinaci jednotlivých výzkumných sekcí, supervizi všech předkládaných výstupů a personální řízení. Zároveň bude účastníkem výzkumu a spoluautorem některých výstupů. Ostatní řešitelé jsou na základě své odbornosti zodpovědní
realizaci hlavních výstupů v podobě map se specializovaným obsahem. Poslední součástí užšího týmu bude administrativní koordinátor projektu, zodpovědný za správnost čerpání rozpočtu a provozní komunikaci ve směru k poskytovateli dotace (pozice bude obsazena člověkem, který již má dostatek zkušeností z této oblasti). Ostatní pozice budou obsazeny kvalifikovanými odborníky z praxe, s nimiž již v minulosti řešitelé projektu spolupracovali a kteří se budou významně spolupodílet na výsledné kvalitě připravovaných výstupů. Jedná se o pracovníky z oblasti archivní správy, památkové péče, zahradní architektury, geografického a geologického průzkumu, ale také administrativní pracovníky, zajišťující bezproblémové čerpání rozpočtu a komunikaci s poskytovatelem dotace.
8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:
Základním kritickým předpokladem je zajištění samotné možnosti dokumentovat zamýšlené stavby. S ohledem na skutečnost, že vzhledem k jejich počtu se jedná zároveň o větší počet vlastníků, byla již v rámci přípravy projektu rizika minimalizována předběžným jednáním s většinou majitelů či správců o zpřístupnění objektů a umožnění jejich průzkumu a dokumentace. V rámci památkově chráněných objektů pak může být využita také institucionální spolupráce s NPÚ, jemuž budou výstupy projektu také zpřístupněny.
S ohledem na relativně dloxihé projektové období trvající do roku 2022 nelze zcela eliminovat eventualitu dílčích personálních změn v širším týmu spolupracovníků. Toto riziko je ovšem sníženo skutečností, že náplň práce a předpokládané úkoly nejsou prioritně svázány exkluzivně s danou osobou, ale s její odbornou erudicí. V takovém případě je pak ve výjimečných případech možné operativně nahradit konkrétního člověka na pozici jinou osobou stejného odborného zaměření. Složení užšího řešitelského týmu, odpovědného za výstupy pak předkladatel projektu považuje za zcela stabilní v průběhu celého projektu, a to i s ohledem na to, že s jedinou výjimkou se jedná o dlouholeté a služebním věkem perspektivní zaměstnance UJEP.
Další možná rizika v tuto chvíli předkladatel přihlášky neidentifikuje.
Pro každou etapu projektu je nutné vyplnit písm. a) až i). Etapy na sebe musí časově a věcně navazovat, popř. se mohou částečně překrývat, ale musí být uvedeny a nesmí být všechny plánovány na celou dobu řešení.
Předpokladem plánování etapje, že přípravnáfáze projektu (tzn. např. studium pramenů, pilotní výzkum či testy aformulace hlavní hypotézy) již byla realizována aje dokumentována v částech IV. 1 - IV.4 přihlášky. V této části přihlášky popište etapy tak, aby byly sdruženy výzkumné i organizační aktivity projektu do logických celků z hlediska časové souslednosti řešeného projektu.
I. etapa. Dokumentace památkového fondu, krajiny a historický výzkum Zahořan
Cílem etapy je podrobná a moderními metodami dosažená dokumentace památkového fondu Zahořan, výzkum jejich historického vývoje a retrospektivní zhodnocení krajinného
rámce vsi. Výsledky těchto složek výzkumu budou prezentovány souborně ve formě odborné knihy. Významnou složku etapy představuje zpracování SHP zámku, které bude ve formě specializované mapy s odborným obsahem samostatným výstupem. V rámci řešení etapy bude uspořádán workshop za účasti odborné veřejnosti.
b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu’. RRRR-MM-DD)’.
2018-03-01
c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2020-08-30
d) Převažující typ výzkumu (základnívýzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy:
Průmyslový výzkum
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
V rámci řešení etapy bude podniknut následující druh výzkumu:
1) Archivní rešerše, rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury a následný historický výzkum dějin obce i dějin jednotlivých objektů.
2) Umělecko-historické zhodnocení a interpretace objektů zámku a kostela Nejsvětější Trojice a jeho dochovaného vybavení.
3) Dokumentace památkového fondu s následujícími body postupu:
- terénní plošný průzkum obce a jejího zázemí
- stavební zaměření a geodetické zaměření následujících staveb:
- zámek
- lidová architektura č.p. 40
- kostel Nej světěj ší Troj ice
- kaple sv. Jana Nepomuckého
- kampanila
- stavebně historický průzkum
- zámek
- kostel Nejsvětější Trojice
- kaple sv. Jana Nepomuckého
- kampanila.
4) Mapování a dokumentace historické krajiny:
- rekognoskace mapových podkladů a leteckého snímkování
- terénní průzkum dochovaných stop a reliktů V50ižívání krajiny
- rekonstrukce cestního systému a jeho vývoje
- identifikace vojenských historických objektů a kontext jejich strategického umístění v krajině
- funkční návaznost V3aižití krajiny sledované lokality na širší kontext regionu
f) Organizační postup při řešení etapy:
v rámci řešení etapy budou podniknuty následující kroky:
1) Archivní rešerše dostupných materiálů a shromáždění historické ikonografie (březen 2018 - listopad 2018)
2) Historieký výzkum (listopad 2018 - červenec 2019)
3) Dokumentace výše uvedených památek (březen 2018 - listopad 2019)
4) Vyhodnocení dokumentace a výzkumu - tvorba a realizace výstupů (prosinec 2019
- srpen 2020)
Dokumentace a výzkum bude probíhat v rámci jednotlivých sekcí, jejichž výsledky budou průběžně kontrolovány a vzájemně kriticky srovnávány, tak, aby bylo možné dosáhnout co nejkomplexnějších a nej objektivnějších výsledků a vysokou kvalitu výstupů.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem Ix „Zahořany - zámecký areál, stavebně historický průzkum“
B - odborná kniha Ix „Zahořany ~ památky, krajina, historie“ (pracovní název)
W - uspořádání workshopu Ix
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace):
Výsledek kategorie Nmap bude odevzdán na CD současně s funkčním odkazem na veřejně přístupné údaje spolu s průvodní zprávou v listinné a elektronické podobě.
Výsledek kategorie B bude odevzdán v tištěné podobě. Dále bude výsledek předán podle §
3 odst. 1 zákona ě. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., Národní knihovně České republiky jako povinný výtisk.
Výsledek typu W bude prezentován zprávou z průběhu workshopu společně s prezenční listinou a fotodokumentací, dokumenty budou předány v elektronické podobě.
Informace o výsledcích budou také zaneseny do interních systémů evidence vědy a výzkumu a poté převedeny do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací — Rejstříku informací o výsledcích (RIV).
Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRJRR-MM-DD):
2020-08-30
a) Číslo, název a cíl etapy:
II. etapa, Dokumentace památkového fondu, krajiny a historický výzkum Konojed
Cílem etapy je podrobná a moderními metodami dosažená dokumentace památkového
fondu Konojed, výzkum jejich historického vývoje v kontextu širší oblasti někdejšího panství a okolních sídel. Výsledky jednotlivých složek výzkumu budou prezentovány ve formě výstavy s kritickým katalogem a ve formě specializovaných map s odborným obsahem, zaměřených na problematiku památkového fondu Konojed a samostatně též rozsáhlé zahrady konojedského panského sídla. V rámci řešení etapy bude uspořádán workshop za účasti odborné veřejnosti.
b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2019-06-01
c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2021-08-01
d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) pří řešení etapy:
Průmyslový výzkum
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
V rámci řešení etapy bude podniknut následující druh výzkumu:
1) Archivní rešerše, rešerše dostupné tuzemské i zahraniění literatury a následný historický výzkum dějin obce, dějin jednotlivých objektů a historického vývoje dalších lokalit někdejšího panství.
2) Umělecko-historické zhodnocení a interpretace objekt u kostela Nanebevzetí P. Marie a jeho dochovaného vybavení.
3) Dokumentace památkového fondu s následujícími body postupu:
- terénní plošný průzkum vsi a jejího zázemí
- stavební zaměření
- kostel Nanebevzetí P. Marie
- zámek
- pivovar
- stavebně historické vyhodnocení základních stavebních etap zámku: konvent Milosrdných bratří-servitů, zámek, armádní sklad
- dendrologický průzkum a analýza historického vývoje zámecké zahrady
- petrologický průzkum pískovcových článků (kostel, zámek, pivovar)
- topografický a terénní průzkum dalších sídel panství: Valkeřice a Merboltice, s cílem identifikace polohy někdejšího zámku a dokumentace reliktů zlikvidovaných kostelů sv. Barbory sv. Kateřiny.
4) Dokumentace a výzkum zahrady
- pasportizace zahradního umění
- dendrologický průzkum
- identifikace památkových hodnot celku
5) Mapování a dokumentace historické krajiny:
- rekognoskace mapových podkladů a leteckého snímkování
terénní průzkum dochovaných stop a reliktů využívání krajiny rekonstrukce cestního systému a jeho vývoje
identifikace hospodářských historických objektů a kontext jejich umístění v krajině
fůnkění návaznost využití krajiny sledované lokality na širší kontext regionu
f) Organizační postup při řešení etapy:
V rámci řešení etapy budou podniknuty následující kroky:
1) Archivní rešerše dostupných materiálů a shromáždění historické ikonografie (ěerven 2019 - leden 2020)
2) Historický výzkum (září 2019 - září 2020)
3) Dokumentace výše uvedených památek (ěerven 2019 - září 2020)
4) Vyhodnocení dokumentace a výzkumu - tvorba a realizace výstupů (říjen 2020- srpen 2021)
Dokumentace a výzkum bude probíhat v rámci jednotlivých sekcí, jejichž výsledky budou průběžně kontrolovány a vzájemně kriticky srovnávány, tak, aby bylo možné dosáhnout co nejkomplexnějších a nejobjektivnějších výsledků a vysokou kvalitu výstupů.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledkůprojektu podle bodu č. 5 Popisuprojektu):
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem 2x „Konojedy - památkový fond obce a jejího okolí“ a „Identifikace památkové hodnoty a kompoziěních principů- zámecký park Konojedy“
E - uspořádání výstavy Ix „Konojedy - historie a památky obce a někdejšího panství“ B - katalog k výstavě Ix „Konojedy - historie a památky obce a někdejšího panství“
W - uspořádání workshopu Ix
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace):
Výsledek kategorie N^ap bude odevzdán na CD současně s funkčním odkazem na veřejně přístupné údaje spolu s průvodní zprávou v listinné a elektronické podobě.
Výsledek kategorie E bude dokumentován a uveden v elektronickém systému na evidenci a zpracování publikační činnosti.
Výsledek kategorie B bude odevzdán v tištěné podobě. Dále bude výsledek předán podle § 3 odst. 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., Národní knihovně České republiky jako povinný výtisk.
Výsledek typu W bude prezentován zprávou z průběhu workshopu společně s prezenční listinou a fotodokumentací, dokumenty budou předány v elektronické podobě.
Informace o výsledcích budou také zaneseny do interních systémů evidence vědy a výzkumu a poté převedeny do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - Rejstříku
informací o výsledcích (RIV).
Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
2021-08-01
a) Číslo, název a cfl etapy:
III. etapa, Dokumentace kulturní krajiny a památek Zahrádek u České Lípy
Cílem etapy je podrobná a moderními metodami dosažená dokumentace památkového fondu Zahrádek, podepřená historickým výzkumem. Významným cílem je výzkiun, interpretace a prezentace komponované kulturní krajiny širšího okolí Zahrádek a Holan, které bude zhodnoceno a zpřístupněno ve formě dvojice specializovaných map s odborným obsahem. V rámci řešení etapy bude uspořádán workshop za úěasti odborné veřejnosti.
b) Datum zahájení řešení etapy (veformátu: RRRR-MM-DD):
2020-01-01
c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2022-12-31
d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:
Průmyslový výzkum
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
V rámci řešení etapy bude podniknut následující druh výzkumu:
1) Archivní rešerše, rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury a následný historický výzkum přehledových dějin panství se zaměřením na období novověku, kdy vznikala většina zdejších staveb s památkovým potenciálem. Vedle toho budou provedeny rešerše k dějinám vybraných staveb
2) Umělecko-historické zhodnocení a interpretace kostela sv. Barbory v bývalé vsi Mnichov začleněného do kompozice krajiny
3) Dokumentace památkového fondu s následujícími body postupu:
- terénní plošný průzkum následujících lokalit: Zahrádky - urbanistický průzkum s cílem identifikace nemovitých historických objektů a krajinných úprav
s památkovým potenciálem; Údolí Peklo - identifikace reliktů parkových úprav krajiny; Holanské rybníky - identifikace úprav vodních cest rybniční soustavy
- stavební zaměření
- zámek
- zahradní skleník - torzální architektura
- letohrádek v Bažantnici - torzální architektura
- Jíljov - romantické napodobenina zříceniny hradu
- Vřísek - renesanční lovecký zámek
- Milčany - torzální architektura, romantická úprava tvrze
- Novozámecká průrva - technické zařízení stavidel rybníka
- Mnichovská průrva - technické zařízení stavidel rybníka
- stavebněhistorický průzkum
- zámek v Zahrádkách
- zámecký skleník v Zahrádkách
- zámecký pivovar v Zahrádkách
- analýza vývoje komponované krajiny Zahrádky -Holany
- petrologický průzkum pískovcových článků (zámek, Vřísek)
4) Výzkum parku a zahrady a identifikace hodnotných zahradních a parkových momentů komponované krajiny mimo katastr zámeckého areálu
5) Mapování a dokumentace historické krajiny:
- rekognoskace mapových podkladů a leteckého snímkování
- terénní průzkum dochovaných stop a reliktů využívání krajiny
- rekonstrukce cestního systému a jeho vývoje
- identifikace historických krajinářských objektů a kontext jejich umístění v krajině
- fimkční návaznost využití krajiny sledované lokality na širší kontext regionu
f) Organizační postup při řešení etapy:
V rámci řešení etapy budou podniknuty následující kroky:
1) Archivní rešerše dostupných materiálů a shromáždění historické ikonografie (leden
2020 - březen 2021)
2) Historický výzkum (říjen 2020 - březen 2022)
3) Dokumentace výše uvedených památek (leden 2020 - březen 2022)
4) Vyhodnocení dokumentace a výzkumu - tvorba a realizace výstupů (duben 2022 - prosinec 2022)
Dokumentace a výzkum bude probíhat v rámci jednotlivých sekcí, jejichž výsledky budou průběžně kontrolovány a vzájemně kriticky srovnávány, tak, aby bylo možné dosáhnout co nejkomplexnějších a nejobjektivnějších výsledků a vysokou kvalitu výstupů.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektupodle bodu č. 5 Popisuprojektu):
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem 2x „Zahrádky - Holany komponovaná kulturm' krajina“ a „Využití potenciálu zámeckého park Zahrádky pro edukaci a presentaci“
J - recenzovaný odborný článek Ix. otištěný v periodiku ze seznamu neimpaktováných recenzovaných periodik vydávaných v České republice či v databázích ERIH.
A - audiovizuální dokument věnovaný kulturní krajině a památkám v oblasti Zahrádek - Holan, zpracovaný se zaměřením na didaktický obsah tak, aby byl využitelný při vzdělávací ěinnosti.
W - uspořádání workshopu Ix
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):
Výsledek kategorie Nmap bude odevzdán na CD současně s funkčním odkazem na veřejně přístupné údaje spolu s průvodní zprávou v listinné a elektronické podobě.
Výsledek kategorie J - bude předán v elektronické podobě.
Informace o výsledcích budou také zaneseny do interních systémů evidence vědy a výzkumu a poté převedeny do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - Rejstříku informací o výsledcích (RIV).
Výsledek typu A - bude prezentován na webovýeh stránkách projektu a odevzdán elektronicky na CD.
Výsledek typu W bude prezentován zprávou z průběhu workshopu společně s prezenční listinou a fotodokumentací, dokumenty budou předány v elektronické podobě.
Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
Výsledek typu Nmap bude v souladu s podmínkami pro předávání výsledků odevzdán do 2022-09-15. Ostatní výsledky této etapy budou odevzdány do 2022-12-31.
10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce nesouhlasí z důvodů možné podjatosti pří hodnoeení předloženého projektu;