Konání organizovaných akcí. Definice organizované akce dle § 20 OchSpotř: „Za organizovanou akci se považuje akce určená pro omezený počet spotřebitelů, kteří na ni byli adresně či neadresně pozváni, a v jejímž průběhu dochází k prodeji výrobků, poskytování služeb nebo k jejich propagaci anebo k jejich nabízení, přičemž není rozhodující, zda je součástí akce též doprava osob účastnících se této akce.“ Organizátor prodejní akce je povinen dle § 20 OchSpotř oznámit konání akce nejpozději 10 pracovních dnů před jejím konáním. Toto oznámení musí obsahovat adresu místa konání, datum konání a předběžný časový harmonogram a kopii pozvánky k účasti na akci. V pozvánce k účasti na organizované akci je podnikatel povinen uvést jasně a srozumi- telně: • adresu místa konání, • datum konání akce a předběžný časový harmonogram, • identifikovat nabízené výrobky a služby, uvést jejich cenu (na místě lze individu- álně dohodnout slevu z této ceny), • jméno, sídlo a identifikační údaje pořadatele, pokud je prodávající odlišný od po- řadatele, uvést i jeho identifikační údaje. Během organizované akce a před uplynutím lhůty 7 dnů od uzavření smlouvy nesmí pro- dávající přijmout od spotřebitele žádné peněžní prostředky (kupní cena, zálohy z kupní ceny a další poplatky) (Sobotka & Xxxxxx, 2015). V posledních několika letech vzrůstá možnost a zájem spotřebitelů a podnikatelů o pře- shraniční obchodování se zbožím a se službami, tento potenciál není plně využit, jelikož ochrana spotřebitele ale i podnikatele a jejich nedostatečné informovanosti o svých prá- vech a povinnostech při uzavírání smluv distančním způsobem či smluv uzavíraných mimo obchodní prostory je nedostatečná. Proto byla přijata Směrnice Evropského parla- mentu a rady 2011/83/EU ze dne 25.10.2011 o právech spotřebitelů, která má nahradit dosavadní nedostatečnou úpravu týkající se této problematiky a také sjednotit pravidla při obchodování na území Evropské unie, tedy prostoru s neomezeným pohybem zboží a služeb. Směrnice je na rozdíl od předchozích směrnic založena na principu plné harmonizace, proto se členské státy nemohou odchýlit od standardu definovaného ve směrnici v nepro- spěch spotřebitele, ani v jeho prospěch (Xxxxxx, 2013). Z důvodu nejasností týkajících se plné harmonizace směrnice, vydal Soudní dvůr rozhod- nutí, a členským státům umožnil aplikovat plně harmonizovaná pravidla i na vztahy, které do věcné a časové působnosti směrnice nespadají. Dále Soudní dvůr nechal členským státům volnost i v případě ustanovení nad rámec směrni...
