Dělení veřejnoprávních smluv. 1. Smlouvy koordinační V těchto smlouvách jsou orgány veřejné moci jako smluvní strany. Smlouvy působí v oblasti územní samosprávy a při výkonu státní správy. Při výkonu své samostatné působnosti mohou obce spolupracovat. Nejčastěji obce spolupracují při plnění konkrétního úkolu. Úkolem může být například dohoda o změně hranic obce, dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci či smlouvy o zakládání dobrovolného svazku obcí. Tyto smlouvy upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Další koordinační smlouvu, kterou obce v rámci své samostatné působnosti mohou uzavřít, je taková veřejnoprávní smlouva, kde obec chce zřídit obecní policii. Takovou smlouvu může obec uzavřít, pokud již nezřídila obecní policii s obcí, která si již obecní policii zřídila. Platí zde podmínka, že se obce vyskytují ve vyšším územně samosprávném celku. Výše uvedená smlouva se uzavírá podle zákona č.553/1991 Sb., o obecní policii. Xxxxx veřejnoprávní smlouvu koordinační, kde bude předmětem výkon přenesené působnosti obcí, je možno uzavřít pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu, tedy krajského úřadu. Pokud se bude jednat o smlouvu, kde předmětem bude výkon přenesené působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, bude potřeba souhlas Ministerstva vnitra.
Dělení veřejnoprávních smluv. Správní řád upravuje v § 160 až § 162 tři typy veřejnoprávních smluv, a to smlouvy koordinační (§160), subordinační (§ 161) a smlouvy mezi osobami, které by byly účastníky správního řízení, kdyby takové řízení probíhalo (§162). Koordinační smlouvy mezi sebou mohou za účelem plnění svých úkolů vzájemně uzavírat jako subjekty veřejné správy stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy. Na tuto obecnou úpravu potom navazují zvláštní právní předpisy zakotvující konkrétní smlouvy. Vzhledem k tomu, že jejich problematice se věnuje podrobně následující kapitola, omezíme se na tomto místě pouze na několik jejich příkladů. Těmi mohou být zejména veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obcí podle § 63 a § 66a zákona o obcích nebo veřejnoprávní smlouva týkající se plnění úkolů obecní policie podle § 3a zákona o obecní policii. 41 XXXXXX, X. Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: Bova Polygon, 2012. s. 1327. „Někdy bude třeba hledati odpověď v bedlivém rozboru celého obsahu a úmyslu zákona.“ XXXXXXX, X. Xxxxx veřejné. In XXXXX, X.; XXXXXXX, J.; XXXXXXXX, K.; XXXXX, A.; XXXX, F. (eds.). Slovník veřejného práva československého. Sv. V. [U-Ž]. Reprint původního vydání z roku 1929. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. s. 578.
Dělení veřejnoprávních smluv. V této kapitole je představeno dělení veřejnoprávních smluv na jejich základní druhy. Veřejnoprávní smlouvy, jak je uvedeno v § 160 správního řádu, se dělí na tři skupiny, a to na smlouvy koordinační, subordinační a veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky. Rozlišujícím kritériem je povaha smluvních stran, kdy každý z těch to druhů má dále delegace ad hoc ve zvláštních zákonech. O jednotlivých skupinách veřejnoprávních smluv pojednávají níže jednotlivé podkapitoly, včetně kapitoly 6, která je věnována jednotlivým veřejnoprávním smlouvám dle právní úpravy.