Konzultace se zúčastněnými stranami. Tento návrh vychází z několika veřejných konzultací. Za prvé, zohledňuje názory zúčastněných stran a veřejných orgánů po zveřejnění sdělení Komise o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje CMU ze dne 4. května 201737. Ve sdělení se mělo za to, že vzhledem k výzvám v oblasti clearingu derivátů budou nutné další změny, aby se zajistila finanční stabilita a bezpečnost a spolehlivost ústředních protistran, které jsou systémově důležité pro finanční trhy v celé EU, a podpořil další rozvoj CMU. Za druhé, návrh se opírá o připomínky specifické pro nařízení EMIR a dohled nad ústředními protistranami jako součásti konzultace o činnostech evropských orgánů dohledu, která proběhla od 21. března do 17. května 2017. Cílem konzultace bylo vytvořit jasnější přehled o oblastech, kde se má efektivnost a účinnost evropských orgánů dohledu posílit a zvýšit38. Za třetí, v návrhu se připomínky zaměřené na sbližování dohledu považují za součást konzultace o srovnávacím hodnocení CMU v polovině období, která proběhla od 20. ledna 2017 do 17. března 201739. V konzultaci se shromažďovaly názory zúčastněných stran na to, jak lze aktualizovat a doplnit současný program CMU, aby představoval pevný politický rámec pro rozvoj kapitálových trhů. Konzultace přinesla 178 odpovědí. Za čtvrté, návrh zohledňuje příspěvky specifické pro požadavky nařízení EMIR na dohled jako součástí konzultace o přezkumu nařízení EMIR, která byla zahájena od května do srpna 2015. Konzultace přinesla více než 170 příspěvků od široké škály zúčastněných stran a veřejných orgánů40. Respondenti obecně uváděli, že současné požadavky nařízení EMIR na dohled pomáhají zvyšovat bezpečnost a spolehlivost ústředních protistran usazených v EU, s celkovou podporou role, kterou plní kolegia orgánů dohledu. Respondenti také zdůraznili, že většina požadavků nařízení EMIR se začala uplatňovat pouze v poslední době a že by proto bylo předčasné posuzovat celkové přepracování existující struktury dohledu. Respondenti, a zejména veřejné orgány, zdůraznili, že s ohledem na různé typy ústředních protistran, které v současné době fungují (místní versus přeshraniční), měly by se do dohledu aktivně zapojit ještě i příslušné vnitrostátní orgány Mnozí respondenti však poukázali na to, že činnosti ústředních protistran mají přeshraniční systémovou důležitost, která zdůrazňuje potřebu zamezit provádění dohledu pouze na vnitrostátní úrovni. Většina respondentů vyjádřila podporu většího sbližov...
Konzultace se zúčastněnými stranami. Mezi dny 26. ledna a 20. dubna 2016 provedla Komise veřejnou konzultaci ohledně směrnice o písemném prohlášení. Shrnutí odpovědí je připojeno k hodnocení REFIT. Otevřená veřejná konzultace k návrhu Komise evropského pilíře sociálních práv probíhala od března do prosince 2016. Tato veřejná konzultace jasně ukázala18, že je zde rostoucí potřeba definovat a uplatňovat odpovídající práva pro mnoho pracovníků v nových a nestandardních formách pracovního poměru. Taková smluvní ujednání přináší lidem příležitosti vstoupit na trh práce a udržet se na něm a flexibilita, kterou nabízí, může být otázkou osobního výběru. Nepřiměřená regulace však vede k tomu, že řada lidí se v práci ocitá v právním vakuu, a v důsledku toho se mohou stát obětmi nejasných či nekalých praktik a je pro ně obtížné prosadit svá práva. Podle článku 154 SFEU provedla Komise dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery ohledně možné revize směrnice o písemném prohlášení. Stanoviska sociálních partnerů se rozcházela, pokud jde o potřebu legislativního opatření k revizi směrnice 91/533/EHS, a neshodli se na zahájení přímých vyjednávání za účelem uzavření dohody na úrovni Unie. Odbory byly v obou fázích pro vyjasnění a rozšíření osobní působnosti směrnice, konkrétně odstraněním vyloučení z osobní působnosti a zahrnutím kritérií napomáhajících určit existenci pracovního poměru. Kromě toho se zasazovaly o zahrnutí osob samostatně výdělečně činných do oblasti působnosti směrnice. Pokud jde o informační balíček, odbory souhlasily se seznamem navrhovaným v konzultačním dokumentu Komise a zasazovaly se o další doplnění balíčku. Vyzvaly k tomu, aby se písemná prohlášení poskytovala před začátkem práce nebo okamžitě při uzavření smlouvy. Uznaly, že je třeba zlepšit přístup k sankcím a prostředkům nápravy a vyzvaly k zavedení domněnky týkající se zaměstnání v případě, kdy zaměstnavatel neposkytne písemné prohlášení. Byly rovněž silně pro stanovení nových minimálních práv, jejichž cílem je zvýšit transparentnost a předvídatelnost pracovních podmínek. Žádali však více práv, než jaká byla uvedena v druhém konzultačním dokumentu, včetně úplného zákazu forem smluvních ujednání, jež pracovníkům nezaručují minimální placené hodiny a právo na přiměřenou odměnu.