HYDROGEOLOGIE Vzorová ustanovení

HYDROGEOLOGIE. Zájmová oblast spadá podle ČHMÚ (2019) do 3 hydrogeologických rajonů: rajon 6570 Krystalinikum brněnské jednotky, rajon 2241 Neogenní sedimenty Dyjsko-svrateckého úvalu a rajon 1643 Kvartér Svratky. Z hydrogeologického hlediska je nejvýznamnější rajon Neogenních sedimentů Dyjsko-svrateckého úvalu. Krystalinikum brněnského masivu představuje puklinový kolektor s proměnlivým podílem průlinové propustnosti v přípovrchové zóně rozpukání a rozvolnění hornin s převažujícím mělkým prouděním podzemních vod. Ve větších hloubkách zprostředkovávají proudění podzemních vod poruchová pásma podél tektonických zón. Hladina podzemních vod je převážně volná a sleduje konformně terén. Slabě propustný hydrogeologický masiv je často považován za podložní izolátor kolektorům mladších jednotek. Transmisivita je nízká až velmi nízká, očekávaná vydatnost činí řádově desetiny l/s při snížení cca 5 m. Celková mineralizace podzemních vod je nízká, pohybuje se v rozmezí 300–800 mg/l. Vodárenský význam rajonu je malý, odpovídá potřebám místního zásobování (▇▇▇▇▇▇ et al., 2017). Neogenní sedimenty Dyjsko-svrateckého úvalu vytvářejí systém velmi nepravidelně se střídajících izolátorů (jíly) a průlinových kolektorů (písky a štěrky). Nejvýznamnější průlinový kolektor představují spodnobadenská klastika, které jsou silně až mírně propustná s třídou propustnosti III až IV (Jetel, 1973) a s hydraulickou vodivostí řádově n.10-3 až n.10-5 m/s. Vytvářejí tak vodárensky využitelné průlinové kolektory s vysokou až střední transmisivitou třídy II až III (Krásný, 1986), umožňující využití podzemních vod od odběrů menšího regionálního rozsahu až po soustředěné rozptýlené odběry pro místní zásobování. Polohy izolátorů jsou tvořeny vápnitými jíly, jejichž hydraulická vodivost řádově dosahuje hodnot n.10-9 až n.10-10 m/s, což odpovídá třídě propustnosti VIII – sedimenty nepatrně propustné. Podle jejich pozice vůči kolektorům spolu vytvářejí buď struktury s volnou hladinou podzemní vody, nebo napjaté, případně i artéské struktury. Celková mineralizace podzemních vod s volnou hladinou se pohybuje kolem 450–600 mg/l, artéské vody mají vyšší mineralizaci cca 500–800 mg/l (▇▇▇▇▇▇ et al., 2017). Kvartérní fluviální sedimenty v povodí Svratky vytvářejí akumulační terasy a říční nivy budované štěrkopísčitými sedimenty a povodňovými hlínami. Polohy štěrků a písků v těchto tělesech tvoří dobře propustné průlinové kolektory s hodnotami hydraulické vodivosti v rozmezí n.10-3 až n.10-4 m/s. Naopak povodňové hlíny p...

HYDROGEOLOGIE. Z hlediska hydrogeologického rajónování se zájmové území nachází v rajónu 422 - Podorlická křída. Sedimenty středního turonu představují v tomto rajónu regionální hydrogeologický kolektor a zvodnění je vázáno pouze na pásmo přípovrchového rozpukání. Vodárensky významný je hluboko uložený kolektor spodnoturonský (B), na který je vázána zvodeň s napjatou hladinou podzemní vody. V místě zájmové lokality je hladina podzemní vody spodnoturonské zvodně pod slinitými sedimenty bazální části středního turonu významně napjatá a její výtlačná úroveň zasahuje až do blízkosti terénu, cca 300 m.n.m. Celá trasa obchvatu se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída. Jejím cílem je chránit území tvorby a akumulace podzemní vody v nejvýznamnějších kolektorech B (spodnoturonský) a A (cenomanský), které jsou zde však zakleslé v hloubce 200 a více metrů. Možnost ovlivnění režimu těchto vod výstavbou lze vyloučit. Pro danou stavbu je však nejvýznamnější mělká zvodeň, vázaná na bazální část kvartemích sedimentů, representovaných terasovými štěrkopísky. Mocnost zvodně činí zpravidla několik metrů, sklon hladiny je jižní až jihozápadní a koeficient propustnosti se pohybuje v řádu 1*10 5 m/s. Přesto, že obec Doudleby je napojena na skupinový vodovod, u mnoha objektů byly zachovány domovní studny, které jsou v současnosti z větší části využívány jako zdroj užitkové vody, některé však stále jako zdroj pitné vody. Studny byly v rámci Hg. průzkumu ([3 ] Šeda, S.:

HYDROGEOLOGIE. Jedná se o vyhledávací fázi hydrogeologického průzkumu s cílem zhotovit podrobnou hydrogeologickou dokumentaci vybraných lokalit včetně návrhu vrtu do hloubky cca 800m, max. 1000m. Ve spolupráci s expertní skupinou „geologie“ je cílem vymezit relativně homogenní hostitelské prostředí. Tento prostor je předpokládám v hloubce cca 500-600m pod povrchem a je požadována je plošná rozloha 3-5 km2. Charakterizování přirozené geobariéry je předpokládáno za těsné spolupráce a přímého propojení poznatků expertních skupin užité geofyziky, geologie, hydrogeologie a geotechniky v rámci projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ (dále VP). Základním výsledkem vyhledávací fáze bude návrh hlavní lokality hlubinného úložiště (HÚ) a jedné lokality záložní. Dalšími výsledky budou zejména ocenění rozsahu quasi-homogenního bloku jak v hloubkovém tak plošném rozsahu včetně odhadu hydrogeologických charakteristik hostitelského prostředí společně s návrhem dalšího postupu průzkumu pro fázi podrobného průzkumu hlavní lokality HÚ. Záložní lokalita bude využita pouze v případě nedostatečného naplnění výchozích předpokladů v procesu hodnocení a schvalování. Geologický a hydrogeologický průzkum pro charakterizování zamýšlených lokalit s cílem zúžení počtu lokalit na dvě předpokládané pro detailní invazivní zkoumání včetně zřízení výzkumné laboratoře bude prováděn na lokalitách Kraví hora, Čertovka, Březový potok, Čihadlo, ▇▇▇▇▇▇▇▇▇, Horka a Hrádek. Toto vyplývá z příslušných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR datovaných v říjnu 2014 o stanovení průzkumného území pro výše uvedené lokality a jejich okolí do vzdálenosti 25 km, [1]. Jedná se o povolení k provádění zvláštních zásahů do zemské kůry. Pro výběr HÚ je důležité tektonicky neporušené horninové prostředí, a tedy nepropustné pro cirkulaci podzemní vody. Přesto je nutné počítat s rozevřením primárních puklin (odlučnosti) u granitoidních hornin bezprostředně kolem výrubu HÚ, ke kterému dojde po odtěžení horninového materiálu v hloubce cca 500m. Za takových hydrogeologických podmínek existence HÚ by neměla mít vliv na režim podzemní vody ve zvětralinovém plášti a přípovrchovém pásmu rozpukání. Ve vyhledávací fázi geologického průzkumu musí hydrogeologické práce vycházet již z provedené hydrogeologické (archivní i terénní) dokumentace ve zkoumaných lokalitách - forma účelové hydrogeologické mapy. V zájmových lokalitách lze předpokládat minimum vrtné prozkoumanosti se zaměřením na získání podzemní...