Běžná hodnota. Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje skupiny vyvážejících výrobců reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.
Běžná hodnota. (50) Vzhledem k použití čl. 18 odst. 1 základního nařízení v souvislosti se společností EPC, jak je popsáno v oddíle 3.1.1 výše, se níže uvedený popis výpočtu dumpingového rozpětí vztahoval pouze na zbývajícího egyptského vyvážejícího výrobce, společnost TCI Sanmar.
(51) Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.
(52) Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie s reprezentativním domácím prodejem.
(53) Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je domácí prodej reprezentativní u každého typu výrobku, jenž je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej byl reprezentativní, protože představoval více než 5 % celkového objemu vývozu shodného výrobku do Unie.
(54) Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.
(55) Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:
a) objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu a
Běžná hodnota. 4 Úř. věst. L 349, 31. 12. 1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1251/95 (Úř. věst. L 122,
1. Běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku. Pokud však nebyly obdobné výrobky vývozcem v zemi vývozu vyrobeny ani prodány, může být běžná hodnota stanovena podle cen jiných prodejců nebo výrobců. Ceny mezi stranami, které jsou podle všeho ve spojení nebo mají vzájemnou vyrovnávací dohodu, nesmí být pokládány za ceny jako v běžném obchodním styku a nesmí být použity ke stanovení běžné hodnoty, pokud nebude stanoveno, že tímto vztahem nejsou ovlivněny.
2. Prodeje obdobných výrobků ke spotřebě na tuzemském trhu by měly být obvykle použity ke stanovení běžné hodnoty, pokud prodaná množství činí 5 % nebo více z prodaného množství daného výrobku ve Společenství. Přípustný je však i nižší objem prodeje, pokud například ceny vyúčtované pro daný trh jsou považovány za reprezentativní.
3. Pokud obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodány nebo jen v neuspokojivém množství nebo tyto prodeje nepřipouštějí z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, měla by být určena běžná hodnota obdobného výrobku podle výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky nebo podle cen platných při vývozu do vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud jsou tyto ceny reprezentativní.
4. Prodeje obdobných výrobků na tuzemském trhu země vývozu nebo exportní prodeje třetí zemi za ceny, které se pohybují pod (pevnými a proměnnými) náklady za kus s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů, mohou být pak z cenových důvodů považovány za neuskutečněné v běžném obchodním styku a nezohledňovány při určování běžné hodnoty, pokud se zjistí, že tyto prodeje se uskutečňují během delšího časového období ve značných množstvích objemu a za ceny, které neumožňují během přiměřeného časového období pokrýt veškeré náklady. Pokud ceny, které se nacházejí v době prodeje pod náklady na jednotku, převyšují v šetřeném období vážené průměrné náklady na jednotku, budou se považovat za ceny, které během přiměřeného časového období umožňují krytí nákladů. Delší časové období činí obvykle jeden rok a v žádném případě nesmí být kratší než šest měsíců a prodeje pod náklady na jednotku se považují za uskutečněné ve významných množstvích během takového časového období, pokud je zjištěno, že vážená prů...
Běžná hodnota. Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny ve 42. až 109. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.
Běžná hodnota. Podrobnosti o metodice výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny ve 119. až 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své předběžné závěry.
Běžná hodnota. (42) Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise pochybila při stanovení běžné hodnoty, protože vycházela pouze ze ziskového prodeje ve srovnatelné zemi a připočetla hypotetické ziskové rozpětí k neziskovému prodeji.
(43) Komise potvrzuje, že ke stanovení běžné hodnoty, jak je vysvětlena v 61. a 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a jak požaduje čl. 2 odst. 4 základního nařízení, ověřila, že nejméně 80 % prodeje všech typů obdobného výrobku na tureckém domácím trhu bylo ziskových. Z tohoto důvodu byl pro stanovení běžné hodnoty vzat v úvahu veškerý prodej na tureckém domácím trhu, tzn. ziskový i neziskový. Toto tvrzení je tudíž neopodstatněné a jako takové bylo zamítnuto.
(44) Jelikož ke stanovení běžné hodnoty nebyla předložena další stanoviska, potvrzují se zjištění uvedená v 58. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.
Běžná hodnota. (45) Komise obdržela připomínky od společnosti SABIC, vlády Saúdské Xxxxxx a společnosti EMPC.
(46) Společnost SABIC, vláda Saúdské Xxxxxx a společnost EMPC zpochybnily úpravu hodnoty propanu popsanou v 87. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost SABIC odkázala na zjištění Komise v rozhodnutí o povolení spojení společností SABIC a Saudi Aramco (Případ č. M.9410 - SAUDI ARAMCO/SABIC) (7).
(47) Komise svá prozatímní zjištění znovu posoudila. Komise uvedla, že v rozhodnutí týkajícím se povolení spojení mezi společnostmi Saudi Aramco a SABIC bylo potvrzeno, že mezi oběma společnostmi nebyl před nabytím 70 % akcií ve společnosti SABIC žádný vztah, v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (8). Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace o tom, že by prodej surovin jinak neprobíhal za obvyklých tržních podmínek, Komise tedy v tomto ohledu přezkoumala stanovenou běžnou hodnotu pro společnost SABIC s použitím vykázaných nákladů na propan. Z toho vyplývá, že běžná hodnota byla založena na váženém průměru cen veškerého domácího prodeje během období šetření, jelikož objem prodeje za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje.
(48) Společnost SABIC dále uvedla, že vzhledem k tomu, že Komise zkoumala jak domácí prodej, tak vývoz do Unie na úrovni skupiny společností, jak je popsáno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, měla při určování toho, zda je domácí prodej ziskový, vzít v úvahu náklady všech výrobců ve spojení. Tvrdila, že Xxxxxx nemůže porovnávat domácí prodej a prodej na vývoz všech výrobců, jako by tvořili jediný subjekt, a současně posuzovat ziskovost na základě jednotlivých výrobců.
(49) Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Nebylo by vhodné posuzovat ziskovost domácího prodeje vzhledem k výrobním nákladům společností, které neprodávají na domácím trhu, a šetření prokázalo, že ne všechny výrobní subjekty prodávají ethylenglykol na domácím trhu.
(50) Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací požádala společnost EMPC Komisi, aby potvrdila, že i) použila všechny skutečné výrobní náklady včetně skutečných nákladů na vstupní suroviny použité k výrobě ethylenu oznámené vyvážejícími výrobci v Saúdské Arábii a ii) u žádných vstupních surovin neprovedla úpravy nákladů.
(51) Komise potvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty byly použity oznámené v...
Běžná hodnota. Komise obdržela připomínky od společností MEGlobal Americas a LCLA.