Kategorizace zákazníků V souladu s právními předpisy banka dělí své zákazníky na: • neprofesionální zákazníky • profesionální zákazníky • způsobilé protistrany. Neprofesionálním zákazníkům náleží nejvyšší úroveň právní ochrany. Úroveň ochrany poskytovaná profesionálním zákazníkům je s ohledem na jejich předpokládanou kvalifikaci nižší. Nejnižší stupeň ochrany je poskytován způsobilým protistranám. Banka zákazníka považuje za neprofesionálního zákazníka s nejvyšší úrovní ochrany, pokud zákazník neobdrží od banky písemné vyrozumění o zařazení mezi profesionální zákazníky nebo způsobilé protistrany. Zákazník může za určitých, zákonem stanovených podmínek požadovat změnu zařazení. Banka však upozorňuje na to, že při změně zařazení do jiné kategorie zákazníků, zákazník ztrácí část ochrany. Změna kategorie z neprofesionálního zákazníka na profesionálního zákazníka může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému, přičemž banka může dodržovat některé povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu v užším rozsahu, Při změně kategorie z profesionálního zákazníka na způsobilou protistranu banka již nadále není povinna plnit některé povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu při poskytování investičních služeb přijímání a předávání pokynů, provádění pokynů na účet zákazníka a obchodování na vlastní účet banky.
Způsob zadávání znaleckých posudků Při zadávání znaleckých posudků objednatel využije tzv. princip „kaskády“. Objednatel písemně vyzve k akceptaci Objednávky (stačí formou e-mailové komunikace) vždy toho zhotovitele, který se při uzavírání Smlouvy umístil jako první v pořadí, odmítne-li tento zhotovitel Objednávku akceptovat, vyzývá objednatel další zhotovitele v pořadí, ve kterém se umístili při uzavírání Smlouvy. • Lhůta pro akceptaci objednávky je maximálně tři pracovní dny, pokud není v objednávce stanovena lhůta delší. Lhůtu pro akceptaci objednávky může objednatel na základě písemné žádosti zhotovitele prodloužit. Žádost o prodloužení lhůty musí být doručena před tím, než uplyne lhůta pro akceptaci. • Písemné potvrzení přijetí Objednávky zhotovitelem (stačí formou e-mailové komunikace) je považováno za její akceptaci a závazek plnění podle Smlouvy (uzavření prováděcí Smlouvy). • V případě, že vybraný zhotovitel nepotvrdí ve lhůtě pro akceptaci objednávku znaleckého posudku, má se za to, že jí odmítnul. Za odmítnutí se považuje také nečinnost - nereagování ve lhůtě pro akceptaci Objednatel následně vystaví písemnou Objednávku zhotoviteli, který se umístil jako další v pořadí. Obdobným způsobem postupuje objednatel až do doby oslovení zhotovitele, který se při uzavírání Xxxxxxx umístil jako poslední v pořadí. • V případě, že objednatel bude vyžadovat revizní znalecký posudek dle § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, uvede tuto skutečnost v Objednávce. Objednávku revizního znaleckého posudku vystaví objednatel zhotoviteli, který se umístil jako další v pořadí po zhotoviteli, který vypracoval znalecký posudek, který je podkladem pro vypracování revizního znaleckého posudku.
Definice některých pojmů 1.2.1 Definice pojmů jsou uvedeny především v čl. 1.1 Obchodních podmínek. Ale pro větší přehlednost jsou níže uvedeny definice vybraných pojmů, které se vyskytují v této příloze.
Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Jestliže pojistník dal souhlas k začátku plnění služby před uplynutím lhůty pro odstoupení a tato služba byla splněna, nemůže již od smlouvy odstoupit. Pokud pojistník požádal, aby poskytování služeb začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, může pojistitel požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.
Identifikační údaje zadavatele Název zadavatele: Fakultní nemocnice Brno IČO: 65269705 DIČ: CZ65269705 Sídlo zadavatele: Jihlavská 20, 625 00 Brno Statutární orgán: XXXx. Xxxxx Xxxxx, MBA, ředitel Bankovní spojení: Česká národní banka Číslo účtu: 71234621/0710 Fakultní nemocnice Brno je státní příspěvková organizace zřízená rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví. Nemá zákonnou povinnost zápisu do obchodního rejstříku, je zapsána v živnostenském rejstříku vedeném Živnostenským úřadem města Brna.
Kategorie potenciálních investorů Emitent bude Dluhopisy nabízet tuzemským a zahraničním kvalifikovaným i jiným než kvalifikovaným (zejména retailovým) investorům. Č. tranše nepoužije se Č. série nepoužije se
Bankovní Tajemství Ochrana Osobních Údajů a Souhlasy Klienta 3.1. Na veškeré Bankovní služby se vztahuje bankovní tajemství v souladu s obecnými právními předpisy. Informace, které mají vlastnost bankovního tajemství, Banka poskytuje třetím osobám bez souhlasu Klienta pouze v případech a v rozsahu stanoveném obecnými právními přepisy. Klient souhlasí s tím, že je Banka oprávněna poskytnout informace o výši zajištěné pohledávky Banky osobám, které takovou pohledávku zajišťují.
Způsob uplatnění reklamace (1) Objednatel je povinen vady stavebních prací písemně reklamovat u zhotovitele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění.
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DLUHOPISŮ Název Dluhopisů: ČMP I – 5,00/23 ISIN Dluhopisů: CZ0003520835 ISIN Kupónů (je-li požadováno): nepoužije se Podoba Dluhopisů: listinné; evidenci o Dluhopisech vede Emitent Forma Dluhopisů: na řad Číslování Dluhopisů (pokud se jedná o listinné Dluhopisy): 1 – 4000, v případě navýšení 1 - 6000 Jmenovitá hodnota jednoho Dluhopisu: 50.000 CZK Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise Dluhopisů: 200.000.000 CZK Počet Dluhopisů: 4000 ks, v případě navýšení až 6000 ks Měna, v níž jsou Dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emise Dluhopisů (rating): nepoužije se (emisi Dluhopisů nebyl přidělen rating Možnost oddělení práva na výnos Dluhopisů formou vydání Kupónů: ne Právo Emitenta zvýšit celkovou jmenovitou hodnotu emise Dluhopisů / podmínky tohoto zvýšení: ano; v souladu s § 7 Zákona o dluhopisech a článkem 1.1 Emisních podmínek, přičemž objem tohoto zvýšení nepřekročí 50 % předpokládané jmenovité hodnoty Dluhopisů.
Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.