Common use of Krajina a příroda Clause in Contracts

Krajina a příroda. Obec leží v úrodném Polabí s jednotným charakterem území – většinou rovinatý terén s převažujícími zemědělskými, místy lesními, plochami. Celou oblast regionu tvořily původně lesní porosty. Většinu ploch území zaujímaly na výživnějších půdách dubohabrové lesy a podél vodních toků listnaté lužní lesy a olšiny. Vytvoření bezlesých ploch (orné půdy, luk a pastvin) bylo výhradně důsledkem lidské činnosti. Květena zde dnes čítá téměř jeden a půl tisíce vyšších rostlin, kdy mimořádně významný soubor představují vodní rostliny, vyskytující se na rybnících a slepých ramenech vodních toků. Východní Polabí je na ně nejbohatším územím v celé České republice. Na území obce se nenacházejí žádná velkoplošná ani maloplošná chráněná území ani významné krajinné prvky. Systém ekologické stability je na řešeném území zastoupen pouze prvky lokálního významu – biocentrum „U sídliště“ a biokoridor LBK 3. Životní prostředí příměstských aglomerací a obcí v blízkosti větších měst nedisponuje takovou mírou rozmanitosti, jako volná příroda. Lze ji však lépe využít. S kvalifikovaným a citlivým přístupem lze krajinu dotvořit k potřebě a vyžití obyvatel daného území pro tvorbu odpočinkových aktivit. Krajina v okolí obce je značně zemědělsky využívaná. Pozemky zemědělského půdního fondu se nachází mimo zastavěné území a zastavitelné plochy; převážně se jedná o ornou půdu, louky a pastviny. Je zde malé procento původních lesních porostů a přirozených vodních ploch. Ty jsou zastoupeny pouze drobnějšími vodními toky v zastavěném území a rybníčkem na západním okraji obce. Krajina skýtá do budoucna možnost k využití obnovitelných zdrojů energie v podobě tvorby biomasy. V současné době je všude kladen důraz také na likvidaci starých ekologických zátěží, likvidaci odpadních vod a čištění vodních ploch. V rámci partnerství je potřeba rozšířit spolupráci s neziskovými organizacemi a zájmovými sdruženími na území celého mikroregionu vzhledem ke společnému postupu při obnově a péči o krajinu a okolní životní prostředí. Důraz musí být kladen také na rozšířenou ekologickou výchovu mladé generace. JV část katastrálního území se nachází v zátopové oblasti. Jedná se o zemědělské pozemky ve vlastnictví místních občanů, na kterých hospodaří firma ZEAS a.s. Z povodňového plánu (2003) a Studie odtokových poměrů Spojilského odpadu (2008) vzešel požadavek na vybudování odvodnění území v zátopové oblasti. Došlo by tím k výraznému zhodnocení pozemků v této lokalitě a možnosti jejich budoucího využití pro bytovou výstavbu (blíže viz kapitola Aktivity). Realizace protipovodňových opatření je zakotvena rovněž v platném územním plánu (poldr, úprava koryta Spojilského odpadu). Ten navrhuje také nové rozsáhlé zalesnění, které by mělo výrazně přispět k ochraně půdy proti erozi. Dále potom příklon k extenzívnímu hospodaření na zemědělských pozemcích, zejména v nivách vodotečí, ochranné zatravnění pozemků a obnovu tradice solitérních stromů (blíže viz kapitola Aktivity).

Krajina a příroda. Obec leží v úrodném Polabí s jednotným charakterem území – většinou rovinatý terén s převažujícími zemědělskými, místy lesními, plochami. Celou oblast regionu tvořily původně lesní porosty. Většinu ploch území zaujímaly na výživnějších půdách dubohabrové lesy a podél vodních toků listnaté lužní lesy a olšiny. Vytvoření bezlesých ploch (orné půdy, luk a pastvin) bylo výhradně důsledkem lidské činnosti. Květena zde dnes čítá téměř jeden a půl tisíce vyšších rostlin, kdy mimořádně významný soubor představují vodní rostliny, vyskytující se na rybnících a slepých ramenech vodních toků. Východní Polabí je na ně nejbohatším územím v celé České republice. Na území obce se nenacházejí žádná velkoplošná ani maloplošná chráněná území ani významné krajinné prvky. Systém ekologické stability je na řešeném území zastoupen pouze prvky lokálního významu – biocentrum „U sídliště“ a biokoridor LBK 3. Životní prostředí příměstských aglomerací a obcí v blízkosti větších měst nedisponuje takovou mírou rozmanitosti, jako volná příroda. Lze ji však lépe využít. S kvalifikovaným a citlivým přístupem lze krajinu dotvořit k potřebě a vyžití obyvatel daného území pro tvorbu odpočinkových aktivit. Krajina v okolí obce je značně zemědělsky využívaná. Pozemky zemědělského půdního fondu se nachází mimo zastavěné území a zastavitelné plochy; převážně se jedná o ornou půdu, louky a pastviny. Je zde malé procento původních lesních porostů a přirozených vodních ploch. Ty jsou zastoupeny pouze drobnějšími vodními toky v zastavěném území a rybníčkem na západním okraji obce. Krajina skýtá do budoucna možnost k využití obnovitelných zdrojů energie v podobě tvorby biomasy. V současné době je všude kladen důraz také na likvidaci starých ekologických zátěží, likvidaci odpadních vod a čištění vodních ploch. V rámci partnerství je potřeba rozšířit spolupráci s neziskovými organizacemi a zájmovými sdruženími na území celého mikroregionu vzhledem ke společnému postupu při obnově a péči o krajinu a okolní životní prostředí. Důraz musí být kladen také na rozšířenou ekologickou výchovu mladé generace. JV část katastrálního území se nachází v zátopové oblasti. Jedná se o zemědělské pozemky ve vlastnictví místních občanů, na kterých hospodaří firma ZEAS a.s. Z povodňového plánu (2003) a Studie odtokových poměrů Spojilského odpadu (2008) vzešel požadavek na vybudování odvodnění území v zátopové oblasti. Došlo by tím k výraznému zhodnocení pozemků v této lokalitě a možnosti jejich budoucího využití pro bytovou výstavbu (blíže viz kapitola Aktivity)výstavbu. Realizace protipovodňových opatření je zakotvena rovněž v platném územním plánu (poldr, úprava koryta Spojilského odpadu). Ten navrhuje také nové rozsáhlé zalesnění, které by mělo výrazně přispět k ochraně půdy proti erozi. Dále potom příklon k extenzívnímu hospodaření na zemědělských pozemcích, zejména v nivách vodotečí, ochranné zatravnění pozemků a obnovu tradice solitérních stromů (blíže viz kapitola Aktivity2.5 Rozvojové aktivity).