Common use of Koupě movité věci Clause in Contracts

Koupě movité věci. Podle důvodové zprávy je mobiliární koupě vymezena předmětem, kterým je movitá věc. Nerozhoduje přitom výchozí stav, ale stav, v jakém má kupující věc nabýt. Proto se ustanoveními o koupi movitých věcí spravují i případy, kdy je prodána součást věci nemovité (plody, materiál ze stavby nebo z lomu apod.), kterou má kupující nabýt podle smlouvy jako věc movitou. Zároveň se stanoví kritéria pro rozlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo, což má praktický význam při koupi věci, která ještě není vyrobena. Tato kritéria jsou formulována jako hledisko materiálu a hledisko práce a vycházejí z dosavadní úpravy (§ 410 obchodního zákoníku). Základní ustanovení § 2085 určuje, že jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti. smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se tedy považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží, která i když ji NOZ neuvádí samostatně, je též činností. Lze předvídat, že i nadále smlouva o dílo bude společně se smlouvou kupní tvořit dvojici nejčastěji používaných smluv. Zásadní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá v určení, zda jde o zhotovení věci, nebo o činnost. Půjde-li o činnost, použijeme smlouvy o dílo nebo jinou smlouvu (nebude-li činnost splňovat podmínky činnosti, na kterou je možno uzavřít smlouvu o dílo), bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišujeme zásadně, kdo přitom opatřil podstatnou část věci (případně vstupů ke zhotovení věci). Pokud podstatnou část opatřil objednatel, jedná se o smlouvu o dílo. Je-li podstatná část věci opatřena prodávajícím, jde o smlouvu kupní. Za činnosti u smlouvy o dílo se považuje i montáž. Montáž Pokud srovnáme českou právní úpravu v obchodním zákoníku i v NOZ s textem Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (publikovanou pod č. 160/1991 Sb.), zjišťujeme, že se náš zákon snažil o maximální kompatibilitu obou úprav. To, že je recipována mezinárodní unifikovaná úprava, to je třeba kladně hodnotit. Je tak komfortní pro zahraniční osoby.

Koupě movité věci. Podle důvodové zprávy Jestliže smluvní strany uzavřou mezi sebou smlouvu, ve které si neujednají kupní cenu, bude se zde brát ohled na kupní cenu, za kterou by se věc obvykle prodala. Smlouva, ve které je mobiliární předmětem koupě vymezena předmětemurčitá věc, která však nebyla ještě vyrobena, bude chápána jako kupní smlouva. Podmínkou je zde závazek, kterým je movitá věc. Nerozhoduje přitom výchozí stav, ale stav, v jakém má se kupující věc nabýt. Proto se ustanoveními o koupi movitých věcí spravují i případy, kdy je prodána součást věci nemovité (plody, materiál ze stavby nebo z lomu apod.), kterou má kupující nabýt podle smlouvy jako věc movitou. Zároveň se stanoví kritéria pro rozlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo, což má praktický význam při koupi věci, která ještě není vyrobena. Tato kritéria jsou formulována jako hledisko materiálu a hledisko práce a vycházejí z dosavadní úpravy (§ 410 obchodního zákoníku). Základní ustanovení § 2085 určujezavazuje, že jako koupě movité věci se posoudí každá koupědruhé straně (prodávajícímu) odevzdá potřebné materiály k vyrobení věci. Smlouva neobsahující tento závazek, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí brána jako kupní smlouva, ledaže nýbrž smlouva o dílo. Ke každé kupní smlouvě se tenvážou povinnosti prodávajícího a povinnosti kupujícího. Prodávající má povinnost odevzdat kupujícímu věc, komu popřípadě doklady, které se k věci vztahují a má být povinnost nabýt vlastnická práva k dané věci. Smlouva, ve které má prodávající povinnost plnit v konkrétní době, nabude účinnosti v den plnění. Prodávající má povinnost informovat kupujícího o konkrétních vadách, o nichž ví a má povinnost odevzdat věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebíve stejném provedení a stavu. Za Kupující nemusí kupní smlouvu uzavřít, pokud mu prodávající odevzdá věc, která je v jiném stavu či množství, než na jakém se nepovažuje smlouvastrany shodly. Povinnost kupujícího je, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnostiaby si danou věc převzal a zaplatil za ní kupní cenu. Kupující má nárok si věc prohlédnout dříve, než zaplatí kupní cenu. Pokud se jedná o dražší věc, můžou se strany dohodnout, že věc bude zatím uchována u prodávajícího a ten s ní může nakládat jen do míry, se kterou bude kupující souhlasit. Kupní smlouva musí včetně předmětu koupě obsahovat i údaje o dodání zbožísmluvních stranách. Pokud jedna ze stran je fyzická osoba, musí smlouva obsahovat tyto údaje: jméno, příjmení, bydliště a doklad (občanský průkaz). U právnické osoby musí smlouva obsahovat: název, sídlo, IČ, DIČ a osobu s oprávněním jednat za právnickou osobu. Věc, která je předmětem koupě může mít vady či nedostatky, ale kupující o nich musí být informován. V případě, že nebude o takové vadě informován, není obviněn z vadného plnění, jelikož mu tato vada byla prodávajícím zatajena. Kupující má právo, pokud má věc nějakou vadu, požádat prodávajícího o odstranění vady (např. oprava), nebo dodáním úplně nové věci, nebo dodáním chybějící vady (např. předmětem věci je automobil, které nemá kola). Kupující má být teprve vyrobenoprávo požadovat slevu z kupní ceny kvůli vadné věci nebo má právo úplně od smlouvy odstoupit. Požadování slevy z kupní ceny či úplné odstoupení od smlouvy se stává v případě, kdy prodávající neodstraní vady v ujednané lhůtě nebo sdělí kupujícímu, že vady zkrátka neopraví. Kupující si může zvolit některé z těchto práv na vadnou věc a ujednat jej ve smlouvě, ale pouze se tedy považuje za kupní smlouvusouhlasem prodávajícího. Lze to i bez souhlasu prodávajícího, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž pokud je zapotřebí k výrobě zboží. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku stranyvada neopravitelná.26 Věc, která má zboží dodatvadu a kupující využil své právo na odstranění této vady, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zbožínemá povinnost platit kupní cenu prodávajícímu do té doby, než vada nebude odstraněna. Jestliže kupující využije právo na dodání nové věci, má povinnost vrátit na jeho náklady původní věc. Kupující, jak už bylo zmíněno, má práva, která mu umožňují odstoupit od smlouvy, ale existují i když ji NOZ neuvádí samostatněokolnosti, za kterých kupující od smlouvy odstoupit nemůže. Jednou z okolností, kdy kupující nemá právo na odstoupení od smlouvy je, pokud kupující požádá prodávajícího o dodání nové věci, ale původní věc, kterou má povinnost vrátit, poškodil. Kupující také nemá právo od smlouvy odstoupit, pokud na věci zjistil vadu, ale neupozornil na ni prodávajícího včas. Ke koupi se váže mimo jiné i záruční doba. Tato doba nabývá účinnosti v okamžik, kdy kupujícímu tato věc dorazí. Pokud je též činností. Lze předvídatpředmětem koupě věc, kterou je zapotřebí uvést do provozu jinou osobou než prodávajícím, záruční doba zde platí do tří týdnů od převzetí věci, ale jen v případě, že i nadále smlouva o dílo bude společně se smlouvou kupní tvořit dvojici nejčastěji používaných smluvkupující najal osobu, která mu věc uvede do provozu. Zásadní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá v určení, zda jde o zhotovení Nutno podotknout místo předání věci, nebo o činnostkteré si smluvní strany dohodnou ve smlouvě sami. Půjde-li o činnostV okamžik, použijeme smlouvy o dílo nebo jinou smlouvu (nebude-li činnost splňovat podmínky činnostikdy prodávající odevzdá věc, přechází na kterou je možno uzavřít smlouvu o dílo), bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišujeme zásadně, kdo přitom opatřil podstatnou část věci (případně vstupů ke zhotovení věci)kupujícího nebezpečí škody. Pokud podstatnou část opatřil objednatelnemůže prodávající dorazit na místo určené k předání, jedná se o smlouvu o dílopošle dopravce. Je-li podstatná část věci opatřena prodávajícímV okamžik, jde o smlouvu kupní. Za činnosti u smlouvy o dílo se považuje i montáž. Montáž Pokud srovnáme českou právní úpravu v obchodním zákoníku i v NOZ s textem Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (publikovanou pod č. 160/1991 Sb.)kdy dopravce převezme věc, zjišťujeme, že se náš zákon snažil o maximální kompatibilitu obou úprav. To, že je recipována mezinárodní unifikovaná úprava, to je třeba kladně hodnotit. Je tak komfortní pro zahraniční osoby.vzniká kupujícímu nebezpečí škody.27

Koupě movité věci. Podle důvodové zprávy Jestliže smluvní strany uzavřou mezi sebou smlouvu, ve které si neujednají kupní cenu, bude se zde brát ohled na kupní cenu, za kterou by se věc obvykle prodala. Smlouva, ve které je mobiliární předmětem koupě vymezena předmětemurčitá věc, která však nebyla ještě vyrobena, bude chápána jako kupní smlouva. Podmínkou je zde závazek, kterým je movitá věc. Nerozhoduje přitom výchozí stav, ale stav, v jakém má se kupující věc nabýt. Proto se ustanoveními o koupi movitých věcí spravují i případy, kdy je prodána součást věci nemovité (plody, materiál ze stavby nebo z lomu apod.), kterou má kupující nabýt podle smlouvy jako věc movitou. Zároveň se stanoví kritéria pro rozlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo, což má praktický význam při koupi věci, která ještě není vyrobena. Tato kritéria jsou formulována jako hledisko materiálu a hledisko práce a vycházejí z dosavadní úpravy (§ 410 obchodního zákoníku). Základní ustanovení § 2085 určujezavazuje, že jako koupě movité věci se posoudí každá koupědruhé straně (prodávajícímu) odevzdá potřebné materiály k vyrobení věci. Smlouva neobsahující tento závazek, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí brána jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti. nýbrž smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se tedy považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží, která i když ji NOZ neuvádí samostatně, je též činností. Lze předvídat, že i nadále smlouva o dílo bude společně se smlouvou kupní tvořit dvojici nejčastěji používaných smluv. Zásadní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá v určení, zda jde o zhotovení věci, nebo o činnost. Půjde-li o činnost, použijeme smlouvy o dílo nebo jinou smlouvu (nebude-li činnost splňovat podmínky činnosti, na kterou je možno uzavřít smlouvu o dílo), bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišujeme zásadně, kdo přitom opatřil podstatnou část věci (případně vstupů ke zhotovení věci). Pokud podstatnou část opatřil objednatel, jedná se o smlouvu o dílo. Je-li podstatná část Ke každé kupní smlouvě se vážou povinnosti prodávajícího a povinnosti kupujícího. Prodávající má povinnost odevzdat kupujícímu věc, popřípadě doklady, které se k věci opatřena prodávajícímvztahují a má povinnost nabýt vlastnická práva k dané věci. Smlouva, jde ve které má prodávající povinnost plnit v konkrétní době, nabude účinnosti v den plnění. Prodávající má povinnost informovat kupujícího o konkrétních vadách, o nichž ví a má povinnost odevzdat věc ve stejném provedení a stavu. Kupující nemusí kupní smlouvu kupníuzavřít, pokud mu prodávající odevzdá věc, která je v jiném stavu či množství, než na jakém se strany shodly. Za činnosti Povinnost kupujícího je, aby si danou věc převzal a zaplatil za ní kupní cenu. Kupující má nárok si věc prohlédnout dříve, než zaplatí kupní cenu. Pokud se jedná o dražší věc, můžou se strany dohodnout, že věc bude zatím uchována u smlouvy prodávajícího a ten s ní může nakládat jen do míry, se kterou bude kupující souhlasit. Kupní smlouva musí včetně předmětu koupě obsahovat i údaje o dílo se považuje i montážsmluvních stranách. Montáž Pokud srovnáme českou právní úpravu v obchodním zákoníku i v NOZ jedna ze stran je fyzická osoba, musí smlouva obsahovat tyto údaje: jméno, příjmení, bydliště a doklad (občanský průkaz). U právnické osoby musí smlouva obsahovat: název, sídlo, IČ, DIČ a osobu s textem Úmluvy OSN oprávněním jednat za právnickou osobu. Věc, která je předmětem koupě může mít vady či nedostatky, ale kupující o smlouvách nich musí být informován. V případě, že nebude o mezinárodní koupi zboží takové vadě informován, není obviněn z vadného plnění, jelikož mu tato vada byla prodávajícím zatajena. Kupující má právo, pokud má věc nějakou vadu, požádat prodávajícího o odstranění vady (publikovanou pod čnapř. 160/1991 Sb.oprava), zjišťujeme, že se náš zákon snažil o maximální kompatibilitu obou úprav. To, že je recipována mezinárodní unifikovaná úprava, to je třeba kladně hodnotit. Je tak komfortní pro zahraniční osoby.nebo dodáním úplně

Koupě movité věci. Podle důvodové zprávy je mobiliární koupě vymezena předmětem, kterým je movitá věc. Nerozhoduje přitom výchozí stav, ale stav, v jakém má kupující věc nabýt. Proto se ustanoveními o koupi movitých věcí spravují i případy, kdy je prodána součást věci nemovité (plody, materiál ze stavby nebo z lomu apod.), kterou má kupující nabýt podle smlouvy jako věc movitou. Zároveň se stanoví kritéria pro rozlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo, což má praktický význam při koupi věci, která ještě není vyrobena. Tato kritéria jsou formulována jako hledisko materiálu a hledisko práce a vycházejí z dosavadní úpravy (tj. z § 410 obchodního zákoníku). Základní ustanovení § 2085 pro koupi movité věci určuje, že jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává. smlouva Je-li určeným způsobem stanovena cena a není-li dohodnuto, zda je s DPH či bez DPH, pak (při povinnosti platit DPH) jde o cenu vč. DPH. Není zde určena možnost stanovení ceny odhadem, jako je tomu u smlouvy o dílo. Smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti. smlouva Vzhledem k tomu, že pro montáž není obligatorně určeno, že se bude provádět podle smlouvy o dodání zbožídílo, které má být teprve vyrobeno, se bude tedy považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zbožíi u montáže rozhodovat „princip těžiště“ předmětu plnění. Za kupní smlouvu se tedy nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany převážně zahrnuje montáž zboží, která i když ji NOZ neuvádí samostatně, je též činností. Lze předvídat, že i nadále smlouva o dílo bude společně se smlouvou kupní tvořit dvojici nejčastěji používaných smluv. Zásadní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá v určení, zda jde o zhotovení věci, nebo o činnost či převážně o činnost. Půjde-li o činnost, použijeme smlouvy o dílo nebo jinou smlouvu (nebude-li činnost splňovat podmínky činnosti, na kterou je možno uzavřít smlouvu o dílo), bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišujeme zásadně, kdo přitom opatřil podstatnou část věci (případně vstupů ke zhotovení věci). Pokud podstatnou část opatřil objednatel, jedná se o smlouvu o dílo. Je-li podstatná část věci opatřena prodávajícím, jde o smlouvu kupní. Za činnosti u smlouvy U stavby však vždy půjde o dílo se považuje smlouvu o dílo, i montážkdyby podstatnou část „vstupů“ zajistil objednatel. Montáž Pokud srovnáme českou právní úpravu v obchodním zákoníku i v NOZ s textem Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (publikovanou pod č. 160/1991 Sb.), zjišťujeme, že se náš zákon snažil o maximální kompatibilitu obou úprav. To, že je recipována Recipování mezinárodní unifikovaná úprava, to unifikované úpravy je třeba kladně hodnotithodnotit kladně. Je Zákon je tak komfortní pro zahraniční osoby.