Mezinárodní srovnání. Úřad se dále zabýval srovnáním počtu xDSL širokopásmových přístupů v rámci EU. Graf č. 4 : Počet xDSL širokopásmových přístupů na 100 obyvatel v ČR a ostatních 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Incumbent Ostatní poskytovatelé Ostatní-LLU FINSKO LUCEMBURSKO NĚMECKO FRANCIE DÁNSKO NIZOZEMÍ VELKÁ BRITÁNIE ŠVÉDSKO ITÁLIE EU - 27 BELGIE ŠPANĚLSKO KYPR IRSKO SLOVINSKO RAKOUSKO PORTUGALSKO ESTONSKO MALTA ŘECKO MAĎARSKO LOTYŠSKO LITVA ČESKÁ REPUBLIKA POLSKO SLOVENSKO BULHARSKO RUMUNSKO Zdroj: REPORT ON THE SINGLE EUROPEAN ELECTRONIC COMMUNICATIONS MARKET 2007 (13th REPORT), Data za Estonsko, Francii, Litvu, Nizozemí a Rakousko jsou k 30. 9. 2007 V grafu č. 4 odpovídá kategorii „Incumbent“ počet xDSL přístupů poskytnutých nejvýznamnějšími poskytovateli na maloobchodním trhu, což v případě ČR znamená počet přípojek společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Kategorii „Ostatní poskytovatelé“ odpovídá počet přípojek poskytnutých na maloobchodním trhu prostřednictvím velkoobchodních nabídek širokopásmového přístupu nebo prostřednictvím vlastní přístupové sítě. V kategorii „Ostatní-LLU“ je uveden počet xDSL přístupů poskytnutých na základě zpřístupnění účastnického kovového vedení. Relativně nízká DSL penetrace v České republice je dána především specifickou situací v ČR na maloobchodním trhu, neboť Česká republika je jedinou zemí EU, ve které je podíl DSL přípojek na maloobchodním trhu nižší než 40 %. To znamená, že technologie xDSL není v České republice převažující technologií pro poskytování služeb širokopásmového přístupu. Tato skutečnost byla způsobena především pozdním rozšířením služeb xDSL, nedostatečným pokrytím a relativně vysokými cenami těchto služeb pro koncové uživatele v letech 2004 až 2005. Významný podíl tak na maloobchodním trhu získali jak poskytovatelé služeb širokopásmového přístupu prostřednictvím CATV, tak prostřednictvím WiFi ve volných pásmech. Tito poskytovatelé si nadále na trhu udržují svůj podíl. Blíže viz. kapitola 3.1.4. Mezinárodní srovnání podle počtu širokopásmových přístupů na maloobchodním trhu uvedené v grafu č. 5 dokumentuje popsaný stav. Zatímco v penetraci xDSL je pozice České republiky na úrovni průměru EU-10, v penetraci broadbandu bez zohlednění technologie je situace mnohem lepší (14,7 %). V případě zohlednění mobilních technologií (CDMA, UMTS) je pak výsledná penetrace na úrovni 16,6 %. 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 35,6% 35,5% 31,0% 30,1% 30,1% 25,8% 25,8% 25,1% 24,0% 21,0% 20,0% 19,0% 18,9% 18,3% 17,8% 17,5% 16,7% 15,0% 14...
Mezinárodní srovnání. V roce 2016 se HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly ve většině sledovaných zemí zvýšil, mírný pokles absolutní i relativní úrovně vůči EA19 však v uvedeném roce zaznamenalo Maďarsko, Řecko a Estonsko. Hlavní příčina poklesu úrovně HDP na obyvatele v Maďarsku a Estonsku spočívala ve zvýšení PPS o 4 %. V České republice činila parita kupní síly 17,58 CZK/PPS v porovnání s EU28 a 17,14 CZK/EUR v porovnání s EA19. HDP na obyvatele tak dosáhl přibližně 25 700 PPS, což odpovídalo 83 % ekonomické úrovně EA19. Díky poměrně silnému hospodářskému růstu by se relativní ekonomická úroveň ČR měla v příštím roce zvýšit na 86 % průměru EA19. Alternativní přepočet HDP na obyvatele prostřednictvím běžného měnového kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. V roce 2016 činil tento ukazatel v případě ČR cca 16 700 EUR, tedy 53 % úrovně EA19. Vyšší ekonomický růst a posílení měnového kurzu pak povedou k postupnému zvýšení relativní úrovně až na 58 % průměru zemí EA19 v roce 2018. Pokud jde o srovnání cenových hladin, v České republice v roce 2016 komparativní cenová hladina HDP stagnovala a stejně jako v předešlém roce dosáhla 63 % průměru EA19. V následujících letech by se měla komparativní cenová hladina HDP postupně zvýšit až na úroveň 68 % v roce 2018, což však bude i nadále napomáhat konkurenceschopnosti české ekonomiky.