Hydrogeologie. Území letiště je součástí hydrogeologického rajónu 464 - Křída Horní Ploučnice, který je bilančně nejvýznamnějším rajónem v České republice. Přírodní zdroje podzemních vod středoturonského kolektoru jsou oceněny na 3 972 l/s, z toho využitelné zásoby v kategorii biotechnology C2 činí 2 383 l/s. V křídovém souvrství jsou vyvinuty dva izolované kolektory podzemních vod - cenomanský a středoturonský. Bazální cenomanský kolektor dosahuje průměrně mocnosti 55 m, koeficient transmisivity činí průměrně 100 m^/den. Cenomanský kolektor má napjatou hladinu podzemních vod a je od nadložního středoturonského kolektoru izolován 75 m mocným souvrstvím prachovců, slínovců a kalových vápenců spodního turonu. Kontaminace středoturonského kolektoru ropnými uhlovodíky proto nemá vliv na cenomanský kolektor. Středoturonský kolektor s volnou hladinou podzemních vod dosahuje mocnosti 70 m. Je tvořen převážně střednozrnnými pískovci. Koeficient transmisivity kolísá v rozmezí 400 > IlOOm^/den. Propustnost kolektoru je puklinově - průlínová, koeficient filtrace dosahuje hodnot 5 - 10 m/den. Báze kolektoru je v hloubce 60 • 75 m pod terénem. Na kontaminovaných plochách v okolí letiště kolísá hloubka hladiny podzemních vod v rozmezí 2,5 - 6,0 m pod terénem. Ve svrchní části kolektoru v intervalu 0 - lOm pod hladinou podzemních vod byly čerpacími zkouškami ověřeny velmi vysoké hodnoty koeficientu filtrace v rozmezí 4 - 80 m/den, průměrně 27 m/den. Středoturonský kolektor se napájí infiltrovaným podílem srážek a odvodňuje se do Ploučníce a Hradčanského potoka. Předpokládané směry proudění podzemní vody v zájmovém území ve svrchní částí středoturonského kolektoru jsou k směrem severozápadním, kd toku Ploučníce, která je drenážní baží území.
Hydrogeologie. Jedná se o vyhledávací fázi hydrogeologického průzkumu s cílem zhotovit podrobnou hydrogeologickou dokumentaci vybraných lokalit včetně návrhu vrtu do hloubky cca 800m, max. 1000m. Ve spolupráci s expertní skupinou „geologie“ je cílem vymezit relativně homogenní hostitelské prostředí. Tento prostor je předpokládám v hloubce cca 500-600m pod povrchem a je požadována je plošná rozloha 3-5 km2. Charakterizování přirozené geobariéry je předpokládáno za těsné spolupráce a přímého propojení poznatků expertních skupin užité geofyziky, geologie, hydrogeologie a geotechniky v rámci projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ (dále VP). Základním výsledkem vyhledávací fáze bude návrh hlavní lokality hlubinného úložiště (HÚ) a jedné lokality záložní. Dalšími výsledky budou zejména ocenění rozsahu quasi-homogenního bloku jak v hloubkovém tak plošném rozsahu včetně odhadu hydrogeologických charakteristik hostitelského prostředí společně s návrhem dalšího postupu průzkumu pro fázi podrobného průzkumu hlavní lokality HÚ. Záložní lokalita bude využita pouze v případě nedostatečného naplnění výchozích předpokladů v procesu hodnocení a schvalování. Geologický a hydrogeologický průzkum pro charakterizování zamýšlených lokalit s cílem zúžení počtu lokalit na dvě předpokládané pro detailní invazivní zkoumání včetně zřízení výzkumné laboratoře bude prováděn na lokalitách Kraví hora, Čertovka, Březový potok, Čihadlo, Xxxxxxxxx, Horka a Hrádek. Toto vyplývá z příslušných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR datovaných v říjnu 2014 o stanovení průzkumného území pro výše uvedené lokality a jejich okolí do vzdálenosti 25 km, [1]. Jedná se o povolení k provádění zvláštních zásahů do zemské kůry. Pro výběr HÚ je důležité tektonicky neporušené horninové prostředí, a tedy nepropustné pro cirkulaci podzemní vody. Přesto je nutné počítat s rozevřením primárních puklin (odlučnosti) u granitoidních hornin bezprostředně kolem výrubu HÚ, ke kterému dojde po odtěžení horninového materiálu v hloubce cca 500m. Za takových hydrogeologických podmínek existence HÚ by neměla mít vliv na režim podzemní vody ve zvětralinovém plášti a přípovrchovém pásmu rozpukání. Ve vyhledávací fázi geologického průzkumu musí hydrogeologické práce vycházet již z provedené hydrogeologické (archivní i terénní) dokumentace ve zkoumaných lokalitách - forma účelové hydrogeologické mapy. V zájmových lokalitách lze předpokládat minimum vrtné prozkoumanosti se zaměřením na získání podzemní...
Hydrogeologie. Z hlediska hydrogeologického rajónování se zájmové území nachází v rajónu 422 - Podorlická křída. Sedimenty středního turonu představují v tomto rajónu regionální hydrogeologický kolektor a zvodnění je vázáno pouze na pásmo přípovrchového rozpukání. Vodárensky významný je hluboko uložený kolektor spodnoturonský (B), na který je vázána zvodeň s napjatou hladinou podzemní vody. V místě zájmové lokality je hladina podzemní vody spodnoturonské zvodně pod slinitými sedimenty bazální části středního turonu významně napjatá a její výtlačná úroveň zasahuje až do blízkosti terénu, cca 300 m.n.m. Celá trasa obchvatu se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída. Jejím cílem je chránit území tvorby a akumulace podzemní vody v nejvýznamnějších kolektorech B (spodnoturonský) a A (cenomanský), které jsou zde však zakleslé v hloubce 200 a více metrů. Možnost ovlivnění režimu těchto vod výstavbou lze vyloučit. Pro danou stavbu je však nejvýznamnější mělká zvodeň, vázaná na bazální část kvartemích sedimentů, representovaných terasovými štěrkopísky. Mocnost zvodně činí zpravidla několik metrů, sklon hladiny je jižní až jihozápadní a koeficient propustnosti se pohybuje v řádu 1*10 5 m/s. Přesto, že obec Doudleby je napojena na skupinový vodovod, u mnoha objektů byly zachovány domovní studny, které jsou v současnosti z větší části využívány jako zdroj užitkové vody, některé však stále jako zdroj pitné vody. Studny byly v rámci Hg. průzkumu ([3 ] Šeda, S.: