Biodiverzita. Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat vymírání některých druhů, a to především vlivem nevhodného hospodářského využívání krajiny. Péče vedoucí k zachování druhů je cílena jak na jednotlivé druhy, tak k zajištění udržení vhodných biotopů a ekosystémů, v nichž tyto druhy žijí. Z výsledků každoročního monitoringu vybraných druhů a biotopů ČR a aktuálních červených seznamů vyplývá, že ohroženo a na ústupu je více jak polovina sledovaných rostlinných a živočišných druhů. Důležité je, že negativní populační trendy ohrožených druhů vesměs nejsou v naprosté většině případů důsledkem přímého využívání, ničení či pronásledování jednotlivých druhů, ale představují následky nevhodného využívání krajiny, jako je např. fragmentace přírodních celků, odvodňování krajiny, intenzifikace zemědělství (v dnešní době hlavně využívání výkonné techniky, chemických látek a plošné unifikace agrotechnických termínů a postupů v důsledku dotační politiky), vymizení některých tradičních způsobů hospodaření či zábor zemědělské a lesní půdy. Dochází rovněž k významnému úbytku přírodních stanovišť vlivem záboru a degradace. Stále závažnějším faktorem ohrožení biodiverzity na úrovni druhů i celých společenstev je v celosvětovém měřítku i v ČR šíření nepůvodních, invazivních druhů rostlin a živočichů. Invazivní druhy jsou nejen významným konkurentem původních rostlin a živočichů, ale znamenají také riziko přenosu nebezpečných chorob. V souvislosti s probíhající klimatickou změnou je pravděpodobné další zlepšování podmínek pro šíření těchto nežádoucích druhů v ČR.
Biodiverzita. Z hlediska změny klimatu mezi nejvíce zranitelné ekosystémy v České republice patří horské ekosystémy a ekosystémy tvořené zbytky původních travinných porostů. Změny se nejvíce projeví v ekosystémech nad posouvající se horní hranicí lesa, kde zranitelnost umocňuje jejich relativně malá rozloha. Zhruba jedné desetině sledovaných rostlinných druhů hrozí do konce století vyhynutí, zatímco jedna pětina rostlinných druhů se měnícímu klimatu může snadno přizpůsobit. Klimatická změna také podpoří šíření invazních nepůvodních druhů, jejichž záměrné vysazení nebo neúmyslné zavlečení a následné rozšíření ohrožuje biologickou rozmanitost, biotopy nebo i celé ekosystémy. Urbanizovaná krajina Uvedené změny teplot a srážek směrem k extrémním výkyvům budou mít zejména ve velkých městech zcela výrazný dopad na kvalitu života související také s dostupností a kvalitou vody. Klimatické změny ovlivní vnitřní prostředí budov, stavební konstrukce a stavební práce. Povětrnostní extremality mají negativní vliv na pláště budov, snižují hodnotu staveb a zkracují životnost, což přináší i vyšší náklady na opravy.
Biodiverzita. Vylúčenie uhlia a vylúčenie ropy a plynu vo fonde zabraňuje investíciám do niektorých najrizikovejších sektorov z hľadiska biodiverzity. Okrem toho analýza ESG vyhodnocuje potenciálne riziko negatívnych dopadov na biodiverzitu a priebežne analyzuje zodpovedajúce procesy riadenia. To zaisťuje, že investície sa prednostne uskutočňujú v spoločnostiach, ktoré dodržiavajú zodpovednejší prístup k zachovaniu biodiverzity v porovnaní s konkurentmi v danom sektore. Ochrana biodiverzity je tiež jedným z potenciálnych cieľov angažovanosti a hlasovacích aktivít EAM.
Biodiverzita. Biodiverzita hlavných ekosystémov (lesné, poľnohospodárske, vodné) signalizuje mierne negatívny trend. K jej ďalšiemu zhoršeniu môže dôjsť v dôsledku zvýšenej intenzity využívania krajiny, zmeny klímy a vodných pomerov a rozširovania nepôvodných druhov. Invázne druhy vytláčajú pôvodné druhy a menia druhové zastúpenie, čo môže viesť k rozpadu ekosystémov. Vo vzťahu k biodiverzite sú identifikované poľnohospodárske pôdy s vysokou prírodnou hodnotou, ktoré prispievajú k rozmanitosti druhov rastlín a živočíchov 154 . K sekvestrácii CO2 významne prispievajú lesné ekosystémy, ktoré na území SR zaberajú 50 % plochy. Na lesnej pôde sa k zachovaniu biodiverzity prispieva aktivitami na zlepšenie zdravotného stavu lesov, obnovu lesov a podporu konverzie smrečín (vo vysokom stupni rozpadu) na lesy zmiešané s ekologicky vhodnou a proporcionálnou drevinovou štruktúrou.