Kdo má moci hlasovat korespondenčně? A kdo ne?. Rumunský Ústavní soud se současně zabýval i dalším problémem korespondenčního hlasování. Tím byl problém jeho slučitelnosti s principem rovnosti volebního práva, re- spektive obecným principem rovnosti. Problém byl několikrát vznesen i před maďarský Ústavní soud (Alkotmánybíróság). Rumunský Ústavní soud shledal za souladné s principy rovnosti přiznání možnosti hla- sovat korespondenčně toliko občanům žijícím nebo pobývajícím v zahraničí. Podle něj odlišení mezi dvěma skupinami občanů, občany žijícími nebo pobývajícími v zahraničí na straně jedné a občany žijícími nebo pobývajícími v Rumunsku na straně druhé, nezaklá- dalo neopodstatněné odlišné zacházení s oběma skupinami občanů. Přiznání možnosti hlasovat korespondenčně podle kritéria pobytu tak dle něj nebylo v rozporu s principy rovnosti. Naopak mělo zajistit materiální rovnost mezi oběma skupinami občanů, neboť se nacházely v objektivně odlišných situacích.20 V Maďarsku bylo kritérium pobytu pro možnost využití korespondenčního hlasování užito pro odlišení dvou skupin občanů hlasujících ze zahraničí. Korespondenční hlasová- ní mohli využít jen občané s trvalým pobytem mimo Maďarsko. Občané s trvalým pobytem v Maďarsku museli hlasovat osobně na konzulárním nebo zastupitelském úřadu. Ústavní stížností občana s trvalým pobytem v Maďarsku, brojícího proti tomuto odli- šování, se však maďarský Ústavní soud napoprvé odmítl zabývat. Podle něj nebyla v přípa- dě stěžovatele ustanovení o korespondenčním hlasování aplikována. Tento závěr ústav- ního soudu byl v literatuře kritizován jako cynický21 či jako situace Hlavy XXII,22 neboť vylučoval ze zpochybnění daného systému občany, kteří korespondenční hlasování ne- mohli využít a byli odlišením negativně zasaženi.23 Věcně se podobnou ústavní stížností maďarský Ústavní soud zabýval o dva roky pozdě- ji. Shledal, že korespondenční hlasování je pouhou volební technikálií, která nebyla sou- částí volebního práva jako základního práva. Proto podrobil napadená ustanovení při hod- nocení namítaného porušení zákazu diskriminace mírnějšímu testu rozumnosti. Došel k závěru, že použití odlišných volebních technik u dvou skupin občanů-voličů, nacháze- jících se v podobné situaci, bylo založeno na objektivních důvodech, a tedy bylo ústavně konformní. Umožnění korespondenčního hlasování pouze občanům s trvalým pobytem mimo Maďarsko se sice zdálo být výhodou pro tuto skupinu občanů, avšak podle ústavní- ho soudu mělo být posuzováno spolu s menším počtem hlasů, kterým tito občan...
