Charakteristika smluvního předkupního práva Vzorová ustanovení

Charakteristika smluvního předkupního práva. Předkupní právo je právo prodávajícího na to, aby mu kupující nabídl prodanou věc ke koupi, jestliže by se rozhodl ji prodat (§ 602 odst. 1 ObčZ). Tento institut je v praxi využíván zejména při prodeji za výhodnou cenu, např. při prodeji bytů v majetku obce či státu. Ačkoliv by se mohlo ze systematického zařazení úpravy smluvního předkupního práva zdát, že jej lze sjednat pouze v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, není tomu tak. Předkupní právo lze sjednat i v souvislosti s uzavřením jiné smlouvy (např. nájemní, o dílo apod.) a ani nemusí být sjednáno jako vedlejší ujednání určité smlouvy, ale lze jej sjednat i smlouvou samostatnou bez vazby na jinou konkrétní smlouvu. Předkupní právo na rozdíl od výhrady vlastnictví lze sjednat jak pro věci movité, tak i pro nemovitosti. Předkupní právo svědčí prodávajícímu pouze v případě, kdy se kupující rozhodne věc zcizit úplatně, tj. prodat. Nevztahuje se na případ bezúplatného zcizení (darování). Zákon však umožňuje i pro tyto případy předkupní právo dohodnout (§ 602 odst. 2 ObčZ). Je-li předkupní právo dohodnuto i pro případ, že se kupující rozhodne prodanou věc darovat, je nanejvýš vhodné, aby ujednání o zřízení předkupního práva obsahovalo i výši kupní ceny, za kterou si v takovém případě může prodávající věc koupit. Lze soudit, že je možné se dohodnout i na právu prodávajícího, že mu kupující musí nabídnout prodanou věc jako dar, než ji bude darovat někomu jinému. Takové ujednání by nebylo ujednáním o předkupním práva, nýbrž nepojmenovanou smlouvou; ta by se však řídila přiměřeně ustanoveními o předkupním právu, neboť by se jednalo o úpravu tomuto ujednání nejbližší. Ze smlouvy o předkupním právu vzniká závazek výlučně vlastníkovi věci (kupujícímu). Oprávněný z předkupního práva (tj. prodávající) nemá za povinnost si věc koupit, jestliže by mu byla v rámci realizace předkupního práva nabídnuta; k tomu nemůže být donucován. V ujednání o předkupním právu není nutné, aby byla stanovena kupní cena, která musí být překupníkovi nabídnuta v případě záměru vlastníka věc zcizit. V zájmu předkupníka je však pamatovat na to, za jakou cenu by mohl věc vykoupit. Překupní právo nemůže být převedeno na jinou osobu a nelze jej dědit (§ 604 ObčZ). I v případě, že je sjednáno jako věcné právo, nemůže jej oprávněný převést na někoho jiného a zaniká jeho smrtí. Jinak je tomu v případě povinnost nabídnout věc ke koupi předkupníkovi. Tato povinnost je předmětem dědění.