Obchodní tajemství. Zadavatel požaduje, aby účastník, v případě, že považuje část své nabídky za své obchodní tajemství, pro které má zákonné důvody pro to, aby nebylo uveřejněno v souvislosti s povinností Zadavatele uveřejňovat uzavřené smlouvy na předmět plnění Veřejných zakázek včetně jejich příloh a dodatků, takové informace v nabídce označil a řádně odůvodnil požadavek na jejich neuveřejnění.
Obchodní tajemství. Pokud účastník považuje část své nabídky za obchodní tajemství, splňující znaky podle § 504 občanského zákoníku, které nemá být uveřejněno v rámci plnění povinnosti zadavatele spočívající v uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku vč. všech jejích příloh, změn a dodatků, je povinen tuto skutečnost ve svojí nabídce výslovně uvést, příslušnou část nabídky jednoznačně a srozumitelně označit a svůj požadavek na neuveřejnění obchodního tajemství řádně odůvodnit.
Obchodní tajemství. Smluvní strany prohlašují, že žádná informace uvedená v této smlouvě není předmětem obchodního tajemství ve smyslu § 504 Občanského zákoníku.
Obchodní tajemství. Žá d n á ze smluvních stran nesmí zpřístupnit třetí osobě důvěrné informace, které při plnění předmětu smlouvy získala od druhé smluvní strany. To neplatí, mají-li být za účelem plnění předmětu Smlouvy potřebné informace zpřístupněny zaměstnancům, statutárním orgánům nebo jejich členům a subdodavatelům.
Obchodní tajemství. Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje ve svém § 9 problematiku ochrany obchodního tajemství; podle tohoto ustanovení, pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Zákon o registru smluv taktéž upravuje znečitelnění obchodního tajemství obsaženého ve smlouvách (§ 5 odst. 8). V této problematice je samozřejmě nutné obecně vycházet zejm. z právní úpravy občanského zákoníku (§ 504), podle kterého obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Tyto znaky musí být splněny kumulativně. Obchodní tajemství musí objektivně splňovat občanským zákoníkem definované znaky, nepostačí, že strany prohlásí, že nějaké skutečnost jsou obchodním tajemstvím. Průlom do ochrany obchodního tajemství je upraven § 9 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého používá-li se veřejných prostředků, nepovažuje se poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství; na základě tohoto ustanovení a příslušné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.20014 č.j. 7 A 118/2002 – 37) nelze v případě veřejných prostředků chránit jako obchodní tajemství objem a účel jejich využití a jejich příjemce. Jak bylo uvedeno, obchodní tajemství je obchodním tajemstvím, splňuje-li pojmové znaky uvedené v občanském zákoníku a jeho vlastník projevil vůli jej utajovat. Autoritativně může tvrzení o tom, že něco je obchodním tajemstvím, potvrdit nebo vyvrátit v konkrétním případě pouze soud. Do ochrany obchodního tajemství existuje průlom skrze veřejné prostředky. Kromě znečitelnění obchodního tajemství přímo ve smlouvě je možné z uveřejnění vyloučit i metadata, která jsou obchodním tajemstvím. Jedná se konkrétně o identifikaci smluvních stran a cenu popř. hodnotu předmětu smlouvy. Toto oprávnění k vyloučení těchto metadat nesvědčí všem povinným subjektům, ale toliko veřejné výzkumné instituci nebo veřejné vysoké škole, státnímu podniku nebo národnímu podniku, zdravotní pojišťovně a právnické osobě, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby [subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) a n)].
Obchodní tajemství. 11.1. Informace obsažené ve Smlouvě dále některé informace o službách a Zboží SINOP, které SINOP předal dle Smlouvy Kupujícímu, a které nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, jsou považovány za obchodní tajemství. Kupující se zavazuje dodržovat dále uvedené povinnosti, ledaže dohoda se SINOP nebo právní předpisy či rozhodnutí příslušných orgánů stanoví jinak. Tyto povinnosti zahrnují:
11.1.1. Zákaz poskytovat bez souhlasu SINOP třetí osobě obsah souborů a/nebo informace, které mu byly svěřeny nebo ke kterým má přístup v rámci plnění povinností dle této smlouvy,
11.1.2. Zákaz pořizování kopií či duplikátů souborů nebo informací náležejících SINOP, k nimž (nebo jejich částem) má Kupující poskytovatel přístup, vyjma informací, jejichž využití je třeba ke splnění účelu smlouvy nebo pro bezprostřední uchování informací,
11.1.3. Povinnost učinit vše potřebné, aby ustanovení odstavce 11.1 byla dodržována všemi zaměstnanci Kupujícího a všemi fyzickými a/nebo právnickými osobami, které se účastní na realizaci předmětu této smlouvy.
11.2. Obě smluvní strany se zavazují zachovávat obchodní tajemství, s nímž se ony a/nebo jejich zaměstnanci seznámí během nebo po skončení smluvního vztahu založeného Smlouvou. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení Smlouvy. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na zaměstnance smluvních stran. Smluvní strany se zavazují je seznámit s touto povinností a zajistit, její dodržování.
11.3. Povinnosti mlčenlivosti může být smluvní strana zproštěna pouze na základě výslovného písemného souhlasu druhé smluvní strany.
Obchodní tajemství. 5.1. Smluvní strany se dohodly, že veškeré skutečnosti, které nejsou běžně dostupné v obchodních kruzích a které jsou obsaženy v Rámcové smlouvě, popř. Smluvní strany s nimi přijdou do styku při její realizaci, tvoří předmět obchodního tajemství, a zavazují se je nesdělovat třetím stranám (s výjimkou Oprávněných osob) bez předchozího písemného souhlasu druhé Smluvní strany.
5.2. Pokud byla Rámcová smlouva uzavřena za pomoci zprostředkovatele, jehož provize je závislá na objemu Služeb poskytovaných dle Rámcové smlouvy, je Smluvní partner povinen zprostředkovateli na jeho žádost (a to i opakovaně) poskytnout údaje o souhrnných částkách Vyúčtování Služeb ke všem Účastnickým smlouvám spadajícím pod Rámcovou smlouvu. Smluvní strany se dohodly, že pokud Smluvní partner zprostředkovateli požadovanou informaci neposkytne, je k poskytnutí takové informace oprávněn TMCZ, k čemuž dává Smluvní partner svým podpisem Rámcové smlouvy výslovný souhlas.
Obchodní tajemství. Obchodník Zákazníkovi tímto sděluje, že Smlouva obsahuje obchodní tajemství. Za obchodní tajemství Obchodník vůči Zákazníkovi označuje veškeré části Smlouvy obsahující Cenu dodávky elektřiny a identifikaci odběrných míst připojených z napěťové hladiny NN, Množství a časový průběh dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z napěťové hladiny VN/VVN, Dohodu o ceně a podmínkách produktu pro odběrná místa připojená z napěťové hladiny VN/VVN, Identifikaci odběrných míst připojených z napěťové hladiny VN/VVN, Seznam kontaktních osob a Obchodní podmínky. Dále Obchodník považuje za obchodní tajemství ustanovení Smlouvy týkající se počtu záloh a jejich výše upravené v Části A Úvodní ujednání, Článku III. Platební podmínky a pravidla fakturace, odst. 1 a Část E Závěrečná ujednání, Článek I. Platnost a účinnost smlouvy. Přílohy Smlouvy, ustanovení Smlouvy obsahující obchodní tajemství, jakož i dílčí informace z nich, nebudou uveřejněny v registru smluv. S ohledem na právní jistotu Smluvních stran o tom, v jaké podobě bude Smlouva uveřejněna, se Smluvní strany dohodly, že osobní údaje a skutečnosti označené Obchodníkem za obchodní tajemství budou Zákazníkem před uveřejněním v registru smluv graficky zcela znečitelněny. Části Smlouvy a přílohy je možné též zcela vyjmout z rozsahu uveřejňovaného textu Smlouvy.
Obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Obchodní tajemství. Zhotovitel se zavazuje zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které mu při plnění úkolů podle této smlouvy budou svěřeny objednatelem, nebo které v rámci plnění této smlouvy zjistí. Povinnost mlčenlivosti trvá i po zrušení či ukončení této smlouvy a zhotovitel jí může být zproštěn pouze objednatelem nebo způsobem stanoveným v zákoně.