Možná řešení. 2 Ad 2) v úvahu přichází: a) Platné ujednání o smluvní pokutě (x srov. 33 Cdo 498/2009 – SP mohou sjednat jen osoby v postavení dlužník – věřitel, nově 33 Cdo 671/2017) b) Ručitelský závazek c) Nepojmenované zajištění závazku Smluvní pokuta sjednaná pro případ 13 odstoupení či výpovědi
Možná řešení. 179
7.4.1 Zastavení výkonu rozhodnutí 179
7.4.2 Pokračování ve výkonu rozhodnutí 179
Možná řešení. Přesto i ve světle uvedených rozhodnutí NS ČR považuje autor stejně jako Xxxxx Xxxxxx současnou úpravu za v praxi značně problematickou. Nejvyššímu soudu lze přisvědčit, že bytové družstvo zpravidla díky „uvolnění“ bytu vznikne možnost získat hodnotu odpovídající vypořádacímu podílu odcházejícího člena, nicméně pouze s časovým rozdílem a pokud bude úspěšné. Prvním problémem uvedeného přístupu pro úvěrovaného je tedy nedostatek likvidity pro výplatu vypořádacího podílu, a to zejména v kontextu toho, že výši vypořádacího podílu může bytové družstvo začít zjišťovat až v momentě zániku členství, neboť právě k tomuto okamžiku se váže. Splatnost vypořádacího podílu bydlícího člena se řídí kogentním ustanovením § 749 odst. 1 a odst. 2 ZOK a činí tři měsíce od kumulativního zániku členství a vyklizení bytu, pokud člen nebyl vyloučen, nebo případně tři měsíce ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti vyloučení či právní moci rozhodnutí soudu o takovém návrhu. Úvěrovaný by dle autora mohl uvedenou situaci částečně řešit alespoň ve vztahu k dobrovolnému zániku členství prodloužením výpovědní doby až na 6 měsíců dle § 612 odst. 1 ZOK. Takové řešení poskytne úvěrovanému více času nalézt nového člena a budoucího nájemce pro konkrétní byt i pro tohoto budoucího nájemce na získání dostatečných prostředků pro splacení odpovídající části členského vkladu, i když nebude přesnou výši vypořádacího podílu v době běhu výpovědní doby možné určit. V případě, že by bytové družstvo mělo dostatek likvidity nebo nalezlo nového člena dříve, nic nebrání tomu, aby k zániku členství mohlo dojít dohodou člena s družstvem dle § 610 písm. a) ZOK. Alternativou řešící problém likvidity i pro případ vyloučení člena může samozřejmě být sjednání zvláštní revolvingové linky pod úvěrovou smlouvou pro tyto účely, která by umožnila, aby nově přistupující člen nemusel splnit celou hodnotu vypořádacího podílu předchozího člena naráz, neboť autor je přesvědčen, že taková část úvěru by se považoval za účelně vynaložený náklad pro účely stanovení nájemného a věcně se pro účely „anuity“ vázala právě ke konkrétnímu uvolněnému bytu. Druhým problémem, na který ale správně upozorňuje Xxxxx Horák165, je možný úpadek bytového družstva při škodní události či v důsledku negativního vývoje na trhu s byty, kdy by v konkrétním případě hodnota splněného členského vkladu převýšila hodnotu bytu. Xxxxx Xxxxxxx právě v kontextu převzetí závěrů NS ČR k ObchZ ve vztahu k ZOK uvádí, že: „[D]o...