Důsledky zakázaných ujednání. Je-li ujednání ve spotřebitelské smlouvě posouzeno jako nepřiměřené, nepřihlíží se k němu, nicméně spotřebitel se může sám takového ujednání dovolat. Jedná se o důsledek zvláštní v tom, že ujednání je neúčinné a dovolat se ho může jen jedna strana, a to spotřebitel. Podle Xxxxxxxx a Pelikánové se proto nemůže jednat o nicotnost, ale o typ neplatnosti, postavené na opačném principu než neplatnost relativní.90 Naproti tomu Hulmák označuje tento důsledek jako nicotnost s tím, že není důvod spotřebiteli bránit, jestliže bude mít zájem na aplikaci nepřiměřeného ujednání.91 Tento rozpor mezi nicotností a neplatností vyvolává možnost spotřebitele se nepřiměřeného ujednání dovolat, což narušuje naše pojetí konceptu zdánlivosti. Je to dáno tím, že úprava je transpozicí evropské směrnice a neodpovídá tak plně našim zvyklostem. Lze se domnívat, že o standardní nicotnost nejde, protože se jedna strana může dovolat platnosti. Naproti tomu dikce ustanovení odpovídá dikci v ustanovení § 554 týkající se právě zdánlivého právního jednání. Tato nejasnost by však neměla způsobit aplikační problémy, jelikož význam ustanovení je jednoznačný. S přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, která byla rozebrána výše, bude soud nepřiměřenost ujednání zkoumat vždy z úřední povinnosti.
