Příloha č. 1 – Poskytovaná výzkumná podpora
Příloha č. 1 – Poskytovaná výzkumná podpora
1. XXXXXXX A POJMY
1.1 Pro dorozumění mezi zakázkami souvisejícími s přípravou HÚ bude Poskytovatel při poskytování výzkumné podpory používat následující zkratky a pojmy dle dále uvedeného významu.
1.2 Zkratky
AZ znamená zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
BOZP znamená bezpečnost a ochrana zdraví při práci. ČP znamená Časový plán
ČSN znamená Česká technická norma
ČÚBP znamená Český úřad bezpečnosti práce EIA znamená Environment Impact Assessement EN znamená Evropská norma
GIS znamená geografický informační systém HÚ znamená hlubinné úložiště
IAEA znamená International Atomic Energy Agency, česky odpovídá zkratce MAAE
MAAE znamená Mezinárodní agentura pro atomovou energii MŽP znamená Ministerstvo životního prostředí
ObčZ znamená zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
PBZ znamená Předběžná bezpečnostní zpráva PLK znamená Plán kvality
PO znamená Požární ochrana RAO znamená Radioaktivní odpady
SÚJB znamená Státní úřad pro jadernou bezpečnost VJP znamená Vyhořelé jaderné palivo
ZBZ znamená Zadávací bezpečnostní zpráva ZK znamená změnová komise
ZVZ znamená zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
ZD znamená Zadávací dokumentace
ŽP znamená Životní prostředí
1.3 Obecné pojmy
1.3.1 čistopis je dokument vzniklý zapracováním připomínek Objednatele k signálnímu výtisku.
1.3.2 Článek je ustanovení číslovaného odstavce Smlouvy a Příloh Smlouvy a dalších odstavců nižší hierarchické úrovně.
1.3.3 Den znamená kalendářní den.
1.3.4 Dokumentace je veškerá dokumentace dle podmínek Xxxxxxx, kterou je Poskytovatel povinen zpracovat a předat Objednateli.
1.3.5 Konzultant Objednatele je osoba, která na základě smlouvy poskytuje Objednateli odbornou pomoc související s Dílem a může na základě pověření zastupovat v některých úkonech Objednatele.
1.3.6 Objednatel znamená právnickou osobu objednávající Dílo, uvedenou jako takovou ve Smlouvě (SURAO Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 6, 110 00 Praha 1, Česká republika).
1.3.7 Plán kvality je dokument, ve kterém je specifikováno, které postupy a související zdroje se musí použít pro plnění podle Smlouvy, dále kdo je používá a kdy se používají; zahrnují postupy, které se týkají procesů managementu kvality a procesů pro plnění Díla.
1.3.8 Práce znamená činnosti nezbytné pro plnění Smlouvy, jako jsou zpracování projektů, studií, průzkumné práce a jiné závazky Poskytovatele zahrnuté do Smlouvy.
1.3.9 signální výtisk je návrh dokumentace předaný Objednateli k připomínkování
1.3.10 Strana znamená Objednatel a Poskytovatel. Třetí strana je jakákoliv jiná osoba nebo subjekt vyplývající z kontextu.
1.3.11 Subdodavatel je právnická nebo fyzická osoba, která byla Poskytovatelem se souhlasem Objednatele, nebo postupem stanoveným ve Smlouvě, pověřena subdodávkou pro Poskytovatele, pomocí které má Poskytovatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout Poskytovateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.
1.3.12 Výkres je výkres respektive jiný dokument určený k tisku na formát větší než A3
1.4 Pojmy a požadavky související s charakteristikami lokalit a výběrem kandidátních lokalit
1.4.1 Lokalita s velkým „L“ je stanovené průzkumné území a nejbližší okolí dotčené pracemi; lokalita s malým „l“ je území do vzdálenosti 20 km od hranice pozemku navrženého pro umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 2b).
1.4.2 Průzkumné území je území stanovené podle horního zákona, je podmnožinou Lokality.
1.4.3 Užší lokalitou je území do vzdálenosti 3 km od hranice pozemku navrženého pro umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 2a)
1.4.4 Vylučující kritéria jednoznačně znemožňují využití území pro umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 3 odst. (1)):
1.4.4.1 Vylučující kritérium: předpokládané překročení stanovaných průměrných ročních efektivních dávek ozáření jednotlivců z kritické skupiny obyvatel nacházející se v lokalitě odpovídající předpokládanému umísťování během provozu jaderného zařízení (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4a)
1.4.4.2 Vylučující kritérium: nerealizovatelnost včasného zavedení a úplného uskutečnění všech neodkladných opatření pro ochranu obyvatelstva za podmínek radiační havárie zařízení nebo pracoviště, zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a přítomnosti sídelních útvarů nacházejících se v lokalitě odpovídající předpokládanému umístění (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4b)
1.4.4.3 Vylučující kritérium: výskyt krasových jevů v rozsahu ohrožujícím stabilitu horninového masivu v podloží a nadloží pozemků či území vybraných pro umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4c)
1.4.4.4 Vylučující kritérium: projevy postvulkanické činnosti, jako jsou výrony plynů, termálních, minerálních a mineralizovaných vod, zjištěné na pozemcích či území předpokládaného umísťování a v jejich užších lokalitách (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4d)
1.4.4.5 Vylučující kritérium: dosažení nebo překročení hodnoty intenzity maximálního výpočtového zemětřesení 8 stupňů MSK-64 na zhodnocení makroseizmických účinků zemětřesení) na pozemcích předpokládaného umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4e)
1.4.4.6 Vylučující kritérium: výskyt zón pohybově a seizmicky aktivních zlomů se současnými deformacemi povrchu území a možností vzniku doprovodných zlomů, zjištěný geologickým průzkumem na pozemku předpokládaném pro umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4f)
1.4.4.7 Vylučující kritérium: výskyt geodynamických jevů, kterými jsou sesuvy, kerné sesuvy, plastické vytlačování podloží a ztekucení zemin, které ohrožují stabilitu horninového masivu na vybraném pozemku pro umísťování (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4g)
1.4.4.8 Vylučující kritérium: výskyt současných nebo předpokládaných deformací povrchu území vybraných pro umísťování a jejich užších lokalit v důsledku těžby plynu, ropy, vody nebo hlubinného dobývání nerostů, aplikace technologií rozpouštění (loužení) nerostů a jejich čerpání, které mohou ohrozit stabilitu horninového masivu v podloží, případně i nadloží stavby (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4h)
1.4.4.9 Vylučující kritérium: výskyt tektonické aktivity v užší lokalitě, která v době provozu zařízení nebo pracoviště prokazatelně povede ke změně náklonu současného povrchu pozemků vybraných pro umísťování v rozsahu přesahujícím stanovené technologické požadavky (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4i)
1.4.4.10 Vylučující kritérium: existence významných zásob podzemních vod či minerálních vod v užších lokalitách, ve kterých by stavbou nebo provozem díla došlo z hlediska radiačního vlivu k trvalým znehodnocujícím změnám vody (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4j)
1.4.4.11 Vylučující kritérium: únosnost základových půd na pozemcích vybraných pro umísťování nižší než 0,2 MPa a se základovými půdami posedavými, silně bobtnavými nebo s podílem organické příměsi větším než 3%, o mocnosti vrstvy neumožňující jejich odstranění nebo záměnu (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4k)
1.4.4.12 Vylučující kritérium: výskyt geologických podmínek vybraného území pro umísťování, jako jsou zvodnělé zeminy nesoudržné nebo měkké soudržné zeminy, předurčující tím 3. stupeň ražnosti tunelové stavby (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4l)
1.4.4.13 Vylučující kritérium: v prostoru podzemních děl nemožnost překrytí hlavní části podzemní stavby horninovým masivem o mocnosti větší než třínásobek největší šířky podzemního díla, minimálně 30m (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4m)
1.4.4.14 Vylučující kritérium: výskyt staré důlní činnosti v užších lokalitách, kde hrozí důsledky poddolování, průvaly důlních vod a bořivé účinky velkých důlních event. horských otřesů (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4n)
1.4.4.15 Vylučující kritérium: výskyt těžby surovin v užších lokalitách, která by měla nepříznivé dopady na výstavbu a provoz zařízení nebo pracoviště (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4o)
1.4.4.16 Vylučující kritérium: zasahování pozemků vybraných pro umísťování do zátopových území vodotečí, zaplavovaných při Q100 a do území, která mohou být zaplavena v důsledku havárií vodních nádrží (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4p)
1.4.4.17 Vylučující kritérium: zasahování pozemků vybraných pro umísťování do ochranných pásem dálnic a železnic (viz Vyhláška 215/1997 Sb. § 4q)
2. OBECNÉ POŽADAVKY NA CHARAKTERIZACI LOKALIT
2.1 Obecné požadavky na charakterizaci lokalit, které Poskytovatel vezme v úvahu při plnění díla, jsou uvedeny v Článcích č. 2.2 až 2.37 této přílohy.
2.2 Lokalita pro hlubinné úložiště musí být charakterizována do úrovně podrobnosti dostačující k podpoře obecné znalosti charakteristik lokality a vývoje lokality v průběhu času. Charakteristika lokality musí zahrnovat její současný stav, její pravděpodobný přirozený vývoj a možné přírodní jevy, ale i lidské plány a činnosti v okolí, které mohou mít vliv na bezpečnost úložiště po dobu jeho existence. Musí také zahrnovat pochopení vlivu na bezpečnostní funkce, události a procesy spojené s lokalitou úložiště. (viz MAAE SSR-5 Požadavek 15)
2.3 Charakterizace (popis) lokality je činnost prováděná za účelem pochopení přírodních prvků, událostí a procesů v lokalitě (v současné době, v minulosti a případně i v budoucnu) a odpovídajícím způsobem popisuje její prostorový a časový rozměr a variabilitu. Charakterizace lokality přispívá ke komplexnímu popisu lokality, který zahrnuje informace o antropogenních charakteristikách (např. využití území a dopravní infrastruktura pro environmentální studie). Charakterizace lokality zahrnuje sběr dat (např. měření, odběr vzorků a monitoring) a interpretaci těchto dat pro získávání informací a znalostí. (viz MAAE SSG-14; 6.5)
2.4 Kromě poskytování popisu současných charakteristik lokality, měly by Projekty prací zajistit třídění a interpretaci informaci na podporu modelů popisující předcházející vývoj lokality. To by mělo zahrnovat vyšetřování dlouhodobé stability geosféry v reakci na minulé změny týkající se životního prostředí a klimatu a vlivu tektoniky včetně zlomů a rozpukání a vulkanismu. Obzvláště důležité v tomto ohledu jsou paleo-hydrogeologické studie. Časový rámec pro posouzení těchto změn by měl být přinejmenším srovnatelný s budoucím časovým horizontem posouzení bezpečnosti. Tyto informace mohou být použity
na podporu scénáře dalšího přirozeného vývoje lokality a pro hodnocení relevance funkcí, událostí a procesů, které by mohly mít vliv na provoz hlubinného úložiště, včetně interakcí přírodních a inženýrských bariér. (viz MAAE SSG-14; 6.11)
2.5 Informace o lokalitě a jejím okolí by měly být získány pomocí dalších polních, laboratorních a podpovrchových studií. Takové studie by měly umožnit modelování transportu radionuklidů na základě specifických dat o lokalitě, přispět k zavedení podrobných technických charakteristik lokality a přispět k vývoji návrhu zařízení. (viz MAAE SSG-14; 6.14)
2.6 Informace budou obsahovat geovědní parametry a umožní pochopit faktory ovlivňující vliv relevantních charakteristik na návrh hlubinného úložiště. Charakterizace lokality by měla umožnit potvrzení použitelnosti masivu pro ukládání odpadu, pro výstavbu tunelů a chodeb. Potvrzení, že objem masivu je dostatečný pro uložení plánovaného množství odpadu není součástí Díla, ale bude náplní až dalších průzkumných prací na dvou kandidátních lokalitách.
2.7 Geologické prostředí pro hlubinné úložiště by mělo umožnit úplnou charakterizaci a mělo by mít příznivé geometrické, fyzikální a chemické charakteristiky pro umístění hlubinného úložiště a pro utlumení pohybu radionuklidů z hlubinného úložiště do životního prostředí po uvažovanou dobu. (viz MAAE SSG-14; I.21)
2.8 Hloubka a rozměry hostitelského prostředí by měly být dostatečné pro umístění hlubinného úložiště. Preferují se jednotné skalní formace v poměrně jednoduchých geologických podmínkách, protože je pravděpodobné, že budou lépe charakterizované a jejich vlastnosti by mohly být lépe předvídatelné. Podobně, formace s několika hlavními strukturálními prvky nebo potenciálními transportními cestami, jejichž dopad na provoz může být snadno posouditelný, jsou také upřednostňovány. Je však možné, že při pokračování průzkumů a charakterizace, zdánlivě jednoduché prostředí, se může ukázat být složitější, než se původně očekávalo. (viz MAAE SSG-14; I.22)
2.9 Mechanické vlastnosti hostitelského prostředí by měly být příznivé pro bezpečnou výstavbu, provoz a uzavření hlubinného úložiště a pro zajištění dlouhodobé stability geologické bariéry obklopující hlubinné úložiště. Teplotní a tepelně-mechanické vlastnosti hostitelského prostředí je také třeba vzít v úvahu v případě odpadů produkujících teplo. S ohledem na možnost produkce plynů v hlubinném úložišti je třeba při posuzování vzít v úvahu vlastnosti geologické bariéry z hlediska transportu plynu. (viz MAAE SSG-14; I.23)
2.11 Hostitelské prostředí by nemělo být náchylné k postižení budoucími geodynamickými jevy (např. změnou klimatu, neotektonikou, seismicitou, vulkanismem, diapirismem) do té míry, že by tyto mohly nepřijatelně poškodit těsnostní a izolační schopnosti celého úložného systému. (viz MAAE SSG-14; I.25)
2.12 Vývoj klimatu představovaný glaciálními cykly může mít za následek zásadní změny v hydrosféře, jako je kolísání mořské hladiny, změny v erozních nebo sedimentačních procesech a jejich vzájemném poměru, změny v glaciálních
nebo periglaciálních podmínkách, a změny rovnováhy v hydrogeologických a hydrologických poměrech. Geodynamické efekty, jako např. pohyby země spojené se zemětřesením, sesuvem nebo poklesem a zdvihem terénu, vulkanismem a diapirismem mohou vyvolat změny v podmínkách a procesech v zemské kůře. Tyto typy událostí, které v některých případech mohou být vzájemně propojené, mohou mít vliv na úložný systém v důsledku poruch integrity lokality nebo změny proudění podzemní vody. Lokalita by měla být umístěna v geologickém a geografickém prostředí, kde tyto geodynamické procesy nebo události nebudou pravděpodobně a nepovedou k nepřijatelným únikům radionuklidů. (viz MAAE SSG-14; I.26)
2.13 Reakce geosféry na změny prostředí na povrchu má tendenci klesat s hloubkou. Faktory, které ovlivňují stabilitu geosféry by měly být posouzeny. Informace nezbytné pro jakékoliv hodnocení obsahují:
2.13.1 klimatickou historii (místní a regionální) a očekávané dlouhodobé budoucí trendy v lokálním a globálním měřítku
2.13.2 historii tektonického vývoje, rámcové geologické členění na lokální a regionální úrovni a historii seizmického vývoje
2.13.3 evidence aktivních (kvartérních a pozdně tercierních) neotektonických procesů, jako je zdvih, pokles, náklon, vrásnění a zlomová tektonika
2.13.4 výskyt zlomů v geologickém prostředí (např. jejich umístění, délka, hloubka a informace o stáří posledního pohybu)
2.13.5 napěťové pole v oblasti lokality
2.13.6 odhady charakteristik a maximální intenzity zemětřesení, které by byly možné v lokalitě na základě jejích seismotektonických vlastností;
2.13.7 odhady geotermálního gradientu a důkazy o termálních pramenech
2.13.8 důkazy o aktivním (kvartérním a pozdně tercierním) vulkanismu
2.13.9 důkazy diapirů (diapirové struktury);
2.13.10 paleohydrologie.
2.13.11 Výše uvedené informace získané v rámci plnění Díla nemusí být úplné, ale musí být v rozsahu umožňujícím přijmout objektivní rozhodnutí o zařazení či nezařazení lokality mezi 2 kandidátní lokality pro HÚ. (viz MAAE SSG-14; I.27)
2.14 Hydrogeologické charakteristiky a charakteristika geologického prostředí by měly mít tendenci omezovat proudění podzemní vody v rámci úložiště a měly by podpořit bezpečné uzavření a izolaci odpadu s požadovanou věrohodností, že jakékoliv radionuklidy, které by mohly migrovat z prostředí úložiště budou zpomaleny v důsledku omezené vodivosti nebo by byly rozptýleny v geosféře, což vede k dlouhým transportním časům, které sníží jejich koncentraci na povrchu. (viz MAAE SSG-14; I.28)
2.15 Takové hodnocení mechanismů proudění podzemní vody, jako je analýza směru a rychlosti proudění, bude důležitým vstupem pro hodnocení bezpečnosti, protože nejpravděpodobnější způsob úniku radionuklidů je vlivem proudění podzemní vody. Bez ohledu na povahu odpadu nebo způsob uložení, horninové prostředí má být schopné omezit průtok, přítok a odtok podzemní vody a tím zabránit nepřijatelnému uvolňování radionuklidů. Fenomény jako aquifery a zlomová pásma jsou možnými cestami pro únik radionuklidů. Takovéto cesty by
měly být omezeny v hostitelských horninách úložiště tak, aby ochranná funkce geologických a inženýrských bariér zůstala kompatibilní. Ředící schopnost hydrogeologického systému může být důležitá a měla by být hodnocena. Umístění by mělo být optimalizováno z hlediska délky cest pomalu tekoucí spodní vody z hlubinného úložiště do životního prostředí. (viz MAAE SSG-14; I.29)
2.16 Možné důsledky pro hydrogeologii vyplývající z procesů způsobených hlubinným úložištěm (např. tepelné a radiační účinky, zvýšená hydraulická vodivost v důsledku důlního díla) by měly být brány v úvahu. (viz MAAE SSG-14; I.30)
2.17 Data potřebná pro hydrogeologii:
2.17.1 hydrogeologické vyhodnocení místních a regionálních geologických formací a charakterizace a identifikace zvodněných a nepropustných poloh v dostatečných podrobnostech
2.17.2 identifikace a charakterizace významných hydrogeologických formací v regionu (např. jejich umístění, rozsah, souvislosti)
2.17.3 odhad přítoku a odtoku do a z hlavních místních a regionálních hydrogeologických formací (umístění a vodní bilance)
2.17.4 hydrogeologické charakteristiky hostitelské horniny (např. distribuce pórovitosti, propustnosti, hydraulický gradient);
2.17.5 proudění podzemní vody (průměrný průtok a převládající směry) všech hydrogeologických jednotek v geologickém prostředí
2.17.6 fyzikální a chemické vlastnosti podzemní vody a hostitelské horniny v geologickém prostředí
2.17.7 výzkum paleo-hydrogeologického vývoje lokality (viz MAAE SSG-14; I.31)
2.18 Fyzikálně-chemické a geochemické charakteristiky horninového a hydrogeologického prostředí by měly mít tendenci k omezování uvolňování radionuklidů z hlubinného úložiště do okolního prostředí, nebo alespoň omezit jejich migraci. (viz MAAE SSG-14; I.32)
2.19 Volba hostitelského prostředí a okolního geologického prostředí, které má vhodné geochemické vlastnosti a dobré zpožďovací vlastnosti pro dlouhodobé radionuklidy, je zvláště důležitá pro hlubinné úložiště. Ve formaci, kde nastává proudění spodní vody přes zlomy a póry, zpomalení minerály, jak v matrici horniny tak na stěnách puklin by mohly být důležité pro podporu dlouhodobé funkce úložného systému. Procesy geochemického zadržení nebo zpoždění, které řídí následně rychlost a velikost migrace radionuklidů zahrnují takové procesy, jako difúze, srážení, sorpce, iontové výměny a chemické interakce. Schopnost podzemních vod transportovat radioaktivní koloidy může být důležitá a měla by být také brána v úvahu. Biogeochemie je dalším faktorem, který může mít význam pro konkrétní lokalitu. (viz MAAE SSG-14; I.33)
2.20 Informace nezbytné k odhadu potenciálu pro migraci radionuklidů do životního prostředí by měly zahrnovat popis geochemických a hydrochemických podmínek hostitelské horniny a okolích geologických a hydrogeologické formací a jejich průtokový systém. Tato informace by měla zahrnovat:
2.20.1 mineralogické a petrografické složení geologických médií a jejich geochemické vlastnosti
2.20.2 chemismus podzemní vody (viz MAAE SSG-14; I.34)
2.20.3 Řada chemických a fyzikálně-chemických interakcí mezi formou odpadu, obalem a zásypovým materiálem a prostředím hlubinného úložiště by měly být hodnoceny. Pro posouzení migrace radionuklidů do životního prostředí vyplývající z interakce hornina-voda-obal odpadů následovaný korozí obalu odpadů a vyluhováním radionuklidů z odpadu, by měly být získány informace o:
2.20.4 chemickém, radiochemickém a mineralogickém složení hornin (včetně výplní puklin)
2.20.5 sorpční kapacitě minerálů a hornin pro ionty důležitých radionuklidů
2.20.6 obsahu radionuklidů a chemickém složení podzemních vod, včetně pH a Eh
2.20.7 účincích záření a zbytkového tepla na horniny a na chemismus podzemních vod
2.20.8 vlivu organických, koloidních a mikrobiologických materiálů
2.20.9 charakteristikách pórů a povrchu minerálů hornin (včetně trhlin)
2.20.10 efektivní difúzní rychlosti nuklidů v hornině
2.20.11 rozpustnosti speciace radionuklidů (viz MAAE SSG-14; I.35)
2.21 Umístění hlubinného úložiště by mělo být provedeno s ohledem na současné i potenciální lidské činnosti v lokalitě nebo její blízkosti. Pravděpodobnost, že tyto činnosti by mohly mít vliv na uzavření a izolační schopnosti úložiště a způsobit nepřijatelné důsledky, by měla být minimalizována. (viz MAAE SSG-14; I.36)
2.22 Při hodnocení hostitelské horniny pro hlubinné úložiště je třeba zvážit i další možnosti zhodnocení hostitelské horniny jako těžitelné suroviny nebo pro vybudování skladovacích prostor. Například možná přítomnost plynu nebo ropných ložisek a hodnotných ložisek nerostných surovin a jakýkoliv významný potenciál geotermální energie by měly být vzaty v úvahu, aby se minimalizovala možnost lidského zásahu do geologického úložného systému. Přednost by měla být dána lokalitám nacházejících se v oblastech, které minimalizují pravděpodobnost, že hostitelské prostředí by mohlo být takto využito. (viz MAAE SSG-14; I.37)
2.23 Pokud již existující vrty a výkopy v hostitelské hornině a v jejím okolí vykazují skutečné nebo potenciální hydraulické propojení, mělo by být identifikováno, kde mohou mít vliv na bezpečnost. V takových případech by vrty a další struktury, které by mohly představovat potenciální migrační cesty pro radionuklidy, měly být utěsněny. (viz MAAE SSG-14; I.38)
2.24 Charakteristiky (vlastnosti) povrchu, které by mohly vést k zaplavení hlubinného úložiště, jako důsledek selhání stávajících nebo plánovaných vzdutí povrchových vod by měly být pečlivě zváženy a vyhodnoceny. Při analýze regionu mohou být potenciální lokality vybrány na základě závažnosti účinků povodní. Zařízení postavena v blízkosti svahů by měla být hodnocena v kontextu svahových poruch a skalních sesuvů vzniklých v důsledku lidských činností, jako je odlesňování. (viz MAAE SSG-14; I.39)
2.25 Informace nezbytné pro vyhodnocení toho, jak současné i potenciální lidské činnosti by mohly mít vliv na hlubinné úložiště, zahrnuje:
2.25.1 záznamy z minulosti a současnosti o vrtání a těžbě v blízkosti lokality
2.25.2 informace o výskytu energetických a nerostných surovin v oblasti lokality
2.25.3 zhodnocení aktuálního a budoucího možného využití povrchových a podzemních vod v lokalitě
2.25.4 umístění stávajících a plánovaných vodních děl. (viz MAAE SSG-14; I.40)
2.26 Povrchové a podzemní charakteristiky lokality by měly umožnit návrh optimalizovaného plánu povrchových zařízení, a konstrukci všech ražeb v souladu s příslušnými bezpečnostními předpisy. (viz MAAE SSG-14; I.41)
2.27 Celkové strategie výstavby nebo hloubení by měly být připraveny a použity při přípravě důlního díla tak, aby zajistily, že jsou v souladu s národními předpisy pro stavbu podzemních děl, a že souběžně probíhající výkopové práce a ukládání odpadu se navzájem neovlivňují. Razící práce musí být prováděny tak, aby nevytvářely takové změny v okolním horninovém prostředí, které by představovaly nepřijatelné únikové cesty z hlubinného úložiště do biosféry. Materiál z hloubení šachet, tunelů a chodeb může být uvažován, např. s ohledem na jeho použití jako zásypový materiál v navrhovaném úložišti. Není-li to možné, měl by se tento materiál vzít v úvahu pro terénní úpravy ke zlepšení přírodního prostředí. Vzdálenost od vhodných zdrojů kameniva nebo vody pro stavební činnosti může být vzata v úvahu (viz MAAE SSG-14; I.42)
2.28 Údaje nezbytné pro posouzení stavebních a inženýrských podmínek zahrnují:
2.28.1.1 podrobné geologické a hydrogeologické údaje o hostitelské hornině a o jejím nadloží
2.28.1.2 topografie lokality a jejího okolí
2.28.1.3 povodňová (záplavová) historie oblasti
2.28.1.4 specifikace oblastí náchylných k sesuvům půdy, potenciálně nestabilních svahů nebo materiálů s nízkou únosností nebo s vysokým zkapalňovacím potenciálem
2.28.1.5 potenciálně nepříznivé podmínky, které se mohou vyskytnout během ražby (vysoká teplota horniny, vysoká koncentrace plynu, vysoký poměr napětí a pevnosti, výskyt smykových zón)
2.28.1.6 historické údaje o seizmicitě regionu;
2.28.1.7 geomechanické a tepelné vlastnosti hostitelské horniny (viz MAAE SSG-14; I.43)
2.29 Lokalita by měla být umístěna tak, že kvalita životního prostředí bude dostatečně chráněna a potenciální negativní dopady lze zmírnit na přijatelnou úroveň, s ohledem na technické, ekonomické, sociální environmentální faktory. (viz MAAE SSG-14; I.44)
2.30 Geologické úložiště, jako i jiná velká průmyslová zařízení, musí být v souladu s požadavky na ochranu a zachování životního prostředí a s dalšími příslušnými předpisy ne-radiologické oblasti. Mezi možnými nepříznivými dopady, které může mít geologické úložiště na životní prostředí, mohou být následující:
2.30.1 zhoršování životního prostředí v důsledku těžebních aktivit a dalších průmyslových provozů v oblasti zájmu. Takové zhoršování může zahrnovat: hluk a vizuální efekty a fyzický vliv, jako například z nebezpečných výluhů.
2.30.2 dopad na oblasti významných veřejných hodnot
2.30.3 zhoršení zásobování vodou
2.30.4 dopad na život rostlin a živočichů, zejména ohrožených druhů (viz MAAE SSG- 14; I.45)
2.31 Pro odhad možných dopadů na životní prostředí, potřebné informace se budou týkat dat nutných pro zhodnocení dopadů na životní prostředí a měly by věnovat pozornost:
2.31.1 území národních parků, rezervacím divokých zvířat, územím zvláštních vědeckých nebo kulturních zájmů a historickým oblastem
2.31.2 stávajícím zdrojům povrchové i podzemní vody
2.31.3 stávající pozemské a vodní vegetaci a volně žijícím živočichům (viz MAAE SSG- 14; I.46)
2.32 Při výběru vhodných lokalit, by mělo být zváženo využití území a vlastnické vztahy k půdě v souvislosti s možným budoucím rozvojem a regionálním plánováním v zájmové oblasti. Územní jurisdikce (působnost) nebo vlastnictví pozemků bude ve většině států významným faktorem s ohledem na ekonomiku a postoj veřejnosti. Stávající vlastnictví půdy provozovatelem navrhovaného zařízení nebo státem by mohlo zjednodušit plánovací a hodnotící práce a redukovat problémy spojené s vynětím půdy. Informace shromažďované pro účely umísťování musí obsahovat podrobné údaje o stávajícím půdním fondu, jurisdikci a územních plánech zájmové oblasti. (viz MAAE SSG-14; I.47)
2.33 Pro účely umístění, musí být shromážděny informace o: (a) alternativních způsobech dopravy a infrastruktuře pro transport odpadů, (b) alternativní dopravní trasy (c) hustotě populace podél navrhovaných dopravních tras. (viz MAAE SSG-14; I.48)
2.34 Přeprava radioaktivního odpadu do hlubinného úložiště v sobě skrývá možnost expozice veřejnosti ionizujícím zářením. Možnost expozice se může zvyšovat s rostoucí vzdáleností, po kterou má být odpad přepravován. Posouzení dopravy odpadů do hlubinného by mohlo být faktorem při získávání souhlasu veřejnosti o umístění hlubinného úložiště. (viz MAAE SSG-14; I.49)
2.35 V některých případech budou muset být budovány nové přístupové cesty nebo zlepšeny existující. Výstavba přístupových cest je složitější a dražší při existenci nevhodných terénních podmínek, jako jsou prudká klesání a stoupání a přirozené překážky. Z těchto důvodů může být dána přednost lokalitám, které vyžadují kratší dopravní vzdálenosti a omezený počet doprovodných staveb, a kde přístupové cesty nemusí projít obtížným terénem. Nicméně, výstavba nových silnic nebo další dopravní infrastruktury, v souhrnu nebo jednotlivě, může umožnit provozovateli optimalizovat dopravní sít, například vyhnout se obydleným nebo citlivým oblastem nebo podporovat vznik dopravních spojení pro místní komunitu. (viz MAAE SSG-14; I.50)
2.36 Výstavba a provoz v povrchovém areálu, jako je přijímání a manipulace s kontejnery s odpadem, dekontaminace a přebalení odpadu pokud je nutné, stejně jako ostatní velké průmyslové činnosti, by se neměla konat v hustě obydlených oblastech. Na druhé straně, lokalita by se měla nacházet v oblasti schopné absorbovat s HÚ související fluktuaci a požadavky na potřebné služby, jako je jako stavební práce a obsluhy, bydlení, hotely a restaurace, Podpůrné průmyslu a založila občanské a kulturní organizace. Obecně platí, že přednost by měla být dána lokalitě vzdálené, od hustě osídlených oblastí, ale které jsou schopny absorbovat očekávané změny v infrastruktuře a ve kterých je dostupná pracovní síla. (viz MAAE SSG-14; I.51)
2.37 Pro odhad sociálních dopadů, které by mohly vyplývat z budování hlubinného úložiště v lokalitě, by měly typy shromážděných informací obsahovat údaje o:
2.37.1 složení obyvatelstva, hustota, rozvrstvení a trendy
2.37.2 rozložení zaměstnanosti a trendy v ekonomickém sektoru
2.37.3 sociální činnost a infrastruktura, včetně rekreačních zařízení
2.37.4 nabídky bydlení a požadavky
2.37.5 průmyslová základna a očekávání v lokalitě
2.37.6 zemědělská základna a očekávání v lokalitě (viz MAAE SSG-14; I.52)
3. OBLASTI VÝZKUMNÉ PODPORY
3.1 Dále jsou v Článku 3 této přílohy uvedeny příklady konkretizace činností plnění dle Článků č. 4.3 a 4.5 Smlouvy.
3.1.1 Zdrojový člen
3.1.1.1 Inventarizace zdrojového členu, příprava databáze charakteristik zdrojového členu
3.1.2 Konstrukční řešení inženýrských bariér, technologie jejich výroby a výstavby
3.1.2.1 Technické a materiálové řešení jednotlivých inženýrských bariér akceptovatelné z hlediska dlouhodobé bezpečnosti (včetně injektážních materiálů)
3.1.2.2 Návrh a vyhodnocení použitelných technologií pro přípravu a aplikaci konstrukčních materiálů se zaměřením na využitelnost tuzemských surovin
3.1.2.3 Návrh programu experimentálního ověření demonstrace funkčních vlastností navržených materiálů a technologií
3.1.2.4 Identifikace nejistot, které bude třeba vyřešit v další fázi přípravy úložiště.
3.1.3 Optimalizace technického řešení HÚ
3.1.3.1 Specifikace geologických a hydrogeologických rizik.
3.1.3.2 Specifikace geotechnických rizik a možnosti jejich eliminace.
3.1.3.3 Definice podmínek z pohledu napjatostně-deformačních stavů, pevnosti, kvality (stavu) horninového prostředí, hydrogeologických podmínek, teplotních podmínek, abrazivity a inženýrské klasifikace hornin
3.1.3.4 Definice podmínek pro prostorové uspořádání pozemního areálu úložiště a modelové ověření
3.1.3.5 Návrh a vyhodnocení použitelných technologií důlních prací
3.1.3.6 Návrh projektového řešení podzemní (konfirmační) laboratoře, včetně potřebného technického zázemí. Specifikace požadavků na průzkumné a ověřovací práce prováděné v laboratoři.
3.1.3.7 Návrh technického řešení podzemního areálu úložiště včetně logistiky nakládání s RAO a VJP a návrhu manipulačních prostředků, rozbor bezpečnostních rizik, vyhodnocení projektových nehod
3.1.3.8 Řešení překládacího uzlu (včetně horké komory), manipulační prostředky, rozbor bezpečnostních rizik, vyhodnocení projektových nehod
3.1.3.9 Řešení přístupu do podzemního areálu, rozbor bezpečnostních rizik, návrh technických opatření, vyhodnocení projektových nehod
3.1.3.10 Identifikace nejistot, které bude třeba vyřešit v další fázi přípravy úložiště.
3.1.4 Uzavírání podzemního areálu
3.1.4.1 Návrh koncepce a způsobu uzavírání podzemního areálu.
3.1.4.2 Specifikace použitého materiálu, technologických postupů, interakce použitého materiálu s ostatními inženýrskými bariérami.
3.1.4.3 Identifikace nejistot, které bude třeba vyřešit v další fázi přípravy úložiště.
3.1.5 Zjištění charakteristik lokalit podle čl. I.25 až 52 MAAE SSG-14.
3.1.5.1 Zjištění potřebných charakteristik potenciálních lokalit, minimálně v rozsahu Článků 2.10 až 2.37.6 této přílohy, potřebných pro zpracování dokumentací pro potřeby výběru kandidátních lokalit (s výjimkou geologických charakteristik).
3.1.5.2 Vyhodnocení územních technicko-ekonomických a environmentálních charakteristik a jejich změn ve vztahu k případné lokalizaci HÚ.
3.1.5.3 Návrh monitorovacího plánu, specifikace monitorovaných dat a použitých metod
3.1.6 Zpracování dokumentací pro potřeby výběru kandidátních lokalit.
3.1.6.1 Podkladové studie pro potřeby zúžení počtu lokalit, odpovídající hloubkou zpracování kroku výběru (2016, 2018).
3.1.7 Profesní oblasti
3.1.7.1 projektování jaderných zařízení,
3.1.7.2 radiační ochrana,
3.1.7.3 provozní bezpečnost,
3.1.7.4 konstrukce, strojní inženýrství,
3.1.7.5 vliv na životní prostředí,
3.1.7.6 projektování v oboru podzemního stavitelství,
3.1.7.7 projektování v oboru pozemního stavitelství,
3.1.7.8 geologie,
3.1.7.9 geotechnika,
3.1.7.10 hornická činnost,
3.1.7.11 hydrogeologie,
3.1.7.12 geofyzika.
4. POŽADAVKY NA ZPŮSOB ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY
4.1 Všeobecné požadavky na kvalitu
4.1.1 Poskytovatel musí mít zaveden systém managementu kvality splňující požadavky normy ISO 9001 (v platném znění).
4.1.2 Vlastní zabezpečování kvality pro rozsah Poskytovatelem poskytovaného plnění musí vycházet ze zavedeného systému managementu kvality Poskytovatele a Poskytovatel ho bude provádět podle odsouhlaseného Plánu kvality. V plánu
budou zohledněny požadavky vyhlášky SÚJB č. 132/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bude-li Poskytovatel realizovat plnění pomocí Subdodavatelů, musí je smluvně zavázat k naplňování požadavků na systém kvality dle vyhlášky SÚJB č. 132/2008 Sb., které jsou relevantní k jejich realizovaným dodávkám.
4.1.3 Plán kvality vypracovává Poskytovatel a musí to být ucelený, samostatný a řízený dokument.
4.1.4 V Plánu kvality musí být stanoveny rozhodující výstupy, činnosti a jejich sled a vazby a způsoby zabezpečování kvality při plnění předmětu Díla.
4.1.5 Bez odsouhlasení Plánu kvality Objednatelem nesmí Poskytovatel zahájit výkon činností, které jsou předmětem plnění.
4.1.6 Odsouhlasení Plánu kvality Objednatelem nezbavuje Poskytovatele odpovědnosti za řádné plnění Díla a povinností dle Smlouvy.
4.2 Požadavky na úroveň, náplň a řešení Plánu kvality
4.2.1 Plán kvality musí stanovit, jak se mají rozhodující činnosti provádět, a to buď přímo, nebo odkazem na příslušné vlastní systémové postupy nebo dokumenty.
4.2.2 Z odkazů na postupy/dokumenty, podle kterých se mají požadované činnosti provádět, musí být vždy zřejmé, že se jedná o písemné:
4.2.2.1 dokumenty základního systému managementu kvality Poskytovatele,
4.2.2.2 dokumenty, které jsou, nebo budou vypracovány speciálně pro potřeby zabezpečování plnění činností a výstupů stanovených v Plánu kvality.
4.2.3 V Plánech kvality musí Poskytovatel stanovit, jak budou plněny následující okruhy požadavků:
4.2.3.1 požadavky stanovené touto Smlouvou,
4.2.3.2 požadavky stanovené ve vyhlášce SÚJB č. 132/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
4.2.3.3 požadavky uvedené v doporučeních IAEA GS-R-3 The Management System for Facilities and Activities (2006), GS-G-3.1 Application of the Management System for Facilities and Activities (2006), GS-G-3.5 The Management System for Nuclear Installations (2008), SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste (2011), NS-R-3 Site Evaluation for Nuclear Installations (2003), SSG-9 Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations (2010), SSG-18 Meteorological and Hydrological Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations (2011),
4.2.3.4 požadavky stanovené vlastním systémem managementu kvality Poskytovatele popsané v jeho Příručce kvality.
4.3 Přezkoumání a odsouhlasení Plánu kvality
4.3.1 Plán kvality vypracovaný Poskytovatelem podléhá přezkoumání a odsouhlasení Objednatelem.
4.3.2 Proces přezkoumání a odsouhlasení Plánů kvality bude prováděn následujícím postupem:
4.3.2.1 Poskytovatel předloží vypracovaný Plán kvality nebo jeho změnu/revizi Objednateli,
4.3.2.2 Objednatel přezkoumá předložený Plán kvality a v případě kladného výsledku přezkoumání Plán kvality odsouhlasí,
4.3.2.3 V případě negativního výsledku přezkoumání Plánu kvality předá Objednatel Poskytovateli připomínky z přezkoumání,
4.3.2.4 Poskytovatel je povinen zapracovat předané připomínky a požadavky do Plánu kvality a znovu jej předložit Objednateli k odsouhlasení,
4.3.2.5 Objednatel je oprávněn použít potřebné náležitosti z Plánu kvality pro jejich zapracování do příslušného Programu zabezpečování kvality (PZK) nebo do jeho změn/revizí.
4.4 Administrativní řízení Plánu kvality
4.4.1 Poskytovatel je povinen odsouhlasený Plán kvality:
4.4.1.1 udržovat v aktuálním stavu,
4.4.1.2 provádět jeho změny a revize.
4.4.2 Výtisky Plánu kvality, které budou předány Objednateli, případně dalším účastníkům při plnění Díla, musí Poskytovatel předávat a udržovat jako řízené výtisky.
4.4.3 Poskytovatel je povinen vždy upravit Plán kvality v těch případech:
4.4.3.1 kdy dojde ke změně Smlouvy, vyvolávající změnu příslušného Plánu kvality,
4.4.3.2 kdy v průběhu plnění Objednatel uplatní požadavky na změnu vzniklou v důsledku rozhodnutí státních orgánů ČR, zvláště pak SÚJB.
4.4.4 Ostatní změny Plánu kvality mohou být realizovány na základě předchozí dohody mezi Poskytovatelem a Objednatelem.
4.4.5 Tvorba, řízení a odsouhlasování změn Plánů kvality se musí provádět stejným způsobem jako původní Plán kvality.
4.5 Prověřování zabezpečování jakosti Objednatelem
4.5.1 Poskytovatel bude provádět a zároveň Objednateli umožní a bude spolupůsobit při přezkoumávání, ověřování, kontrole a dozoru v rozsahu vyžadovaném vyhláškou SÚJB č. 132/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a schváleným Programem zabezpečování kvality. Podrobnosti pro zajištění výkonu těchto činností uvede Poskytovatel v potřebném rozsahu a uspokojivým způsobem do jím vypracovaného Plánu kvality a Objednatel odsouhlasí schválením Plánu kvality.
4.6 Zákaznické audity
4.6.1 Poskytovatel Objednateli umožní výkon jeho práva na zákaznický audit jak přímo u Poskytovatele, tak i u subdodavatelů Poskytovatele, a toto právo Objednatele uplatní a zajistí přímo v příslušných obchodních smlouvách se subdodavateli. Objednatel bude provádět zákaznické audity prostřednictvím jeho vlastních odborných pracovníků nebo jím pověřené nezávislé třetí osoby,
4.6.2 Zákaznické audity jakosti mohou být prováděny, jak pro prověření zabezpečování kvality stanovené Plánem kvality jako celek, tak i pro prověřování některých jeho rozhodujících procesů pro splnění Díla.
4.6.3 Při provádění zákaznických auditů budou ověřovány procesy, výstupy z procesů, postupy na něž se Plány odkazují, vytvořené dokumenty a záznamy prokazující zabezpečování kvality.
4.6.4 Provedení zákaznických auditů nesmí Poskytovatel odmítnout.
4.6.5 Při realizaci zákaznického auditu je Poskytovatel povinen aktivně spolupůsobit a připravit požadované podklady.
4.6.6 Zákaznické audity v rozsahu celého systému managementu kvality budou prováděny Objednatelem v intervalu jednou za cca dva roky. Termín, způsob a rozsah provedení tohoto auditu sdělí Objednatel Poskytovateli nejpozději dva měsíce před provedením prověrky,
4.6.7 Zákaznické audity prováděné na výkon konkrétních činností nebo rozhodujících procesů ovlivňujících kvalitu prováděného Díla budou Objednatelem prováděny vždy individuálně, aby mohl v případě potřeby ověřit konkrétní stav provádění Díla. Termín, způsob a rozsah auditu sdělí Objednatel Poskytovateli 14 Dnů před provedením prověrky,
4.6.8 Závěry a zjištění ze zákaznického auditu je Poskytovatel povinen respektovat, nedostatky odstranit a o výsledku provedených opatření písemně informovat Objednatele.
4.7 Termín plnění zpracování Plánu kvality
4.7.1 Předání revize Plánu kvality Poskytovatele ve smyslu zabezpečování jakosti podle atomového zákona č. 18/1997 Sb. a vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 132/2008 Sb. ve 3 paré k přezkoumání: do 180 Dnů po podepsání Smlouvy,
4.7.2 Předání změn/revizí Plánu kvality provedených na základě požadavků Objednatele ve 3 paré: vždy do 21 Dnů po předání požadavků Objednatele.
5. VYBRANÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVÁNÍ VÝZKUMNÉ PODPORY
5.1 Vybrané požadavky na kvalitu poskytování výzkumné podpory
5.1.1 HÚ je jaderné zařízení. Plnění v části zjištění charakteristik lokalit je součástí činnosti „Umístění jaderného zařízení Hlubinné úložiště“, na kterou se vztahují požadavky AZ a jeho prováděcích vyhlášek.
5.1.2 Všechny modelové výpočty musí být provedeny pomocí verifikovaných a pokud možno validovaných výpočetních nástrojů.
5.1.3 V oblasti zabezpečování kvality Poskytovatelem musí být splněny požadavky na způsob zabezpečování kvality uvedené v Článku č. 4 této Přílohy č. 2.
5.1.4 Obecné požadavky na sledovatelnost prací a práci s daty
5.1.4.1 Sledovatelnost - všeobecně
5.1.4.1.1 Definice - Sledovatelnost je schopnost vysledovat historii, použití nebo umístění toho, co je předmětem úvah.
5.1.4.1.2 Studie, vyhodnocení a analýzy budou dokumentovány v dostatečných podrobnostech, pokud se týče
• účelu,
• metod,
• předpokladů,
• vstupních dat,
• citací a
• veličin jednotek
5.1.4.1.3 tak, aby osoba, technicky kvalifikovaná v daném oboru, mohla adekvátnost výsledků nezávisle přezkoumat, verifikovat a pochopit.
5.1.4.1.4 Závěry budou dostatečně odpovídajícím způsobem dokumentovány, aby bylo možno
• je vysledovat až k původním informacím a datům,
• je vysledovat k původním vstupním požadavkům a
• nezávisle studovat informace, experimentální data, terénní měření a jejich interpretaci.
5.1.4.1.5 Jakékoliv interpretace budou vysledovatelné až k původním informacím a datům.
5.1.4.1.6 Musí být zajištěno, že:
• výsledky i
• pomocné dokumenty - jako mapy, výkresy, fotografie, výpočty, poznámky z terénu i informace z historie
5.1.4.1.7 jsou vysledovatelné ke zdroji.
5.1.4.1.8 Bude zajištěno, aby data a vzorky byly identifikovány od místa jejich původu k jejich konečnému použití při výpočtech a při zdůvodňování závěrů
5.1.4.2 Sběr dat
5.1.4.2.1 Musí být specifikováno (Poskytovatelem), která data by měla být shromažďována v průběhu průzkumu lokality a jejího vyhodnocení.
5.1.4.2.2 Data budou shromažďována v souladu s technicky správnými metodami a praktickými postupy
• aby bylo jisté, že jsou chráněna proti ztrátě, poškození nebo zničení,
• aby byla vysledovatelná ke zdroji a snadno dostupná.
5.1.4.2.3 Dostupnost, přesnost, povaha a rozsah dat, která budou shromážděna, budou kompatibilní s metodami, ve kterých budou použita.
5.1.4.2.4 Při sběru dat se bude přísně dbát na záznam zdrojů.
5.1.4.2.5 Bude věnována pozornost příčným odkazům (citacím).
5.1.4.2.6 Budou používány přesné charakteristiky dat, např. zda se jedná o odhadnuté hodnoty, extrapolované hodnoty, nebo nekorigované hodnoty od místních odborníků.
5.1.4.2.7 Jestliže se použijí statistická data ze státních, evropských nebo celosvětových databází, bude proveden průzkum, aby se zjistilo, zda není nutné je přizpůsobit neobvyklým charakteristikám dané lokality a jejího okolí. Pokud jsou dostupné informace nedostatečné, je nutno provést terénní i laboratorní výzkum.
5.1.4.2.8 Jestliže mezi daty z několika zdrojů vznikne neshoda, bude vysvětlena a přijato rozhodnutí na základě technického posouzení, zkušeností, bezpečnostních následků a na základě autentičnosti zdroje.
5.1.4.2.9 Data budou zpracována do podoby souvislého, dobře dokumentovaného popisu charakteristik lokality.
5.1.4.2.10 Zdroje dat 5.1.4.2.10.1 Zdroje dat:
• současné a historické dokumenty – data ze sčítání obyvatelstva, meteorologické záznamy, seismologické záznamy, záznamy průzkumu atd.
• nepřímý průzkum - data nebo informace získané nebo vypočítané z nepřímých testů/dat, která byla původně zjišťována za jiným účelem,
• přímý průzkum - data nebo informace se získávají pomocí odebraných vzorků, přímým pozorováním nebo na základě testů přímo v terénu,
• laboratorní testy - data a informace získané pomocí testů, provedených na vzorcích, získaných při přímém průzkumu.
5.1.4.2.11 Formát dat
5.1.4.2.11.1 Bude navržen formát dat, který má být respektován při sběru, klasifikaci a předkládání dat. (Sem patří např. měřítka, nomenklatura, referenční souřadnice, data, tabulky a diagramy)
5.1.4.2.11.2 Formát bude usnadňovat jednoduché porovnávání výsledků prací na jednotlivých lokalitách.
5.1.4.2.11.3 Bude usnadňovat rychlé zjištění toho, že nějaká data chybí.
5.1.4.2.12 Data z terénu
5.1.4.2.12.1 Budou stanoveny požadavky pro klasifikaci, zápis a hlášení dat získaných při činnostech v terénu (např. průzkum, parametry půdy, horniny, vody a meteorologické podmínky, vzorky vzduchu a testy).
5.1.4.2.12.2 Testy, vzorky i data z terénu budou identifikovatelná v denících nebo jiných záznamech pořízených v terénu. Do identifikace bude patřit číslo práce, číslo a typ vzorku, místo a datum odběru vzorku.
5.1.4.2.13 Přezkoumání dat
5.1.4.2.13.1 Při shromažďování dat a hlavně na závěr bude ověřena jejich přesnost, použitelnost a úplnost.
5.1.4.2.13.2 Rovněž bude ověřeno, zda data byla přesně opsána.
5.1.4.3 Pracovní postupy a instrukce
5.1.4.3.1 Práce budou prováděny podle specifikovaných předpisů a instrukcí (Poskytovatele)
5.1.4.3.2 Pracovní postupy a instrukce budou obsahovat:
• data, která mají být získána a s jakou přesností,
• jaké testovací zařízení a výbava má být použita,
• metody a přesnost, jakou má zařízení mít
• předběžná opatření a pomůcky,
• metody analýz a analýza dat,
• požadavky vztahující se na vzorky včetně metody, frekvence, validity vzorků, identifikace a zdrojů, manipulace, uskladnění a analýz,
• metoda záznamu a dokumentace výsledků (z terénu i z laboratoře).
5.1.4.4 Činnosti při provádění prací
5.1.4.4.1 Při provádění prací musí být zajištěna ochrana:
• proti nesprávnému nebo nedostatečnému zaznamenávání dat,
• proti nesprávnému nebo nepřesnému používání analytických metod, zařízení nebo přístrojů,
• proti špatné interpretaci dat,
• proti použití neadekvátních počítačových programů,
• proti nesprávnému použití počítačových programů,
• proti nedostatečné identifikaci vzorků,
• proti nesprávnému sběru, manipulaci a ukládání vzorků,
• proti nedostatečnému výcviku techniků a obsluhujících pracovníků, pracujících s přístroji nebo zařízeními.
5.1.4.4.2 V průběhu realizace terénních prací musí být zajištěny:
• správné manipulace se vzorky,
• správné použití metod jejich uskladnění a dopravy takovým způsobem,
5.1.4.4.3 aby se nezměnily jejich vlastnosti nebo nedošlo ke změnám nebo poškození dat.
5.1.4.4.4 V průběhu laboratorních prací budou dodrženy všechny postupy akreditované laboratoře.
5.1.4.4.5 V průběhu realizace terénních prací budou prováděny kontroly zaměřené na správnost zápisů o:
• lokalizaci měření, nebo položky, jakou je např. geologický strukturní prvek,
• identifikaci typu a počtu geofyzikálních, geochemických a geologických průzkumných prací, vzorků půdy, skalního podloží, vody nebo vzduchu;
5.1.4.5 Záznamy a dokumenty pro identifikaci a sledovatelnost
5.1.4.5.1 V průběhu prací budou vytvářeny a ukládány dostatečné písemné materiály, aby bylo v případě potřeby možné celý postup zopakovat (reprodukovat).
5.1.4.5.2 Analýzy, předpoklady, počáteční podmínky, okrajové podmínky a výsledky budou dokumentovány.
5.1.4.5.3 Pokud je možno si vybrat z několika analytických metod, bude rozhodnutí o volbě metody zdůvodněno. Přitom budou zjištěna omezení jednotlivých metod.
5.1.4.5.4 Při analýze dat bude známo, jaký stupeň validity má být přiznán terénním měřením.
5.1.4.5.5 Budou určena omezení týkající se dat a nejistota v odhadech provedených na jejich základě.
5.1.4.5.6 K těmto aspektům se bude přihlížet při analýze.
5.1.4.5.7 Záznamy budou dokládat konečné rozhodnutí a umožňovat vysledování zdroje informací a dat.
5.1.4.5.8 Budou identifikovány ty záznamy, které budou trvale uloženy.
5.1.4.5.9 Jedná se minimálně o tyto záznamy:
• sebraná data a výsledky studií, vyhodnocení, analýz, pozorování, průzkumů, testování, měření, monitorování, výpočtů a zprávy o závěrech týkající se vybrané lokality,
• záznamy získané v laboratoři i v terénu, data o testech, výkresy a skici, které jsou výsledkem pozorování v terénu a jeho průzkumu, vzorky půdy a poznámky z terénu o konzultacích s místními odborníky,
• záznamy o verifikacích provedených v laboratoři i v terénu; rozhodnutí o nutnosti doplnit data a o metodě jak to má být provedeno,
5.1.4.5.10 Všechny tyto záznamy a údaje budou
• vyhledatelné;
• chráněny proti ztrátě a poškození.
5.1.4.6 Obecné požadavky na zprávy
5.1.4.6.1 Ve zprávách budou popsány takové položky jako:
• vztah výsledků k dříve známým informacím, testům nebo teoriím;
• popis činností souvisejících se sběrem dat;
• popis významných problémů, které se projevily v průběhu sběru dat, při zpracovávání studií, analýzách a při testování;
• souhrn prací včetně závěrů, předpokladů a doporučení.
5.1.4.6.2 Zprávy z terénu budou pokrývat všechny výsledky a pozorování a budou obsahovat následující:
• podle jakého postupu nebo instrukcí se postupovalo,
• všechna související data a poznámky,
• data, výsledky a pozorování ve specifikované formě (např. tabulky, grafy, popisy),
• rozbory významných zjištění, chyby, jimiž jsou data zatížena a přesnost výsledků.
5.1.4.6.3 Navíc (k výše uvedenému) budou zprávy z laboratorních prací obsahovat také:
• identifikaci provedené činnosti nebo testu,
• použitého zařízení,
• vzorku podrobeného testu,
• popis použitého postupu
• datum testu
5.2 Kontrolní dny a konzultace
5.2.1 Objednatel a Poskytovatel se budou scházet na kontrolních dnech, které se budou konat jednou měsíčně, pokud nebude dohodnuto jinak, a to vždy v termínech odsouhlasených objednatelem. Na kontrolních dnech bude kontrolován stav plnění Smlouvy Poskytovatelem. Programem kontrolních dnů bude zhodnocení dosaženého postupu, plány a návrhy konkretizace činností, současné a předpokládané těžkosti, návaznost na související zakázky objednatele a další účelné náměty.
5.2.2 Kontrolních dnů se zúčastní zástupce objednatele, Konzultanti objednatele pracovníci Poskytovatele, případně zástupci jeho subdodavatelů, bude-li to v daném případě potřebné nebo objednatelem požadováno. Kontrolních dnů se mohou účastnit i a zástupci samospráv a mohou se zúčastnit zástupci státních orgánů.
5.2.3 Kontrolní dny se budou konat v kancelářích Objednatele nebo Poskytovatele. Kontrolní den svolává nejméně 7 (sedm) Dnů před termínem konání Poskytovatel, který rovněž jednání kontrolního dne řídí. Zápisy z kontrolních dnů budou pořízeny Poskytovatelem a podepsány zástupci objednatele a Poskytovatele. Dohodnutý počet kopií zápisu obdrží objednatel.
5.2.4 Bude-li to zapotřebí, budou se konat technické konzultace nebo další mimořádné kontrolní dny. Doba a místo konání takovýchto technických konzultací nebo mimořádných kontrolních dnů budou vzájemně dohodnuty podle tématu, který bude projednáván s tím, že pro jejich průběh platí přiměřeně ustanovení o pravidelných kontrolních dnech.
5.2.5 První konzultace - vstupní jednání se bude konat do 10 (deseti) kalendářních Dnů po podepsání Smlouvy.
6. JEDNOTKY A SYMBOLY
6.1 Při poskytování výzkumné podpory musí být používány výhradně jednotky systému SI, použité symboly musí být jednoznačně definovány a řádně vysvětleny.
7. PŘEDPISY, DOPORUČENÍ, NORMY
7.1 Poskytovatel musí při plnění Smlouvy v celém rozsahu předmětu plnění respektovat zákony, vyhlášky, nařízení vlády a normy (závazné i doporučené) platné v ČR. Návody resp. doporučení MAAE a EU mohou být použity vždy tehdy, když pro plnění nejsou stanoveny požadavky a parametry v předpisech vydaných a platných v ČR. Jedná se zejména o následující předpisy, doporučení a normy:
7.2 Úsek jaderné bezpečnosti a ochrany před ionizujícím zářením:
7.2.1 zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy a mezi nimi zejména:
7.2.1.1 vyhl. SÚJB č. 106/1998 Sb. o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu
7.2.1.2 vyhl. SÚJB č. 132/2008 Sb. o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd, ve znění pozdějších předpisů
7.2.1.3 vyhl. SÚJB č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti
7.2.1.4 vyhl. SÚJB č. 215/1997 Sb. o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů
7.2.1.5 vyhl. SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně
7.3 Úsek geologických prací a ochrany nerostných surovin:
7.3.1 zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
7.3.2 zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
7.3.3 zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů
7.3.4 vyhláška č. 104/1988 Sb.o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů
7.3.5 vyhláška č. 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů
7.3.6 vyhláška č. 206/2001 Sb.o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, ve znění pozdějších předpisů
7.3.7 vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací, ve znění pozdějších předpisů
7.3.8 vyhláška č. 368/2004 Sb.o geologické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů
7.3.9 vyhláška č.369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů
7.4 Úsek ochrany přírody a krajiny:
7.4.1 zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí
7.4.2 zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
7.4.3 zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
7.4.4 vyhláška č. 395/1992 Sb.kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
7.5 Úsek ochrany vod:
7.5.1 zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
7.5.2 zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
7.5.3 vyhláška č. 432/2001 Sb.o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů
7.5.4 vyhláška č. 470/2001 Sb.kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů
7.5.5 vyhláška č. 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
7.5.6 vyhláška č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, ve znění pozdějších předpisů
7.5.7 vyhláška č. 137/1999 Sb.kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů, ve znění pozdějších předpisů
7.5.8 vyhláška č. 142/2005 Sb.o plánování v oblasti vod, ve znění pozdějších předpisů
7.5.9 vyhláška č. 293/2002 Sb.o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ve znění pozdějších předpisů
7.5.10 vyhláška č. 391/2004 Sb.o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů
7.5.11 vyhláška č. 431/2001 Sb.o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů
7.5.12 vyhláška č. 471/2001 Sb.o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů
7.5.13 vyhláška č. 590/2002 Sb.o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů
7.5.14 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových
7.5.15 nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod
7.6 Úsek ochrany zemědělského půdního fondu:
7.6.1 zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
7.6.2 vyhláška č. 13/1994 Sb. kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
7.7 Úsek ochrany lesa:
7.7.1 zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
7.7.2 zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
7.8 Úsek odpadového hospodářství:
7.8.1 zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
7.8.2 vyhláška č. 376/2001 Sb.o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů
7.8.3 vyhláška č. 294/2005 Sb.o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění pozdějších předpisů
7.8.4 vyhláška č. 341/2008 Sb.o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění pozdějších předpisů
7.9 Úsek veřejného zdraví:
7.9.1 zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
7.9.2 zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
7.9.3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
7.9.4 vyhláška č. 252/2004 Sb.kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů
7.9.5 zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů
7.10 Úsek dopravy na pozemních komunikacích:
7.10.1 zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
7.10.2 vyhláška č. 104/1997 Sb.kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
7.11 Úsek dopravy drážní:
7.11.1 zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
7.11.2 vyhláška č. 177/1995 Sb.kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů
7.11.3 vyhláška č. 146/2008 Sb.o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů
7.12 Úsek bezpečnosti práce:
7.12.1 zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
7.12.2 zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
7.12.3 vyhláška č. 48/1982 Sb. kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
7.12.4 vyhláška č. 239/1998 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů
7.12.5 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
7.13 Úsek územního plánování a stavebního řádu:
7.13.1 zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
7.14 Ostatní související české předpisy a dokumenty:
7.14.1 zákon č.505/1990 Sb. zákon o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
7.14.2 UV 487/2002 Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, usnesení vlády č. 487 ze dne 15. května 2002
7.15 Dokumenty MAAE
7.15.1 SF-1 Fundamental Safety Principles (2006)
7.15.2 GSR Part 1-7 Obecné bezpečnostní požadavky
7.15.3 GS-R-2 Preparedness and Response for a Nuclear or Radiological Emergency (2002)
7.15.4 GSR-3 Management System for Facilities and Activities (2006)
7.15.5 SSR-5 Disposal of Radioactive Waste (2011)
7.15.6 NS-R-3 Site Evaluation for Nuclear Installations (2003)
7.15.7 GS-G-3.1 Application of the Management System (2006)
7.15.8 GS-G-3.4 Management System for Disposal of Radioactive Waste (2008)
7.15.9 SSG-9 Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations (2010)
7.15.10 SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste (2011)
7.15.11 SSG-18 Meteorological and Hydrological Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations (2011)
7.15.12 SSG-21 Volcanic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations (2012
7.15.13 SSG-23 The Safety Case and Safety Assessment for the Disposa l of Radioactive Waste (2012)
7.15.14 NS-G-3.1 External Human Induced Events in Site Evaluation for Nuclear Power Plants (2002)
7.15.15 NS-G-3.2 Dispersion of Radioactive Material in Air and Water and Consideration of Population Distribution in Site Evaluation for Nuclear Power Plants (2002
7.15.16 NS-G-3.6 Geotechnical Aspects of Site Evaluation and Foundations for Nuclear Power Plants (2004)
7.15.17 DS433 Safety Aspects in Siting for Nuclear Installations (draft 2013)
7.15.18 DS427 Assessment of Facilities and Activities for Protection of the Public and Protection of the Environment (draft 2014)
7.16 Dokumenty EU a ostatní dokumenty
7.16.1 Euratom Treaty Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o ESAE, Smlouva o Euratomu)
7.16.2 3954/87/Euratom Nařízení Rady, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii…
7.16.3 2218/89/Euratom Nařízení Rady, kterým se mění 3954/87/Euratom
7.16.4 944/89/Euratom Nařízení Komise, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin po jaderné havárii...
7.16.5 770/90/Euratom Nařízení Komise, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii...
7.16.6 2007/530/Euratom Rozhodnutí Komise o zřízení Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem
7.16.7 2009/71/Euratom Směrnice Rady kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení
7.16.8 2010/635/Euratom Doporučení Komise o použití Článku 37 Smlouvy o Euratomu
7.16.9 2011/70/Euratom Směrnice Rady ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem
7.16.10 2011/92/Euratom Směrnice Evropského Parlamentu a Rady o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
7.16.11 NEA/1995 The Environmental and Ethical Basis of Geological Disposal of Long- Lived Radioactive Wastes
7.16.12 NEA/RWM/R(2013)1 The Nature and Purpose of the Post-closure Safety Cases for Geological Repositories
7.17 Normy
7.17.1 (010321) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky
7.17.2 (010332) ČSN ISO 10005 Systémy managementu kvality – Směrnice pro plány kvality
7.17.3 (010333) ČSN ISO 10006 Systémy managementu jakosti – Směrnice pro management jakosti projektů
7.18 Mezinárodní smlouvy
7.18.1 Úmluva o jaderné bezpečnosti
7.18.2 Společná úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2012 Sbírky mezinárodních smluv
Příloha č. 2 - Lidské zdroje Poskytovatele a kontaktní adresy
x | Jméno pracovníka | Kontaktní údaje | Přidělená role | Odpovědnost v projektu | ||
tel. | organizace | |||||
1 | xxxx. Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, XXx. | 224 352 535 | ČVUT | Projektování jaderných zařízení - vedoucí expertní skupiny | garant | |
2 | Xxx. Xxx Xxxxxxxxx, Ph.D. | 224 354 354 | ČVUT | Projektování jaderných zařízení - zástupce vedoucího expertní skupiny | stavební konstrukce jaderných zařízení - konstrukce, materiály, spolehlivost a životnost | |
3 | doc. Ing. Xxxxx Xxxxx, Ph.D. | 224 352 727 | ČVUT | Projektování jaderných zařízení - člen expertní skupiny | ||
4 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx | 224 354 354 | ČVUT | Projektování jaderných zařízení - člen expertní skupiny | stavební konstrukce jaderných zařízení - konstrukce, výpočty a modelování | |
5 | xxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, Ph.D | 221 912 390 | ČVUT | Projektování jaderných zařízení - člen expertní skupiny | ||
6 | Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, Sc.X. | 224 352 759 | ČVUT | Projektování jaderných zařízení - člen expertní skupiny | ||
7 | Xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, XXx. | 224 352 580 | ČVUT | Konstrukce, strojní inženýrství - vedoucí expertní skupiny | pevnostní analýza, výpočty tlakových nádob, ventilace, manipulační zařízení | |
8 | Xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, XXx. | 224 357 250 | ČVUT | Konstrukce, strojní inženýrství - člen expertní skupiny | výzkumu materiálových vlastností, mezních stavů materiálů, svařování a slévání, havárie konstrukcí, řízené stárnutí | |
9 | Xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, XXx. | 224 352 578 | ČVUT | Konstrukce, strojní inženýrství - člen expertní skupiny | uzavírání areálu, kogenerace, rekuperace, využití odpadního tepla | |
10 | Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D. | 000 000 000 | ČVUT | Konstrukce, strojní inženýrství - člen expertní skupiny | potrubní sítě, systém ventilace | |
11 | xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, Ph.D. | 224 358 256 | ČVUT | Radiační ochrana - vedoucí expertní skupiny | zdrojový člen, ozáření kritické skupiny | |
12 | xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, XXx. | 224 358 237 | ČVUT | Radiační ochrana - člen expertní skupiny | osobní dozimetrie, monitorování úložiště | |
13 | RNDr. Xxxxx Xxxxxxx, Ph.D. | 000 000 000 | ČVUT | Radiační ochrana - člen expertní skupiny | nakládání s radioaktivním odpadem, únik radionuklidů do životního prostředí | |
14 | Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx | 224 358 235 | ČVUT | Radiační ochrana - člen expertní skupiny | výpočet polí ionizujícího záření, návrhy stínění | |
15 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, Ph.X. | 602 693 150 | SATRA | Podzemní staviteltví - vedoucí expertní skupiny, zástupce vedoucího projektu | ||
16 | Xxx. Xxxxx Xxxxxx | 606 743 530 | SATRA | Podzemní stavitelství - člen expertní skupiny | ||
17 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx | 724 118 483 | SATRA | Podzemní stavitelství - člen expertní skupiny | ||
18 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx | 602 642 153 | SATRA | Hornická činnost - vedoucí expertní skupiny | ||
19 | Xxx. Xxx Xxxxxx, Ph.D. | 702 213 031 | SATRA | Hornická činnost - člen expertní skupiny | ||
20 | Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx | 602 664 375 | SATRA | Hornická činnost - člen expertní skupiny | ||
21 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxxxx, Ph.D. | 221 412 939 | Mott MacDonald CZ | Projektování v oboru pozemní stavitelství - vedoucí expertní skupiny | ||
22 | Xxx. Xxxxx Xxxxxx | 221 423 918 | Mott MacDonald CZ | Projektování v oboru pozemní stavitelství - člen expertní skupiny | ||
23 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx | 602 664 377 | SATRA | Projektování v oboru pozemní stavitelství - člen expertní skupiny | ||
24 | Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, Ph.D. | 000 000 000 | ČVUT | Projektování v oboru pozemní stavitelství - člen expertní skupiny | ||
25 | RNDr. Xxx Xxxxxxxx | 000 000 000 | ČVUT | Geologie - vedoucí expertní skupiny | ||
26 | Xxx. Xxx Xxxxxxx, XXx., | 602 316 383 | ČVUT | Geologie - člen expertní skupiny, Geotechnika - člen expertního týmu | koordinační práce | |
27 | RNDr. Xxxxxxx Xxxxx | 608 977 782 | ČVUT | Geologie - člen expertní skupiny | ||
28 | RNDr. Xxxxxxx Xxxxxxx | 224 354 823 | ČVUT | Geologie - člen expertní skupiny | ||
29 | Xx. Xxxxxx Trick | x00 000 000 000 | ČVUT | Geologie - člen expertní skupiny | ||
30 | Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx | 000 000 000 | Mott MacDonald CZ | Geologie - člen expertní skupiny |
31 | RNDr. Xxxxxx Xxxxxx | 606 647 901 | Mott MacDonald CZ | Geologie - člen expertní skupiny | ||
32 | RNDr. Xxxx Xxxxxxxx | 224 354 545 | ČVUT | Hydrogeologie - vedoucí expertní skupiny | ||
33 | Xxx. Xxx. Xxx Xxxxxxx, Ph.D. | 224 354 852 | ČVUT | Hydrogeologie - člen expertní skupiny | ||
34 | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D | 224 354 811 | ČVUT | Hydrogeologie - člen expertní skupiny | ||
35 | Xxxxxx Xxxxx, X.Xx. | x00 000 000 000 | ČVUT | Hydrogeologie - člen expertní skupiny | ||
36 | Xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, XXx. | 224 355 502 | ČVUT | Geotechnika - vedoucí expertního týmu, vedoucí projektu | specialista na chování tlumících, výplňových a dalších konstrukčních materiálů; mechanika hornin, podzemní stavby, fyzikální modelování | |
37 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Ph.D. | 224 355 518 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Specialista na geotechnické zkoušení tlumicích, výplňových a konstrukčních materiálů | |
38 | Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Ph.X. | 224 355 504 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Specialista pro in-situ experimenty, fyzikální a numerické modelování, geomonitoring, měřicí systémy, plynopropustnost horninového masivu | |
39 | Xxx. Xxx Xxxxxx | 224 355 520 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Specialista pro plynové a vodní tlakové zkoušky horninového masivu | |
40 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxxx | 224 355 519 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Specialista na laboratorní zkoušení geotechnických vlastností tlumicích, výplňových a konstrukčních materiálů | |
41 | Xxx. Xxxx Xxxxxxx | 224 355 520 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Specialista na technologie výstavby těsnicích a tlumicích vrstev | |
42 | Ing. Xxxxxx Nádherná | 224 355 503 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Provozování in-situ experimentů | |
43 | Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx | 224 355 507 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Fyzikální modelování | |
44 | Xxx. Xxxx Xxxxxxxx | 224 355 503 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Provozování in-situ experimentů |
45 | Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx | 224 355 519 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | Specialista na laboratorní zkoušky geotechnických vlastností tlumicích, výplňových materiálů | |
46 | Xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxx, DrSc. | 224 354 548 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | ||
47 | Doc. Xx. Xxx. Xxx Xxxxxx | 224 354 547 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | ||
48 | Xxx. Xxxxx Xxxxx Vydrová, Ph.D. | 224 354 811 | ČVUT | Geotechnika - člen expertního týmu | ||
49 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx | 725 816 365 | SATRA | Geotechnika - člen expertního týmu | ||
50 | RNDr. Xxxx Xxxxxxx | 724 941 943 | Mott MacDonald CZ | Geotechnika - člen expertního týmu | ||
51 | RNDr. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx | 221 912 528 | ČVUT | Geofyzika - vedoucí expertní skupiny | ||
52 | RNDr. Xxxxx Xxxxxx, DrSc. | 607 524 401 | Mott MacDonald CZ | Geofyzika - člen expertní skupiny | ||
53 | Xxx. Xxxx Xxxxxxx | 724 941 943 | Mott MacDonald CZ | Provozní bezpečnost - vedoucí expertní skupiny, zástupce vedoucího projektu , Geotechnika - člen expertního týmu | ||
54 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, XXx. | 602 306 825 | ČVUT | Provozní bezpečnost - člen expertní skupiny | ||
55 | RNDr. Xxxxxxx Xxxxx | 602 729 309 | Mott MacDonald CZ | Vliv na životní prostředí - vedoucí expertní skupiny | ||
56 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx | 221 412 820 | Mott MacDonald CZ | Vliv na životní prostředí - člen expertní skupiny | ||
57 | Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx | 724 315 055 | ČVUT | Zástupce vedoucího projektu, PR projektu | ||
58 | Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx | 739 680 899 | ČVUT | Asistent vedoucího projektu | ||
59 | Xxxxx Xxxxxxxx | 602 617 252 | SATRA | Manažer kvality |
PLM-01
PŘÍLOHA Č. 3 - PLÁN MANAGEMENTU PROJEKTU POSKYTOVATELE
VÝZKUMNÁ PODPORA PRO PROJEKTOVÉ ŘEŠENÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ SÚRAO
Verze 00.001
Číslo výtisku 1
Autor (jméno, datum, podpis) Xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, XXx., 7.4.2015
OBSAH DOKUMENTU
1 Úvod 3
1.1 Normativní odkazy 3
1.2 Rozsah platnosti 3
1.3 Použité výrazy a zkratky 3
2 Předmět plánu managementu 4
3 Organizační struktura projektu 5
4 Komunikace 6
5 Časový plán projektu 9
6 Management rizik 9
7 Lidské zdroje 10
8 Plán kvality 10
9 Udržitelný rozvoj 11
10 Metodické koncepty expertních skupin 12
10.1 Projektování jaderných zařízení 12
10.2 Radiační ochrana 13
10.3 Provozní bezpečnost 15
10.4 Konstrukce, strojní inženýrství 17
10.5 Vliv na životní prostředí 19
10.6 Projektování v oboru podzemního stavitelství 28
10.7 Projektování v oboru pozemního stavitelství 32
10.8 Geologie 34
10.9 Geotechnika 36
10.10 Hornická činnost 39
10.11 Hydrogeologie 41
10.12 Geofyzika 44
1 ÚVOD
1.1 NORMATIVNÍ ODKAZY
Tento plán managementu projektu je zpracován v souladu s ČSN ISO 10006 ed. 2 respektive ISO 10006:2003 – Systémy managementu kvality – Směrnice pro management jakosti projektů a dále podle vyhlášky SÚJB č.
132/2008 Sb. – O systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd. Vstupním dokumentem pro plán managementu projektu je zadávací dokumentace pro projekt „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ zadavatele SÚRAO.
1.2 ROZSAH PLATNOSTI
Tento plán managementu je platný závazný pro všechny účastníky na straně uchazeče. Plán managementu může být po podpisu smlouvy revidován dle požadavků objednatele.
1.3 POUŽITÉ VÝRAZY A ZKRATKY
AZ zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
ČP Časový plán
ČSN Česká technická norma
ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce
EIA Environment Impact Assessement
EN Evropská norma
ES expertní skupina
GIS geografický informační systém
HÚ hlubinné úložiště
IA interní auditor
IAEA International Atomic Energy Agency, česky odpovídá zkratce MAAE MAAE Mezinárodní agentura pro atomovou energii
MK manažer kvality
MŽP Ministerstvo životního prostředí
ObčZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů PBZ Předběžná bezpečnostní zpráva
PLK Plán kvality
PLM Plán managementu
PO Požární ochrana
RAO Radioaktivní odpady
SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost VJP Vyhořelé jaderné palivo
VP vedoucí projektu
ZBZ Zadávací bezpečnostní zpráva
ZK změnová komise
ZVP zástupce vedoucího projektu
ZVZ zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ŽP Životní prostředí
2 PŘEDMĚT PLÁNU MANAGEMENTU
Předmětem projektu je multidisciplinární výzkumná podpora projektového řešení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Projekt bezpečného uložení je založen na multibariérovém bezpečnostním konceptu (froma odpadu, obalový soubor, bentonitová bariéra, hornina).
Cílem plnění je získat technické řešení úložného systému (navazující na úložný obalový soubor vyvíjený v rámci jiné zakázky a na geologické charakteristiky zjišťované v rámci jiné zakázky) akceptovatelné z hlediska provozní a dlouhodobé bezpečnosti při vynaložení rozumných investičních a provozních nákladů. Nedílnou součástí je i vytvoření koncepce uzavíraní a monitorování úložiště po jeho uzavření. Dalším cílem je demonstrovat proveditelnost technického řešení pro vybrané kandidátní lokality. Výzkumná podpora bude poskytována dle zadávací dokumentace a to v oblastech:
- Zdrojový člen
- Konstrukční řešení inženýrských bariér, technologie jejich výroby a výstavby
- Optimalizace technického řešení HÚ
- Uzavírání podzemního areálu
- Zjištění a vyhodnocení charakteristik potenciálních lokalit minimálně v rozsahu čl. I.25 až 52 MAAE SSG- 14
- Zpracování dokumentací pro potřeby zúžení počtu lokalit
Rozsah výzkumné podpory v uvedených oblastech (a dále dle Přílohy č. 1 Smlouvy – Poskytovaná výzkumná podpora bude pokryt vytvořením expertních skupin v následujících profesních oblastech:
1
Projektování jaderných zařízení
2
Radiační ochrana
3
Provozní bezpečnost
4
Konstrukce, strojní inženýrství
5
Vliv na životní prostředí
6
Projektování v oboru podzemního stavitelství
7
Projektování v oboru pozemního stavitelství
8
Geologie
9
Geotechnika
10
Hornická činnost
11
Hydrogeologie
12
Geofyzika
Zadavatel deklaruje, že si formou odborné podpory či samostatných zakázek zajistil pokrytí následujících oblastí:
- Komunikace s veřejností
- Projektový management
- Geologické průzkumy
- Vývoj úložného obalového souboru
- Výzkumná podpora pro hodnocení bezpečnosti
Přenos dílčích vstupů, výstupů a požadavků mezi jednotlivými zakázkami bude řešen v rámci konkretizace činností plnění a kontrolních dnů. Odpovědnost za koordinaci těchto souvisejících zakázek je na objednateli.
3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PROJEKTU
4 KOMUNIKACE
Komunikace v rámci projektu bude sloužit především k zadávání a zpracování požadavků ze strany objednatele k poskytování předmětu plnění projektu, tzn. výzkumné podpory pro projektové řešení HÚ směrem k objednateli a skrze objednatele ostatním dodavatelům projektového řešení HÚ. Komunikace mezi jednotlivými dodavateli bude řízena Objednatelem a její řízení proto není předmětem tohoto PLM.
Klient / zadavatel
první úroveň komunikace
Vedoucí projektu
druhá úroveň komunikace
Zástupce vedoucího projektu
V rámci plnění projektu bude komunikace řízena hierarchicky v několika úrovních dle následujícího schématu.
třetí úroveň komunikace
Vedoucí expertní skupiny
čtvrtá úroveň komunikace
Člen expertní skupiny
První úrovní komunikace bude zajištěna veškerá komunikace mezi objednatelem a VP na straně dodavatele. Na této úrovni budou probíhat vstupy – tzn. především zadávání požadavků Objednatele na plnění v rámci Projektu a výstupy Dodavatele. Pro tento účel bude zřízeno zabezpečené sdílené úložiště (ftp server), které bude provozované po celou dobu plnění Projektu a bude pravidelně zálohované. Úložiště bude mít jasně stanovená pravidla ohledně přístupových práv a oprávnění uživatelů. Předpokládáme možnost vkládání obsahu autorizovanými uživateli na straně Objednatele a Dodavatele, nikoliv možnost mazání obsahu, které by případně zajišťoval pouze administrátor úložiště dle dohodnutých pravidel. Dokumenty budou vkládány a upravovány v revizích. Pravidla pro provozování společného úložiště vzejdou z budoucích jednání s Objednatelem.
Veškerá komunikace na této úrovni bude v písemné podobě – tzn. formou emailů či dopisů, případně formou zápisů z jednání, které budou archivovány. Bude veden registr příchozí/odchozí korespondence a příchozí/odchozí dokumentace, reportů apod.
Druhou úrovní komunikace bude zajištěna komunikace mezi VP a ZVP a mezi VP a MK. Na této úrovni bude probíhat distribude požadavku směrem k expertní skupině či skupinám dle oborového zaměření požadavku. Pro účely efektní vnitřní komunikace a distribuce dokumentů bude zřízeno zabezpečené interní sdílené úložiště (FTP server), které bude pravidelně zálohované a přehledně strukturované dle jednotlivých expertních skupin s přístupovými právy jednotlivých uživatelů dle potřeb projektu. Dokumenty budou vkládány a upravovány v jednotlivých revizích.
Veškerá komunikace na této úrovni bude v písemné podobě formou emailů, případně formou zápisů z jednání, které budou archivovány. Bude veden registr příchozí/odchozí korespondence a příchozí/odchozí dokumentace, reportů apod.
Třetí úrovní komunikace bude zajištěna komunikace mezi ZVP a vedoucími ES. Na této úrovni budo požadavky předány ES k jejich zpracování a vypracování výstupu. Pro účely efektní komunikace a distribuce dokumentů bude využíváno zabezpečené interní sdílené úložiště (viz výše). Dokumenty budou vkládány a upravovány v jednotlivých revizích.
Veškerá komunikace na této úrovni bude v písemné podobě formou emailů, případně formou zápisů z jednání, které budou archivovány.
Čtvrtou úrovní komunikace bude zajištěna komunikace mezi vedoucími ES a jednotlivými členy ES a mezi členy ES navzájem. K distribuci dokumentů bude využíváno interní sdílené úložište (viz výše), dokumenty budou vytvářeny a upravovány v revizích.
Jedná se o běžnou pracovní komunikaci formou, která odpovídá potřebám řešeného problému. Komunikace v rámci projektu lze rozdělit do dvou fází dle komunikačního schématu níže: Zpracování požadavku
Proces zpracování požadavku klienta bude spočívat zejména v distribuci požadavku té expertní skupině, která je svou odborností kompetentní k posouzení dané problematiky. O tomto bude rozhodnuto komunikací v posloupnosti VP (případně MK) -> ZVP -> vedoucí ES. VP po přijetí požadavku od klienta iniciuje komunikaci (nejlépe formou meetingu) se ZVP a MK, jejímž smyslem je rozhodnout o tom, která ES bude daný úkol řešit, případně které ES budou na řešení daného úkolu spolupracovat. Vše se děje nejen s ohledem věcnou stránku problematiky, ale rovněž s ohledem na požadavky kvality, za jejichž plnění je zodpovědný MK. Konečnou fází zpracování požadavku je předání požadavku vedoucímu (vedoucím) ES.
Reakce na požadavek
Vedoucí ES informuje členy své ES o přijetí požadavku a o jeho konkrétní podobě (opět nejlépe formou meetingu).
ES posoudí konkrétní potřeby daného úkolu a to zejména s ohledem na
a) dostatečnost poskytnutých podkladů – z ES může vzejít potřeba dodatečných informací, podkladů, vyřešení nejednoznačností apod. od klienta
b) časovou náročnost úkolu – odhad časové náročnosti úkolu, o které bude klient informován
c) případné potřeby týkající se lidských zdrojů – může se týkat například zapojení zahraničního experta do řešení úkolu. Tyto požadavky budou řešeny interně a rozhodovány vedoucím projektu.
Po prostudování úkolu ES budou informace od ES (tedy časový plán, případně další požadavky) postoupeny dále posloupností vedoucí ES->ZVP->VP->klient (ad a, b), resp. posloupností vedoucí ES->ZVP->VP (ad c) dle schématu
níže. Stejnou posloupností (vedoucí ES->ZVP->VP->klient) bude distribuován i samotný výstup z řešeného úkolu. Výstup ES je před uvolněním zkontrolován ZVP nebo VP a případně vrácen ES k revizi. Proces změnového řízení řídí MK dle samostatně zpracovaného Plánu kvality.
Komunikační schéma projektu
5 ČASOVÝ PLÁN PROJEKTU
Vzhledem k charakteru projektu není možné stanovit konkrétní časový plán. Ten se bude odvíjet od konkrétních potřeb klienta a v závislosti na průběhu souběžně řešených úkolů souvisejících s projektovým řešením HÚ. Kromě předem daných úkonů (na časové oseníže), jako je svolávání kontorlních dnů 1 x měsíčně či informování o celkovém průběhu projektu ve výročních zprávách, bude tedy časový plán projektu zpracováván a aktualizován s ohledem na časové potřeby dílčích úkolů – požadavků klienta.
Časový plán dílčího úkolu poskytování výzkumné podpory bude jako výsledek procesů popsaných v kapitole 4 a chronologicky odpovídá komunikačnímu schématu v kapitole 4. Bude stanoven expertní skupinou a to do 14 dnů od obdržení požadavku od klienta. Konkrétní časové potřeby jednotlivých úkolů nelze vzhledem k rozmanitosti a šíři výzkumné podpory předvídat.
Součástí časového plánu budou kromě měsíčních kontrolních dnů rovněž mmimořádné kontrolní dny nebo technické konzultace, bude-li to zapotřebí. Kontrolní dny se svolávají minimálně 7 dní před termínem konání.
Po podpisu smlouvy se do 10 kalendářních dnů uskuteční vstupní jednání mezi objednatelem a dodavatelem - tzv. první konzultace.
6 MANAGEMENT RIZIK
Risk management (řízení rizik) bude prováděn v souladu s pokyny a principy subjektů na straně dodavatele. V oblasti bezpečnosti práce na pracovišti a na pracovních cestách se realizace řídí pokyny a politikou jednotlivých subjektů. Rizika spojená s cestováním jsou snížena pomocí komunikace prostřednictvím videokonferencí, kdykoliv je toto možné.
Ve smyslu realizace samotného plnění předmětu projektu spatřujeme hlavní riziko v celkové obtížné předvídatelnosti průběhu projektu. Oblast poskytování výzkumné podpory pro HÚ je mimořádně široká. Není snadné předpovídat, v jaké oblasti bude její těžiště a s jakými konkrétními problémy se v této praxí zatím v ČR neprověřené oblasti setkáme.
Domníváme se, že jediným skutečně účinným opatřením k minimalizaci rizik je v tomto smyslu nabídnutí dostatečně kvalifikovaného a širokého týmu odborníků včetně těch, kteří mají zkušenosti ve své profesi v zahraničí, případně i z budování zahraničních HÚ. Skutečnost, že jsme schopni takto široký tým nabídnout, považujeme za nezbytnou podmínku, bez které dle našeho názoru nelze projekt výzkumné podpory HÚ seriózně poskytnout.
Z podstaty projektu vyplývá riziko v obtížnosti stanovení harmonogramu prací a plánování průběhu projektu v čase (jak věcného, tak finančního). Ke snížení rizik z toho vyplývajících předpokládáme pravidelné koordinační schůzky vedení projektu a aktualizace časového plánu projektu, vycházející z aktuálního stavu projektu a měsíčních kontrolních dnů.
Práce na projektu budou do značné míry závislé na průběhu a výsledcích a zprostředkování informací z paralelně běžících samostatných zakázek (např. geologické průzkumy lokalit). Ke snížení tohoto rizika předpokládáme úzkou spolupráci s objednatelem. Efektivní koordinace naší činnosti s ostatními souvisejícími projekty bude klíčová a odpovědnost za tuto koordinaci je na objednateli.
7 LIDSKÉ ZDROJE
Jednotlivé úkoly budou řešeny v rámci expertních skupin jejich členy (členové skupin jsou deklarování v samostatném dokumentu – Příloha č. 2 – Lidské zdroje poskytovatele a kontaktní adresy).
V případě potřeby předpokládáme zapojení odborných poradců do ES tak, jak je popsáno v kapitolách 4 resp. 6, tzn. po schválení využití pradce VP nejlépe formou online konferencí, bude-li to nezbytné formou setkání (například na lokalitě apod.)
Ucházíme se o projekt jako sdružení tří subjektů, které se mohou velmi dobře vzájemně doplnit
- Vysoce kvalifikovaná česká společnost s bohatými zkušenostni a úspěchy v projektování podzemních děl (Satra, spol. s r.o.)
- Nadnárodní multidisciplinární projekční a konzultační společnost s navzájem velmi efektivně propojenými odborníky po celém světě (Mott MacDonald, spol. s r.o.)
- Technická univerzita se zázemím studentských týmů vedených našimi předními odborníky, spolupracující se světovými univerzitami se všemi výhodami, které z akademické spolupráce vyplývají, jako je vysoce kolegiální přístup, vzájemná spolupráce a přístup k novým technologiím a postupům (ČVUT)
Za veliký přínos považujeme rovněž sofistikované vzájamné propojení našich odborníků, kdy je běžné konzultovat problémy pomocí online konferencí prakticky bez časových prodlev a bez nákladů spojených s cestováním.
8 PLÁN KVALITY
Kapitola plánu kvality je zpracována v samostatném dokumentu – Příloha č.4 Smlouvy – Plán kvality poskytovatele.
9 UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Udržitelný rozvoj je hodnotou, která je deklarována subjekty na straně dodavatele výzkumné podpory a která úzce souvisí s poskytovanou výzkumnou podporou. Lze definovat dle zásady, že každý negativní zásah do životního prostředí musí být vyvážen pozitivním přínosem prokazatelně převyšující negativní důsledky. Při jakémkoliv záměru je třeba prokázat, že přínos bude nejen ekonomicky výhodný, ale pozitiva převýší negativní důsledky.
Požadavky ochrany přírody lze definovat z mnoha pohledů, podrobněji se touto problematikou zabývá metodika pro oblast ŽP (kapitola 10.5). Je nutno vycházet ze skutečnosti, že na většině území ČR jsou ekosystémy silně pozměněny činností člověka. Ochrana přírody tedy v žádném případě neznamená pouhé zachování současného stavu. Tento koncept je závazný pouze pro vymezené enklávy ekosystémů v rámci maloplošných chráněných území (přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace) a 1. a 2. zón CHKO a Národních parků. V moderním přístupu k ochraně životního prostředí je prioritou management přírodních prvků a postupné budování tzv. „přírodě blízkých ekosystémů“. Tento přístup je vhodný nejen pro relativně neovlivněné ekosystémy, ale lze jej uplatnit i na zdevastovaná území (příkladem mohou být vhodné vedené rekultivace výsypek v severočeské hnědouhelné pánvi). Samozřejmě jej lze aplikovat na jakoukoliv lidskou činnost, tedy i na rozvoj jaderného palivového cyklu. Ve veřejném zájmu je pak možno připustit dočasné snížení externalit (externality jsou takové náklady a užitky, které mají vliv na lidské jedince a na životní prostředí a nejsou zahrnuty v nákladech a užitcích svých původců - někdy jsou také definovány jako rozdíly mezi společenskými náklady či výnosy ekonomické aktivity a jejími soukromými náklady či výnosy). Technologie hlubinného úložiště musí být projektována a realizována tak, aby po jejím dobudování nedošlo k nevratnému poškození složek životního prostředí.
Záměr otevření HÚ musí respektovat principy udržitelného rozvoje. Ekonomické náklady spojené s HÚ jsou relativně jednoduše stanovitelné a vychází z obvyklých metod ekonomických hodnocení, přičemž rozhodující jsou investice do průzkumu a dalších činností směřujících k dobudování HÚ. Další položkou, již ekonomicky obtížně hodnotitelnou, jsou mimotržní služby životního prostředí. Tedy obecně řešeno dočasná nebo trvalá ztráta kvality životního prostředí nebo možnosti jejího využívání. Pro kvantifikaci tohoto procesu lze použít např. „cost-benefit analýzu“ (CBA).
Přínosy (benefity) vykazují celospolečenské hodnoty spojené se projektem HÚ tak i individuální výhody a benefity dalších zainteresovaných subjektů aktivně zapojených do aktivit spojených s projektem HÚ. Standardně je jako přínos vnímáno vytvoření nových pracovních míst a tím zvýšení kupní síly obyvatelstva v regionu a s tím související multiplikační efekt s pozitivním dopadem na rozvoj infrastruktury celého regionu. V tomto ohledu je nutné také vnímat celkovou udržitelnost takto indukovaných přínosů a sledovat dlouhodobou strategii udržitelného rozvoje regionu.
Uvědomujeme si, že konečné rozhodování o umístění HÚ je společensky značně citlivá otázka, při které významnou úlohu sehraje úroveň a principy komunikace s veřejností. Domníváme se, že veřejnost maximálně ocení, když se rozhodování o takto citlivé otázce bude odehrávat i na akademické půdě, kterou nabízíme, a že právě tato skutečnost může jednání s veřejností ve vybraném regionu významně usnadnit. Věříme, že právě zastávání principů udržitelného rozvoje může být v této otázce rozhodující a jsme připraveni poskytnout v tomto směru klientovi maximální odbornou podporu.
10 METODICKÉ KONCEPTY EXPERTNÍCH SKUPIN
Cílem projektu je poskytnutí výzkumné podpory v oblastech vyjmenovaných v kapitole 2. Pro každou oblast bude vytvořena expertní skupina pod vedením odborníka dle podmínek zadávací dokumentace.
Jednotlivé ES budou při své práci vždy dodržovat principy sledovatelnosti výsledků, tzn. zajistí, aby technicky kvalifikovaná osoba byla schopna vysledovat celou historii úvah vedoucích k výsledku a mohla tak jejich adekvátnost nezávisle přezkoumat. K zajištění sledovatelnosti budou vždy uvedena všechna zdrojová data a případně zdroje pomocných dat, všechny převzaté informace budou řádně citovány.
Jednotlivé pracovní skupiny budou svou část projektu realizovat dle následujících navrhovaných metodik:
10.1 PROJEKTOVÁNÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ
Problematika projektování jaderných zařízení se odvíjí primárně od legislativního rámce a z něj následně vyplývají úkoly technického rázu. Z tohoto hlediska je třeba se od počátku této problematice aktivně věnovat.
Vývoj rizikově informovaného legislativní rámce a státního dozoru
Tato oblast je v současné době relativně opomíjena, i když její přínos byl demonstrován v jiných státech. Pro projekt hlubinného úložiště je ale naprosto klíčová, protože jinak než analýzou rizik na základě pravděpodobnostních metod nelze stanovit závazné cíle.
Z pracování PSA hodnocení projektu je tak zcela klíčovou záležitosti, které by měla být věnována velká pozornost. Tato oblast je velice komplikovaná a vyžaduje značný výzkum.
Ruku v ruce s hodnocení PSA jde analýza neurčitosti v metodách projektování i v ostatních modelech, včetně vlastního PSA. Tato oblast je zcela klíčová pro určení nejistot v projektu hlubinného úložiště, které určí, zda úložiště vyhovuje podmínkám na něj kladeným.
Vlastní příprava projektu
Na začátku bude třeba na základě zkušeností ze zahraničí vytvořit vstupní požadavky, parametry a okrajové podmínky pro vlastní projektové řešení. Jednou z hlavních částí, kterou je třeba provést je tepelný výpočet úložiště pro danou lokalitu, aby bylo jasné kolik paliva je v lokalitě možné uložit. Dále je zapotřebí věnovat se různým variantám koncepčního řešení úložiště a jejich následného rozpracování do dispozičního řešení na základě nejnovějších poznatků, primárně asi podle zkušeností z Finska a Švédska. Podstatná část výzkumných prací bude v oblasti deterministických a aleatorních bezpečnostních analýz, včetně ohodnocení vlivu neurčitostí.
Ekonomické hodnocení projektu
Z ekonomického hlediska je nutný výzkum různých variant řešení projektu a to primárně zhodnotit, zda je v dané lokalitě vhodnější varianta s finálním uzavřením nebo s možností opětného vytažení paliva. Kromě toho bude v rámci projektu hlubinného úložiště existovat celá řada menších optimalizačních úloh s vazbou na ekonomiku.
Projektová dokumentace
Tvorba projektové dokumentace a její udržování v aktuálním stavu je obecným problémem dlouhodobých úkolů. Využití moderních metod a IT nástrojů je zde zcela klíčové. Je třeba se věnovat problematice Project Lifecycle Management a metodám multi-D projektování.
Specifické uzly
Kromě problematiky věnující se celkovému projektu úložiště je třeba zaměřit se i na některé menší celky a jejich vliv na celkovou koncepci a projekt úložiště.
Hlavní je vlastní návrh kontejneru. Je třeba zmapovat současná řešení a jejich vliv na koncepci úložiště a jeho celkové řešení.
Zvláštní pozornost bude třeba věnovat i koncepčnímu řešení jednotlivých systémů úložiště z hlediska projektování, jako jsou například transportní a manipulační systémy, systémy měření, kontroly a řízení, systémy vzduchotechniky atd. Tyto systémy je třeba zkoumat z pohledu dlouhodobé životnosti, spolehlivosti a snadné údržby. Pro tyto účely by měly posloužit právě pokročilé metody projektování multi-D a na základě těchto analýz by měl a být zpracována koncepce dlouhodobé údržby systémů úložiště.
Další důležitou oblastí je výzkum chování materiálu z dlouhodobého hlediska a jeho vliv na funkčnost jednotlivých systému projektu úložiště. Zde se jedná především o korozi, radiační stálost, stárnutí, dlouhodobou odolnost obalových souborů atd. Správná volba materiálů je zde naprosto klíčová.
Pozornost bude třeba věnovat i pokročilým montážním metodám.
10.2 RADIAČNÍ OCHRANA
Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště v oblasti radiační ochrany zahrnuje odbornou pomoc při výběru vhodné lokality hlubinného úložiště a návrhu jeho technického řešení a provozních pravidel v takové podobě, aby byly splněny požadavky Atomového zákona 18/1997 Sb., příslušných prováděcích vyhlášek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a byly naplněny obecné požadavky na zajištění radiační ochrany obsažené v doporučeních mezinárodních komisí ICRP a ICRU a doporučeních MAAE. Výzkumná podpory ze strany poskytovatele povede k přípravě projektového řešení, které musí splňovat požadavky kladené na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. Při zpracování návrhu projektu bude ochrana proti nežádoucím účinkům ionizujícího záření řešena v širším kontextu všech významných socioekonomických aspektů stavby a provozování hlubinného úložiště. Cenným zdrojem informací při řešení dílčích úkolů budou odborné zprávy MAAE a dalších vydavatelů.
Zdrojový člen
Základním předpokladem pro zpracování všech studií zabývajících se radiační ochranou je znalost radionuklidového složení ukládaných odpadů a jejich maximální aktivity. Tento popis zdrojového členu bude nutné zpracovat pro všechny přepokládané typy radioaktivních odpadů, jako je například vyhořelé jaderné palivo nebo vysoceaktivní radioaktivní materiál.
Bude řešen i časový vývoj izotopického složení uvažovaných odpadů. V tomto ohledu bude nutné věnovat největší pozornost vytvořeným štěpným produktům ve vyhořelém jaderném palivu. Stanovení složení paliva v jaderném reaktoru je možné pomocí výpočetního systému SCALE, který má ČVUT k dispozici v nejnovější verzi
6.1.3. Program umožňuje simulovat provoz palivového souboru v jaderném reaktoru při provozním rozsahu teplot paliva a moderátoru. Vyhořívání paliva probíhá v nekonečné mříži identických palivových souborů. I přes uvedené zjednodušení se jedná o spolehlivý nástroj, který umožňuje pro palivové soubory reaktorů VVER-440 a VVER-1000 určit nejen inventář radionuklidů použitého paliva v požadovaném čase, ale také stanovit aktivitu jednotlivých komponent použitého paliva (štěpné produkty, aktinoidy a aktivační produkty) a velikost zbytkového tepelného výkonu v libovolném čase po skončení ozařování.
Na základě dostupných zdrojů je možné stanovit střední a limitní parametry použitého paliva pro obvyklé typy palivových souborů reaktorů VVER-440 a VVER-1000. V případě nutnosti podrobnějších výpočtů, bude nutné získat od zadavatele příslušně podrobné zadání složení paliva a provozní historie. Studie tohoto typu byly již
v minulosti prováděny na Katedře jaderných reaktorů a na Katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, FJFI ČVUT v Praze a několik jejich zaměstnanců má s těmito výpočty bohaté zkušenosti.
Kromě radionuklidového složení vyhořelého paliva je pro popis zdrojového členu potřeba znát také charakteristiky obalových souborů. Ty budou získány od zadavatele a budou vycházet z výsledků vývoje těchto kontejnerů.
Dostatečně přesný popis zdrojového členu je nezbytný pro řešení radiační situace a pro návrh optimalizovaného geometrického uspořádání s ohledem na množství uvolňovaného tepla ve vyhořelém palivu. Pro optimalizaci rozmístění úložných míst bude nutné zpracovat studii šíření tepla v HÚ. Základními vstupními parametry do této studie budou: tepelný výkon uloženého vyhořelého paliva (či jiného odpadu), geometrie úložného souboru, geometrie úložného místa a předpokládané uspořádání HÚ, tepelné charakteristiky jednotlivých materiálů použitých v HÚ a vlastního horninového prostředí. Většinu těchto údajů (zejména předpokládanou geometrii) lze získat z Referenčního projektu HÚ (a jeho aktualizace) a výstupů dalších výzkumných projektů SÚRAO.
Tepelné charakteristiky jednotlivých materiálů lze získat laboratorním měřením (pro materiály již dostupné) nebo lze použít hodnoty dostupné z literatury pro ekvivalentní materiály. ČVUT dlouhodobě provádí měření tepelných charakteristik materiálů a je vybaveno pro měření jak stacionárními tak nestacionárními metodami.
Pro potřeby studie budou vytvořeny matematické modely pomocí analytický či numerických metod - například pomocí metody konečných prvků. Pro takovéto modely používá ČVUT jak vlastní programy, tak výpočetní balíky ostatních univerzit a renomovaných společností (CodeBright, ANSYS, atd.). Výsledky těchto modelů a parametrických studií poskytnou informace o průběhu šíření tepla jak v lokálním, tak celkovém měřítku, a umožní provést optimalizaci návrhu HÚ.
Stanovení pole záření v okolí kontejnerů s vyhořelým palivem je důležité z hlediska radiační ochrany, neboť ovlivňuje požadavky na způsoby zacházení a ukládaní radioaktivních odpadů. Výpočty pole záření vychází z parametrů tohoto obalového souboru a z napočtených dat o aktivitě a izotopickém složení ukládaného paliva. Emise ionizujícího záření a jeho transport budou modelovány opět programem SCALE nebo programem MCNP, který je dlouhodobě užíván na ČVUT k simulaci transportu ionizujícího záření metodou Monte Carlo. Provedené výpočty umožní kvantitativně vyjádřit jak sumární hodnoty dozimetrické veličiny v okolí kontejnerů (příkony dávky, kermy nebo prostorového dávkového ekvivalentu), tak i příspěvky jednotlivých radionuklidů podílejících se na ozáření.
Inventář radionuklidů nebude řešen jen z pohledu zevního ozáření zaměstnanců hlubinného úložiště, ale také z pohledu jejich vnitřního ozáření a možného úniku radionuklidů do životního prostředí, transportu prostředím a příjmem kritickou skupinou.
Výběr vhodné lokality
Pro výběr vhodné lokality musí být splněna všechna kritéria daná ve vyhlášce 215/1997 Sb. s využitím optimalizačních procesů a cost-benefit analýzy (metodika Cost Benefit Methodology of Spent Fuel Storage, IAEA 1994, Technical Reports Series n. 361) s přihlédnutím k principu ALARA (As Low As Reasonably Achievable), jako je například vyvážit ekonomické nároky na způsob přepravy a omezení ozáření obyvatelstva. Především budou vybrány takové lokality, aby při předvídatelných podmínkách transportu a provozování úložiště nedošlo k překročení limitů průměrných ročních efektivních dávek pro jednotlivé členy kritické skupiny obyvatelstva.
Před spuštěním prací na vybudování hlubinného úložiště je potřeba místo dokonale zmapovat z hlediska zdrojů ozáření a stanovit tak nulovou úroveň ozáření kritické skupiny obyvatelstva. Výsledkem bude odhad efektivní dávky z přírodních zdrojů kritické skupiny obyvatelstva. Tento odhad může v budoucnu sloužit jako srovnávací kritérium při hodnocení vývoje radiační situace v místě a okolí úložiště a může být zdrojem pro informovanost obyvatelstva, na kterou by měl být kladen důraz.
Nezbytným předpokladem výběru vhodné lokality hlubinného úložiště bude souhlasné stanovisko zde žijících obyvatel. Poskytovatel výzkumné podpory má kromě vědeckovýzkumné činnosti také bohaté zkušenosti z předávání znalostí studentům i laické veřejnosti. Vypracované odborné studie mohou proto být přepracovány do podoby mnohem srozumitelnější lidem žijícím v blízkosti vytipovaných lokalit. Ti se pak budou moci lépe seznámit se zamýšleným projektem a na základě získaných znalostí se vyjádřit k umístění hlubinného úložiště.
Konstrukční řešení
Konstrukční řešení úložiště musí být z pohledu radiační ochrany navrženo tak, aby se omezil přímý kontakt zaměstnanců s radioaktivními odpady, a aby tyto materiály byly dostatečně stíněny. Dalším důležitým aspektem konstrukčního řešení je zabránění případného úniku radionuklidů do okolního prostředí, ve kterém by pravděpodobně rozhodující roli hrála voda, která je médiem pro tvorbu výluhů a pro jejich další transport do podzemních a povrchových vod. Zamezení vstupu vod do úložiště a opatření k zamezení výstupu kontaminovaných vod z úložiště jsou základním zajišťovacím opatřením pro bezpečnost tohoto zařízení.
Výzkumná podpora ze strany poskytovatel by měla vést ke splnění technických a organizační požadavků k prokazování rozumně dosažitelné úrovně radiační ochrany (princip ALARA) podle § 17 vyhlášky 307/2002 Sb. Tyto požadavky zahrnují porovnání variant řešení radiační ochrany, které při zamýšlené činnosti přicházejí v úvahu, a posouzení nutných nákladů na příslušná ochranná opatření, posouzení kolektivních dávek a dávek u příslušných kritických skupin obyvatel.
Provoz hlubinného úložiště
V průběhu ukládání radioaktivních odpadů se radiační ochrana soustředí zvlášť na oblast ochrany pracovníků úložiště a obyvatelstva před ionizujícím zářením. V případě obyvatelstva se jedná zejména o požití podzemní vody ze studní umístěných po směru šíření kontaminované vody, požití povrchových vod nebo ryb v nich chycených a inhalace radionuklidů. U pracovníků se dá předpokládat zevní ozáření na pracovišti, kontaminace radionuklidy a jejich inhalace. Pro nakládání s radioaktivními materiály budou muset být vybrána vhodná zařízení a vypracovány dostatečně bezpečné postupy. Monitorovací systém musí prokazovat, že provoz úložiště nemá nekontrolovatelný vliv na pracovníky, obyvatele a okolí. Všechny použité metodiky měření musí být způsobilé ke stanovení dodržení či překročení limitů ozáření podle § 18-22 vyhlášky 307/2002 Sb.
Řešení havarijních situací
Analýza možných havárií spojených s únikem radionuklidů do životního prostředí, kde by ohrožovaly jak kritickou skupinu obyvatelstva, tak životní prostředí samotné, je nezbytně nutná. K odhadu kontaminace životního prostředí a popisu cest šíření radionuklidů horninovým prostředím budou použity modely šíření radionuklidů v životním prostředí, které budou aplikovány na konkrétní geologickou situaci a přítomné horniny, které budou detailně známy. Projekt hlubinného úložiště bude nutné připravit tak, aby i při nehodách a haváriích bylo možné monitorovat stav důležitých zařízení, radiační situaci na pracovišti a únik radioaktivních látek do prostor úložiště a okolí.
10.3 PROVOZNÍ BEZPEČNOST
Návrh metodiky provozní bezpečnosti hlubinného úložiště je zajištěna splněním podmínek formulovaných před zahájením jeho provozu, uváděných v současné legislativě jako limity a podmínky bezpečného provozu. Tyto podmínky lze splnit pouze za předpokladu, že bude zajištěna dlouhodobá izolace uložených vysoko aktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva od biosféry.
Provozní bezpečnost hlubinného úložiště bude zajišťován na úrovni jaderné a báňské bezpečnosti, přičemž se požadavky na stanovení podmínek pro zajištění bezpečnosti obou těchto okruhů mohou prolínat nebo vzájemně ovlivňovat.
Jaderná bezpečnost
Základním principem pro dlouhodobou bezpečnost ukládání radioaktivního odpadu je založena na konceptu multibariérové konstrukce (Xxxx et al., 2007) Ta spočívá v tom, že odpad bude v úložišti od okolního prostředí oddělen pomocí série bariér (inženýrských a přírodních). Každá z těchto bariér představuje určitou překážku pro pohyb radionuklidů.
Přírodní bariéra je geologické prostředí, které je voleno podle místních podmínek. V prostředí české republiky se jako nevhodnější přírodní bariéry jeví formace granitických hornin. V rámci výběru lokalit budeme sledovat zda hostitelská hornina je pokud možno izotropní a homogenní. Měla by se nacházet v masivu nezatěžovaném tektonikou a měla by být co nejméně porušena trhlinami a plochami diskontinuit tak, aby horninové prostředí bylo technicky nepropustné. V etapě invazivního geologického průzkumu pro již vybranou lokalitu budeme doporučovat provedení plynových tlakových zkoušek propustnosti.
Inženýrskou bariéru tvoří kromě kontejneru s odpadem hlavně vrstva na bázi bentonitu. Prvním stupněm inženýrské bariéry je samotná upravená forma odpadu, kdy je odpad začleněn do stabilní a netečné hmoty. U vysoce aktivních odpadů se používá sklo (tzv. proces vitrifikace). Tato forma odpadu je dále ukládána do kontejnerů, které jsou vyráběny z vysoce odolné korozivzdorné oceli nebo slitinových kovů s vysokým obsahem chromu a niklu.
Další částí inženýrské bariéry je tzv. geotechnická bariéra, které se skládá z konstrukční, těsnící, tlumící a výplňové vrstvy. Její funkcí je zabránit pronikání podzemní vody ke kontejneru, zamezit migraci radionuklidů, a naopak umožnit dostatečný odvod tepla do okolního prostředí. Konstrukční vrstva zajišťuje prostorovou stálost inženýrské konstrukce úložiště (do této vrstvy spadá např. ostění a další zajištění výrubu).
Pravděpodobný koncept úložiště počítá s uložením odpadů ve vícevrstvých ocelových kontejnerech obklopených vrstvami na bázi bentonitu v granitovém prostředí. V rámci zakázky „Výzkumná podpora pro projektové řešení HÚ“ budeme doporučovat použití bentonitu pro geotechnické bariéry, protože se jedná o materiál s nejstálejšími reologickými vlastnostmi v porovnání s ostatními materiály jako je beton nebo cement. Bexxxxxx xemění své vlastnosti a chování po dobu tisíců let. V souvislosti s návrhem, použitím a zkoušením kvality geotechnické bariéry budeme spolupracovat s Centrem experimentální geotechniky ČVUT, které tyto materiály zkoumá řadu let a má v tomto oboru cenné zkušenosti a mezinárodní renomé.
Na následujícícm obrázku uvádíme možný příklad multibariérové konstrukce uložení kontejneru s radioaktivním odpadem.
Multibariérový koncept úložiště RAX (podle Xxxx xt al, 2007)
Předmětem hodnocení jaderné bezpečnosti bude důležité dokladovat, že projektovaný systém v průběhu období po jeho uzavření splňuje požadavky radiační ochrany ve vztahu k obyvatelstvu i k životnímu prostředí po období desetitisíců let. Bezpečnostními rozbory se bude dokladovat splnění požadavků radiační ochrany podle příslušné legislativy. Důležitými vstupy do výpočtů budou kromě vlastností uložených RAO (radioaktivní odpad) a VJP (vyhořelé jaderné palivo) také vlastnosti inženýrských bariér (kontejner, výplně, těsnění) a vlastnosti hostitelského horninového prostředí jako přírodní bariéry. Popis předpokládaného chování úložného systému a jeho složek bude přenesen do matematických modelů, které budou vyhodnoceny standardizovanými výpočetními nástroji. Výsledky se porovnají s radiohygienickými limity a budou sloužit zároveň k upřesnění požadavků na získávání dat z lokality, případně ke zpřísnění požadavků na bariérový systém. Výsledkem tohoto procesu může být i vyloučení lokality jako nevhodné.
Báňská bezpečnost
V úvodu jsme se zmínily i o dlouhodobé báňské bezpečnosti. Báňské práce budou samozřejmě prováděny v souladu s báňskými předpisy. Hlubinné úložiště RAX xředstavuje rozsáhlé podzemní dílo. Všechny podzemní chodby ať už dopravní, větrací nebo zavážecí musí vykazovat vysoký stupeň stability výrubu. Podzemní úložiště bude pravděpodobně navrženo v hloubce 400 až 600m pod terénem. V těchto hloubkách se mohou projevovat negativní, ale i pozitivní účinky primární napjatosti horninového prostředí. Znalost primárního napětí bude nutné v průběhu razicích prací ověřit zkouškami in situ. např. ve vrtech (Xxxxxxx xxxx test), nebo metodou odlehčovací rýhy. U všech výrubů bude zkoumána strukturní stabilita výrubu např. metodou klíčových bloků. Velké nároky budou kladeny na šetrné provádění trhacích prací. U exponovaných podzemních prostor budoucího komplexu, jako jsou technologické kaverny, křížení dopravních koridorů, chodby vlastního úložiště by měl být prováděn monitoring deformací ostění, resp. výrubu. A to nejen líce výrubu, ale i v hloubce masivu.
Bezpečnostní měření stability výrubů by měla zahrnovat extenzometrické profily s vícestupňovými extenzometry a pro měření konvergencí např. konvergenční systém Xxxxxxx.
10.4 KONSTRUKCE, STROJNÍ INŽENÝRSTVÍ
Kapitola výzkumné podpory zahrnuje široké spektrum činností od návrhu metodik pro ověření vhodnosti stávajících technologií pro využití v HÚ (Hlubinné úložiště), sestavení programů pro optimalizaci řešení z hlediska bezpečnosti, až po vývoj zcela nových konstrukčních a technologických celků a jejich experimentální verifikaci.
Výzkumná podpora v oblasti Konstrukce, strojní inženýrství může být nabídnuta v oblasti ověřování stávajících nebo nově navrhovaných řešení. Jedná se především o posouzení konstrukce nebo technologie z hlediska
bezpečnosti, spolehlivosti, životnosti, nákladů, údržby apod. Další oblastí je výzkum a vývoj zcela nových řešení pro specifické podmínky HÚ. Tento výzkum pokrývá komplexní proces od návrhu, výpočtů, experimentálního ověření, prototypů, zkoušek při provozních podmínkách a ověření vhodnosti nového řešení pro provoz v jaderném zařízení. Třetí oblastí podpory je oblast legislativní, tedy posouzení, zda dodávaná technologie má parametry, které jsou vyžadovány pro speciálně navrhovaná pro jaderné zařízení, posouzení shody v souladu s příslušným prováděcím předpisem.
Jednotlivé oblasti výzkumné podpory dle jednotlivých konstrukčních a technologických celků HÚ:
1) Komplexní posouzení návrhu technického řešení areálu z hlediska strojních konstrukcí. Podpora zahrnuje posouzení z hlediska bezpečnosti, kapacity, prostorového uspořádání, technologie výroby, ověřovacích zkoušek, životnosti, nákladů na provoz, monitorování v průběhu životnosti apod. Dále podpora obsahuje i Identifikaci rizik a nejistot spojených s výstavbou a provozem HÚ.
Ve všech oblastech týkajících se strojních zařízení jsou předmětem nabízené podpory i materiálové rozbory, tj. hodnocení časové závislosti materiálových vlastností a mezních stavů materiálů, stabilita svarových spojů a odlitků, analýza rizik havárie konstrukcí.
2) Uzavírání podzemního areálu. Podpora zahrnuje posouzení stávajících konstrukčních řešení uzavírání tlakových prostorů, návrh koncepce a způsobu uzavírání podzemního areálu na základě specifických podmínek včetně výběru materiálů, technologie výroby a sestavení testovacích zkoušek těsnosti, bezpečnosti, spolehlivosti apod. Výzkum zahrnuje modelování provozních i havarijních stavů, ochranu před vnějšími vlivy, experimentální zkoušky mechanismů, jejich odolnosti, životnosti apod.
3) Transportní zařízení pro přepravu ÚOS (Úložný obalový soubor) a technologických operací s tímto souborem. Je předpokládáno použití elektrického samohybného vozíku. Výzkumná podpora je proto nabízena jak při samotném vývoji celého vozidla a jeho řízení, ale také modelování jeho pohybu po předpokládané trase, řešení poruch a havarijních stavů, systému nabíjení baterií apod.
4) Rozvodné systémů vzduchu, páry, tlakového vzduchu. Posouzení navrhovaného řešení nebo nový návrh jak pro podzemní tak i nadzemní část objektu a horkou komoru dle metodiky výpočtu zahrnující obvyklé parametry (rovnoměrnost distribuce, tlakové ztráty, výkon), tak i modelování celého systému v případě výpadků napájení, havárií nebo selhání regulačních prvků. Ověření výpočtů, pevnostní výpočty tlakových nádob. Optimalizace zařízení pro rekuperaci, kogenerace a využití odpadního tepla.
5) Odkalovací systémy. Návrh nebo posouzení parametrů odkalovacího systému, filtrace, čerpání, kapacity jímek, systém dekontaminace apod.
6) Horká komora. Podpora při návrhu celého zařízení včetně systému kontroly a monitorování tlaků, teploty, vlhkosti apod. Systém a mechanismus hermetického uzavírání. Mechanismus, řízení a kontrola manipulátoru.
7) Rozvody kanalizace. Výpočet proudění a distribuce v kanalizačním potrubí včetně speciální kanalizace pro sběr a odvodu odpadních vod z technologie a prostor KP s možností aktivity, identifikace rizikových míst.
8) Podzemní laboratoř. Výzkum spojený s návrhem konstrukčního řešení laboratoře i jednotlivých experimentálních stanovišť, v případě plánovaných experimentů nebo testů v oblasti strojního inženýrství také návrh měřicích metod a metodik měření.
9) Oblast automatického sběru dat a měření. Výzkum v oblasti speciálních aplikací měřicích metod včetně odolnosti a spolehlivosti snímačů v radioaktivním prostředí. Vývoj systému kontroly a automatického řízení systémů. Sestavení harmonogramu kontrol a ověřování měřicích přístrojů, rekalibrace, kontrola degradace měřicí techniky. Návrh a zřízení vlastních kalibračních systémů s možností atestů v akreditovaných laboratořích (zejména pro měření teplot, talků, vlhkosti, průtoků). Sestavení
kompletní metodiky obsluhy a uchovávání měřicích a kalibračních systémů, včetně vytvoření manuálů a pracovních postupů.
10) Havarijní a nouzové systémy. Komplexní návrh systémů pro zajištění bezpečného provozu při havarijních situacích (zařízení pro nouzové chlazení, hasicí systémy apod.). Návrh technologie a kapacity nouzových zdrojů elektrické energie.
Oblasti výzkumné podpory dle metod nebo metodik
V následujících bodech jsou shrnuty metody výzkumné podpory, které aplikovány při posouzení nebo návrhu jednotlivých konstrukční či technologických celků nebo při ověřování parametrů dodávaných zařízení.
1) Numerické výpočty stavů napjatosti konstrukcí, odolnosti vůči namáhání včetně tepelného a cyklického, pevnostní výpočty konstrukcí.
2) Experimentální stanovení a hodnocení mechanických vlastností materiálů a konstrukcí, odolnosti proti cyklickému namáhání – hodnocení časové a vysokocyklové únavové pevnosti, výzkum v oblasti řízeného stárnutí a analýza rizik, stanovení metodiky periodických zkoušek hodnocení provozní bezpečnosti, volba vhodných nedestruktivních kontrol.
3) Výzkum v oblasti materiálového inženýrství, posuzování časové odolnosti materiálů degradačním procesům - korozní a radiační odolnosti a otěruvzdornosti (jejich tribologické vlastnosti povrchů apod.).
4) Ověřování WPQR svarových spojů a testování zkušebních svarů z hlediska jejich pevnosti a rázové odolnosti, makro a mikrostrukturálního provedení, teplotní a korozní odolnosti.
5) Kontrola kvality odlitků z hlediska licích vad a zbytkových napětí.
6) Pevnostní výpočty tlakových nádob a skořepin, poruchy tlakových nádob, potrubí a konstrukcí.
7) Výpočty chování potrubních sítí a systémů včetně systémů automatické regulace.
8) Široké spektrum experimentálních metod od pevnostních a materiálových zkoušek, cyklických únavových zkoušek, tribologických zkoušek, přes optické metody měření proudění kapalin.
10.5 VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Navrhovaná metodika “Výzkumné podpory pro projektové řešení hlubinného úložiště” v oblasti životního prostředí svojí podstatou vychází z principů posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) v podrobnosti studie proveditelnosti.
Vliv každého projektu na životní prostředí je posuzován v kontextu existujícího stavu životního prostředí v lokalitě, legislativních a licenčních požadavků. Vliv na životní prostředí je jakoukoliv změnou v biofyzikálním nebo sociálním prostředí zapříčiněné nebo v přímé souvislosti s navrhovanou činností ve fázi provozu i výstavby. Hlubinné úložiště může být navrženo, provozováno i uzavřeno s malým nebo žádným vlivem na životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva.
Shromáždění základních environmentálních dat
Shromáždění základních environmentálních dat je specifické pro každou lokalitu. S ohledem na povahu hlubinného úložiště je nezbytné shromáždit relevantní data na lokální i regionální úrovni. Poskytují informace o výchozím, tzv. nulovém stavu. Zároveň je třeba posoudit informace o dalších aktivitách/záměrech nesouvisejích s předmětným záměrem v oblasti z hlediska synergických a kumulativních vlivů. Vhodné jsou vstupy take od místního obyvatelstva a příslušných úřadů, které se budou k projektu vyjadřovat.
Z hlediska tohoto posouzení je důležité provedení základní environmentální studie pro odhad potenciálních vlivů hlubinného úložiště na složky životního prostředí v dotčeném území ve vztahu k legislativě. Odhad a řizení vlivů
na životní prostředí a veřejné zdraví ve vztahu k legislativě je pro proveditelnost záměru na kandidátních lokalitách klíčové. Typy a rozsah environmentálních dat, které jsou pro studii proveditelnosti nezbytné jsou identické s těmi pro posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu zákona č.100/2001 Sb. v platném znění ovšem na nižší úrovni podrobnosti.
Tato část posouzení vlivů jednotlivých kandidátních lokalit na životní prostředí obsahuje popis dotčeného území na regionální a lokální bázi z hlediska geografie, regionální a lokální geologie, klimatických podmínek, hydrologických a hydrogeologických podmínek, kvalitě těchto vod, ovzduší, přirozených radiologických podmínek, apod. Studie musí identifikovat blízkost chráněných území, přítomnost ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Z hlediska ochrany veřejného zdraví je třeba posoudit take demografické údaje.
Základní okruhy vstupních informací jsou zaměřeny na charakteristiku konkrétní lokality, (např. topografie a morfologie, osídlení, obyvatelstvo a demografie, zemědělství/průmysl/lesnictví, geologické poměry, hydrologické poměry, hydrogeologické poměry, dopravní vztahy, historické a archeologické poměry, kulturní zvyklosti, vlastnictví pozemků, zásobování vodou, meteorologické a klimatické poměry, fauna, flora a zvláště chráněná území, půda, radiační a neradiační charakteristika pozadí, hluk, historické a současné aktivity v území, apod.).
Studie proveditelnosti musí posoudit take socio-ekonomické vlivy (např. zaměstnanost, ekonomický přínos pro území) včetně využití území, zemědělství, farmářství a lesní hospodářství, myslivecké a rybářské využití území, turistický potenciál a rekreační využití území.
Identifikace potenciálních environmentálních vlivů
Identifikace potenciálních environmentálních vlivů by měla obsahovat krátkodobé a zejména dlouhodobé vlivy ve všech fázích projektu včetně uzavření hlubinného úložiště a následného monitoringu.
Identifikace potenciálních environmentálních vlivů může být provedena na základě shromáždění relevantních dat včetně sociálních vlivů. Identifikovány budou i kumulativní vlivy s dalšími aktivitami v regionu.
Materiály a činnosti s potenciálními environmentálními vlivy zahrnují např.: chemické látky (výluhy: kyseliny, zásady, oxidanty, radioaktivní látky, toxické kovy, apod.) a další chemické látky, zábory ploch pro HÚ, hluk, kontejnery s RAO, transportní mechanizmy atd.
Dále je třeba posoudit migrační cesty povrchovými vodami, podzemními vodami, potravním řetězcem a vzdušnou disperzí. Posuzuje se ovlivnění lokálního prostředí, regionálního prostředí, povrchových a podzemních vod a zejména lidské populace, fauny a flóry a domácích zvířat.
Posouzení potenciálních environmentálních vlivů a vylučující kritéria
Posouzení vychází z důležitosti vlivů hlubinného úložiště na obyvatelstvo a na životní prostředí. Klíčovými jsou vlivy na obyvatelstvo (včetně postoje veřejnosti) a vlivy na ekosystémy.
Nejprve bude vyhodnocen rozsah (stupeň) potenciálních vlivů. Následně bude jednotlivým vlivům přiřazena příslušná váha. K tomuto posouzení existuje škála modelů a analytických metod.
Posuzovací kritéria by měla zahrnovat environmentální standardy, ekologickou významnost, sociální významnost a statistickou významnost.
Predikce nebo posouzení je komplexní proces, který identifikuje: vztah každého vlivu k projektu, pravděpodobnost výskytu vlivu, prostorový a časový rozsah každého vlivu. Kromě uvedeného významné vlivy je třeba specifikovat jako přímé, nepřímé, kumulativní nebo reziduální včetně významnosti vlivu.
Jednou z metod k hodnocení vlivů na životní prostředí může být riziková analýza. Riziková analýza může vužít matici rizik ke kvalitativnímu hodnocení vlivů (rizik). Aby bylo možné porovnat jednotlivé alternativy HUVAO, je třeba přiřadit relativní hodnotu ke každému typu vlivu.
Příklad matice kvalitativního posouzení rizik (Přeloženo z „Guidebook on environmental impact assessment for in situ leach mining projects“, IAEA 2005)
KRITICKÝ | VÝZNAMNÝ | STŘEDNÍ | NEVÝZNAMNÝ | ZANEDBATELNÝ | |
ENVIRONMENTÁLNÍ DOPAD | |||||
PRAVDĚPODOBNOST | Velmi vážný efekt se | Vážný efekt s | Středně vážný efekt | Méně významný | Zanedbatelný efekt, |
VÝSKYTU UDÁLOSTI | snížením funkce | určitými dopady na | bez dopadu na | efekt, krátkodobý až | malý a omezený |
ekosystému. | funkci ekosystému. | funkci ekosystému. | střednědobý dopad | dopad na minimální | |
Dlouhodobý a široký | Relativně široký a | Střednědobý až | na malou oblast s | oblast nízké | |
dopad na prostředí | střednědobý až | krátkodobý široký | omezenou | významnosti | |
dlouhodobý dopad | dopad | významností | |||
1 měsíc - 1 rok | |||||
1 - 10 let | |||||
10 - 100 let | |||||
100 - 1000 let | |||||
1000 - 10000 let | |||||
10000 - 100000 let | |||||
> 100000 let | |||||
NEAKCEPTOVATELNÉ RIZIKO, OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA JSOU VYŽADOVÁNY
MEZNÍ RIZIKO, OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIKA JE POTŘEBA ZVÁŽIT PODLE PRINCIPU, ŽE RIZIKO MÁ BÝT TAK NÍZKÉ, JAK JE MOŽNÉ ROZUMNĚ DOSÁHNOUT (PRINCIP "ALARA")
TOLEROVATELNÉ RIZIKO, OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ RIZIK SE BĚŽNĚ NEPROVÁDÍ
Vyhodnocení územních technicko-ekonomických a environmentálních charakteristik a jejich změn ve vztahu k případné lokalizaci HÚ
(přístup k zúžení počtu lokalit, potřebné informace a jejich použití, předpokládané výstupy)
Vyhodnocení územních environmentálních a socio-demografických charakteristik vychází z principů posuzování vlivů koncepce na životní prostředí. Hlavním úkolem posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí všeobecně je identifikace potenciálně významných vlivů na složky životního prostředí a korekce návrhu koncepce tak, aby zjištěné negativní vlivy spojené s její realizací byly vyloučeny nebo v maximální možné míře eliminovány.
I. Přístup k zúžení počtu lokalit
Bude třeba shromáždit a vyhodnotit informace o stavu jednotlivých složek ŽP a dále údaje o obyvatelstvu, hygieně prostředí a významných kulturních, hodnotách (včetně architektonických a archeologických) v řešeném
území. V řešeném území bude třeba popsat současný stav jednotlivých složek životního prostředí s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji včetně extrapolace jejich předpokládaného vývoje.
Hodnocení každé složky ŽP se jak u vlivů negativních, tak u vlivů kladných a skládá se z těchto složek:
• identifikace dotčených jevů a charakteristik,
• kvalitativní hodnocení (popis vlivu s rozlišením doby působení trvalé / dočasné),
• semikvantitativní hodnocení (odhad významnosti a rozsahu působení vlivu)
• případný návrh opatření pro eliminaci, omezení nebo kompenzaci vlivu
Odhad významnosti vlivů bude proveden expertním odhadem vyjádřeným semikvantitativně v 5-stupňové škále. V případě přetrvávajících nejistot při hodnocení nebo při nedostatku potřebných údajů je možné vyjádřit odhad významnosti vlivu jako zlomek vyjadřující hodnoty dvou sousedních kategorií (tzn.: 0/-1, -1/-2 atp.).
Pro návrh ukazatelů životního prostředí je podstatné vycházet z existujících databází zejména MŽP a ostatních ústředních úřadů prostřednictvím pověřených organizací a orgánů územního plánování.
Hodnocení vlivů bude provedeno ve vztahu k jednotlivým složkám a to z hlediska kladných i záporných vlivů, se zaměřením na environmentální limity využití území.
Hodnocení každého výroku se týká jak vlivů záporných, tak vlivů kladných a skládá se z těchto složek:
• kvalitativní hodnocení
o identifikace dotčených jevů a charakteristik
o popis důsledků jejich možného ovlivnění s rozlišením vlivů
o dle účinků na
přímé - působící přímo na danou složku životního prostředí,
nepřímé (sekundární) - vliv na danou složku životního prostředí působí zprostředkovaně (nepřímo) přes jinou složku životního prostředí (např. zhoršení zdravotního stavu obyvatel v důsledku nárůstu imisní zátěže ovzduší)
o dle délky jejich působení (trvání) na:
trvalé – působí i v případě likvidace realizovaného záměru (nevratný vliv) přechodné (vratné vlivy)
dlouhodobé - působí po dobu provozu (užívání) realizovaného záměru
střednědobé – působí v případě etapové nebo neúplné realizace záměru (např. nerealizace doprovodných staveb) nebo po dobu zkušebního provozu.
krátkodobé - působí po dobu realizace záměru
• semikvantitativní hodnocení (odhad významnosti včetně zdůvodnění)
• odhad rozsahu působení vlivu (územní identifikace), zpravidla výčtem dotčených obcí, příp. katastrálních území nebo jejich částí
Stanovení významnosti vlivu bude provedeno expertním odhadem, který vychází z předchozích zjištění a dále z extrapolace možných vlivů v důsledku implementace záměru v predikovatelné budoucnosti.
Odhad významnosti se vyjádří semikvantitativně v 5-stupňové škále:
-2 - potenciálně významný negativní vliv
-1 - potenciálně mírně negativní vliv 0 - bez vlivu nebo zanedbatelný vliv
+1 - potenciálně mírně pozitivní vliv
+2 - potenciálně významný pozitivní vliv
? - vliv nelze vyhodnotit
Každý z problémových okruhů ŽP je reprezentován skupinou kritérií (SK), přičemž každé kritérium (K) je vyjádřeno konkrétními parametry (P). Výběr kritérií a parametrů je v kompetenci řešitelského týmu.
Jednotlivým skupinám kritérií tým zpracovatelů stanoví váhy formou rozdělení 100 bodů, přičemž počet bodů přidělených dané skupině kritérií (SK) odráží význam dané složky v rámci funkcí dotčeného území.
V rámci každé skupiny (SK) jsou podle stejného principu stanoveny váhy jednotlivých parametrů (vp) rozdělením příslušného počtu bodů přidělených dané skupině. Ukázka katalogu parametrů (P) v členění dle skupin a kritérií (SK) včetně bodového ohodnocení jejich vah použitých v rámci hodnocení vlivů variant umístění lokality HÚ je uveden níže.
Pro každý parametr (P) je na základě hodnoty daného jevu stanovena „velikost vlivu“ a „riziko vzniku vlivu“ vyjádřené bodovým hodnocením (bp) odvozeným z matice rizik:
0 vliv není reálný (ohrožený jev se v daném prostoru nevyskytuje)
Syntetické hodnocení každé varianty je dáno hodnotou (H) váženého součtu bodové hodnoty parametru (bp) a jeho váhy (vp) podle vzorce:
H = v1b1 + v2b2 + v3b3+ + vn bn
Pro každou z hodnocených lokalit je sestavena tabulka s bodovým vyjádřením „váhy parametru“ vp, bodovým ohodnocením velikosti vlivu a rizika jeho vzniku a celkovou hodnotou H.
Varianta s nejnižší celkovou hodnotou H je z hlediska vlivů na životní prostředí považována za nejpřijatelnější.
Výsledné doporučení expertního týmu vychází z výsledků hodnocenía ze závěrů Studie vlivů na lidské zdraví a Hodnocení vlivů na na ptačí oblasti a evropsky významné lokality Natura 2000, pokud jsou tato hodnocení na základě požadavků dotčených orgánů zpracována.
Souhrnný hodnotící materiál by měl popsat „kvalitativní“ důvody výběru doporučené kandidátní lokality, tzn. zejména konkrétní výhody a nevýhody proti ostatním posuzovaným lokalitám.
Potenciální vylučující kritéria – environmentální limity využití území OVZDUŠÍ A KLIMA
Rozloha území a odhad počtu obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek (čtverce, v nichž došlo v průměru za posledních 5 let k překročení jednoho nebo více imisních limitů)
POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Vodní plochy a vodní toky
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Vodní zdroje a jejich ochranná pásma Záplavové území
Aktivní zóna záplavového území
Objekty a zařízení protipovodňové ochrany
Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranná pásma Kvartérní kolektory s předpokladem zvýšeného rizika zranitelnosti podzemních vod
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
ZPF – I. a II. třídy ochrany (TO)
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Lesy ochranné
Lesy zvláštního určení
RELIÉF, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A SUROVINOVÉ ZDROJE
Dobývací prostor (těžený, netěžený) Chráněné ložiskové území
Ostatní ložiska vyhrazených nerostů Těžená nevýhradní ložiska
Území ovlivněné důlní činností nebo území s výskytem důlních děl Svahové deformace (aktivní a ostatní sesuvy)
Území s výskytem ostatních geologických rizik omezujících využití území
FLÓRA, FAUNA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST
ÚSES (nadregionální a regionální) národní park včetně zonace a OP CHKO + včetně zonace
maloplošná ZCHÚ přírody (NPR, NPP, PR, PP) přírodní park
biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO, EVL a PO Natura 2000,
lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, mokřady mezinárodního významu
smluvně chráněná území
KRAJINA
národní park CHKO
vybraná maloplošná ZCHÚ přírody (NPR, NPP, PR, PP) s významným uplatněním v krajinném obrazu přírodní park
krajinná památková zóna
historické krajinné struktury (dochované stopy urbanistické struktury historických forem osídlení a forem hospodářského využití krajiny)
OBYVATELSTVO A HYGIENA PROSTŘEDÍ
Zastavěné území - území s překročením mezních hodnot hluku Počet obyvatel, hustota osídlení a jeho struktura
Ostatní významné zátěže území, např.:
haldy, odvaly odkaliště
staré zátěže území a kontaminované plochy zařízení pro zneškodňování odpadů
Kulturní, architektonické a archeologické dědictví, hmotné statky památková rezervace (městská nebo vesnická) včetně ochranného pásma památková zóna (městská nebo vesnická) včetně ochranného pásma krajinná památková zóna
nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (pouze vybrané jevy nadmístního významu, ve volné krajině)
památka UNESCO včetně ochranného pásma
urbanistické hodnoty (pouze vybrané jevy nadmístního významu) významná stavební dominanta (pouze vybrané jevy nadmístního významu)
území s prokázaným nebo předpokládaným výskytem archeologických nálezů
místo významné události (pouze vybrané jevy nadmístního významu) lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa
Vlivy na obyvatelstvo (vlivy na veřejné zdraví)
Vlivy na obyvtaelstvo budou semikvantifikovány pro období výstavby a částečně také provozu HÚ (hluk, znečištění ovzduší). Vlivy na obyvatelstvo v období po uzavření HÚ a následného monitoringu budou součástí bezpečnostní analýzy HÚ, kdy budou zvažovány zejména 4 cesty migrace polutantů od zdroje znečištění k člověku:
- podzemní vodou
- povrchovou vodou
- vzduchem
- expozicí z půdy
Socio-ekonomická kritéria
Studie proveditelnosti by měla posoudit také socio-ekonomické vlivy včetně využití území, zemědělství (farmářství) a lesní hospodářství, myslivecké a rybářské využití území, turistický potenciál a rekreační využití území, kulturní, historické a archeologické hodnoty území, apod. Z tohoto hlediska mohou být vlivy HÚ negativní. Oproti tomu pozitivní vliv může zaznamenat např. vliv na zaměstnanost a ekonomický přínos do území, vybudování nové dopravní infrastruktury, apod.
Nezbytné je proto předmětnou problematiku konzultovat s veřejností a dotčenými subjekty a veřejnost do procesu zapojit již od fáze plánování.
Pro odhad sociálních dopadů, které by mohly vyplývat z budování hlubinného úložiště v lokalitě, by měly typy shromážděných informací obsahovat údaje o:
1. Shromáždění a vyhodnocení sociálně demografických dat
Vzdálenost osídlení od lokality HÚ
složení obyvatelstva, hustota osídlení, rozvrstvení a trendy v potenciálně dotčeném regionu rozložení zaměstnanosti a trendy vývoje zaměstnanosti
sociální činnost a infrastruktura, včetně rekreačních zařízení nabídky bydleni a požadavky na bydlení
průmyslová základna a předpokládaný vývoj v dotčeném regionu zemědělská základna a předpokládaný vývoj v dotčeném region dopravní infrastruktura, služby a jejich dostupnost
turistický a rekreační potenciál regionu estetická hodnota území
legislativa a právní aspekty, vlastnické vztahy
společenské a soukromé zájmy v dotčeném území a přilehlém regionu kulturní hodnoty území, místní zvyklosti, apod.
a vývoj těchto ukazatelů v predikovatelné budoucnosti s provozem HÚ
2. Přijatelnost záměru pro obyvatelstvo v regionu
Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo potenciálně dotčených regionů očekává jistou formu komunikace o lokalizaci a technickém řešení HÚ a jeho bezpečnosti, bylo by nanejvýše účelné takový proces zahájit formou konzultací o přijatelnosti záměru pro místní obyvatelstvo.
Zapojení veřejnosti a dotčených subjektů je nezbytné již od raných fází selekce kandidátních lokalit. Vytvoření jisté formy veřejného fóra dává prostor pro vyjádření nálad místní komunity, jejich potřeb a očekávání. Bez pozitivního přístupu dotčené veřejnosti a dalších dotčených subjektů k záměru nelze očekávat kladné
stanovisko k záměru, v daném případě výhledově souhlasné stanovisko příslušného orgánu z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí.
K uvedenému zjištění je třeba předpokládat informační kampaně s objektivním vysvětlováním maximální bezpečnosti HÚ pro současnou generaci a pro budoucí generace.
Přijatelnost, resp. nepřijatelnost záměru může být jedním z hlavních vylučujících kritérií.
• -2 - potenciálně významně nepřijatelné stanovisko = vylučující kritérium
• -1 - potenciálně mírně nepřijatelné stanovisko
• 0 - bez vlivu nebo indiferentní stanovisko
• +1 - potenciálně mírně pozitivní stanovisko
• +2 - potenciálně významně pozitivní stanovisko
II. Potřebné informace
Potřebné informace zahrnují shromáždění environmentálních dat na základě jednotlivých složek životního prostředí, které jsou relevantní k předmětnému záměru HÚ, v jednotlivých kandidátních lokalitách.
Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji
Obsahová náplň standardně zahrnuje popis všech složek životního prostředí a dále údaje o obyvatelstvu, hygieně prostředí a významných kulturně historických charakteristikách, včetně hodnot architektonických a archeologických.
X. Xxxxxxx, klima
B. Povrchové a podzemní vody
X. Xxxxxxxxxx půda
D. Pozemky určené k plnění funkcí lesa
X. Xxxxxx, horninové prostředí a surovinové zdroje
X. Xxxxx, fauna, biologická rozmanitost
X. Xxxxxxx
H. Obyvatelstvo a hygiena prostředí
I. Kulturní, architektonické a archeologické dědictví, hmotné statky, apod.
Pro naplnění úkolů projektu je účelné, aby každé z témat obsahovalo:
• vyhodnocení dosavadního vývoje za určité období, přičemž jeho délka se u jednotlivých témat může lišit v závislosti na dostupnosti údajů, resp. intervalu jejich aktualizace a zveřejňování.
• popis současného stavu, identifikaci hlavních problémů a zejména diferenciaci řešeného území na základě sledovaných charakteristik se zaměřením na nejvíce exponované (zatížené) oblasti a na území s největší koncentrací sledovaných jevů.
Předpokládaný vývoj stavu jednotlivých složek životního prostředí bez uplatnění koncepce se popíše jako prostá extrapolace dosavadních trendů vývoje.
Základními zdroji dat jsou informace z informačních registrů v gesci ústředních orgánů (AOPK ČR, ČHMÚ, ČGS- Geofond, VÚV TGM, správci povodí, ÚHÚL, apod.), informace z centrálních orgánů státní správy (MŽP, MPO, MZd, apod.), krajské úřady (např. ÚAP) a obce s rozšířenou působností.
Dalším základním zdrojem informací budou však zejména data poskytnutá objednatelem SÚRAO v rámci jeho dosavadní činnosti.
III. Předpokládané výstupy
Předpokládaným výstupem bude závěrečná zpráva, která bude obsahovat:
1. Popis jednotlivých kandidátní lokalit z hlediska životního prostředí
2. Pořadí vhodnosti jednotlivých kandidátních lokalit na základě multikriteriálního hodnocení s použitím vybraných parametrů jednotlivých složek životního prostředí
3. Návrh a aplikace vylučujících kritérií na jednotlivé kandidátní lokality, návrh a zdůvodnění vyloučení kandidátních lokalit z hlediska životního prostředí
10.6 PROJEKTOVÁNÍ V OBORU PODZEMNÍHO STAVITELSTVÍ
V rámci výzkumné podpory budou využívány nejmodernější přístupy z oboru podzemního stavitelství. Z hlediska zadání předmětu plnění veřejné zakázky se problematika podzemního stavitelství týká zejména bodu č. 5.1.3 Optimalizace technického řešení hlubinného úložiště (HÚ). Výzkumné práce v této oblasti budou zaměřeny zejména na následující problematiky:
Propojení hlubinného úložiště s povrchem
Stávající koncepce HÚ počítá s umístěním v kvalitním horninovém prostředí v hloubce 500 m pod povrchem terénu. Zvolená hloubka je kompromisním řešení nejméně dvou následujících kritérií:
a. Zajištění dostatečné přírodní bariéry bránící případnému úniku radioaktivních látek na povrch (obecně do prostředí, které by mohlo negativním způsobem ovlivnit životní prostředí)
b. Technická realizovatelnost a s tím spojené investiční náklady
Propojení podzemních částí HÚ s povrchem je možné realizovat mnoha způsoby. Každá z možných variant bude pravděpodobně obsahovat 1 svislé dílo využívané pro větrání. V rámci výzkumné podpory budou prozkoumány všechny relevantní možnosti a na základě multikriteriálního hodnocení bude zpracovatelskému týmu doporučena nejvýhodnější varianta. Hodnocení bude zaměřeno zejména na:
i. možnost realizace
ii. ekonomickou a časovou náročnost
iii. bezpečnost při realizaci i provozu
iv. dopravní funkci při provozu díla
v. způsob uzavírání díla
vi. legislativní podmínky Varianta A – doprava pomocí úkonného díla
V současné době je maximální podélný sklon tunelu pozemní komunikace, dle ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací, 5%. V případě nutnosti použití vyššího sklonu je nezbytné zažádat o výjimku. Tato hodnota není v normě uvedena náhodně, ale úzce souvisí s bezpečností provozu (v souvislosti s návrhovou rychlostí a směrovým řešením).
Otázka sklonu přístupové komunikace mezi povrchovou a podpovrchovou částí je samostatný výzkumný úkol. Je nezbytné přesně definovat druhy, systém a způsob dopravy, hrozící rizika, materiály komunikace, velikosti a tvary profilů, délky přepravních časů a na jejich základě vyhodnotit velikost limitního sklonu.
Při sklonu 5% vychází délka šroubovice přístupové komunikace na 10 km, při sklonu 10% je poloviční. Její délka nesouvisí pouze s výší investičních nákladů, ale zejména s celkovou přepravní dobou (vytěžené rubaniny při postupném rozšiřování úložiště, VJP a XXX, personálu, apod.). Při rychlosti cca 20 km/h vychází přepravní doba 30, resp. 15 minut.
Jako největší výhodu této varianty lze považovat skutečnost, že v případě mimořádné události může obsluhující personál opustit prostor HÚ bez nutnosti použití svislé nebo úklonné dopravy.
Varianta B – doprava pomocí svislého díla
Tak jak je uvedeno v kapitole „Využití mechanizovaného tunelování“ existují již dnes strojní vybavení TBM (tunnel boring machine), která umožňují kontinuální mechanizované ražení svislých děl.
Délka takového svislého díla by byla podobná hloubce navrhovaného HÚ, tedy cca 500 m. Jejich použitím by došlo k významnému snížení investičních nákladů a to i v případě, že by byly zrealizovány 3 nezávislé na sobě pro dopravu osob, materiálu a rubaniny při postupném rozšiřování HÚ a samotného VJP a XXX).
Tento způsob přístupu do HÚ má zejména následující výhody:
a. snížení investičních nákladů
b. snížení dopravních časů
c. využití jedné mechanizace pro přístupové komunikace a pro větrací šachtu
d. zjednodušení systému dopravy (každá zvlášť)
Mezi největší nevýhody naopak patří:
a. závislost na svislé dopravě při evakuaci osob v případě mimořádných událostí
b. zvýšené riziko při svislé dopravě jako takové
Z výše uvedených důvodů je nezbytné obě dvě varianty rozpracovat do takové podrobnosti, aby bylo možné provést podrobnou rizikovou analýzu a na základě multikriteriálního hodnocení vybrat optimální variantu, která bude doporučena pro další rozpracování řešitelskému týmu.
Využití geomorfologie terénu
Využití geomorfologie terénu může výrazně snížit investiční náklady nezbytné pro realizaci HÚ. Budou prověřeny možnosti stávajících hypotetických lokalit. Případně bude zpracovatelskému týmu doporučeno využít geomorfologii terénu při návrhu HÚ.
Využití mechanizovaného tunelování
Stávající světový trend v realizaci podzemních děl zcela jednoznačně směřuje k mechanizovanému tunelování. V rámci výzkumné podpory bude prověřena možnost jeho použití pro:
x. xxxxxx dílo
V současné době již existuje strojní vybavení typu TBM (tunnel boring machine) umožňující kontinuální mechanizované ražení svislých děl. Přestože se jedná o novou technologii, která není v praxi dlouhodobě odzkoušena, lze předpokládat, že v časovém horizontu výstavby HÚ bude situace již jiná.
b. úklonné dílo (v případě, že optimální varianta jej bude obsahovat)
Koncepce větrání
a. prověřena změny systému větrání
b. prověřeny možnosti realizace pouze jednoho svislého díla, například v kombinaci s úklonným dílem
c. prozkoumána optimální vzájemná prostorová koordinace svislého a úklonného díla umožňující jednoduché a ekonomicky nenákladné propojení (v případě, že bude úklonné dílo navrhováno)
Koncept TBM pro realizaci šachet dle společnosti Herrenknecht AG
Koncepce odvodnění
Budou prověřeny možnosti technického řešení gravitačního odvodnění (v závislosti na zvoleném systému samotného ukládání – vertikální x horizontální x šikmý)
Optimalizace profilů podzemních děl
Na základě dvourozměrného a prostorového numerického modelování bude prozkoumána optimalizace profilů podzemních děl s ohledem na:
i. jejich funkci a využití při provozu HÚ
ii. napjatostně-deformační podmínky
iii. možnosti zajištění výrubu
Tvar výrubu musí odpovídat nejen provozním požadavkům, ale také napjatostně-deformačním podmínkám v předmětné hloubce. Vhodným tvarem výrubu je možné minimalizovat:
- ovlivnění okolního horninového prostředí
- zajištění výrubu – snížení investičních nákladů
- riziko mimořádné události při realizaci
Návrh systému sanačních opatření
I v pečlivě vybraném území s mimořádně kvalitním horninovým prostředím lze očekávat možnost výskytu poruchových pásem. Budou prozkoumány možnosti technických řešení doplňujících sanačních opatření realizovaných v závislosti na předpokládaných možnostech porušení horninového prostředí. Budou zkoumány zejména materiálové možnosti, způsoby provedení, dopady do životního prostředí, apod.
Způsob ukládání
V rámci výzkumné podpory bude řešena problematika technického řešení samotného ukládání jednotlivých kontejnerů do horninového prostředí zejména s ohledem na využití dostupného prostoru, způsob ražení, ukládání, apod. Bude proveden podrobný rozbor jednotlivých variant a na základě multikriteriálního hodnocení a zpracovatelskému týmu navržena k zapracování optimální varianta.
Technického řešení zátkování
Bude zkoumán optimální způsob zátkování jednotlivých vrtů pro ukládání. Po vyplnění celého ukládacího vrtu jednotlivými kontejnery je nezbytné provést jeho uzavření tak, aby byla zajištěna izolace vyhořelého radioaktivního odpadu pomocí inženýrských bariér. Vzhledem ke skutečnosti, že jedním z vhodných materiálů použitelných pro zátkování je bentonit, bude zkoumána konstrukce zátky tak, aby odolávala zejména bobtnacím tlakům. Dále musí odolávat horninovému a hydrostatickému tlaku. V rámci výzkumné podpory budou využity zkušenosti z mezinárodního projektu DOPAS (a dalších na něj navazujících), který se právě návrhem těsnící zátky zabývá.
Uzavírání HÚ
Předpokládaná doba provozu HÚ (do naplnění jeho kapacity) je 150 let. Po využití všech možných ukládacích míst dojde k uzavření HÚ. Předpokládá se vyplnění pomocí kombinace naplavení a zastříkání směsí na bázi low PH cementu, bentonitu a předdrcené původní horniny.
V rámci výzkumné podpory budou prověřeny možnosti technického řešení uzavírání HÚ, zejména s ohledem na:
a. materiál pro vyplnění podzemních děl
b. technologický postup při vyplňování
c. monitoring při plnění a po uzavření
d. interakci výplňového materiálu s již provedenými zátkami (bobtnání bentonitů)
e. vliv zvýšených teplot
Legislativní podmínky
V návaznosti na postup prací řešitelského týmu budou prověřovány aktuální legislativní podmínky v oboru podzemního stavitelství a nakládání s radioaktivním odpadem. V případě zjištění vzájemně nekompatibilních požadavků nebo jiných překážek budou navrženy případné změny legislativy, které umožní nebo zjednoduší zvolené technické řešení.
Geotechnický a environmentální monitoring
Budou zkoumány možnosti geotechnického a environmentálního monitoringu nezbytného pro realizaci a provoz hlubinného úložiště.
Metodika prováděných prací
V rámci výzkumné podpory budou využívány nejmodernější poznatky získané při řešení dané problematiky v celosvětovém měřítku. Bude navázána spolupráce s předními organizacemi zabývající se ukládáním radioaktivního odpadu (Švédsko, Francie, …).
Stěžejní část prací v rámci problematiky podzemního stavitelství bude založena na zpracování dvourozměrných a prostorových matematických modelů. Kromě napjatostně-deformačního vlivu realizace navrhovaných podzemních děl bude matematickými, případně fyzikálními modely zkoumána otázka šíření a vlivu tepla a vody.
Výsledkem prací budou jednotlivá doporučení předávaná zpracovatelskému týmu, řešící návrh technického řešení HÚ.
10.7 PROJEKTOVÁNÍ V OBORU POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ
Navrhovaná metodika “Výzkumné podpory pro projektové řešení hlubinného úložiště” v oblasti konstrukcí pozemních staveb vychází z principů integrovaného navrhování pozemních staveb, kdy jednotlivé konstrukce, konstrukční celky a budovy jsou navrhovány, hodnoceny a optimalizovány dle kritérií tří základních pilířů udržitelnosti – aspekty environmentální, aspekty sociální a aspekty ekonomické.
V rámci hlubinného úložiště jsou pozemní objekty často pouze doplňkovými stavbami, které tvoří administrativní a technické zázemí vlastním inženýrským, podzemním aj. stavbám hlubinného úložiště. Nicméně i řešení těchto dílčích pozemních staveb by mělo odpovídat současným požadavkům na pozemní stavby, kdy technické řešení vlastní stavby či jejích částí vč. technologického zázemí zajišťuje a spoluvytváří kvalitní vnitřní prostředí pro provoz, pro který má budova sloužit.
Mezi základní předpoklady kvalitního návrhu pozemní stavby na základě všech relevantních kritérií z výše uvedených skupin aspektů environmentálních, sociálních a ekonomických patří podrobný průzkum lokality, potenciálního místa stavby. Podrobný průzkum je vhodné zaměřit na geotechnický, hydrogeologický a radonový průzkum základové půdy, na jejichž základě lze optimalizovat založení pozemní stavby, tedy např. tuhost základových konstrukcí a tuhost navazující spodní či vrchní stavby, hydroizolační systém spodní stavby, systém protiradonových opatření, vlastní konstrukční systém stavby apod. Dále je nutné průzkum zaměřit na dostupnost energií v lokalitě (elektrický proud, sluneční energie, aj.) a analýzu materiálové základy v dané lokalitě (např. blízkost lomů na vhodné kamenivo, blízkost výrobců železobetonových, ocelových a dřevěných prefabrikovaných konstrukcí apod.). Využití lokálních surovin a stavebních produktů je stěžejní pro efektivní návrh konstrukcí mající významný dopad na environmentální parametry (např. významný vliv dopravy) a ekonomické parametry navrhované konstrukce takto rozsáhlé stavby.
Principy navrhování pozemních staveb
Navrhování pozemních staveb je velmi komplexní činnost vyžadující současné uvažování mnoha požadavků (často požadavků protichůdných) a řady dalších souvislostí vyplývajících z aktuálních technických podmínek, dostupných materiálů a ekonomických možností. Tyto podmínky se stejně jako požadavky stále vyvíjejí, a ovlivňují tak i způsoby navrhování konstrukcí budov. Dlouhodobým vývojem se některé základní principy navrhování budov ustálily, některé se mění nebo nahrazují novými, vyplývajícími z aktuálních poznatků vědy a výzkumu a z měnících se společenských a ekonomických podmínek.
Systémový model objektu
Stavební objekt je celek skládající se ze značného množství navzájem propojených konstrukčních prvků, které při vnějším působení okolí (vítr, déšť, sníh, mráz, sluneční záření, radiace, užitné zatížení aj.) vzájemně spolupůsobí. Jde o velmi složitý soubor konstrukčních prvků s různými geometrickými, fyzikálními, chemickými a dalšími vlastnostmi, jež jsou obecně závislé na čase. Přesně popsat ve všech podrobnostech konstrukční systém nelze, a
proto pracujeme při návrhu budovy se zjednodušeným systémovým modelem složeným ze subsystémů a prvků. Mezi základní požadavky na jednotlivé subsystémy budovy i budovu jako celek patří technické požadavky na spolehlivost, bezpečnost, stabilitu staveb a trvanlivost. Jedná se zejména o únosnost, trvanlivost a použitelnost konstrukcí, ale také o odolnost proti vnějším vlivům, požáru a bezpečnost při užívání staveb.
Každá konstrukce musí být navržena tak, aby po dobu předpokládané životnosti spolehlivě a hospodárně odolávala všem zatížením a vlivům, které se mohou vyskytnout při provádění a při provozu v daném místě a přírodních podmínkách. Rozhodujícími kritérii jsou únosnost, použitelnost a trvanlivost konstrukce. Trvanlivost je doba, po kterou si konstrukce zachovává požadované vlastnosti a souvisí se změnami vlastností stavebních materiálů v průběhu životnosti konstrukcí, ve kterých jsou zabudovány, při různých podmínkách působení. Trvanlivost stavebních konstrukcí rozhoduje o životnosti objektu, o nutnosti oprav a rekonstrukci, a je tak jedním ze základních předpokladů udržitelné výstavby a efektivního návrhu konstrukce objektu.
Působení vnějších vlivů jsou vystaveny ve větší či menší míře všechny konstrukce, zvláště obalové (obvodový plášť, střešní plášť, systém hydroizolace spodní stavby apod.), které jsou v přímém styku s vnějším prostředím. Jedná se o cyklické namáhání, jehož důsledkem může být změna mechanicko-fyzikálních vlastností materiálů, ovlivňující trvanlivost konstrukce. Rozhodujícími vlivy ovlivňujícími trvanlivost konstrukcí jsou: srážková voda, podpovrchová voda, vzdušná vlhkost, sluneční záření, radiace a celková agresivita prostředí.
Integrovaný optimalizovaný koncepční a konstrukční návrh budovy
Součástí podpůrného výzkumného projektu při návrhu doplňkových pozemních staveb areálu jaderného úložiště byl měl být koncepční návrh nosných i kompletačních konstrukcí na základě teoretického rozboru a optimalizace, analýze technických parametrů a experimentální ověření materiálů, jednotlivých konstrukčních prvků a jejich styků, včetně posouzení z hlediska bezpečnosti při užívání, požárně bezpečnostního hlediska, akustických, tepelně technických parametrů a dalších. Technické řešení může být zaměřeno na využití vysokohodnotného betonu (High Performance Concrete) s environmentálně optimalizovaným složením umožňujícím realizaci subtilních prvků nař. ultralehkého nosného skeletu. Mechanické vlastnosti vysokohodnotného betonu umožňují návrh subtilních prvků s úsporou betonu až o 50 - 70%. Subtilní skeletová konstrukce na bázi HPC tak představuje potenciál pro využití ve výstavbě budov nové generace splňující požadavky komplexní kvality z hlediska kritérií udržitelné výstavby. V rámci optimalizace systému budovy pak subtilní betonová kostra může být doplněna o obvodové, střešní a vnitřní výplňové a dělicí konstrukce na bázi přírodních materiálů – především dřeva nebo recyklovaných materiálů.
Menší spotřeba betonu v navržené optimalizované subtilní konstrukci se projeví v úsporách primárních surovin pro její výrobu (kamenivo, cement, voda, přísady, výztužná ocel), v dopravě surovin i hotových prvků na stavbu a v úsporách energie potřebné pro výrobu (především energeticky náročné výroby cementu a oceli). Vysokohodnotný beton má menší pórovitost, má hutnější strukturu a je tak trvanlivější a lépe odolný vůči agresivnímu prostředí často i bez dalších nákladných izolačních vrstev. To vše má zásadní vliv na snížení environmentálních dopadů výstavby (svázaná spotřeba energie, svázané emise CO2,ekviv. a SOx,ekviv. apod.). Při realizaci subtilních betonových konstrukcí lze dosáhnout ekonomicky efektivních variant řešení s ohledem na redukci nejen materiálových nákladů, ale především nákladů dopravních a manipulačních, a to jak během realizace, tak i při demolici po dožití konstrukce. Jednotková cena vysokohodnotných betonů je sice zpravidla vyšší než u běžného betonu, ale při použití menšího množství kvalitnějšího betonu v optimalizovaných konstrukcích může vycházet výsledná cena konstrukce výhodněji. Další ekonomické úspory jsou spojeny s větší trvanlivostí a životností konstrukce a tím menšími náklady na údržbu, opravy, demolice a novou výstavbu.
Cílem projektu je dosažení maximální ekonomické efektivity a vysoké kvality z hlediska funkční kvality, při minimalizaci environmentálních dopadů. Orientace na energeticky efektivní výstavbu budov souvisí s požadavky Evropské komise EU stanovenými v návrhu směrnice o energetické účinnosti (EED) požadující, aby do roku 2020 byla zvýšena energetická účinnost budov, sníženo množství emisí CO2 a zvýšen podíl obnovitelných zdrojů energie
na konečné spotřebě. To vyžaduje taková technická řešení konstrukcí budov, která budou umožňovat pasivní až téměř nulový energetický standard.
Součástí optimalizovaného konstrukčního, ale i komplexního návrhu budovy by mělo pro dosažení nejlepších možných parametrů environmentálních a ekonomických být zhodnocení konstrukce, konstrukční části nebo celku (budovy) metodikou hodnocení životního cyklu (LCA – Life Cycle Assessment) a metodikou hodnocení nákladů životního cyklu (LCC – Life Cycle Cost).
V rámci výzkumné podpory by tak varianty návrhu objektů doplňkových pozemních staveb k jadernému úložišti bylo vhodné vzájemně porovnat v provedené případové studii. Kvalitu jednotlivých navržených variant konstrukcí budov z hlediska vlivu na náklady stavby a vlivu na životní prostředí lze např. efektivně zhodnotit zmíněnou metodikou hodnocení životního cyklu (LCA, LCC) a navržené varianty tak lze mezi sebou objektivně porovnat. Výsledná optimální konstrukce/budova by měla být výsledkem iteračních kroků, kdy jsou jednotlivé varianty řešení optimalizovány, následně hodnoceny metodikou LCA/LCC a postupnou iterací v počtu potřebných cyklů je dosaženo optimálního řešení z hlediska zvolených kritérií.
10.8 GEOLOGIE
Jedná se o vyhledávací fázi geologického průzkumu, ve kterém bude zhotovena podrobná geologická dokumentace vybraných lokalit včetně návrhu vrtu hlubokého cca 800m, max. 1000m. Cílem je vymezit vhodný prostor s relativně homogenním horninovým prostředím. Tento prostor je předpokládán v hloubce cca 500-600m pod povrchem. Požadována je plošná rozloha 3-5 km2, která má sloužit pro budoucí vlastní ukládání odpadů. Přirozená geobariéra bude charakterizována za těsné spolupráce a přímého propojení poznatků expertních skupin užité geofyziky, geologie, hydrogeologie a geotechniky v rámci projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ (dále VP).
Základním výsledkem vyhledávací fáze bude návrh hlavní lokality hlubinného úložiště (HÚ) a jedné lokality záložní. Dalšími výsledky budou zejména ocenění rozsahu quasi-homogenního bloku jak v hloubkovém, tak plošném rozsahu včetně odhadu geomechanických a hydrogeologických charakteristik hostitelského prostředí společně s návrhem dalšího postupu průzkumu pro fázi podrobného průzkumu hlavní lokality HÚ. Záložní lokalita bude využita pouze v případě nedostatečného naplnění výchozích předpokladů v procesu hodnocení a schvalování.
Geologický a hydrogeologický průzkum pro charakterizování zamýšlených lokalit s cílem zúžení počtu lokalit na dvě předpokládané pro detailní invazivní zkoumání včetně zřízení výzkumné laboratoře bude prováděn na lokalitách Kraví hora, Čertovka, Březový potok, Čihadlo, Xxxxxxxxx, Horka a Hrádek. Toto vyplývá z příslušných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR datovaných v říjnu 2014 o stanovení průzkumného území pro výše uvedené lokality a jejich okolí do vzdálenosti 25 km, [1]. Jedná se o povolení k provádění zvláštních zásahů do zemské kůry.
Průzkumné práce na vytypovaných lokalitách se nebudou v mnohém lišit od průzkumů, které se realizovaly a realizují na lokalitách ložisek nerostných surovin a velkých investičních celků, jako jsou přehrady, tunelové komplexy, získávání břidlicového plynu, využívání termální energie nebo jaderné elektrárny. Významnou odlišností je v případech hlubinného úložiště nedestruktivní přístup k vybraným lokalitám a využití mělkých vrtů do hloubky cca 100m ve fázi vyhledávací. Bylo provedeno mnoho studií, které prověřují metodické přístupy na
„vzorových“ lokalitách.
Proběhla úvodní geofyzikální šetření, existují mapové podklady 1: 50 000, 1:25 000 i mapové podklady podrobnější do měřítka 1:10 000. Jedná o podklady týkající se spíše mělce geologických poměrů a zejména tektonice vymezených oblastí, např. [2]. Jako příklad jsou zde publikována vyhodnocení z kombinací geofyzikálních metod pro získání větší interpretační jistoty.
Pro vlastní průzkum lokality byla zpracována publikace [3] „Projekt prací na hypotetické lokalitě 2010“, Procházka, J., et al., 2010, která zahrnuje okruhy předpokládaných průzkumných metod od neinvazních po metody, které využívají mělkých vrtů mimo polohu zamýšlené oblasti horninového masivu pro potenciální úložiště. Tato publikace obsahuje dosavadní metodické pokyny SÚRAO pro provádění průzkumů.
Hodnocení postupu geologického průzkumu bude prováděno expertní skupinou v souladu s metodickým přístupem ve výše uvedené publikaci, a to zejména s kapitolami 3.1 Geologické mapování, petrografie, mineralogie, 3.2 Strukturní geologie. Zde je nutná širší vazba na další metody jako geofyziku, plošnou geochemii (kapitola 3.4 Plošná geochemie) i využívání satelitních snímků pro definice hranic strukturních celků.
Expertní skupina v oblasti geologie bude v rámci projektu plnit následující úkoly:
- Kritická rešerše dostupných podkladů o geologické prozkoumanosti vybraných lokalit, hodnocení výstupů a identifikace cílů průzkumu probíhajícího, kterému je poskytována VP.
- Rešerše metod geologického průzkumu v návaznosti na expertní skupiny geofyziky, hydrogeologie a geotechniky s ohledem na současný vývoj v zahraničí při řešení problému HÚ.
- Sledování postupu vyhledávacího geologického průzkumu na zvolených sedmi lokalitách z hlediska kvality, výstižnosti a postupů interpretací získaných výstupů z prováděných prací.
- Sledování účelnosti zvolených postupů a jejich rozsahů z hlediska nákladů a výstupů pro charakterizování hostitelského prostředí pro HÚ.
- Sledování a hodnocení vývoje metod geologického průzkumu na obdobných lokalitách v zahraničí včetně případných návrhů úprav realizačních projektů průzkumu.
- Kritické hodnocení výsledků průzkumu jednotlivých lokalit z hlediska plnění stanovených kvalitativních a kvantitativních požadavků na hostitelské prostředí HÚ v souladu s Obecnými požadavky na charakterizaci lokalit dle Zadávací dokumentace (dále ZD), [4].
o Podle [3] je předpokládáno první průběžné vyhodnocení výsledků po provedení geologického a hydrogeologického mapování lokality, po realizaci povrchových geofyzikálních metod včetně interpretace i plošné geochemie s vyhodnocením, a to před tím, než budou zahájené vrtné práce s výjimkou mapovacích vrtů. Budou zhodnoceny dosažené výsledky a na jejich základě bude rozhodnuto o optimální lokalizaci vrtů do 500 m v širším kruhu expertů.
o Bude následovat druhé průběžné vyhodnocení po realizaci vrtů do 500m. Po ukončení celého projektovaného objemu vrtů do 500 m budou výsledky zpracovány a bude optimalizována poloha vrtu do hloubky 1000 m. Jedná se o jediný vrt, který ověří horninový masív i pod předpokládanou hloubkou úložiště.
o Kritické zhodnocení a syntéza všech relevantních poznatků získaných v průběhu první etapy průzkumu poskytne podklady k hodnocení lokality pro umístění HÚ na základě objednatelem zpracovaných kritérií.
Expertní skupiny geofyzika, geologie, hydrogeologie a geotechnika společně podají pro tyto fáze vývoje průzkumu nezávislé analýzy výsledků předchozích výstupů průzkumu a zpracují doporučení pro lokalizace vrtů (500m, 1 000m) a jejich využití při testování charakteristik hostitelského prostředí z hledisek geologie, hydrogeologie a geotechniky v souladu se současným stavem znalostí testování HÚ, metodik testů, přístrojové a interpretační techniky.
Obecné požadavky jsou definovány v Příloze 1 – Poskytnutá výzkumná podpora ZD. Pro geologické charakterizování lokalit jsou závazné zejména články 2.2 až 2.13.11 včetně 3.1.3.1 specifikace geologických a hydrogeologických rizik až po 3.1.3.3 (definice podmínek z pohledu napjatostně deformačních vztahů aj). Příloha 1 vychází zejména z [5] MAAE, Specific Safety Guide No. SSG-14.
Dle čl. 2.13.11 nemusejí být informace v rozsahu definic ve čl. 2.2 – 2.13.10 úplné, ale musí poskytovat dostatečné informace pro kvalifikované a objektivní rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení lokality mezi dvě kandidátní pro
HÚ. Znamená to, že pro rozhodnutí nejsou požadována přesná data, ale budou užívána data z provedených vrtů i data na základě korelací a odborných odhadů. Zde je nutný kritický přístup a zkušenosti z oblasti geologického, hydrogeologického a geotechnického testování v hlubokých vrtech. Proto byli do týmu přizváni i zahraniční odborníci s rozsáhlými zkušenostmi z testování v hlubokých vrtech pro HÚ, [6].
V čl. 2.9, 2.10 z citované přílohy jsou rámcově uvedeny požadavky na mechanické a teplotně-mechanické vlastnosti hostitelského prostředí a vlastnosti geologické bariéry z hlediska transportu plynu. Součástí výstupů projektu VP bude i návrh postupů testování ve vrtech včetně doporučení metod testování, které budou vycházet ze současného stavu poznání a vývoje měřicí a interpretační techniky i kritického přístupu k [3].
Pozvání zahraničních odborníků do expertních skupin geologie a hydrogeologie vychází z dlouhodobé spolupráce Fakulty stavební ČVUT v Praze s firmou Solexperts, AG, (Švýcarsko) v oblasti terénních měřeni a geotechnického monitoringu. V [3] je uváděna mimo jiné aplikace metody XXXXXXX XXXX, která využívá tuhých prvků k rozpínání horniny pro stanovení přetvárných vlastností. Geomechanické charakteristiky hostitelského prostředí jako modul deformace a modul pružnosti, jež jsou jedny ze základních charakteristik pro návrh HÚ jako podzemní konstrukce, je možné citlivěji zjišťovat pomocí dilatometrických zkoušek. Tyto zatěžovací zkoušky považujeme za velmi vhodné a jsou prováděny jak v mělkých tak v hlubokých vrtech (i více než 1 000m) bez destrukce okolí vrtu. Zkoušky poskytují i představu o nehomogenitě blízkého okolí. Na Stavební fakultě byla zpřesněna teorie vyhodnocování těchto zkoušek [7]. V rámci doktorské disertační práce byly prováděny velké série testů, např. v [8], v hlubokých vrtech pro Brennerský bázový tunel. Teorie a provádění zkoušek byly náplní dizertační práce, která byla na Stavební fakultě úspěšně obhájena [9].
V publikaci [3] Projekt prací na hypotetické lokalitě 2010 je doporučována i metoda hydraulického štěpení stěn vrtu, která je vhodná i pro velmi hluboké vrty [10], a se kterou mají přizvaní odborníci zkušenosti.
Řešení zakázky v okruhu charakterizování hostitelského prostředí HÚ je mezioborové a často na pomezí oborů geofyzika, geotechnika, geologie, hydrogeologie a je navrhované na základě přímé spolupráce jmenovaných expertních skupin. Do expertních skupin Geologie a Hydrogeologie byli zahrnuti zahraniční odborníci, a to zejména ve vztahu k výběru dvou výsledných lokalit, návrhu jejich detailního zkoumání a charakterizování hostitelského prostředí v měřítkách od širšího územního prvku k detailům blízkého okolí HÚ a jeho jednotlivých součástí.
Citované zdroje:
1. xxx.xxxxx.xx/xxx/X-XXXXX/Xxxxxxxxx/Xxxxx-xxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxx
2. Xxxxx, X. et al: Vrty – ideový projekt. G-Impuls, 2008, 6 str.
3. Xxxxxxxxx, X., et al.: Projekt prací na hypotetické lokalitě 2010. Česká geologická služba, SÚRAO, srpen 2010. 182str.
4. Veřejná zakázka: Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště. Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů. Praha, srpen 2014.
5. Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste. Specific Safety Guide No. SSG-14. Vyd. IAEA International Atomic Energy Agency, Vienna, ISBN 978–92–0–111510–2, ISSN 1020–525x
6. References: Nuclear Energy and Waste. Characterisation of the host rock with respect to geotechnics, geology and hydrogeology. MeSy-Solexperts GmbH
10.9 GEOTECHNIKA
V průběhu projektování hlubinného úložiště lze geotechnickou problematiku rozdělit podle bariér (geobariéra a inženýrská) a jejich funkcí. V rámci projektu úložiště musí být řešeny i interakce mezi geobariérou a inženýrskou bariérou.
Bentonit (buffer, backfill)
Hlavní funkcí těsnící vrstvy (buffer) inženýrské bariéry je omezit únik radionuklidů do geosféry po porušení UOS. Vhodným materiálem pro těsnící vrstvu je bentonit. Pro omezení migrace po porušení UOS je naprosto zásadní hydraulická vodivost (propustnost) bentonitu. Důležitý je také dostačený bobtnací tlak. Geotechnické vlastnosti těsnící bariéry lze rozdělit do dvou skupin podle dvou hlavních funkcí:
Hlavní funkce | Související požadované geotechnické vlastnosti | Navržené metodiky stanovení v projektové fázi na vybraném českém bentonitu | ||||
Retardační | Hydraulická | vodivost | nižší | než | difuze | Interní metodika ČVUT Fsv CEG - |
bentonitu | Doporučená metodika | |||||
laboratorního zkoušení hydraulické | ||||||
vodivosti a bobtnacího tlaku | ||||||
bobtnavých jílů v podmínkách | ||||||
hlubinného úložiště | ||||||
CEG vlastní unikátní propustoměry | ||||||
pro stanovaní hydraulické vodivosti. | ||||||
Výsledky zkoušek jsou pravidelně | ||||||
porovnávány se zahraničními | ||||||
specializovanými pracovišti. | ||||||
Stabilizační | Bobtnací tlak dostatečně velký pro zajištění | Interní metodika ČVUT Fsv CEG - | ||||
příznivých vlastností (samohojení, zatěsnění, | Doporučená metodika | |||||
omezení mikrobiologické aktivity a zamezení | laboratorního zkoušení hydraulické | |||||
„propadu“ kontejneru v bentonitu), ale nižší | vodivosti a bobtnacího tlaku | |||||
než povolené zatížení UOS - z důvodu ochrany | bobtnavých jílů v podmínkách | |||||
UOS proti nadměrnému zatěžování | hlubinného úložiště | |||||
Termofyzikální vlastnosti– důležité pro | Interní postup ČVUT Fsv CEG | |||||
tepelně technické výpočty, součinitel tepelné | ||||||
vodivosti; měrná tepelná kapacita, tepelná | ||||||
difuzivita | ||||||
Pevnost– je důležitá z hlediska odolnosti | ČSN CEN ISO/TS 17892-12 - | |||||
bentonitu při manipulaci a při ukládání UOS či | Stanovení pevnosti v tlaku | |||||
superkontejneru (smyková pevnost; | přírodního stavebního kamene | |||||
Edometrický modul přetvárnosti, součinitel | A interní metodika ČVUT Fsv CEG | |||||
stlačitelnosti, pevnost v tlaku, pevnost za | Doporučená metodika postupu | |||||
ohybu, pevnost ve střihu, pevnost v triaxiálním | měření pevnostních a reologicko- | |||||
tlaku) | deformačních vlastností | |||||
bentonitových tvárnic | ||||||
Plasticita – je důležitá pro dotěsnění úložného | ČSN CEN ISO/TS 17892-12 – | |||||
místa; vyjadřuje i odolnost bentonitu vůči | Stanovení konzistenčních mezí | |||||
erozi; plastický bentonit může ochránit UOS | a | |||||
před nadměrným namáháním v případě | Doporučená metodika | |||||
lokálního porušení okolní horniny – může | laboratorního zkoušení meze | |||||
eliminovat smykové napětí vyvolané posunem | tekutosti bobtnavých jílů v | |||||
plochy nespojitosti v případě tektonických | podmínkách hlubinného úložiště | |||||
změn(meze plasticity, tekutosti a smrštění) | (CM-11220-2013-01) | |||||
Odolnost proti erozi a „pipingu“ - při | Nebylo v CEG stanovováno, lze určit | |
nadměrných přítocích může docházet k erozi a | na základě výzkumu a zkoušek na | |
tzv. pipingu a související redistribucí hmoty - | fyzikálních modelech, se kterými | |
bentonitu | má CEG dlouholetou zkušenost. | |
Propustnost pro plyny– důležitá pro odvod | Interní postup ČVUT Fsv CEG | |
plynů vznikajících v průběhu koroze UOS | ||
Stabilita vlastností v čase (reologie bentonitu) | Všeobecně u bentonitů se | |
stanovuje podle získaných poznatků | ||
ze studia přírodních analogů, podle | ||
dlouhodobých fyzikálních modelů a | ||
podle numerického modelování | ||
A interní metodika ČVUT Fsv CEG | ||
Doporučená metodika postupu měření | ||
pevnostních a reologicko-deformačních | ||
vlastností bentonitových tvárnic |
Všechny uvedené vlastnosti přímo či nepřímo souvisí s navrženým zhutněním, vlhkostí a rozměry bentonitové bariéry. Na zhutnění bentonitu v úložných místech mají nemalý vliv i technologické postupy výstavby. I když bude instalován dostatečně zhutněný bentonit, může dojít po dotěsnění nezbytných technologických spár (mezi bloky či mezi bariérami) k výraznému poklesu zhutnění. Důležitý bude i způsob uložení UOS (vertikální, horizontální). Pro návrh způsobu uložení a pro optimalizaci technického řešení jsou znalosti a návrh geotechnických vlastností nezbytné.
Jedním z řešených problémů musí také být zaplnění přístupových štol (tzv. backfill). Pro výplňové vrstvy může být využitý bentonit či směsi bentonit obsahující (bentonit a kamenivo po ražbě). Na výplň přístupových štol jsou kladeny nižší požadavky než na těsnící vrstvu. Dále je důležité řešení oddělení zaplněných ukládacích štol od nezaplněných či přístupových štol. Vhodným bezpečným řešením jsou těsnící zátky.
Geotechnické práce související s hostitelskou horninou
Geotechnické činnosti jsou důležité pro ověření bezpečnostní funkce granitové formace, která v okolí úložiště plní pasivní funkci přírodní bariéry proti úniku radionuklidů do biosféry. Podmínkou plnění této funkce jsou takové vlastnosti hornin (propustnost, retardační faktory aj.), které omezují nebo alespoň podstatně zpomalují šíření radioaktivních látek mimo prostor úložiště.
Obecně se určují základní popisné fyzikální vlastnosti, hydrofyzikální vlastnosti, pevnostní a přetvárné vlastnosti, a technologické charakteristiky. Parametry horniny jsou nezbytnými vstupy pro matematické modelování vývoje úložiště. Charakterizace hornin se provádí pomocí laboratorního testování na vzorcích horninové matrice a pomocí in-situ zkoušek.
Některé činnosti „geotechnické“ jsou provázány s činnostmi z oblasti: Hydrogeologie (oblast XI), Geologie (oblast VIII).
Činnost | Popis | Metoda určení |
Určení základních charakteristik horninové matrice | Objemová hmotnost, pórovitost, stupeň nasycení | Laboratorní metody |
Určení pevnostních charakteristik | Pevnost v tlaku, pevnost v tahu, v tahu za ohybu, ve střihu | Laboratorní metody na odebraných vrtných jádrech |
Určení deformačních charakteristik horniny | Modul pružnosti, modul přetvárnosti, Poissonovo číslo | Laboratorní metody na odebraných vrtných jádrech |
Určení technologických vlastností hornin | Vrtatelnost, tvrdost,… | |
Určení tepelné vodivosti | Laboratorní metody | |
Určení velikosti a hlavních směrů napjatosti masivu - primární, sekundární | Primární napjatost (gravitační - vyvolaná objemovou tíhou hornin, tektonická) Sekundární napjatost - určení redistribuce napětí v okolí tunelu | Mechanické metody - sledují se probíhající změny uvnitř horninového masivu (potřeba vrtů) Geofyzikální metody - měření rychlosti šíření vln přímo prostředím Metody výpočtu napjatosti - zpětné vyvození napětí pro potlačení probíhající deformace (kompenzační metoda) Př. měření pomocí tlakové podušky, odlehčením vrtného jádra |
Charakterizace EDZ (Excavation Damage Zone) - oblasti poškození v okolí podzemního díla způsobené razícími pracemi | 4 typy měření: geologické, hydraulické, geofyzikální, geomechanické. Jednou z nejvíc používaných metod je např. „interval sonic measurement“ | |
Stanovení retardačních vlastností (migrační charakteristiky granitového prostředí) | Hydraulické charakteristiky hornin: hydraulická vodivost, vodivost pro plyn, difuzivita | Laboratorní metody, in-situ zkoušky ve vrtech |
Injektáže horniny | Zabezpečení úložného místa např. v případě výskytu významnější poruchové zóny. Zabránění přítoku podzemní vody do úložiště při procesu ukládání. | |
Klasifikace hornin | Popisné, číselné a indexové klasifikace Spíše spadá pod oblast Geologie. Nicméně jako vstupy do indexových klasifikací je např. nutné znát pevnost horninové matrice (úkol geotechniky…) | Na základě in-situ průzkumu, v kombinaci s určením některých parametrů laboratorními metodami. |
Určení pórového tlaku | Spíše oblast hydrogeologie | |
Geotechnický monitoring v průběhu procesu ukládání | Změny napjatosti a deformace,… |
10.10 HORNICKÁ ČINNOST
Spojitost podzemního úložiště radioaktivních odpadů s hornickou činností je v realizaci rozsáhlých podzemních děl ve velkých hloubkách. V mnoha aspektech se však tyto činnosti i liší. Při realizaci podzemního úložiště musí
být postupováno s největší opatrností tak, aby došlo jen k minimálnímu ovlivnění hostitelského horninového prostředí, které je důležitou přírodní bariérou zabraňující případnému šíření radioaktivních látek na povrch terénu. Při hornické činnosti je primárním úkolem těžba nerostných surovin. Dopady realizace (dobývání) nejsou obvykle příliš řešeny, což se negativně projevuje vůči okolnímu prostředí, vyraženým podzemním dílům a povrchu terénu.
Většina dobývacích metod používaná v hornictví je z těchto důvodů pro realizaci podzemního úložiště radioaktivních odpadů nevhodná. Na druhou stranu v rámci výzkumné podpory budou využity neocenitelné zkušenosti s větráním, odvodněním, zásobováním elektrickou energií, vodou a organizací dopravy hlubokých podzemních děl zbudovaných v rámci hornické činnosti v České republice, případně ze zahraničí.
Výzkum při návrhu podzemních děl
Při návrhu hlubinného úložiště budou navrhovány podzemí výruby různých šířek s různými celíky (horninovými pilíři) mezi jednotlivými výruby. Tyto celíky budou ve velkých hloubkách přenášet velké normálové síly odpovídající tíze působícího nadloží. Při stanovování rozměrů celíků v závislosti na rozměrech sousedících výrubů bude vycházeno ze zkušeností z praxe a výzkumu prováděného v rámci hornické činnosti. Deformace výrubů při jejich ražbě by měly být minimální, aby v okolním horninovém masivu nevznikaly trhliny a tím se nesnižovala schopnost horninového masivu bránit úniku radioaktivních látek. Vystrojení výrubů musí být navrženo tak, aby spolehlivě zajistilo jejich stabilitu po celou dobu životnosti díla.
Jako výzkumná podpora pro projektové práce budou při řešení výše uvedených problémů zkoumány následující výzkumné činnosti:
- pro předpokládaná horninová prostředí v závislosti na dispozici a velikosti navržených výrubů a rovněž v závislosti na mocnosti horninového nadloží, matematickými modely (2D, 3D) posoudit a optimalizovat navržené rozměry horninových celíků (horninových pilířů) mezi jednotlivými výruby
- pro vybraná horninová prostředí v závislosti na dispozici a mocnosti horninového nadloží posoudit matematickými modely maximální velikosti výrubů, tak, aby se spolehlivě nad výruby vytvořila přirozená horninová klenba. Zároveň určit pro dané výruby způsob jejich vystrojení, například: tloušťku stříkaného betonu s použitím neocelových svařovaných sítí, nutnost použití neocelových horninových svorníků a jejich rozteče, apod.
- 2D a 3D matematickými modely ověřit vliv provádění ražeb na okolní horninové prostředí a povrch v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.
Rozpojování
Při realizaci podzemního díla ve velmi kvalitním horninovém prostředí s vysokou abrazivitou bude pravděpodobně i v případě použití mechanizovaného ražení počítat s použitím trhacích prací malého rozsahu (při budování např. montážních komor, spojovacích, větracích a technologických štol a prostorů). Při použití klasických trhavin při trhacích pracích vznikají nepříznivé dynamické účinky, které mohou vážně narušit celistvost horninového prostředí a mohou vést k vytvoření trhlin. Tento nepříznivý vliv lze omezit použitím vhodného vrtného schématu, velikosti jednotlivých náloží a jejich časováním nebo použitím alternativních metod rozpojování hornin (např. Green Break Technology), které podstatnou měrou zmenšují dynamické účinky na okolní hornové prostředí. Nebezpečí vlivu dynamických účinků odstřelů na dané horninové prostředí lze posoudit zjištěním rychlosti šíření dynamických vln při zkušebních odstřelech. V rámci výzkumné činnosti budou podrobně zkoumány možnosti neinvazního rozpojování vysoce pevnostních hornin.
Zkoumání účinků realizace podzemních děl
Podzemní díla budovaná ve velkých hloubkách jsou ovlivněna specifickými účinky spojenými s vysokou geostatickou napjatostí a její změnou vyvolanou samotnou realizací podzemního díla. Na základě dostupných výsledků měření z doposud zrealizovaných hlubokých hornických děl (případně na základě vlastních měření) bude zkoumáno chování horninového prostředí včetně změn jeho mechanicko-fyzikálních a dalších parametrů.
10.11 HYDROGEOLOGIE
Jedná se o vyhledávací fázi hydrogeologického průzkumu s cílem zhotovit podrobnou hydrogeologickou dokumentaci vybraných lokalit včetně návrhu vrtu do hloubky cca 800m, max. 1000m. Ve spolupráci s expertní skupinou „geologie“ je cílem vymezit relativně homogenní hostitelské prostředí. Tento prostor je předpokládám v hloubce cca 500-600m pod povrchem a je požadována je plošná rozloha 3-5 km2. Charakterizování přirozené geobariéry je předpokládáno za těsné spolupráce a přímého propojení poznatků expertních skupin užité geofyziky, geologie, hydrogeologie a geotechniky v rámci projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ (dále VP).
Základním výsledkem vyhledávací fáze bude návrh hlavní lokality hlubinného úložiště (HÚ) a jedné lokality záložní. Dalšími výsledky budou zejména ocenění rozsahu quasi-homogenního bloku jak v hloubkovém tak plošném rozsahu včetně odhadu hydrogeologických charakteristik hostitelského prostředí společně s návrhem dalšího postupu průzkumu pro fázi podrobného průzkumu hlavní lokality HÚ. Záložní lokalita bude využita pouze v případě nedostatečného naplnění výchozích předpokladů v procesu hodnocení a schvalování.
Geologický a hydrogeologický průzkum pro charakterizování zamýšlených lokalit s cílem zúžení počtu lokalit na dvě předpokládané pro detailní invazivní zkoumání včetně zřízení výzkumné laboratoře bude prováděn na lokalitách Kraví hora, Čertovka, Březový potok, Čihadlo, Xxxxxxxxx, Horka a Hrádek. Toto vyplývá z příslušných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR datovaných v říjnu 2014 o stanovení průzkumného území pro výše uvedené lokality a jejich okolí do vzdálenosti 25 km, [1]. Jedná se o povolení k provádění zvláštních zásahů do zemské kůry.
Pro výběr HÚ je důležité tektonicky neporušené horninové prostředí, a tedy nepropustné pro cirkulaci podzemní vody. Přesto je nutné počítat s rozevřením primárních puklin (odlučnosti) u granitoidních hornin bezprostředně kolem výrubu HÚ, ke kterému dojde po odtěžení horninového materiálu v hloubce cca 500m. Za takových hydrogeologických podmínek existence HÚ by neměla mít vliv na režim podzemní vody ve zvětralinovém plášti a přípovrchovém pásmu rozpukání.
Ve vyhledávací fázi geologického průzkumu musí hydrogeologické práce vycházet již z provedené hydrogeologické (archivní i terénní) dokumentace ve zkoumaných lokalitách - forma účelové hydrogeologické mapy. V zájmových lokalitách lze předpokládat minimum vrtné prozkoumanosti se zaměřením na získání podzemní vody, a pokud hydrovrty zde jsou, je třeba věnovat pozornost jejich způsobu výstroje a zvláště utěsnění svrchní části mezikruží. U správně vystrojených vrtů hlubokých 30 a více metrů, respektive vrtaných trubních studnách, by bylo vhodné dokumentovat teplotu vody ve spodní části vrtu a na vzorku vody stanovit obsah radonu a celkovou α,β aktivitu. Při překročení směrné hodnoty celkové aktivity pak zjistit konkrétní obsah jednotlivých radionuklidů ve vodě. Pro oblasti granitoidních hornin jsou běžně zvýšené hodnoty radioaktivity, na kterých se často podílí i izotop 40K, zvláště pak obsah radonu. Odběr vzorku vody na radon a měření teploty vody bude komplikovat zapuštěné čerpadlo ve využívaném vrtu. Pokud již existují dobře provedené základní chemické rozbory podzemní vody ze stávajících vodních zdrojů, není nutné je opakovat. Chemismus podzemní vody neovlivněné antropogenní činností nepodléhá zásadním změnám. S přibývající hloubkou je třeba počítat s vertikální zonálnosti chemismu podzemní vody, kdy se hydrogenuhličitanový systém postupně mění přes sulfátový až na chloridový. Tato zonálnost byla dokumentována i u hlubinného zásobníku plynu na Příbramsku. U vybraných vodních zdrojů, zvláště pramenů by bylo přínosem stanovení obsahu stopových kovů. Anomálie těchto kovů by mohly spolu s povrchovou geofyzikou podpořit lokalizaci tektonické poruchy.
Pokud v předchozí fázi výzkumu nebyla dostatečně zjištěna geneze pramenních vývěrů, je třeba se tomuto věnovat v této fázi a znamená pokračovat v režimním sledování (měření vydatnosti, teploty a chemismu).
Vytypované lokality jsou z pohledu hydrogeologické rajonizace tzv. šestkových rajonů v krystaliniku charakterizovány přípovrchovým pásmem rozpojení puklin, které spolu se zvětralinovým převážně písčitým
pláštěm vytváří podmínky pro jednotný zvodněný kolektor s volnou hladinou podzemní vody. Směr proudění podzemní vody směřuje konformně s povrchem do dílčích drenážních bází. Dotace je ve většině rajonů pouze z atmosférických srážek a množství infiltrované vody je ovlivňováno plochou hydrogeologického respektive hydrologického povodí (morfologií terénu).
Zvodněné pukliny v krystaliniku představují anizotropní systém, a proto je pro objasnění eventuálního vertikálního proudění podzemní vody interpretace hladiny podzemní vody důležitá hloubka hydrogeologických objektů. Proto sestrojování hydroizohyps při rozdílných hloubkách objektů se nejeví jako účelné. Navíc vytypované lokality jsou spíše málo osídlené, tedy hydrogeologické objekty nepokrývají rovnoměrně celou plochu. Zcela zásadní je systematické měření hladiny podzemní vody ve vybraných hydrogeologických objektech pro dokumentaci režimu podzemní vody a to přesto, že se nepředpokládá její ovlivnění.
Situování hlubokého vrtu bude hlavně na základě geofyzikálního a geologického průzkumu. Z hydrogeologického hlediska by lokalizace vrtu měla dokumentovat nejnepříznivější hydrogeologické poměry detailního místa vybrané lokality. Z hlediska HU by naopak vrtem měla být podpořena jeho realizace. Vycházíme z předpokladu, že při hloubce HÚ cca 500m bude vždy pod hlavní drenážní bází.
Pro hydrogeologický průzkum bude přínosem dokumentace puklin včetně jejich orientace, místa a hodnota přítoků vody (karotáž) a dále chemismus podzemní vody. Pro odběr reprezentativního vzorku podzemní vody by bylo nutné jádrový vrt hloubit z předvrtu o hloubce cca 80 m se zaplášťovou tlakovou cementací, aby se zabránilo mísení vody ze svrchního zvodněného pásma.
Postup prací bude navazovat na požadavky mapujících geologů, geochemiků, geofyziků a dalších pracovníků k upřesnění jejich výstupů a po jejich vzájemné dohodě. Kopné práce budou prováděny na závěr geologických, geochemických a geofyzikálních prací pro ověření zjištěných anomálií, [2].
Dosud zpracované metodické pokyny
Pro vlastní průzkum lokality byla zpracována publikace [2] „Projekt prací na hypotetické lokalitě 2010“, Procházka, J., et al., 2010, která zahrnuje okruhy předpokládaných průzkumných metod od neinvazních po metody, které využívají mělkých vrtů vně zamýšlené oblasti horninového masivu pro potenciální úložiště. Tato publikace obsahuje dosavadní metodické pokyny SÚRAO pro provádění průzkumů.
Hodnocení postupu hydrogeologického průzkumu bude prováděno expertní skupinou v souladu s metodickým přístupem ve výše uvedené publikaci, a to zejména s kapitolami 3.5 Povrchová hydrogeologie a hydrochemie,
3.5.2. Využití mělkých vrtů (do 100 m) pro HG a HCh studium, 3.5.3. Zřízení hydrologické a hydrogeologické monitorovací sítě a následné monitorovací práce, dále podle pokynů pro provádění mapovacích a monitorovacích vrtů. Je nutná širší vazba na další metody jako geofyziku, geologii (zejména strukturní) a plošnou geochemii.
Expertní skupina v oblasti hydrogeologie bude v rámci projektu plnit následující úkoly:
- Kritická rešerše dostupných podkladů o hydrogeologické prozkoumanosti vybraných lokalit, hodnocení výstupů a identifikace cílů průzkumu probíhajícího, kterému je poskytována VP.
- Rešerše metod hydrogeologického průzkumu v návaznosti na expertní skupiny geofyziky, geologie a geotechniky s ohledem na současný vývoj v zahraničí při řešení problému HÚ.
- Sledování postupu vyhledávacího hydrogeologického průzkumu na zvolených sedmi lokalitách z hlediska kvality, výstižnosti a postupů interpretací získaných výstupů z prováděných prací.
- Sledování účelnosti zvolených postupů a jejich rozsahů z hlediska nákladů a výstupů pro charakterizování hostitelského prostředí pro HÚ.
- Sledování a hodnocení vývoje metod hydrogeologického průzkumu na obdobných lokalitách v zahraničí včetně případných návrhů úprav realizačních projektů průzkumu.
- Kritické hodnocení výsledků průzkumu jednotlivých lokalit z hlediska plnění stanovených kvalitativních a kvantitativních požadavků na hostitelské prostředí HÚ v souladu s Obecnými požadavky na charakterizaci lokalit dle Zadávací dokumentace (dále ZD), [3].
o Podle [2] je předpokládáno první průběžné vyhodnocení výsledků po provedení geologického a hydrogeologického mapování lokality, po realizaci povrchových geofyzikálních metod včetně interpretace i plošné geochemie s vyhodnocením, a to před tím, než budou zahájené vrtné práce s výjimkou mapovacích vrtů. Budou zhodnoceny dosažené výsledky a na jejich základě bude rozhodnuto o optimální lokalizaci vrtů do 500 m v širším kruhu expertů.
o Bude následovat druhé průběžné vyhodnocení po realizaci vrtů do 500m. Po ukončení celého projektovaného objemu vrtů do 500 m budou výsledky zpracovány a bude optimalizována poloha vrtu do hloubky 1000 m. Jedná se o jediný vrt, který ověří horninový masív i pod předpokládanou hloubkou úložiště.
o Kritické zhodnocení a syntéza všech relevantních poznatků získaných v průběhu první etapy průzkumu poskytne podklady k hodnocení lokality pro umístění HÚ na základě objednatelem zpracovaných kritérií.
Expertní skupiny geofyzika, geologie, hydrogeologie a geotechnika společně podají pro tyto fáze vývoje průzkumu nezávislé analýzy výsledků předchozích výstupů průzkumu a zpracují doporučení pro lokalizace vrtů (500m, 1 000m) a jejich využití při testování charakteristik hostitelského prostředí z hledisek geologie, hydrogeologie a geotechniky v souladu se současným stavem znalostí testování HÚ, metodik testů, přístrojové a interpretační techniky.
Obecné požadavky jsou definovány v Příloze 1 – Poskytnutá výzkumná podpora ZD. Pro hydrogeologické charakterizování lokalit jsou závazné zejména články 2.14 až 2.20.2 a zejména 2.23, který se týká již existujících vrtů a výkopů v hostitelské hornině s potenciálním hydraulickým propojením (dtto 2.25.1), včetně 3.1.3.1 specifikace geologických a hydrogeologických rizik až po 3.1.3.3 (definice podmínek z pohledu napjatostně deformačních vztahů aj). Příloha 1 vychází zejména z [4] MAAE, Specific Safety Guide No. SSG-14.
Pro rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení lokality mezi dvě výsledné nejsou požadována přesná data, ale budou užívána data z provedených vrtů s data na základě korelací a odborných odhadů. Zde je nutný kritický přístup a zkušenosti z oblasti geologického, hydrogeologického a geotechnického testování v hlubokých vrtech. Proto byli do týmu přizváni i zahraniční odborníci s rozsáhlými zkušenostmi z testování v hlubokých vrtech pro účely HÚ, [5]. Součástí výstupů projektu VP bude i návrh postupů testování ve vrtech včetně doporučení metod testování, které budou vycházet ze současného stavu poznání a vývoje měřicí a interpretační techniky i kritického přístupu k [3].
Pozvání zahraničních odborníků do expertních skupin geologie a hydrogeologie vychází z dlouhodobé spolupráce Fakulty stavební ČVUT v Praze s firmou Solexperts, AG, (Švýcarsko) v oblasti terénních měřeni a geotechnického monitoringu. V publikaci [3] Projekt prací na hypotetické lokalitě 2010 jsou doporučovány například vodní tlakové zkoušky (VTZ), které jsou vhodné i pro velmi hluboké vrty. Tyto zkoušky byly v zahraničí rozvinuty k větší obecnosti a významně vyšší citlivosti právě pro účely určování charakteristik hostitelského prostředí s extrémně malou propustností, [5]. S vývojem právě těchto metod mají v našem týmu přizvaní odborníci dlouholeté zkušenosti.
Řešení zakázky v okruhu charakterizování hostitelského prostředí HÚ je mezioborové a často na pomezí oborů geofyzika, geotechnika, geologie, hydrogeologie a je navrhované na základě přímé spolupráce jmenovaných expertních skupin. Do expertních skupin geologie a hydrogeologie byli zahrnuti zahraniční odborníci, a to zejména ve vztahu k výběru dvou výsledných lokalit, návrhu detailního zkoumání a charakterizování hostitelského prostředí v měřítkách od širšího územního prvku k detailům blízkého okolí HÚ a jeho jednotlivých součástí.
Citované zdroje:
7. xxx.xxxxx.xx/xxx/X-XXXXX/Xxxxxxxxx/Xxxxx-xxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxx
8. Prxxxxxxx, J., et al.: Projekt prací na hypotetické lokalitě 2010. Česká geologická služba, SÚRAO, srpen 2010. 182str.
9. Veřejná zakázka: Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště. Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů. Praha, srpen 2014.
10. Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste. Specific Safety Guide No. SSG-14. Vyd. IAEA International Atomic Energy Agency, Vienna, ISBN 978–92–0–111510–2, ISSN 1020–525x
11. References: Nuclear Energy and Waste. Characterisation of the host rock with respect to geotechnics, geology and hydrogeology. MeSy-Solexperts GmbH
10.12 GEOFYZIKA
Geofyzikální průzkum pro zjištění a vyhodnocení charakteristik potenciálních lokalit a pro zúžení počtu lokalit bude prováděn na lokalitách Březový potok, Čertovka, Čihadlo, Horka, Hrádek, Kraví hora a Xxxxxxxxx (dle jejich lokalizace obsažené v příslušných rozhodnutích MŽP o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry vydaných pro jednotlivé lokality) a jejich okolí do vzdálenosti 25 km.
Vzhledem k tomu, že v první etapě bude na všech sedmi kandidátních lokalitách proveden jen pozemní průzkum s geologickým mapováním bez přímých zásahů do zemské kůry, je nutno geofyzikální práce považovat za základní metodu, která nabízí věrohodné podklady pro sestavení geologické mapy a 3D strukturně tektonického modelu do požadovaných hloubek
Obsahem supervizní činnosti expertní skupiny v oboru užité geofyziky v rámci projektu „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ budou následující úkoly:
a) Kritické sledování realizace a vývoje aplikace geofyzikálních metod v projektu „Provedení geologického průzkumu 7 lokalit pro zvláštní zásah do zemské kůry pro ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorách v etapě vyhledávání“ z hlediska kvality terénních měření, komplexnosti odborného zastoupení v realizačním týmu a splnění norem kvality managementu.
b) Monitoring efektivnosti výstupů aplikovaných geofyzikálních metod jak z hlediska jejich odborné úrovně a vhodnosti, informativnosti a přínosu pro řešení geologické stavby kandidátní lokality, tak i z hlediska poměru získané užitečné informace k finančním nákladům.
c) Sledování vývoje geofyzikálních metod ve světovém měřítku a v rámci poskytované výzkumné podpory stanovení možnosti a kritérií nasazení moderních metod a technologií v našich podmínkách pro řešení konkrétních otázek dané lokality a související Výzkumná podpora realizačních firem a institucí provádějících průzkumné práce na 7 lokalitách vytvořením a předáváním přehledů a výhod nových technologií, metod a softwarů. S touto činností úzce souvisí i zdůvodnění změn v realizačních projektech.
Výše uvedené úkoly jsou dále specifikovány:
Ad a) Jedno z nejdůležitějších sledovaných kritérií geofyzikálních prací je kontrola kvality prováděných prací z hlediska technologie a metodologie geofyzikálního průzkumu a přesnosti a kompatibility použitých měřicích přístrojů.
Výchozím materiálem pro rozhodování o souboru a rozsahu aplikovaného komplexu geofyzikálních prací je kritické posouzení dosavadních geofyzikálních prací provedených na konkrétní lokalitě. Proto bude expertní skupinou sledován hlavně úplnost prostudovaných archivních materiálů a posouzení závěrů rešerše všech
existujících lokálních i regionálních geofyzikálních měření včetně letecké geofyziky (pokud na dané lokalitě byla provedena) na celé ploše průzkumného území.
Rešerše povede také k sestavení databáze účelných podkladů, posouzení odborné úrovně těchto dosavadních geofyzikální prací, případné podložené důvody k jejich vyřazení ze sestavované databáze i na základě posouzení jejich přínosu pro projekt hlubinného úložiště.
Kvantitativní reinterpretace archivních geofyzikálních dat bude provedena u metod, kde jsou dostupná primární data nebo digitalizace schopné grafy.
Ad b) Součástí Výzkumné podpory je tedy také odborný dohled nad realizací terénních geofyzikálních měření a jejich interpretace, s čímž souvisí i sledování souladu prováděných prací se schváleným projektem či případně s odůvodněnými a schválenými změnami, monitoring časových postupů geofyzikálních prací z hlediska jejich návaznosti a komplexnosti a plnění projektovaných termínů:
Bude sledováno využití moderních metod a technologií geofyzikálního průzkumu a přináležejících aparatur na dosažené světové úrovni, zavádění nových metod a technologií, aplikace dostupného softwaru pro zpracování a interpret. geofyzikální dat, případně i vývoj nových zpracovatelských postupů a interpretačních metod a vývoj nového vlastního softwaru.
Odborný dohled se zaměří na posouzení efektivity návrhu komplexu geofyzikální metod pro průzkum jednotlivých lokalit a v případě potřeby bude podán návrh a projednání změn.
Ad c) Návrh a projednání případných změn v projektu povrchové geofyzikální měření bude založen na sledování vývoje metod z celosvětového hlediska a konkrétně z jejich aplikace pro podobné účely sitingu v Evropě a celém světe.
Na celé ploše jednotlivých průzkumných území bude proveden geofyzikální průzkum komplexem povrchových geofyzikálních metod v rozsahu a komplexu, které jsou stanoveny v závěrech dosavadních metodických pokynů SURAO, zpracovaných ve zprávě:
Procházka, J., a kol., 2010: Projekt prací na hypotetické lokalitě, kterou pro SURAO Praha vypracovala Česká geologická služba Praha se širokou škálou subdodavatelů
V této zprávě je povrchovým geofyzikálním metodám věnována obšírná kapitola, zpracovaná kolektivem autorů pod vedením Xxxx. Xx. X. Xxxxxxx:
Xxxxxx X., Xxxxx X., Nixx X., Doxxxx X., Sexxxx, J., 2010: Projekt prací na hypotetické lokalitě. Pozemní geofyzikální práce. Pro ČGS Praha vypracovaly firmy Geonika Praha, G
Impuls Praha a Miligal Brno.
Rozsah pozemního geofyzikálního průzkumu je naznačen také v požadavku geologických prací pro projekt
„Provedení geologického průzkumu 7 lokalit pro zvláštní zásah do zemské kůry pro ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorách v etapě vyhledávání“.
Požadovaný komplex geofyzikálních metod zahrnuje pozemní metody (gravimetrii rovnoměrně na celé ploše navrhovaného průzkumného území, komplexní geofyzikální průzkum na vybraných částech a profilech metodami s velkým hloubkovým dosahem a doprovodnými: dipólové odporové profilování, vertikální elektrického sondování, magnetometrie, metoda velmi dlouhých vln a seismický reflexní průzkum s velkým hloubkovým dosahem cca 1000 m.
Soubor výše uvedených metod je obecně stanoven pro hypotetickou lokalitu a nemusí úplně vyhovovat specifickým podmínkám konkrétní lokality. Ve spolupráci s realizačními firmami tak může být podán návrh na změnu metodiky průzkumu, která by měla být rovněž posouzena a schválena týmem expertů Výzkumné podpory.
Je také pravděpodobné, že díky současnému výraznému vývoji elektrotechnických technologií a počítačového zpracování a interpretaci geofyzikální dat se mohou (a již se objevují) nové metody i technologie geofyzikální prací, bude obsahem Výzkumné podpory pro projektové řešení hlubinného úložiště sledování využití moderních metod. V průběhu provádění geofyzikálního průzkumu by mělo být umožněno upravit metodiku průzkumných prací na nová zjištění geologického charakteru.
Hustota geofyzikálních měření, vzdálenost profilů a krok měření na profilech jsou dány měřítkem geologických prací a požadovanou detailností výstupních geologických map. I tyto parametry pozemního průzkumu by měly mít možnost pružných změn v případech, kdy se ukáže, že zjištěné výstupy průzkumu mohou být získány efektivněji z hlediska časového i finančního novou nebo upravenou metodikou.
Výsledkem geofyzikálních prací bude charakteristika lokality z hlediska fyzikálních vlastností do hloubek až kolem 1 km a souvislost fyzikálních vlastností s geologickými a tektonickými parametry a charakteristikami prostředí a stavbou lokality. Optimálně by geofyzikální práce měly alespoň zpočátku předcházet dalším geologickým činnostem a svůj postup a konkrétní místa by měly být dány požadavky hlavně geologického mapování v průběhu upřesňování geologické stavby oblasti.
Možná další problematika geofyzikálních prací řešená v rámci Výzkumné podpory:
V zadávací dokumentaci vyslovené požadavky na geofyzikální práce mohou z hlediska specifičnosti dané lokality nebo vývoje geofyzikálních metod, oceňování jejich efektivity a pod. bude účelné některé již používané metody podrobit kritické analýze, k níž nebudou mít průzkumné společnosti z časového i finančního důvodu možnost.
Z metod již používaných lze diskutovat o metodě velmi dlouhých vln, u níž ubývají vysílací stanice, které provozovatelé z důvodů vhodnějších navigačních systémů ruší nebo výrazně mezují jejich provoz. To bude mít za následek, že některé tektonické směry na proměřované lokalitě nebude možné metodou VDV detekovat nebo se omezí (někdy i nepředvídatelně) doba využití signálu pro detekci geologických nehomogenit.
Zařazení moderních elektromagnetických metod je v projektech podceněno, hlavně z důvodů jejich nedostatečnému přístrojovému vybavení českých firem jak z důvodů finančních, tak z z důvodů jejich specifičnosti a spacifickému využití. Jedná o moderní velmi perspektivní metody, které zatím nejsou v ČR aplikovány v zaslouženém objemu, např. o hlubinné elektromagnetické přechodové sondování (TEMS) a dipólové elektromagnetické sondování (DEMS), případně i nasazení metody CSAM (hlubinné elektromagnetické sondování s umělým zdrojem), v níž je pro případnou aplikaci v ČR nutno pouze vybavit průzkumnou společnost vhodným umělým zdrojem.
Pro seismické hlubinné sondáže neexistují zatím v ČR vhodné dostatečně výkonné mechanické zdroje, pro výbušniny nejsou zde vhodné společenské podmínky. Zatím byl tento problém řešen pozváním zahraniční firmy, ale takové řešení je finančně nákladnější a nevyužívá domácího profesního potenciálu. Opět by postačilo (alespoň pro 2D seismiku) vybavit se vhodným mechanickým zdrojem (buchar, akcelerované závaží / kladivo atp.) montované na terénní automobil.
Některé další metody, např. paleomagnetika a geotermální studium jsou vhodné pro charakterizaci lokalit a jejich vývoje v koordinaci výzkumů v paleohydro-geologických výzkumech, paleovulkanizmu a geodynamických procesů, formujících geologickou a tektonickou stavbu, a mohly by být rovněž zařazeny do studia daných lokalit.
PLK-01
PŘÍLOHA Č. 4 - PLÁN KVALITY POSKYTOVATELE
VÝZKUMNÁ PODPORA PRO PROJEKTOVÉ ŘEŠENÍ HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ SÚRAO
Verze 00.008
Číslo výtisku 1
Autor (jméno, datum, podpis) Xxxxx Xxxxxxxx, 26.1.2016
OBSAH DOKUMENTU
1 Úvod 4
1.1 Normativní odkazy 4
1.2 Rozsah platnosti 4
1.3 Použité výrazy a zkratky 4
2 Předmět plánu kvality 5
3 Vstupy pro plán kvality 6
4 Cíle kvality 6
4.1 Požadavky legislativy a dalších předpisů 7
4.2 Požadavky systému managementu zpracovatele 7
4.3 Požadavky zákazníka 7
4.4 Časový plán 7
5 Odpovědnost vedení projektu 8
5.1 Struktura řešitelského týmu 8
5.2 Expertní skupiny 8
5.3 Organizační schema 9
5.4 Odpovědnost a pravomoc 10
6 Řízení dokumentů, záznamů a údajů 10
6.1 Dokumenty a záznamy 10
6.2 Změnové řízení 11
6.3 Archivace 11
7 Zdroje 11
7.1 Poskytování zdrojů 11
7.2 Lidské zdroje 11
7.3 Technické zdroje 11
8 Požadavky 11
9 Komunikace 12
9.1 Komunikace s klientem 12
9.2 PR komunikace 12
10 Realizace náplně projektu 12
10.1 Plánování výzkumné podpory 12
10.2 Vstupy pro výzkumnou podporu 15
10.3 Výstupy výzkumné podpory 16
10.4 Přezkoumání 16
10.5 Ověřování a validace 16
10.6 Řízení změn ve výstupech projektové podpory 16
11 Subdodávky 17
11.1 Informace pro nakupování 17
11.2 Ověřování nákupu 17
11.3 Audit dodavatele 17
12 Majetek klienta 18
13 Ochrana produktu 18
13.1 Uchování dokumentů a archivace 18
13.2 Ukládání a zálohování dat 18
13.3 Antivirová ochrana 19
13.4 Ochrana před únikem informací 19
14 Řízení neshodného výstupu 19
14.1 Neshody 19
14.2 Nápravná a preventivní opatření 20
15 Monitorování a měření 20
15.1 Monitorování procesů 20
15.2 Monitorování výstupu projektové podpory 21
16 Audity 21
16.1 Interní audity 21
16.2 Prověřování zabezpečování kvality objednatelem 21
16.3 Externí audity 21
17 Řízení plánu kvality 23
17.1 Přezkoumání a přijetí plánu kvality 23
17.2 Administrativní řízení plánu kvality 24
17.3 Revize dokumentu 24
17.4 Rozdělovník řízených výtisků 24
18 Přílohy, záznamy a evidence 25
1 ÚVOD
1.1 NORMATIVNÍ ODKAZY
Tento plán kvality je zpracován v souladu s ČSN ISO 10005 Systémy managementu kvality – Směrnice pro plány kvality z června 2006. Dále podle zákona č. 18/1997 Sb. Atomový zákon a vyhlášky SÚJB č. 132/2008 Sb. O systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd. Vstupním dokumentem pro plán kvality je zadávací dokumentace pro projekt „Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště“ zadavatele SÚRAO.
1.2 ROZSAH PLATNOSTI
Tento plán kvality (PLK) platí pro celý řešitelský tým projektu Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště SÚRAO, jak je stanoven v plánu managementu projektu. Plán kvality může být po podpisu smlouvy revidován dle požadavků objednatele.
1.3 POUŽITÉ VÝRAZY A ZKRATKY
AZ zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
ČP Časový plán
ČSN Česká technická norma
ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce
EIA Environment Impact Assessement
EN Evropská norma
ES expertní skupina
GIS geografický informační systém
HÚ hlubinné úložiště
IA interní auditor
IAEA International Atomic Energy Agency, česky odpovídá zkratce MAAE klient zadavatel SÚRAO
MAAE Mezinárodní agentura pro atomovou energii MK manažer kvality projektu (výzkumné podpory) MŽP Ministerstvo životního prostředí
ObčZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů PBZ Předběžná bezpečnostní zpráva
PLK Plán kvality
PO Požární ochrana
PZK Plán zabezpečování kvality
PLM Plán managementu projektu
RAO Radioaktivní odpady
SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost VJP Vyhořelé jaderné palivo
VP vedoucí projektu
ZBZ Zadávací bezpečnostní zpráva
ZK změnová komise
ZVP zástupce vedoucího projektu
ZVZ zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ŽP Životní prostředí
2 PŘEDMĚT PLÁNU KVALITY
Předmětem projektu je multidisciplinární výzkumná podpora projektového řešení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Rozsah výzkumné podpory je dán zadávací dokumentací objednatele (klienta) a pokrývá následující profesní oblasti:
Projektování jaderných zařízení
Radiační ochrana
Provozní bezpečnost
Konstrukce, strojní inženýrství
Vliv na životní prostředí
Projektování v oboru podzemního stavitelství
Projektování v oboru pozemního stavitelství
Geologie
Geotechnika
Hornická činnost
Hydrogeologie
Geofyzika
Klient deklaruje, že si formou odborné podpory či samostatných zakázek zajistil pokrytí následujících oblastí:
Komunikace s veřejností
Projektový management
Geologické průzkumy
Vývoj úložného obalového souboru
Výzkumná podpora pro hodnocení bezpečnosti
Přenos dílčích vstupů, výstupů a požadavků mezi jednotlivými zakázkami bude řešen v rámci konkretizace činností plnění a kontrolních dnů. Odpovědnost za koordinaci těchto souvisejících zakázek je na klientovi.
V tomto PLK je specifikováno, které postupy a související zdroje se používají pro plnění podle smlouvy s klientem. Dále stanovuje, kdo je používá a kdy se používají. V dokumentu jsou odkazy na externí dokumenty popisující postupy, které se týkají procesů managementu kvality a procesů pro realizaci projektu.
V aktuálním znění PLK se jedná o koncept, který bude posouzen klientem a dále dopracován a konkretizován podle jeho požadavků. Řešitelský tým nezahájí práce na projektu před odsouhlasením plánu kvality ze strany klienta.
3 VSTUPY PRO PLÁN KVALITY
Základním vstupem pro plán kvality je zadávací dokumentace projektu a dále tzv. referenční projekt podzemního úložiště radioaktivních odpadů. Tyto požadavky dále konkretizuje plán managementu projektu.
Management kvality projektu vychází z integrovaného systému managementu (QESMS) společnosti SATRA, spol. s r.o., IČ 18584209, Sokolská 32, 120 00 Praha 2. Tento PLK upravuje procesy systému managementu SATRA a aplikuje je na projekt Výzkumná podpora pro projektové řešení hlubinného úložiště SÚRAO. Pokud jsou některé články PLK dále rozvedeny v samostatných směrnicích, tyto jsou zpracovány podle vzoru QESMS SATRA.
Účelem plánu kvality je definovat procesy pro management a zabezpečování kvality, tento systém popsat, aby bylo umožněno jeho fungování, kontrola a trvalé zlepšování. Kvalita služeb a transparentnost všech procesů musí být při plnění zakázky na prvním místě.
Politika a cíle kvality
projektu
NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ
Plánování
Aplikace nápravných
opatření
Implementace
a provoz
Kontrolní
a nápravná opatření
4 CÍLE KVALITY
Vedení projektu deklaruje cíle kvality, které slouží k definování měřítek a požadavků na kvalitu v průběhu realizace projektu. Plnění těchto cílů popsaných dále je považováno za rozhodující kritérium při hodnocení shody systému s požadavky zákazníka.