Common use of Bezúhonnost Clause in Contracts

Bezúhonnost. (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jakoby nebyla odsouzena, nebo pro trestný čin z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti integračního sociálního podniku, pokud se na ni nehledí, jakoby nebyla odsouzena. (2) Za účelem ověření bezúhonnosti žadatele si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se žadatele a dalších dotčených osob. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Fyzická osoba, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v cizím státě, bezúhonnost dokládá mimo výpisu z evidence Rejstříku trestů také výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti předloží osoba, která je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaným cizím státem, a) jehož je fyzická osoba občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie, postačí doložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob. (5) Nevydává-li cizí stát podle odstavce 3 nebo 4 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, doloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.

Bezúhonnost. (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro za úmyslný trestný činčin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, pokud nehledí-li se na ni nehledíni, jakoby nebyla odsouzena, nebo pro trestný čin z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti integračního sociálního podniku, pokud se na ni nehledí, jakoby jako by nebyla odsouzena. (2) Za účelem ověření doložení bezúhonnosti žadatele si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se žadatele a dalších dotčených osobministerstvo použije výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Fyzická osobaBezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku rejstříku trestů dokládá také a) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců 3 měsíce v cizím státě, bezúhonnost dokládá mimo výpisu z evidence Rejstříku trestů také výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, b) u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, c) u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti předloží osoba, která je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, také Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaným cizím státemdoklad, a) jehož je fyzická osoba občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie, postačí doložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob. (5) NevydáváProkazuje-li cizí stát se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li právní žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, doloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnostivykonává činnost člena jejího statutárního orgánu.

Bezúhonnost. (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný za trestný činčin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti, pokud nehledí-li se na ni nehledíni, jakoby nebyla odsouzena, nebo pro trestný čin z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti integračního sociálního podniku, pokud se na ni nehledí, jakoby jako by nebyla odsouzena. (2) Za účelem ověření doložení bezúhonnosti žadatele si ministerstvo příslušný krajský soud vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se žadatele a dalších dotčených osobtrestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Fyzická osoba, která Bezúhonnost se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v cizím státě, bezúhonnost dokládá mimo kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů také dokládá dále a) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, s prostým překladem do jazyka českého, v pochybnostech úředně ověřeným překladem, b) u osoby, která není státním občanem České republiky, též výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, s prostým překladem do jazyka českého, v pochybnostech úředně ověřeným překladem. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti předloží osoba, která je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, také Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaným cizím státem, a) jehož je doklad, předloží fyzická osoba občanem; za účelem doložení čestné prohlášení o bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie, postačí doložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osobúředně uvěřeným podpisem. (5) NevydáváProkazuje-li cizí stát se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů4, musí tyto doklady fyzická osoba přiložit k žádosti o zápis do seznamu; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. (6) Na vyžádání příslušného krajského soudu fyzická osoba doloží osoba čestné prohlášení rozhodnutí o bezúhonnostiodsouzení.

Bezúhonnost. (1) Za bezúhonnou se pro účely Bezúhonnost jako jedna z všeobecných podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby mohlo vzniknout živnostenské oprávnění a mohla provozovat živnost, má zajistit, aby podnikatelé podle tohoto zákona měli určité morální a občanské kvality, které zajistí důvěru jejich obchodních partnerů a zákazníků v solidnost těchto obchodněprávních vztahů. Bezúhonnost je definována negativně v § G odst. 2 ŽZ tak, že za bezúhonného se nepovažuje osobaten, která byla kdo byl pravomocně odsouzena odsouzen buď k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný činčin spáchaný úmyslně, pokud se na ni nehledíaĩ již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, jakoby nebyla odsouzenaa byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním (v tomto případě není podstatné, zda byl udělen podmíněný nebo nepodmíněný trest, ani jeho sazba nebo zda byl udělen trest jiný, podstatné je, že byl uznán vinným ze spáchání takového trestného činu), nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti integračního sociálního podnikupodnikání, pokud se na ni něho nehledí, jakoby nebyla odsouzenajako by nebyl odsouzen. Úmyslný trestný čin je definován v § 4 trestního zákona. Za úmyslný trestný čin zákon považuje takový čin, jehož pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit chráněný zájem (úmysl přímý) nebo pachatel věděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení chráněného zájmu způsobit a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). (1. Xxx Xxxxx se dopustil trestného činu krádeže tím, že odcizil z prostoru restaurace peněženku a notebook hosta. Zde se jedná o úmysl přímý, neboĩ cílem pana Xxxxxx bylo získat movité věci ve vlastnictví jiné osoby. 2) Za účelem ověření bezúhonnosti žadatele si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající . Xxx Xxxxx se žadatele dopustil trestného činu ublížení na zdraví tím, že při potyčce v restauraci uhodil jiného hosta do hlavy lahví od vína. Zde sice cílem pana Xxxxxx nebylo ublížit mu na zdraví, ale ve chvíli, kdy ho lahví uhodil, musel být srozuměn s tím, že mu hlavu může rozbít a dalších dotčených osob. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobězpůsobit mu tak újmu na zdraví, a proto se jedná o úmysl nepřímý. Za nedbalostní jednání pak označuje zákon č. 140/19G1 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (trestní zákon) v § 5 takové jednání, jehož pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí (nedbalost vědomá), nebo jednání pachatele, jehož pachatel nevěděl, že může porušení nebo ohrožení chráněného zájmu způsobit, ale vzhledem ke všem okolnostem a ke svým osobním poměrům to způsobem umožňujícím dálkový přístupvědět mohl a měl (nedbalost nevědomá). (3) Fyzická osoba1. Xxx Xxxxx se dopustil trestného činu obecného ohrožení, která když v zatáčce před železničním přejezdem předjížděl před ním pomaleji jedoucí vozidlo. Zde si musel být xxx Xxxxx vědom toho, že může dojít k ohrožení lidských životů a majetku, ale spoléhal na to, že se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v cizím státě, bezúhonnost dokládá mimo výpisu z evidence Rejstříku trestů také výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženytak nestane. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti předloží osoba2. Xxx Xxxxx se dopustil trestného činu ohrožení a poškození životního prostředí, která když do lesa vyvezl staré pneumatiky, lednici, televizor a různé plastové odpadky. Xxx Xxxxx je cizincem zemědělským inženýrem. Zde xxx Xxxxx měl vědět, že tyto odpadky poškozují životní prostředí, a proto se tohoto trestného činu dopustil z nevědomé nedbalosti. Rozdíl mezi podmíněným a nepodmíněným trestem odnětí svobody je v tom, že v případě podmíněného trestu se odkládá výkon trestu odnětí svobody na zkušební dobu, pokud se odsouzený v této zkušební době osvědčí, nemusí trest vykonat. V případě nepodmíněného trestu je odsouzený do jednoho ze čtyř typů věznic a musí trest odnětí svobody vykonat. Trestné činy, které souvisejí s podnikáním, mohou být nejrůznější povahy. Tak například trestné činy proti základům republiky, cizího státu nebo zahraniční právnickou osoboumezinárodní organizaci mohou souviset s koncesovanou živností vývoj, také výpis výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní. S trestnými činy proti bezpečnosti republiky souvisí například živnost výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin. S trestnými činy proti obraně vlasti pak mohou souviset obě živnosti, zejména v případě trestného činu spolupráce s nepřítelem. Oproti tomu trestné činy proti hospodářské soustavě, proti hospodářské kázni, proti měně a trestné činy daňové, stejně tak jako trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu a právům souvisejícím s právem autorským a právům k databázi, souvisejí s každou živností a takový trestný čin bude vždy znamenat nedostatek podmínky bezúhonnosti, pokud byl spáchán úmyslně a v některých případech, i pokud byl spáchán z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaným cizím státem, a) jehož je fyzická osoba občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie, postačí doložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních nedbalosti. Také trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných bude možné téměř vždy považovat za trestné činy související s podnikáním, neboĩ podplácení, přijímání úplatku, padělání a pozměňování veřejné listiny a podobně se dopouštějí většinou živnostníci. Jsou zde však i trestné činy, které s podnikatelskou činností souviset naopak nemohou. Například vzpoura vězňů nebo schvalování trestného činu. Trestné činy obecně nebezpečné opět mohou souviset téměř se všemi obory živnostenského podnikání. Ovšem například šíření toxikomanie si lze představit třeba při provozování koncesované živnosti nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které mohou podle rozhodnutí o navazujících údajích registraci prodávat bez předpisu i lékárny. Trestných činů hrubě narušujících občanské soužití se nejčastěji budou dopouštět provozovatelé živností, v nichž dochází ke styku s veřejností. Trestné činy proti rodině a mládeži pak budou logicky souviset s péčí o rodinu a mládež. Typickou podnikatelskou činností je vázaná živnost péče o dítě do tří let v denním režimu. Trestné činy proti životu a zdraví nejčastěji v praxi budou souviset s provozem dopravních prostředků a stavebními pracemi, neboĩ při této podnikatelské aktivitě dochází k největším škodám na životech a zdraví. Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti mohou například souviset v případě trestného činu porušování domovní svobody s vázanou živností služby soukromých detektivů. Trestné činy proti majetku pak mohou souviset se všemi druhy podnikatelských aktivit, neboĩ se týkají možností financování těchto odsouzeních zapsaných aktivit, pojištění, konkurzního řízení apod. Nakonec trestné činy proti lidskosti nebudou typickými trestnými činy souvisejícími s podnikatelskou aktivitou, ale nelze tuto skutečnost vyloučit. Naopak u posledních dvou kategorií trestných činů, u trestných činů proti brannosti a trestných činů vojenských, to vyloučit lze, neboĩ chráněným zájmem je zde povinnost fyzické osoby jako takové, nikoliv podnikatele, k branné službě nebo obrana země, kde je vztah k podnikání vyloučen. Tento závěr potvrdil také svým rozsudkem Nejvyšší správní soud SJS 87G/200G, kde říká, že trestnými činy, jejichž skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nelze označovat pouze ty trestné činy, jejichž znakem skutkové podstaty je podnikání, tedy trestné činy hospodářské, ale že je podstatné, zda má trestný čin souvislost s podnikatelskými aktivitami konkrétního žadatele nebo ohlašovatele. Za bezúhonného tak nelze podle tohoto rozsudku považovat podnikatele, který jednáním, za něž byl pravomocně odsouzen v evidenci tohoto státu, btrestním řízení, vymáhá své pohledávky. Nakonec se zmiňme o úpravě zahlazení odsouzení v § G0, § G0a a §70 trestního zákona, kde je stanoveno, kdy se na odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen. Má tedy čistý trestní rejstřík. Jednak se jedná o případy podmíněného odsouzení, aĩ již bez dohledu nebo s dohledem, kdy se odsouzený ve zkušební době osvědčil a po uplynutí této zkušební doby bylo jeho odsouzení ze zákona zahlazeno. Druhý případ se vztahuje obecně na všechny druhy trestů a zahlazení odsouzení je vázáno na uplynutí určité v trestním zákoně konkrétně stanovené doby, v níž vedl odsouzený po výkonu trestu řádný život. Požadované doby jsou různě dlouhé podle toho, o jak závažný trestný čin šlo. K zahlazení odsouzení se přihlíží u všech tří kategorií trestných činů. Je tedy otázkou, proč je v případě nedbalostního trestného činu souvisejícího s předmětem podnikání tato skutečnost zdůrazněna. O tom, že se k zahlazení odsouzení přihlíží i u úmyslných trestných činů, svědčí i rozsudek Nejvyššího soudu č. j. SJS 333/1998, jehož právní věta zní: „Byl-li ohlašovatel živnosti pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, není ve smyslu § G odst. 2 písm. a) živnostenského zákona bezúhonný. Nesplnění všeobecné podmínky provozování živnosti tu nastává přímo ze zákona. Nedostatek podmínky odpadá tím, že odsouzení je rozhodnutím soudu zahlazeno (§ G9 a § 70 tr. zákona), nebo nastal podle zákona ohledně všech trestů účinek, že se na pachatele pohlíží, jako by nebyl odsouzen.” Totéž platí v němž má případě žadatele o koncesi. Xxx Xxxxx pracoval v roce 1997 jako číšník v restauraci. Zde podával alkoholické nápoje osobám mladším osmnácti let a za tento trestný čin byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce G měsíců se zkušební dobou 18 měsíců. Po uplynutí této zkušební doby si ohlásil živnost hostinská činnost. Živnostenský úřad mu živnostenský list vydá, neboĩ jeho odsouzení bylo zahlazeno. K této problematice je také další zajímavá judikatura. Tak například podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. SJS 271/2004 je zcela bez právního významu, jestliže ustanovení trestního zákona, podle něhož byl žadatel o udělení koncese (potažmo ohlašovatel živnosti) odsouzen, bylo dotčeno novelizací, pokud se v důsledku takové novelizace na pachatele (tedy na ohlašovatele nebo žadatele) podle trestněprávních předpisů nehledí, jako by odsouzen nebyl. Tato skutečnost je vždy uvedena v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlozávěrečných ustanoveních příslušných novel. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. SJS 128/199G pak je posouzení, jakož i cizím státemzda je ohlašovatel nebo žadatel bezúhonný ve smyslu ŽZ, věcí správního uvážení a je třeba na toto rozhodování také tak pohlížet. Nelze tedy namítat špatné rozhodnutí, ale pouze skutečnosti svědčící o tom, že živnostenský úřad neúplně soustředil důkazní prostředky, z nichž lze na splnění této podmínky usoudit, nebo že neprovedl důkazy zákonným způsobem a že rozhodnutí o této otázce vybočilo ze zákonem stanovených mezí a hledisek. V rozsudku Vrchního soudu ČR č. j. Rc 34/94 je také pěkně vystižen rozdíl mezi pojmem bezúhonnost podle ŽZ a pojmem bezúhonnost například podle zákona č. 85/199G Sb., o advokacii, ve kterém zahraniční právnická znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně se za bezúhonného považuje nejen ten, kdo je trestně bezúhonný, ale také ten, kdo je občansky a morálně zachovalý. Splnění této podmínky prokazuje tuzemská fyzická osoba má výpisem z rejstříku trestů. Tento výpis nesmí být starší 3 měsíců. O výpis je třeba požádat buď při osobní návštěvě Rejstříku trestů v Praze, zde si vyplnit formulář, předložit doklad o totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas, průkaz o povolení pobytu cizince, vojenský průkaz, řidičský průkaz) a padesátikorunový kolek. Výpis vám vydají ihned. Nebo je možné podat i takzvanou ověřenou žádost. Tuto žádost opět vyplníte a zajdete s ní k ověření na určené úřady, jako jsou okresní státní zastupitelství, obecní úřady, městské úřady, úřady města, v posledních Praze obvodní úřady a místní úřady, úřady městských částí nebo jejich detašovaná pracoviště, jako je tomu například v Brně, kde se toto pracoviště nachází na ulici Kobližná, které si od vás formulář a kolek převezmou, ověří vaši totožnost a odešlou jej na rejstřík trestů, který vám zhruba do 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob. (5) Nevydává-li cizí stát podle odstavce 3 nebo 4 týdnů pošle výpis z evidence rejstříku trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu na adresu, kterou v žádosti udáte. Pokud živnostenskému úřadu nepředložíte výpis z evidence rejstříku trestů, doloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnostimá živnostenský úřad možnost opatřit si jej sám. K tomu blíže v kapitole 3.1.2.2.