Podzemní vody. Z hydrogeologického hlediska lze v území (hydrologický rajón 441) odlišit dva typy kolektorů - mělké kvartérní a hlubší křídové. Z kvartérních kolektorů jsou nejvýznamnější sedimenty údolní nivy řeky Jizery a jejích přítoků. Jedná se o holocenní fluviální a deluviofluviální písčité hlíny, hlinité písky a písčité štěrky, dále se uplatňují písčité štěrky fosilních pleistocenních teras Jizery. V obou případech se jedná o kolektory s výlučně průlinovým typem propustnosti. Směr proudění je ovlivňován blízkostí erozivní báze - řeky Jizery, která rovněž ovlivňuje režimní kolísání hladiny podzemní vody v kolektoru. Hladinu podzemní vody kvartérní zvodně lze v zájmovém území očekávat v poměrně malých hloubkách, t.j. 1,5 - 2 m pod terénem. Křídový kolektor reprezentuje komplex sedimentů svrchní křídy. V zájmovém území se jedná o nadložní průlinovo - puklinově propustné sedimenty jizerského souvrství, oddělené regionálním izolátorem bělohorského souvrství od podložních sedimentů perucko - korycanského souvrství. Využitelná vydatnost nadložního kolektoru se pohybuje v jednotkách až desítkách l/s, bazálního kolektoru v jednotkách l/s. Jedná se o vody kalciumbikarbonátového typu s mineralizací kolem 600 - 800 mg/l a celkovou vyšší tvrdostí. V oblasti je vyhlášeno II. b) pásmo ochrany vodního zdroje Bělá pod Bezdězem – hlučovské prameny, II a) stupně vodního zdroje Bezdědice, II a) stupně vodního zdroje Březinka, a dále ve vnějším pásmu II. stupně ochrany Klokočka (podzemní voda – pitná voda pro Mladou Boleslav, Kosmonosy, Bakov na Jizerou, Bělou pod Bezdězem).
Podzemní vody. Z hlediska hydrogeologického nejde v okolí navržené rekonstrukce trati o území se zvláštní ochranou podzemních vod nebo režimem CHOPAV (prolínají se tu granity, migmatity a pleistocénní sedimenty a naplaveninami – zejména okolo žel.trati), nejsou zde ani registrované zdroje podzemních vod, kromě místních studní v okolí nádraží a přilehlých pozemků.obytných budov.
Podzemní vody. Z hydrogeologického hlediska je zájmové území řazeno do tří rajónů. V Plzni a okolí je podzemní voda akumulována převážně v permokarbonských horninách a pískovcích, fylitech případně břidlicích a pískovcích ordoviku s prouděním podzemní vody puklinovo průlinovým. Kvarterní uloženiny (sprašové hlíny, spraše a štěrkopísky, štěrky) jsou nad horninou plošně značně rozšířeny, vzhledem ke své proměnné mocnosti a celkové propustnosti však nemají větší hydrogeologický význam. V zájmovém území se vyskytují kolektory podzemní vody. Mělký obzor v průlinovém prostředí je vázán na kvarterní pokryv a množství vody je závislé na množství atmosférických srážek. Jedná se o kolektor s volnou až mírně napjatou hladinou podzemní vody podle vodních toků. Vzhledem k tomu, že jde o město, jsou kolektory zásobovány spíše podzemní vodou a průsaky z toků. Vzhledem ke své pozici v soutokové oblasti prochází trať čtyřmi hydrogeologickými rajóny, i když pouze okrajově. Jedná se o: Hladina podzemní vody je zaklesnutá v písčitých štěrkách a v blízkosti vodních toků je s hladinou v toku v přímé hydraulické spojitosti. Pouze v místech absence terasových sedimentů jsou hladiny podzemní vody ve svrchní rozvolněné části podložních hornin. Hlavním typem podzemních vod jsou vody hydrogenuhličité vápenaté a vápenato hořečnaté. Místy se zvýšeným obsahem síranů. Další výkyvy v kvalitě podzemní vody jsou způsobené hlavně antropogenním znečištěním – úniky z netěsné kanalizace, úniky závadných látek v prostoru depa a odstavných ploch, atd.) V okolí stavby jsou ve vzdálenějších místech hydrogeologické měrné vrty registrované Geofondem ČR, které stavbou nebudou dotčeny. Stavba se nedotýká žádného vodního zdroje ani pásma ochrany vodních zdrojů.
Podzemní vody. 1.3.3 Opatření organizační a obecné povahy pro povrchové i podzemní vody
Podzemní vody. Opatǐení k omezování, pǐípadně zastavení vnosu zvlቝ nebezpečn˘ch látek do podzemních vod
Podzemní vody. Bude vyhodnocen podíl předpokládaných povrchových vod a důlních vod v každém z hodnocených budoucích jezer v průběhu napouštění a následně v průběhu provozu. Bude tak stanoven možný vliv na kvalitu vody vlivem hydrogeologických přítoků do jezer. Předmětem nebude stanovení stávajícího znečištění, ale vyhodnotit stávající poznatky o kvalitě vody v kontextu s požadavky na kvalitu vody v budoucích jezerech a ve vodním toku Bílina. Návrh napouštění Na základě vyhodnocené disponibility zdrojů vody a předpokládaného klimatického scénáře bude navrhnut způsob napouštění pro jednotlivá jezera se zahrnutím vlivu podzemní vody (hydrogeologických ztrát/přítoků). Budou definovány konkrétní zdroje vody a možnosti jejich převodů ovlivněné klimatickým scénářem v časových horizontech napouštění. Výstupem bude výsledný časový harmonogram napouštění (vývoj hladiny v čase) pro všechna plánovaná jezera. Hydrogeologie Pomocí regionálního modelu proudění podzemní vody bude vyhodnocen dopad plánovaného napouštění na změnu hydrogeologických poměrů v zájmovém území. Účelem hydrogeologické analýzy bude: Definování možné ztráty vody v čase napouštění vlivem vcezu napouštěné vody do horninového prostředí. Vliv napouštění na stávající čerpání stařinových a důlních vod na stále činných dolech. Analýza bude zohledňovat plánovaný časový harmonogram napouštění jednotlivých jezer a vyhodnotí možné ovlivnění tohoto napouštění, v případě že nedojde k dokonalému zatěsnění budoucích jezer.
Podzemní vody. 1. Polská strana prostřednictvím příslušného kontaktního místa (článek 10 odstavec 2, dále jen „kontaktní místo“):
Podzemní vody. Předmětná lokalita se nachází V CHOPAV Severočeská křída, která prakticky zasahuje do celého českolipského regionu.í V blízkém okolí záměru se nevyskytují zdroje minerální stolních a léčivých vod. Zájmové území leží na pravém břehu řeky Ploučnice, která protéká směrem od východu k západu.
Podzemní vody