Irské předsednictví. Irské předsednictví přijalo Ústavu na zasedání ER 18. 6. 2004. Bylo založeno na neformálních schůzkách, které začaly ihned. Návrhy k jednání byly založeny na textu daném Konventem a dokumentu z Neapole, vypracovaným italským předsednictvím. Postupně bylo snahou všech ukončit jednání co nejdříve, k tomu přispěly i vnější okolnosti, jako atentáty v Madridu a změna španělské vlády. Premiér Zapatero byl přístupnější kompromisu než jeho předchůdce Aznar, Polsko se tak ocitlo v izolaci. Frattini v dubnu 2004 prohlásil,312 že již zbývají jen dvě otázky k dořešení, jinak panuje konsenzus. Domníval se, že ostatní jsou spokojení s italským příspěvkem, že jednotlivé „body korespondují s těmi definovanými italskou vládou až na složení Komise a QMV.“ Jinak program z Neapole je stále „cenný, i když oslabený.“ IGC by měla skončit do konce irského předsednictví, ale neměl by být „akceptován kompromis na nízké úrovni.“ „Itálie nechce zůstat izolována a bude vyjednávat všemi silami, aby se to nestalo. Nepovažuje vládní politiku za skeptickou, ale vážnou a otevřenou.313 Opoziční zástupce Spini se domníval, že vláda nevidí změny na politické scéně Španělska a také, na rozdíl od vlády, která za tento článek bojovala, nechtěl začlenit do Ústavy zmínku o křesťanských kořenech Evropy. Takové debaty se stále odehrávaly na slyšeních idagine conoscitiva v komisích parlamentu do července 2004, jež své výsledky projednávaly až do konce roku. 309 Quaglia, L. – Moxon-Browne, E.: What Makes a Good Presidency? Italy and Ireland Compared, in: Journal of Common Market Studies 44, č. 2, (2006), s. 361 310 Ibid, s. 362 311 Ibid, s. 363 312 Parlament. 1. 4. 2004. xxxx://xxx.xxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/000/0000/xxxxxxxxxxxxxx.xxx 313 Ibid Frattini považoval přijatou Ústavní smlouvu „za kompromis, který neslevil mnoho ze svých ambicí, ale má své světlé i černé stránky.“ Prohlásil, že zklamáním pro Itálii je revize hlasování QMV a nezačlenění odkazu na křesťanské kořeny Evropy. Naopak byl spokojen s institucionalizací ministra zahraničí, redukcí členů EK, stabilním prezidentem ER a celkově novým institucionálním designem. Přesto ne všechno je hotovo, je třeba se více přiblížit občanům, aby měli o EU větší povědomost. Úkolem je dospět ke spolupráci více politické a méně byrokratické a dávkovat více Evropy tam, kde nyní schází. Nicméně „idea superstátu je mu vzdálená, protože se jedná o Evropu států a národů.“ „Itálie se hlásí k tomu, že vyřešila velkou část otázek.“ A domnívá se, že návrh z Neapole b...
